Nemoci dýchacích cest jsou v graviditě časté a mohou komplikovat průběh těhotenství, proto je důležitá vhodná farmakoterapie a prevence. V těhotenství se často setkáváme s rýmou, nachlazením a krátkodobými kašlovými projevy, jejichž léčba se liší podle etiologie, zejména proto, že primární původce bývá virový, a antibiotika se tedy podávají jen v indikovaných případech komplikací či bakteriální infekce.
Obecné zásady léčby a prevence
V těhotenství je zásadní zachovat klid na lůžku, dostatek tekutin a vyhýbat se nadměrnému úsilí, které by mohlo oslabení obranyschopnosti ještě prohloubit. Důležité je nepřecházet příznaky ignorovat a při jejich zhoršení konzultovat léčbu v lékárně či s lékařem. Vysoká teplota nad 38 °C může škodit plodu, proto je nutné ji snižovat bezpečnými prostředky.
Většina virových infekcí horních cest dýchacích nemá specifické antivirotika; antibiotika se nepoužívají k léčbě samotné virózy, ale mohou být indikována při komplikacích nebo bakteriální superinfekci. Při léčbě rýmy v těhotenství je preferována lokální léčba nosních cest (kapky či spreje) před systémovou léčbou a doba užívání by neměla překročit akutní období (obvykle do jednoho týdne).
Rýma a zánět vedlejších nosních dutin
Rýma bývá často součástí onemocnění horních cest dýchacích a bývá virového původu. Nosní kapky a spreje s názorným výběrem se používají k odstranění překrvení nosní sliznice; u těhotných se preferují nosní spreje, jelikož jejich systémový účinek je minimální. Při komplikacích je nutné zvážit systémová antibiotika, zejména při zánětu vedlejších dutin nebo středního ucha.

Mezi nejčastější lokální nosní dekongestiva patří oxymetazolin, xylometazolin a nafazolin. U těhotných je třeba omezit jejich dlouhodobé užívání na několik dní, aby se předešlo rebound efektu. Při dlouhodobější nosní kongesci lze zvážit i systémové látky (např. pseudoefedrin), avšak s opatrností a pouze tehdy, pokud je to nezbytné. Při bakteriální infekci horních cest dýchacích může být nutná antibiotická léčba, která volí peniciliny nebo makrolidy dle citlivosti bakterií a bezpečnostního profilu během těhotenství.
Kašel a bolesti v krku
Kašel bývá obranným reflexem k udržení průchodnosti dýchacích cest. Při kašli mohou pomoci expektorancia a mukolytika, které usnadňují vykašlávání, a antitusika pro utlumení suchého kašle po konzultaci s lékařem či lékárníkem. U těhotných jsou k dispozici některé volby, jako acetylcystein, oxolové expektorancia a některé bylinky, avšak s ohledem na bezpečnost v graviditě. Při bolesti v krku je vhodné volit přípravky bez lokálního anestetika a vyhýbat se přípravkům obsahujícím jodované látky.
Med a tekutiny zůstávají základními podpůrnými prostředky. V případě akutní bolesti v krku lze zvážit pastilky s antiseptickým účinkem či klidné pouděky bez škodlivých látek; u dětí a těhotných obecně bývá zvýšená opatrnost u anti-tušiv a některých látek.

Astma v těhotenství a západy dýchacích cest
Astma může v těhotenství měnit tíži; u třetiny žen se může zhoršit, u další třetiny zlepší a zbývající část zůstává stabilní. Principy léčby astmatu u těhotných se neliší od běžné léčby dospělých. Základ tvoří preventivní léky (inhalované kortikosteroidy - IKS, dlouhodobě působící β2-agonisté - LABA, antileukotrieny - LTRA a tehofylin) a záchranné léky (SABA/RABA).
V léčbě astmatu během těhotenství se doporučuje postupné zvyšování nebo snižování dávek podle kontroly onemocnění po dobu alespoň tří měsíců. Budesonid a beklomethason patří k IKS s největší zkušeností; LABA by měly být používány v kombinaci s IKS. U exacerbace se podává 2-4 dávky SABA a případně perorální kortikosteroidy. Při expozici infekčním agens je důležité zajistit obsah kyslíku u matky i plodu (94-98 % saturace).

Pneumonie a záněty dolních cest dýchacích
Při podezření na pneumonii je třeba empirické antibiotické pokrytí - mezi první volbu patří beta-laktamová antibiotika a v případě alergie na penicilin makrolidy. V hospitalizaci může být indikována kombinace betalaktamového antibiotika s makrolidem, nebo monoterapie klindamycinem či karbapenemy podle klinického stavu. Dávkování je u těhotných obvykle stejná jako u dospělých s lehkým navýšením u penicilinů kvůli změně clearance v druhém a třetím trimestru.
Hypertermie, analgetika a nesteroidní antiflogistika
Při horečce je krátkodobé podání paracetamolu považováno za bezpečné v jakékoli fázi gravidity. Nesteroidní antiflogistika (ibuprofen, diklofenak, indometacin) mají větší rizika a jsou častěji kontraindicována v pozdních trimestrech; přednost má paracetamol. Dlouhodobé nebo nadměrné užívání NSAID může vést k uzávěru ductus arteriosus a dalším komplikacím, proto je třeba zvážit rizika a přínosy.
Těhotenská rýma a hygiene
Těhotenská rýma je častá a obvykle nevyžaduje specifickou léčbu; doporučují se nosní solné roztoky a nefarmakologické postupy. Intranazální kortikosteroidy mohou být použity k profylaxi, ale samostatný úlevový efekt bývá omezený. Při zánětu hltanu a nosních dutin mohou být doporučeny lokální léčivé látky a nosní spray s nejnižším rizikem systémového účinku. Omezení používání vazokonstrikčních látek na krátké období a vyvarování se perorálních dekongestiv s vyšším rizikem komplikací je doporučeno.

Záněty močových cest a obecné poznámky
Zánět močových cest bývá častý v těhotenství kvůli mechanickému tlaku dělohy na močové cesty. Diagnóza se obvykle opírá o analýzu moči a preventivní prohlídky. Léčba bývá antibiotická a doplněná o dostatek tekutin, případně preparáty typu D-manoza či brusinkové extrakty k podpoře močových cest. Důležitá je prevence: zbytečné zadržování moči, důkladná intimní hygienna a včasné vyhledání lékařské pomoci při prvních příznacích zánětu.

Specifické rady pro ženu v domácnosti a praktické tipy
Pacienty a jejich okolí je vhodné informovat o nutnosti vyhýbat se zbytečnému kontaktu s infekčními osobami během epidemických období a důkladně dodržovat správnou hygienu. Očkování proti hepatitidě A i B, virům RS, klíšťové encefalitidě a pneumokokovým infekcím zůstává důležité. Při výrazné rýmě či kašli se doporučuje nosit ochrannou roušku a vyhledat lékařskou pomoc včas, aby se vyloučila bakteriální infekce a bylo možné případně zahájit cílenou léčbu.
10 léků, kterým se vyhnout během těhotenství
Praktické shrnutí pro zánět horních cest dýchacích v těhotenství
- Preferovat lokální léčbu nosních cest a podpůrné prostředky (tekutiny, odpočinek, klid na lůžku).
- Antibiotika jen při potvrzené bakteriální infekci či komplikacích; volba léku zohledňuje těhotenství a citlivost bakterií.
- Proti kašli volit bezpečné expektorancia a antitusika po konzultaci s lékárníkem či lékařem; vyhýbat se některým látkám v prvním trimestru a při alergiích.
- Při horečce používat paracetamol; NSAID opatrně a v pozdních trimestrech obecně s ohledem na rizika.
- U astmatu pokračovat v doporučené medikaci (IKS, LABA, antileukotrieny) a řídit se chirurgickými doporučeními BTS/ FDA; exacerbace vyžaduje okamžitou léčbu a zajištění kyslíku.
- Prevence: očkování, hygiena, dostatek tekutin, vyhýbání se kontaktu s infekčními osobami a včasná návštěva lékaře.