Význam kojení, obezita dětí a prevence: studie, mechanismy a dopady na rizika

Mateřské mléko je to nejlepší a nejpřirozenější, čeho se může dítěti hned od počátku života dostat pro jeho zdravý růst a vývoj.

Kojení ale prospívá nejen dítěti samotnému - přínosné je i pro kojící matku a pro jejich vzájemný vztah, rodině i celé společnosti šetří peníze a je ekologické.

Přínos kojení pro dítě

Mateřské mléko poskytuje kojenému dítěti všechny potřebné živiny.

Jejich poměr přesně odpovídá věku dítěte.

Složení mateřského mléka se totiž mění tak, jak dítě roste a „stárne“.

Ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou neobsahuje mateřské mléko tolik bílkovin, a proto méně zatěžuje dětské ledviny.

Kromě potřebných živin obsahuje mateřské mléko i protilátky, které chrání dítě např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo před průjmy.

V rozvojových zemích může být kojení doslova otázkou života a smrti.

Různé studie odhadují, že kdyby všechny děti byly kojeny v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, zachránilo by to ročně okolo milionu dětských životů.

Ve srovnání s náhradní kojeneckou mléčnou výživou neobsahuje mateřské mléko tolik bílkovin, a proto méně zatěžuje dětské ledviny.

Kojené děti jsou v prvním roce života méně často v nemocnici a také se u nich méně vyskytuje tzv. syndrom náhlého úmrtí (SIDS).

Výsledky studií ukazují na ochranné účinky kojení proti závažným onemocněním (např. Crohnově nemoci), cukrovce, alergiím, ale i nadváze a obezitě v dětském věku.

Podle odborníků je každý měsíc kojení spojen se snížením rizika vzniku nadváhy o 4 %.

Tedy čím déle je dítě kojeno, tím menší je pravděpodobnost, že bude mít nadváhu nebo bude obézní.

Jedním z důležitých přínosů kojení je, že posiluje láskyplný vztah mezi dítětem a matkou.

Těsný kontakt s matkou dává dítěti pocit bezpečí potřebný pro jeho správný psychický a rozumový vývoj a podle některých studií je spojen se zvýšením jeho IQ.

Správný vývoj mozku dítěte je podpořen i obsahem důležitých živin v mateřském mléce.

Podle Světové zdravotnické organizace dospělí, kteří byli jako děti kojeni, méně často trpí nadváhou, obezitou, cukrovkou 2. typu a mají lepší výsledky inteligenčních testů.

Role kojení je také zmiňována v souvislosti s dlouhodobou prevencí vysokého krevního tlaku, leukemie nebo některých zánětů střev.

Přínos kojení pro matku

Pokud matka kojí, dělá to nejlepší pro zdraví svého dítěte a pro posílení jejich vzájemného vztahu.

Kojení napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do stavu před těhotenstvím, snižuje intenzitu poporodního krvácení a kojící matky také méně často trpí poporodní úzkostí a depresí.

Kojení je spojeno se sníženým rizikem vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky 2. typu, některých onemocnění srdce a cév nebo řídnutí kostí (tzv. osteoporózy) v pozdějším věku.

Kojící matky se snáze zbavují nadbytečných kil získaných v těhotenství, i když kojení není pro hubnutí nejdůležitější podmínkou.

Nicméně kojící ženy váhový úbytek lépe a déle udrží a výzkumy ukazují, že kojení může mít pozitivní vliv i na hmotnost matky po ukončení kojení.

K praktickým výhodám kojení, které matky jistě ocení, patří to, že mateřské mléko je „vždy po ruce“, v dostatečném množství a má vždy přesně tu správnou teplotu.

Poměrně rozšířené je mezi rodiči povědomí o tom, že kojení může fungovat jako antikoncepce.

Za splnění přísných podmínek je to částečně pravda, ale rozhodně se nelze na kojení spolehnout jako na jedinou antikoncepční metodu.

Finanční přínos kojení

Kromě mnoha zdravotních důvodů existují pro podporu kojení i důvody finanční.

Stručně řečeno, díky kojení ušetří rodina i celá společnost.

V České republice není ekonomická situace rodin taková, jaká bývá v některých afrických zemích, kde nekojící žena vydá za náhradní kojeneckou výživu pro své dítě až 90 % minimální mzdy.

Ale i u nás je náhradní kojenecká výživa ve srovnání s kojením drahá.

Kojící matka ušetří za náhradní kojeneckou mléčnou výživu, kojeneckou vodu a další nutné vybavení, např. lahvičky, dudlíky či sterilizátory.

Jen úspory za náhradní výživu mohou za půl roku výlučného kojení dosáhnout 10 000 Kč.

Ke kojení naproti tomu není potřebné téměř žádné vybavení; odsávačky mateřského mléka lze v případě potřeby za úplatu zapůjčit a některé zdravotní pojišťovny přispívají kojícím matkám na pomůcky (vložky do podprsenek aj.).

Rodina s kojeným dítětem rovněž ušetří za energie a vodu, které by needed ke sterilizaci pomůcek nutných ke krmení náhradní kojeneckou výživou.

Kojené děti jsou méně často nemocné, rodiče s nimi nemusejí zůstávat doma a nepřicházejí tedy o výdělek.

Pokud kojící zaměstnanou ženu kvůli kojení přeřadil zaměstnavatel na hůře placenou pozici, může žena po celou dobu kojení čerpat tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Ke kojení naproti tomu není potřebné téměř žádné vybavení; odsávačky mateřského mléka lze v případě potřeby za úplatu zapůjčit a některé zdravotní pojišťovny přispívají kojícím matkám na pomůcky (vložky do podprsenek aj.).

Pro rodiče je významnou skutečností, že kojící matky méně často trpí nemocemi, což s sebou nese úspory pro zdravotní systém.

Ekonomický přínos kojení

Globální ekonomické ztráty z nekojení odhadla Světová zdravotnická organizace na více než 300 miliard dolarů ročně.

Viceprezident Světové banky uvedl, že kdyby neexistovalo kojení, získal by jeho vynálezce dvojí Nobelovu cenu: nejen za lékařství, ale i za ekonomii.

Ekologický přínos kojení

Mateřské mléko je jednou z potravin, která při vzniku i spotřebě žádným způsobem neznečišťuje životní prostředí.

Tvoří se přesně v takovém množství, které dítě potřebuje, takže nedochází k plýtvání.

Kojení nezatěžuje životní prostředí dopravou - where je mléko vytvořeno, tam ho dítě vypije.

Výroba a doprava náhradní kojenecké stravy naproti tomu vyžaduje jak množství surovin, tak energie atd.

Obaly nutné pro transport a skladování náhradní výživy jsou ekologickou zátěží jak při jejich výrobě, tak při likvidaci.

Hlavní přínosy kojení velmi stručně shrnuje např. Autor: Mgr.

Evropské státy by měly využít kojení jako nástroj boje proti dětské obezitě i obezitě v dospělosti, tvrdí Světová zdravotnická organizace na základě výsledků nové studie, která zkoumala vliv kojení na výskyt obezity šestiletých až devítiletých dětí v 16 evropských zemích.

Zdravotní záznamy 30 tisíc dětí posbírané v letech 2015 až 2017 v rámci iniciativy na kontrolu obezity u dětí ukázaly, že obezitou trpělo 16,8 % dětí, které nebyly vůbec kojené, 13,2 % dětí kojených méně než šest měsíců a 9,3 % dětí, které byly kojné šest měsíců nebo déle.

Po očištění dat o demografické faktory měly nekojené děti o 22 % vyšší riziko obezity ve srovnání s dětmi, které se kojily šest měsíců nebo déle.

Děti kojené méně než šest měsíců měly o 12 % vyšší riziko obezity než děti kojné šest měsíců.

Ochranný účinek výlučného kojení, čili nepodání žádného umělého mléka, vody ani jídla do ukončeného šestého měsíce, byl ještě vyšší a souvisel se snížením rizika obezity až o 25 %.

Kromě nekojení nebo či kojení kratšího než šest měsíců, podle studie, s vyšším rizikem obezity může souviset i porodní hmotnost vyšší než čtyři kilogramy a porod před 37. týdnem těhotenství.

Autoři studie, kterou představili v roce 2019 na Evropském kongresu obezitologie v Glasgow a publikovali ji v časopise Obesity Facts, vysvětlují, že kojení chrání děti před obezitou prostřednictvím několika mechanismů.

Výlučné kojení zabraňuje brzkému zavedení příkrmů, které může způsobit příliš rychlé přibírání.

Existují také údaje, že miminka krmená umělou výživou mají vyšší hladinu inzulínu v krvi, což může podporovat ukládání tuku.

Jiné studie zase ukázaly, že kojené děti přijímají méně bílkovin a celkově kalorií ve srovnání s dětmi, které dostávají umělou výživu, přičemž zvýšený příjem bílkovin a vyšší hmotnost v raném dětství se spojují s výskytem obezity později.

„Kojení pomáhá dětem přibírat zdravým tempem v dětství, a tak může sehrát významnou roli v "programování" organismu směrem ke snížení rizika nadváhy nebo obezity v dospělosti“, říkají autoři studie.

Zároveň však dodávají, že ačkoli studie potvrdila výsledky předchozích studií, podpora kojení se v praxi zlepšuje velmi pomalu.

Počet výlučně kojených dětí nedosahuje cílů WHO pro rok 2025, aby do roku 2025 byla alespoň polovina dětí výlučně kojených v prvních šesti měsících.

„To, zda má země národní program na podporu kojení a jak tento program vypadá, může hrát klíčovou roli v tom, jak úspěšné budou země v boji s obezitou,“ říká autorský kolektiv.

Příčinami toho, že evropské země neplní doporučení WHO ohledně stavu kojení, jsou nedostatečné programy na podporu kojení, nedostatečné vzdělávání zdravotnického personálu v oblasti podpory kojení, intenzivní marketing náhrad mateřského mléka a nedostatečná legislativní ochrana matek před tímto marketingem.

„WHO vyzývá státy, aby omezily možnosti propagace náhrad mateřského mléka, která často vede ženy k mylnému závěru, že kojení nemusí být pro jejich děti to nejlepší,“ upozornil jeden z autorů studie, doktor João Breda.

Tento informační leták popisuje vztah mezi kojením, výlučným kojení a obezitou u 100 583 dětí ve věku 6-9 let.

Infografika: Mechanismy vlivu kojení na riziko obezity a zdraví dítěte

Výhody kojení z kohortové studie CHILD © AllerGen 2020

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení, to znamená, že dítě dostává jen mateřské mléko bez jakéhokoli dalšího jídla nebo pití prvních 6 měsíců života (následované zaváděním doplňkových potravin a pokračování v kojení 2 roky a dále).

AspektKlíčová poznámka
Riziko nadváhyKojení snižuje riziko nadváhy o významné procento, delší kojení je výhodnější
Ochrana proti nemocemProtilátky v mléce, nižší výskyt infekcí a některých chronických onemocnění
Ekonomika rodinyUšetření náhradní výživy, vybavení; méně nemocnosti šetří náklady
EkologieNižší environmentální zátěž oproti výrobě a dopravě náhradní výživy

Mechanismy dopadu na riziko obezity a dlouhodobé zdraví

Existují mechanismy, kterými kojení může ovlivnit riziko obezity v dětství a následně v dospělosti.

Výlučné kojení zabraňuje brzkému zavedení příkrmů, které může způsobit příliš rychlé přibírání.

Existují také údaje, že miminka krmená umělou výživou mají vyšší hladinu inzulínu v krvi, což může podporovat ukládání tuku.

Jiné studie zase ukázaly, že kojené děti přijímají méně bílkovin a celkově kalorií ve srovnání s dětmi, které dostávají umělou výživu, přičemž zvýšený příjem bílkovin a vyšší hmotnost v raném dětství se spojují s výskytem obezity později.

„Kojení pomáhá dětem přibírat zdravým tempem v dětství, a tak může sehrát významnou roli v programování organismu směrem ke snížení rizika nadváhy nebo obezity v dospělosti.“

Podle údajů COSI se nekojené děti vystavují vyššímu riziku obezity oproti dětem kojícím šest měsíců či déle.

tags: #vyznam #kojeni #obezita #deti