Zánět u miminka v šestinedělí: příznaky, léčba a prevence

Co je šestinedělí? Šestinedělí alias prvních 6 týdnů po narození miminka je naprosto charakteristické období plné velkých změn v těle po porodu i v životě novopečené maminky a jejího děťátka.

Zároveň se mění chod celé rodiny. I když se organismus ženy postupně vrací do téměř srovnatelného stavu, v jakém bylo před porodem, je jasné, že matka už nikdy nebude stejnou ženou jako před porodem. Je důležité, aby věděla, že se tomuto místu při hygieně nemá vyhýbat.

Příchod prvního miminka zcela promění život rodičů, kteří se postupně adaptují na svou novou úlohu. Nová výzva přetváří jejich partnerský vztah i uspořádání rodiny. Praktické informace a rady dostává maminka už od porodních asistentek a fyzioterapeutek.

Jde hlavně o podporu zavinování dělohy kvůli prevenci s tím spojených komplikací a problémů s vylučováním očistků. Mezi základní doporučení patří ležení na břiše několikrát denně vždy alespoň 10 minut. Ideální je dát do oblasti nadbřišku stočený ručník nebo polštářek, aby nebyla stlačována prsa. U žen po vaginálním porodu se doporučuje lehat na břicho už za 24 hodin. Ženy, které rodily císařským řezem, by s tím měly počkat až do 4. U žen, které rodily své 2. nebo další dítě, je nutné vzít v úvahu, že zavinování dělohy je bolestivější.

Některá svalová vlákna dělohy totiž už nahradilo vazivo. Pochva se po přirozeném porodu vrátí asi za 3 týdny do původního stavu. Postupně se navrací její pružnost a ustupuje otok. Kvůli poklesu hladin ženských hormonů estrogenů někdy maminky po porodu trápí vaginální suchost. V oblasti vnějších rodidel je možné pozorovat snížení prosáknutí a pigmentace. Případné varixy (křečové žíly) se zatáhnou nebo zcela vymizí obvykle několik dní po porodu.

Během porodu se někdy vlivem extrémního roztáhnutí nebo případného poranění během porodu naruší celistvost hráze. V tom případě je třeba podpořit správné hojení a případně také včas odhalit známky začínající infekce nebo jejího šíření. Jak poznat zánět dělohy po porodu? Poporodní poranění představují pro ženu i psychickou zátěž. Je důležité, aby věděla, že se tomuto místu při hygieně nemá vyhýbat.

Svalový tonus pánevního dna významně ovlivňují hormonální změny v průběhu těhotenství a také způsob a šetrnost porodu. Odhaduje se, že zhruba čtvrtinu žen po vaginálním porodu trápí stresová inkontinence moči. Problémy s inkontinencí mají obvykle příčinu v nešetrném a zbytečně intervenovaném porodu. Důvodem může být plný močový měchýř nebo předčasné a dlouhé tlačení v 2. době porodní.

Inkontinence může představovat problém i po porodu císařským řezem v důsledku nešetrného zacházení s dělohou v průběhu šití, při kterém je děloha vytažená z dutiny břišní pro lepší přístup k operační ráně. Nejen samotný porod je razantní změnou těla ženy. V průběhu celého těhotenství se musely orgány budoucí matky adaptovat na mnoho změn a zvládnout zátěž spojenou s růstem plodu. Často se stává, že některé orgánové struktury ženy jsou také velmi přetížené, což na nich zanechává stopy. Po porodu se tyto změny postupně ztrácejí.

Relativně rychle po porodu proběhnou významné změny na srdci a v cévním systému. Srdce se díky poklesu bránice vrací do své obvyklé polohy. Snižuje se srdeční výdej, rovněž se snižuje systolický tlak. Díky většímu prostoru pro roztažnost plic může v žena v šestinedělí hlouběji dýchat, a proto se snižuje počet dechů a tepů za minutu. Postupně se redukuje také těhotensky zvýšený objem krve, který pro ženu představoval přirozenou ochranu pro případ nadměrných ztrát krve během porodu. Na druhé straně ale tento kompenzační mechanismus znamená vyšší riziko vzniku trombózy.

Po těžkém porodu může být zhmožděná a oteklá sliznice močové trubice. Močový měchýř mívá snížený tonus, a proto se méně snadno vyprazdňuje a nemusí se vyprazdňovat úplně. Zvětšené ledviny také během několika týdnů normalizují svůj objem. Ženy po porodu poměrně často trápí hemoroidy - kulovité, zduřené cévy okolo análního otvoru. Hemoroidy často vznikají už během těhotenství kvůli vyššímu útrobnímu tlaku, změnám kvality vazivové tkáně a pevnosti cév a kvůli častějším potížím se zácpou. Ke zhoršení pak dochází hlavně při porodu v důsledku tlačení ve 2. době porodní.

Z přírodních přípravků je možné k zevnímu užití doporučit dubovou kůru ve formě gelu nebo odvaru. Dubová kůra má stahující a rovněž dezinfekční účinky. Hemeroidy se ve většině případů postupně zmenšují a časem zmizí. Trvat to ale může týdny. Pokud není lokální terapie pomocí mastí nebo per orálních léků s diosminem a hesperidinem posilujících cévy úspěšná nebo hemoroidy krvácejí, lze hemeroidy řešit chirurgickým zákrokem.

Hyperpigmentace kůže se ztrácí spolu s postupným snižováním hladin těhotenských hormonů. U každé ženy to však trvá různě dlouho, u některých i týdny po skončení šestinedělí. Strie vzniklé během těhotenství zcela nezmizí už nikdy. Břišní stěna je po porodu ochablá kvůli nadměrnému rozpínání břišních svalů v graviditě. To přetrvává i po porodu. Trvá několik týdnů, než se svaly opět dostanou do původní kondice. Snížené napětí a ochablost břišních svalů souvisí i se stavem svalů pánevního dna a vaziva. Zde má velký význam pravidelný pohyb. Původní napětí svalů a jejich návrat do fyziologické pozice je vhodné podporovat specifickým cvičením pro ženy v šestinedělí.

V průběhu šestinedělí se zbytečně nenamáhejte nadměrnými pohybovými aktivitami, protože všechny vazy a svaly jsou ještě prosáknuté a křehké. Hlavně pánevním svalům trvá delší dobu než se zpevní a vrátí do stavu srovnatelného s obdobím před otěhotněním. V souvislosti s porodem je nutné zjistit případnou krevní inkompatibilitu matky a dítěte. Musí být totiž zajištěna prevence autoimunizace u Rh negativních maminek, pokud je jejich dítě Rh pozitivní. Dále musí být prevence zajištěna u žen s krevní skupinou 0 při pozitivním Coombsově testu z pupečníkové krve. Po porodu placenty začne v těle ženy rychlá a zásadní hormonální přestavba. Prudce klesají hodnoty všech placentárních hormonů. Choriový gonadotropin vymizí během týdne. Hladiny hormonů se odvíjejí od toho, jak žena kojí. Brzy po porodu během přirozeného rozvoje laktace se významně zvyšuje hladina prolaktinu zodpovědného za tvorbu mateřského mléka, a dále oxytocinu, který podporuje uvolňování mléka. Pokud žena intenzivně kojí, jejich hladina je vysoká. Pokud žena výlučně kojí, nastupuje ovulace jen zřídka před 10. měsícem po porodu. Každá žena je ale jiná a existují výjimky, kdy se i při plném kojení pravidelné či nepravidelné menstruační krvácení může objevovat záhy po šestinedělí nebo na jeho konci.

Pokud žena intenzivně nekojí, ovulace se asi u 30 % žen obnoví do 3 měsíců po porodu, často také už s koncem šestinedělí. Možnost otěhotnění v šestinedělí závisí právě na tom, kdy dojde k obnově cyklu. Po 6 týdnech po porodu se normalizuje také sekrece hormonů štítné žlázy a nadledvin. Na kojení se díky placentárním hormonům připravuje tělo ženy už v průběhu těhotenství, kdy estrogeny podporují rozvoj mlékovodů a progesteron působí na výstelku mléčných alveolů. Pokles hladiny estrogenů a progesteronu po porodu s časným přisátím miminka stimuluje produkci prolaktinu po porodu a tím je podpořen brzký nástup laktace. Dalším důležitým hormonem pro kojící ženy je oxytocin, který se podílí na vylučování mateřského mléka a na podpoře citové vazby mezi matkou a děťátkem.

Obvykle první 2-3 dny po porodu se tvoří první mléko nazývané mlezivo. Během dalších dnů po porodu (optimálně do 2.-3. dne) se už začíná vytvářet zralé mateřské mléko. Pro miminko je přesně tou nejpřirozenější a nejpotřebnější stravou. Kojení má mnoho předností. Několik hodin po porodu se žena obvykle začne myšlenkami vracet k porodu a jeho průběhu. Překonání porodu se vždy promítne do jejího sebehodnocení. Vyrovnává se s ukončeným těhotenstvím a přijetím novorozeněte jakožto samostatné bytosti.

V prvních hodinách bezprostředně po porodu a také v prvních dnech po něm má většina šestinedělek radostnou až euforickou náladu. Žena cítí úlevu, že má porod za sebou a konečně drží v náručí svoje dlouho očekávané miminko. Euforický stav však většinou nemá dlouhé trvání a střídá ho zvýšená citlivost a úzkostnější pohled na svět. Žena si začíná uvědomovat realitu „všedních“ dní. Zaskočit ji může hmatatelné střetnutí se skutečností, že mateřství vyžaduje zodpovědnost, odříkání, stálou pohotovost a plné nasazení.

Pocity po porodu jsou umocněny nejen objektivním průběhem porodu, ale významně více samotným subjektivním zážitkem ženy. Například v důsledku nenaplněných představ o průběhu porodu nebo poporodního traumatu může matka prožívat posttraumatickou stresovou reakci. Negativní vliv na pocity a prožívání ženy má i spánkový deficit a únava. Pojem poporodní blues zahrnuje emocionální nestabilitu, náladovost, podrážděnost, úzkostné epizody, plačtivost, zmatenost, neklid a někdy i pocity snížené sebeúcty. Objevit se mohou i tělesné projevy jako bolest hlavy, nechutenství, malátnost, bušení srdce a poruchy spánku. Poporodní blues obvykle rychle odeznívá během prvních 10 dnů po porodu.

Mezi příčiny rozvoje poporodního blues se dají počítat už zmíněné tělesné změny nebo dysharmonie v partnerském vztahu. Může jít i o psychosexuální příčiny nebo nezpracované neplánované mateřství, předchozí deprese a také traumatizující porod. Častěji se vyskytuje u prvorodiček. Poporodní deprese může přijít kdykoliv v průběhu prvních 6 měsíců po porodu. Její výskyt vrcholí obvykle asi 4 týdny po porodu, přičemž až u 25-50 % žen trvá 6 měsíců, podle některých autorů ještě déle - až do 1.

Nejrizikovějším obdobím pro rozvoj poporodní deprese je příchod domů z porodnice. Na ženu plně doléhá zodpovědnost za péči o novorozence i domácnost a to už bez podpory a pomoci nejbližšího okolí. Další rizikové období přichází 2-3 týdny po porodu, kdy postupně opadá euforický zájem širší rodiny a míra pomoci a podpory pro nové rodiče. Poporodní deprese se vyznačuje úzkostnými pocity, strachem ze samoty, pocity bezmoci a beznaděje. Dále katastrofickými obavami vzhledem k budoucnosti.

Pocity smutku a úzkosti mohou být silné a narušit i schopnost plnit běžné každodenní úlohy v péči o miminko a o sebe samu. Právě pocit neschopnosti milovat svoje dítě, problém dotýkat se dítěte a starat se o něj jsou jejími významnými ukazateli. Z dalšího spektra symptomů je možné vyjmenovat extrémní změny chuti k jídlu a problémy se spánkem. Diagnostika poporodní deprese nebývá jednoduchá, protože některé projevy jsou lehko zaměnitelné s normálními projevy šestinedělí.

Je nutné dodat, že je někdy těžké u poporodní deprese rozlišit příčinu od důsledků. Faktorem, který se s velkou pravděpodobností podílí na rozvoji poporodní deprese, je výživa ženy v těhotenství a během kojení. Do souvislosti se dává především s nedostatečným příjmem omega-3 nenasycených mastných kyselin, vitamínu D, ale i kyseliny listové a dalších vitamínů všeobecně a rovněž minerálů železa nebo vápníku. Kvalitní strava už v průběhu těhotenství by proto mohla hrát roli v prevenci a to především u žen s depresí v anamnéze.

Poporodní deprese je častější u žen trpících anémií po porodu, což je další důvod podtrhující důležitost výživy. Dále by měl vést k pozorné péči o ženy s velkou krevní ztrátou během porodu. Poporodní deprese je někdy spojena i s poruchou funkce štítné žlázy. Trochu překvapivě se už může objevit poporodní deprese v těhotenství, vyskytnout se může až u 20 % těhotných žen.

Pro posouzení poporodní deprese se používá standardizovaná dotazník tzv. Poporodní deprese v šestinedělí je poměrně častá a představuje zátěž pro ženu, miminko, partnera i celou blízkou rodinu. Někdy její příznaky nejsou zřetelné pro pozorovatele zvenčí. Typickými příznaky poporodních psychóz jsou halucinace, chorobné představy, plačtivost, úzkost, poruchy spánku, paranoia, sebepoškozování nebo dokonce ubližování dítěti a sebevražedné sklony. Poporodní psychóza vyžaduje stejnou léčbu, jako jiná psychotická onemocnění.

Přerušení kojení v důsledku léčby je nutné jen v případě podávání léčivých látek, které přestupují do mateřského mléka a ohrožují zdraví miminka. Sebehodnocení a sebepojetí ženy měnící se v návaznosti na porod a mateřství se promítá i do jejího partnerského života a sexuality. V těhotenství a následně po porodu se často sexuální prožívání více posouvá na stranu ženské kvality zahrnující jemné, pečující a citlivé milování, které nezahrnuje tak intenzivní tělesné výboje. Naopak preferuje něžnosti, objetí, masáže, dotyky, hlazení, polibky, plynutí.

Sexuální období po porodu bývá spojeno s Vaginalním suchostí a změnami v sexuálním prožívání. Pohlavní styk po šestinedělí by měl být zahájen až po gynekologické prohlídce a s jistotou, že je vše v pořádku. Pohlavní styk je v tomto období rizikový z hlediska vzniku infekce. Pokud žena kojí, může být ovulace i bez menstruace. Kojení a kojící hormony do jisté míry ovulaci potlačují, laktační amenorea není spolehlivou antikoncepci.

Poporodní období je pro ženu stále spojeno s hormonálními změnami, v důsledku kterých ji může trápit vaginální suchost. Prožívání sexuality po porodu stejně jako sebehodnocení žen úzce souvisí s průběhem porodu a prožitkem, který si z něj žena odnáší. V oblasti sexuality změny významně zasáhnou i partnera. Žena jím může být vnímána více jako matka než partnerka. Madonin komplex může ovlivnit dynamiku vztahu po porodu.

Horečka v důsledku infekce v děloze nebo v souvislosti s kojením může být signálem závažnějšího stavu. Zánět prsu při kojení, odborně mastitida, dokáže maminku velmi potrápit. Prs může být bolestivý, zarudlý, horký na dotek a někdy se přidá i horečka. Důležité je rozlišit běžné nalití prsou, zatvrdlé mléko a skutečný zánět prsu. Mastitida je bolestivý stav, který se nejčastěji objevuje v období kojení.

Infografika: Průběh šestinedělí a rizika infekcí

Při kojení je důležité správné přisátí a volba polohy. Pokud se stav včas upraví, nemusí se mastitida vůbec rozvinout. Pokračování v kojení pomáhá udržet odtok mléka. Při výrazných příznacích nečekejte několik dní. Odborná spolupráce je klíčová a při podezření na infekci je vhodná konzultace s PA nebo gynekologem.

Nejčastější infekcí po porodu je zánět dělohy. Projevuje se zvýšenou teplotou, hojnějšími očistky a bolestmi v podbřišku. V krvi bývají zvýšené zánětlivé parametry. Pokud dojde k šíření do svaloviny dělohy, mohou vzniknout abscesy a peritonitida. Včasná léčba zahrnuje antibiotika a podporu hojení. Puerperální sepse je vzácná, ale život ohrožující komplikace, která vyžaduje okamžitou léčbu.

Prevence je klíčem: dodržovat hygienu, sledovat zavinování dělohy, pečovat o perineální oblast, a včas vyhledat lékařskou pomoc při horečce, silné bolesti či zhoršení stavu. Lochiometra, infekce a komplikace po porodu vyžadují odborné léčení a práci s riziky.

Po propuštění z porodnice je důležitá péče o novorozence a také sledování očkování a screeningu. Česká odborná lékařská společnost doporučuje pro novorozence včasné prohlídky a screeningy včetně krevního screeningu a testů sluchu a zraku. První návštěva praktického lékaře pro děti by měla proběhnout do 48 hodin po propuštění. Dlouhodobé sledování a péče o maminku i dítě jsou klíčové pro zdravý start rodiny.

Poporodní péče o matku a dítě - Porodní série

tags: #zanet #u #miminka #v #sestinedeli