Nová analýza tištěného a internetového zpravodajství ukazuje, že zastoupení žen ve zpravodajství je výrazně nižší než zastoupení mužů: ženy tvoří necelých 21 % subjektů ve zprávách, zatímco muži dominují. Rovné zastoupení žen a mužů se objevuje jen na pozici mluvčích. Expertky jsou ve zprávách zastoupeny jen v 13 %. Z výsledků plyne, že od roku 2010 se nezměnilo podstatně nic na problémech genderové reprezentace, a to jak v českém, tak globálním kontextu. Mediální odvětví tedy nadále vykazuje opomíjení či nepřítomnost žen v obsahu i v rozhodovacích procesech.
Autoři výzkumu upozorňují na absenci systémových nástrojů pro podporu diverzity - etické kodexy, opatření pro genderní rovnost a zvyšování zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Tím se vytváří kontext, který nevede ke skutečnému posunu veřejné debaty a diskurzu směrem k citlivějšímu vnímání genderových otázek. Analýza zahrnuje 160 článků (80 online a 80 tištěných) a 583 subjektů, přičemž ženy tvoří 21 % všech subjektů.

Globální i lokální kontext a hlavní témata
V mezinárodním srovnání GMMP 2015 ukázal, že ženy jsou subjekty v 26 % tištěného i internetového zpravodajství. V ČR se situace mírně liší podle oblastí: zejména politika a ekonomika vykazují výrazně nižší zastoupení žen (politika 16 %, ekonomika 15 %). Naopak v některých oblastech, jako je podnikání a management, lze zaznamenat určité zlepšení, avšak skutečné vedení redakcí zůstává chybějící.
Autoři poukazují, že absence genderově vyváženého obsahu a nedostatek expertek ve zpravodajství ovlivňuje veřejný diskurs a posiluje genderové stereotypy. V této souvislosti jsou vyzdviženy potřeby zavést mechanismy pro vyvážené oslovení a zapojení žen do významných témat i do vedoucích rolí.
Bariéry kariérního postupu žen a jejich konkrétní projevy
V souvislosti s kariérním postupem žen se ukazuje, že i když ženy tvoří téměř polovinu pracovní síly v žurnalistice (přes 45 %), jejich kariérní postup do vedoucích pozic zůstává omezený. Zvláštní problém představuje sladění pracovního a rodinného života, což vedlo k výrazné menopauze v pokroku k vyšším pozicím, zejména u redakcí s náročným časovým režimem. Příkladem je, že po mateřské pauze se ženy často vrací na řadové pozice a na vedoucí posty nenabírají.
Další překážkou je maskulinní kultura a existence „old boys' clubů“, které usnadňují kontaktům na vedoucí místa a nabízejí výhody neformálních sítí. Sexistické předsudky, zpochybňování dovedností žen i tlak na propagaci sebe sama ve vysoce konkurenčním prostředí dále snižují jejich sebevědomí a aspiraci na vedoucí posty. Online nenávistné projevy, sexismem a sexuální obtěžování posilují tlaky a mohou vyvolávat autocenzuru či vyhýbání se určitým tématům.

Regionální a tematická dimenze
Podíl žen v regionálních médiích bývá vyšší, ale na celostátní úrovni je jejich zastoupení v komentátorských rolích nižší. Vedoucí pozice zůstávají převážně mužskou doménou - například ve veřejnoprávních médiích je počet vedoucích pozic, které zastávají ženy, velmi nízký. Ženy často působí v méně prestižních tématech, ačkoli překvapivě tvoří významnou část publika (40 % ve věkové kategorii 35-54 let v ekonomických tématech podle dat OMD).
V českém kontextu jsou hlavní témata, která bývají obsazována muži, ať už v politice nebo ekonomice, nadále více ovlivněná muži. Ženy tedy ve vedení redakcí nejsou dostatečně zastoupeny, a to ovlivňuje šíři a povahu otázek, které se do zpravodajství dostanou.

Co lze udělat: inspirace ze zahraničí a praktické kroky
Britská BBC si před rokem 2017 stanovila cíl dosáhnout genderově vyváženého vysílání během tří let a v roce 2020 dosáhla vyrovnanosti u 78 % pořadů díky projektu 50:50 The Equality Project. Hlavní nástroj spočívá ve sledování vlastního obsahu redakcemi a cíleném oslovování ženských i mužských zdrojů, přičemž vyvažování se provádí bez kompromisů v kvalitě.
Podobné kroky by šly uplatnit i v České republice: zapojit veřejné služby, média a evropské a mezinárodní partnery do společných iniciativ. Dále je potřeba rozvíjet databáze expertů a expertek, které mohou redakce kontaktovat při vyhledávání analytiků a komentátorů. Zvyšování diverzity by mělo být doprovázeno jasně definovanými cíli a transparentními postupy pro dosažení rovnosti v obsahu i na vedoucích pozicích.

Role veřejných služeb a společenská odpovědnost médií
V českém prostředí chybí systematická snaha veřejnoprávních médií kultivovat prostředí a podporovat rovnost. Na rozdíl od západních zemí nejsou publikovány komplexní strategie ani akční plány pro diverzitu a genderovou rovnost. Pokud by Česká televize a Český rozhlas vzaly toto téma seriózněji, mohl by se významně zlepšit obraz i důvěra veřejnosti.
Vznik občanských iniciativ a jejich cíle
Ženy v médiích je zapsaný spolek založený v roce 2023, který se snaží zvýšit genderovou rozmanitost ve vedení redakcí a na radách veřejnoprávních médií. Aktivisté a autorky výzkumu upozorňují na potřebu bezpečného pracovního prostředí v offline i online světě, na transparentnost v odměňování a flexibilitu pracovních podmínek, která by pomohla sladit práci a rodinu. Cílem je zajistit více vedoucích pozic pro ženy a zapojení jejich hlasů do veřejné diskuze a rozhodovacích procesů.

Praktické doporučení pro média
- Vytvořit robustní mechanismy pro vyvážené obsazování expertek a expertů v obsahu a názorech.
- Zavést interní audit zacílený na genderovou rovnost ve zpravodajství a v obsazení redakcí.
- Podporovat flexibilní pracovní dobu a částečné úvazky, aby bylo možné sladit rodinné povinnosti.
- Vytvořit databázi českých expertů spravovanou veřejně prospěšnými organizacemi (např. Fórum 50 %).
- Podporovat platformy pro sdílení zkušeností žen v médiích a mentoring.
Rizika a dopady nerovného zastoupení
Problémy v zastoupení žen mají dopad na kvalitu veřejné debaty, důvěru veřejnosti a legitimitu médií. Nedostatek diverzity může vést k omezenému pohledu na společenské témata a potlačování alternativních perspektiv. Média, která nebudou reflektovat realitu různorodé společnosti, ztrácejí důvěru a relevanci.
tags: #zastoupeni #tehotnych #zen