Okresní soud v Ústí nad Labem dnes začne projednávat žalobu na ústeckou Masarykovu nemocnici. Za to, že jí nemocnice bránila v nepřetržitém kontaktu s pětitýdenním dítětem při hospitalizaci, žádá matka omluvu a satisfakci sto tisíc korun. Nemocnice si za svým postupem si stojí. Matka podle ní tím, že chtěla na oddělení přespat, porušila předpisy. Podle oslovených právníků jde zřejmě o první žalobu tohoto druhu v Česku.
Tehdy pětitýdenní dítě přijala Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem kvůli podezření na zápal plic. Dítě zůstalo na jednotce intenzivní péče, matka, která jej kojila, byla přes den s ním a chtěla zůstat i v noci. „Přítomnost žalobkyně přes noc však byla lékaři zcela nepochopitelně zamítána, a to bez sdělení relevantních důvodů. Krátce po devatenácté hodině přišel na oddělení MUDr. Adam Cipra a zvýšeným hlasem začal žalobkyni vykazovat z oddělení JIRP do atria nemocnice. ‚Nemůžete zde zůstat na JIP na karimatce, na přistýlce, nikde… Spěte venku na chodbě mimo oddělení, na zemi. Je mi to šumák.”
Tytožnost ženy a dítěte redakce Deníku N zná, kvůli zachování soukromí a na jejich žádost je neuvádí. Okresní soud v Ústí nad Labem jednání ve středu dopoledne odročil na září. Zdravotníci mimo jiné argumentovali, že by přítomnost matky, která byla tehdy v šestinedělí, narušovala požární, evakuační a hygienický řád.

Matce i dítěti šlo o život. V obci Plasy na Plzeňsku se v neděli uskutečnil domácí porod, u kterého asistoval samozvaný duchovní vůdce přezdívaný Bůh šašek, vlastním jménem Lukáš Stančík, který celou událost živě vysílal na sociálních sítích. Muž uvedl, že ženu prý posedl démon, který mu řekl, že by měl dítě zabít. Žena se prý dostala do nemocnice až den po porodu. „Naši záchranáři převzali do péče matku, která byla následně v kritickém stavu transportována do Fakultní nemocnice v Plzni. Lékaři si přebrali do péče novorozené dítě,“ řekla mluvčí záchranářů Andrea Divišová.
Součástí náboženské skupiny Ohnivý drak je Bůh šašek již tři roky a za osvíceného proroka se považuje dokonce osm let, konkrétně od té doby, co ho opustila žena se dvěma syny. Některé situace, kdy se rodič domáhal přítomnosti u hospitalizovaného dítěte, se vyostřily v době covidu. Tehdy v nemocnicích opakovaně a po delší dobu platily plošné zákazy návštěv. A před jejich branami kvůli tomu zůstali i zoufalí rodiče.
bez souhlasu zákonných zástupců nelze dítěti poskytovat zdravotní služby, s výjimkami uvedenými v zákoně o zdravotních službách (zejm. Spory se zabývá také zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Na konci dubna zástupkyně ombudsmana na webu zveřejnila další příklad, kdy nemocnice odmítla několik dnů pustit za dítětem mámu. „Matka mohla dceru vidět jen 5. 5. 2020 večer po provedené operaci, a poté už nikoliv - až do přeložení pacientky na běžné oddělení dne 12. 5. 2020.“ Podrobnosti o zdravotním stavu dítěte ani to, proč skončilo v nemocnici, Monika Šimůnková nerozepisuje.
V dokumentech zveřejněných kanceláří ombudsmana se píše, že JIRP plní funkci vysoce specializovaného oddělení, na němž zdravotnický personál poskytuje dětským pacientům náročnou odbornou péči bezprostředně po operaci srdce. „Pacienti jsou zde typicky připojeni na umělou plicní ventilaci, jejich životní funkce jsou neustále monitorovány, intravenózně se jim podává značné množství medikamentů a léků tlumících bolest, přičemž se nachází ve stavu umělého spánku. Z dokumentů lze také vyčíst, že matka dítěte je lékařka a dívka byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici (FN) Motol. Podle Moniky Šimůnkové matce nevadilo, že s dcerou nemůže být nepřetržitě, zdravotníci jí ale neumožnili ani krátké návštěvy u dítěte, byť měla negativní test na covid-19. Nemocnice vykázání matky odůvodňovala nepříznivou epidemickou situací související s výskytem covidu-19. Podle ženy ale takové odůvodnění nebylo dostatečné, proto se se stížností obrátila na pražský magistrát.
Ten jí nevyhověl, a maminka dítěte tedy napsala také ombudsmanovi. „MUDr. A. (jak M. Šimůnková ve zveřejněných dokumentech, jež jsou anonymizovány, matku dítěte nazývá, pozn. „Je třeba si uvědomit, že jádrem stížnosti nebylo neumožnění nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce pacienta, ale jakéhokoliv kontaktu (byť v omezeném rozsahu) matky s malým dítětem po několik dnů. Jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, zejména právě na takovém typu oddělení, kde je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Ve zveřejněném rozhodnutí zástupkyně ombudsmana nepřezkoumává přímo postup nemocnice, ale Magistrátu hlavního města Prahy. Podle Moniky Šimůnkové pochybil tím, že „v odpovědi na stížnost řádně nevypořádal všechny námitky stěžovatelky“.

Zástupkyně ombudsmana magistrát také upozorňuje na některé chyby v jeho rozhodnutí. Například že si měl vyžádat rozhodnutí vedení kliniky a nemocničního hygienika. Ředitele magistrátu Martina Kubelku proto vyzvala, aby se k pochybením vyjádřil a informoval ji o přijatých opatřeních k nápravě. Upřesňuje, že cílem jednání s nadřízeným orgánem, tj. „Na stížnost jsme nahlíželi jako na individuální záležitost a posuzovali ji jako jedinečnou s ohledem na unikátnost zákroku, který byl u pacienta vykonán.“ Podobně hovoří také FN Motol. „Přítomnost doprovodu nezletilého pacienta byla umožněna v rozsahu, jak to daná situace s ohledem na specifika zdravotnického pracoviště a ostatní pacienty umožňovala.
Jak podotýká kancelář ombudsmana v tiskové zprávě, MZ zástupkyni ombudsmana přislíbilo vytvořit metodické stanovisko dobré praxe, kde by shrnulo základní pravidla pro pobyt rodičů v nemocnici s hospitalizovanými dětmi. Konstatování, že byla porušena evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, je podle Ústavního soudu dostatečnou satisfakcí za nucený převoz novorozence do nemocnice. Plénum odmítlo návrh na obnovu řízení v případu matky, která v roce 2007 porodila v nemocnici v Hořovicích na Berounsku a týž den odešla bez vědomí lékařů domů. Žena se proti předběžnému opatření neúspěšně bránila u Krajského soudu v Praze, který její dovolání odmítl jako bezpředmětné. Následnou ústavní stížnost soud odmítnul jako z části nepřípustnou, z části zjevně neopodstatněnou.
Stejně dopadla i pozdější ústavní stížnost proti verdiktu ve sporu o náhradu nemateriální újmy. Žena se po rozhodnutí ESLP domáhala toho, aby se ústavní soudci v obnoveném řízení znovu zabývali jejími staršími ústavními stížnostmi. Dosud se jí totiž nikdo neomluvil za zásah do základních práv. Ústavní soudci ale řízení neobnovili. V případu bylo vydáno také usnesení Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2021 sp. zn. I. I. II. Institut předběžného opatření na předání dítěte do vhodného prostředí nemá nahrazovat detenční řízení podle § 75 a násl. Sp. Č. Brno 4. Adély A. (nar. Na základě zpráv z médií a rovněž podnětů od třetích osob jsem zahájila šetření z vlastní iniciativy ve věci výkonu sociálně-právní ochrany nezletilé Adély A. (nar. Z dostupných informací vyplývalo, že Městský úřad Kaplice podal na základě žádosti Nemocnice České Budějovice návrh na vydání předběžného opatření podle § 452 zákona o zvláštních řízeních soudních na předání Adély do péče nemocnice.
Na konci popisu uvedeného případu se uvádí, že Adéla byla dne 25. 11. 2020 přijata na dětské oddělení Nemocnice České Budějovice poté, co ji kopl kůň a měla otevřenou ránu v okolí oka. Ošetřující lékařka chtěla následně očkovat proti tetanu, což matka odmítla. Matka nesouhlasila ani s nitrožilním podáním antibiotické léčby. Lékařka Adéle podala profylaktickou léčbu proti tetanu a doporučila současně s ní provést řádné očkování proti tetanu. Matka poté podepsala negativní revers, na jehož základě nemocnice propustila Adélu do domácí péče. Nemocnice ještě téhož dne zaslala OSPOD žádost o podání návrhu na předběžné opatření z důvodu ohrožení zdraví a života dívky.
Následně OSPOD vyhodnotil situaci a rozhodl o podání návrhu na vydání předběžného opatření. V Českých Budějovicích soud nakonec rozhodl o předání Adély do péče nemocnice a soudy postupně řešily další kroky, které zahrnují práva dítěte a rodičů. Vysvětlení k mezinárodním i českým právním rámcům upřesňují důležitost ochrany zájmů dítěte a vyvažování práv rodičů a veřejného zájmu v obdobných řízeních. Důraz se klade na principy, že nezletilé dítě musí mít zajištěnu adekvátní péči a že zásah do soukromí či rodinného života musí být přesně odůvodněn a legislativně podložen.
| Případ | Hlavní téma | Právní rámec |
|---|---|---|
| Žaloba na ústeckou nemocnici | Právo na nepřetržitý kontakt s hospitalizovaným dítětem vs. provozní předpisy | Úmluva o právech dítěte, Listina, zákon o zvláštních řízeních soudních |
| Adéla A. případ | Rychlé předběžné opatření vs. nedobrovolná hospitalizace | Zákon o zvláštních řízeních soudních, zákon o zdravotních službách |
Na vnitrostátní úrovni pak stojí důraz na právo na ochranu soukromého a rodinného života a na rodičovství jako zvláštní ochranu. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva i judikatura Ústavního soudu konkretizuje podmínky, za nichž k odnětí dítěte z péče rodičů může stát přistoupit. Nezbytnost znamená, že zásah je založen na naléhavé společenské potřebě, která je přiměřená sledovanému legitimnímu cíli. Ochrana života a zdraví dítěte je relevantním důvodem pro zásah do rodičovských práv. Jde o hodnotu, jejíž ochrana je prioritní v systému základních práv a svobod.