Vznik hvězdných porodnic v Mléčné dráze: Radcliffeova vlna a obří plynný komplex W51

Přestože při pohledu z centra Mléčné dráhy leží těsně za naším hvězdným systémem, až doposud unikala pozornosti vědců. Srážka dvou galaxií? Objev mezi astronomy vyvolal celou řadu otázek, mezi nimi je asi nejdůležitější ta, jak vlastně mohla tato porodnice hvězd vzniknout. Jednou z hypotéz je, že do oblasti Mléčné dráhy mohla kdysi dávno vniknout jiná, mnohem menší galaxie. Srážka pak vyvolala vlny, které se prostorem šířily podobně, jako když se hodí kámen do vody. Jiní vědci dokonce uvažují, zda v tomto případě nemohla sehrát roli záhadná temná hmota.

Pokud vlna vznikla kosmickou srážkou, pak by byla dynamická. Pohybovala by se prostorem další miliony let až do současnosti. „Myslíme si, že vlna dynamická je, ale netušíme, jak moc. A nejsme schopni to ani prokázat,“ přiznává Goodmanová. Co ale jisté je, je fakt, že plyn a prach jsou v tomto oblaku natolik husté, že vznikají extrémní oblasti, z nichž se rodí nové mladé hvězdy.

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny.

Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků. Pro běžné dalekohledy je practically neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř.

Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší. Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey.

Autoři dokonce tvrdí, že v tomto obřím kosmickém útvaru, který dostal prozatímní pojmenování Radcliffova vlna, mohlo vzniknout dokonce i naše Slunce. V současné době sice leží asi 500 světelných let od ní, ale přibližně před 13 miliony lety se s ní setkalo a k dalšímu setkání by mohlo dojít za dalších 13 milionů let. Vědci také vytvořili interaktivní mapu, která zobrazuje, kudy se tato vlna pohybuje po obloze a jak prochází různými souhvězdími. Astronomové také uvedli, že tento objev přepisuje naše znalosti o takzvaném Gouldově pásu, prstenci relativně mladých hvězd.

W51: Hvězdotvorná oblast v Mléčné dráze a její technické zázemí

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny. Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků.

Pro běžné dalekohledy je prakticky neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř. Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší.

Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey.

Technologická průprava pro studium hvězdokop a mlhovin

Hvězdotvorná oblast W51 byla zkoumána díky různým astronomickým nástrojům: Spitzer, ALMA, SOFIA a dalšími. Snímek ze Spitzerova vesmírného infračerveného dalekohledu vznikl během hlavní pozorovací kampaně Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire (GLIMPSE) v roce 2004. Kromě Spitzeru mají vědci k dispozici i další přístroje, například submilimetrovou soustavu radioteleskopů ALMA v horách Chile, nebo létající observatoř SOFIA. SOFIA poskytla dosud nejdetailnější pohled na tuto hvězdotvornou oblast.

Dalekohled Jamese Webba (JWST) po vypuštění v roce 2021 posunul naše poznání ještě dále. JWST je určen primárně pro pozorování v infračerveném oboru a díky své citlivosti odhaluje detaily, které dříve zůstávaly skryté. Zakřivená oblast kolem hvězd v mlhovině, která se rodí z protoplanetárních disků, je jedním z klíčových témat JWST. JWST byl vynesen Evropskou nosnou raketou Ariane a nachází se v Lagrangeově bodě L2.

Interaktivní mapa pohybu Rashcliffovy vlny a průchodů souhvězdí

Historie a srovnání s dalšími hvězdnými porodnicemi

V Brně a dalších českých městech se objevují zmínky o starších i novějších porodnicích, jejichž historie je popsána v různých částech textů. Předností Brně byla Zemská porodnice, která se postupně vyvíjela do kliniky s různými odděleními a pavilony. V 20. století zde proběhly rekonstrukce a modernizace, které vršily na rozvoj porodnictví i neonatologie. Příkladem je i projekty, které vyústily v rozvoj dětských oddělení a nových nadstandardních pokojů. Dnes je Brněnská porodnice součástí většího systému a spolupracuje s fakultní klinikou.

V dalších částech světa se srovnávají rozsáhlé mlhoviny a hvězdotvorné regiony s obdobnými strukturami. Příkladem je Orionova mlhovina M42, která slouží jako referenční měřítko pro srovnání velikosti a aktivního hvězdotvorby. Srovnání pomáhá lépe pochopit procesy formování hvězd, jejich vývoj a vliv okolí.

Sloupy stvoření a Žlutá jeskyně v Hadonušově oblasti

Infračervené záření a jeho role ve studiu hvězdotvorby

Infračervené záření - elektromagnetické záření s delší vlnovou délkou, než má viditelné světlo, v rozsahu od 0,75 μm do 400 μm. Infračervené záření objevil v roce 1800 William Herschel při rozkladu slunečního světla hranolem. V astronomii se využívá IR záření k výzkumu meziplanetární hmoty, planetárních atmosfér, plynu a prachu v galaxiích, hnědých trpaslíků, červených veleobrů, exoplanet, protoplanetárních disků a mlhovin. IR záření prochází zemskou atmosférou jen částečně, v tzv. oknech.

Hvězdy s planetami vznikají v rozsáhlých mlhovinách. Prototypem je oblast kolem protohvězd, kde rotuje disk látky a vznikají planety. Ultrafialové záření vzniká u mladých hvězd a způsobuje fotoevaporaci materiálu z okraje mlhoviny. V orbitální oblasti se tak tvoří prstence a útvary, které později mohou být zformovány do exoplanet.

JWST snímek mlhoviny s prstíky nově vznikajících hvězd

Průkopnické pojmy a definice

  • Hvězdotvorná oblast - oblast plná plynu a prachu, kde probíhá tvorba nových hvězd.
  • Protoplanetární disk - materiál obklopující mladou hvězdu, ze kterého vznikají planety.
  • Thermická fúze - proces jádra hvězd, který pohání hvězdy na hlavní posloupnost.
  • Gouldův pás - oblast relativně mladých hvězd, která je doposud revidována vzhledem k novým objevům.

Závěrečné poznámky a aktuální vývoj

James Webb Space Telescope (JWST) umožnil zkoumat hvězdotvorné procesy v infračerveném oboru s nevídanou detailností. Přestože se jedná o obrovský plynný útvar v našem sousedství, jeho význam pro pochopení vzniku hvězd a planet zůstává vysoký. Volfaní disk kolem protohvězd ukazuje, že hvězdy mohou vznikat i v oblastech, které byly dříve považovány za méně vhodné pro formování nových hvězd. JWST pokračuje ve sledování a odhalování dalekých hvězdotvorných regionů, rozšiřujících naše poznání o dynamice galaktických struktur.

Interaktivní mapy a nové záběry z infračerveného a rádiového spektra umožňují vědcům sledovat pohyb vln a jejich vliv na vznik hvězd a planet. Výpady do minulosti prostřednictvím historických studií a moderních technologií ukazují, jak se naše chápání hvězdného vznikání vyvíjí spolu s nástroji a teoriemi.

  1. Podívejte se na současné mapy pohybu Radcliffovy vlny a souhvězdí, kterým prochází.
  2. Zvažte roli srážek galaxií a temné hmoty ve formování velkých plynných korpusů.
  3. Prozkoumejte rozdíly mezi infračervenými a rádiovými záběry při studiu hvězdotvorby.

tags: #vznik #hvezdnych #porodnic