Březost u klisen je komplexní proces, který vyžaduje specifickou péči a pozornost k nutričním potřebám, zdravotnímu stavu a pohodě matky i vyvíjejícího se plodu. Březost klisny trvá v průměru 330 až 345 dní, ale toto období se může lišit v rozmezí 320 až 365 dní, přičemž klíčovým faktorem ovlivňujícím délku březosti je délka dne v posledních třech měsících gravidity.
Nutriční potřeby březí klisny
Nároky březí klisny na výživu se postupně zvyšují s postupujícím stádiem březosti. Ačkoliv se dříve tradovalo, že klisna nemá zvláštní požadavky na výživu do posledních tří měsíců březosti, současné poznatky ukazují, že potřeba některých živin se zvyšuje již od 4. až 5. měsíce gravidity.
Energie a bílkoviny
V období od 4. až 5. měsíce březosti stoupá potřeba energie a bílkovin. Tato potřeba se dále zvyšuje přibližně od 7. měsíce gravidity. Nedostatečný příjem bílkovin může vést k rané embryonální odúmrti, menšímu hříběti při porodu nebo k problémům s ovulací během říje. Nejvyšší nároky na množství a kvalitu bílkovin jsou patrné v prvních třech měsících laktace, kdy klisna produkuje nejvíce mléka.
Minerální látky a stopové prvky
Potřeba vápníku, fosforu a hořčíku se zvyšuje přibližně od 7. měsíce březosti, kdy probíhá nejintenzivnější růst kostry hříběte. Tyto minerální látky jsou klíčové pro vývoj kostí plodu. Během laktace je jejich potřeba rovněž zvýšená, neboť značná část přechází do mléka. Nároky na stopové prvky, jako jsou zinek, měď a mangan, se zvyšují v posledních měsících březosti, kdy si hříbě v játrech vytváří zásoby na první měsíce života, neboť mléko obsahuje jen jejich malé množství.
Vitamíny
Vitamín A je nezbytný pro správný růst a vývoj hříběte, zejména v poslední fázi březosti. Klisny na pastvě obvykle přijímají dostatek vitamínu A z píce, zatímco u klisen krmených pouze senem může dojít k deficitu, což se projeví zpomalením růstu hříběte.
Vitamín E působí jako důležitý antioxidant. Studie naznačují, že jeho přídavek březím klisnám může vést k vyššímu množství protilátek typu IgG a IgM v kolostru, což posiluje imunitu novorozeného hříběte.
Fyzická kondice a její vliv
Udržování klisny v optimální tělesné kondici během březosti je velmi důležité. Ideální kondice se pohybuje v rozmezí BCS 5-7 na devítistupňové škále. Klisny s nižším BCS (pod 5) mohou mít problémy s říjí, ovulací a zabřezáváním. Naopak, u klisen ve velmi dobré kondici (příliš tlustých) existuje vyšší riziko narození hříběte s angulárními deformitami, pravděpodobně v důsledku hormonálních změn spojených s vyšším procentem tělesného tuku, jako je například inzulinová rezistence.
Role specifických živin a aminokyselin
Aminokyseliny
Kromě celkového množství bílkovin je důležitá i jejich kvalita, tedy zastoupení esenciálních aminokyselin. Pro březí a laktující klisny jsou klíčové aminokyseliny jako lysin a arginin. Suplementace argininem v posledních týdnech březosti může u klisen vést ke zvýšenému prokrvení děložního rohu a snížení hromadění tekutiny v děloze po porodu, což může být prospěšné u klisen s problémy po porodu.
Vliv prostředí a životního stylu na vývoj hříběte
Vývoj hříběte neovlivňuje pouze genetika, ale také prostředí, ve kterém žijí rodiče a prarodiče, a to zejména v prvních měsících života hříběte. Klíčové jsou správné krmení, pohybový režim, sociální kontakty, zdravotní stav a celková pohoda matky.
Krmení během březosti
Během prvních dvou třetin březosti by se klisna měla krmit v podstatě stejně jako jalová klisna, s důrazem na kvalitu krmiva. Překrmování v této fázi vede k ukládání tuku, aniž by to prospívalo plodu. Zvýšený příjem krmiva je vhodný od 8. až 9. měsíce březosti, kdy plod intenzivně roste. Zvýšená potřeba bílkovin je pak klíčová pro tvorbu nového těla nebo mléčné žlázy během laktace. Krmení bohaté na škroby může vést ke zvýšení hladiny glukózy a inzulínu, což může ovlivnit vývoj kostí a šlach hříběte a zvýšit riziko ortopedických poruch.
Pohyb
Každodenní pohyb je pro březí klisny nezbytný. Zajišťuje dobrou fyzickou kondici, snižuje ukládání tuku, podporuje prokrvení tkání a výživu kloubů. Klisny by měly mít co nejvíce času na pastvině nebo ve výběhu. S opatrností lze na klisně i jezdit do zhruba šestého až sedmého měsíce březosti, s přizpůsobením intenzity a typu práce jejímu stavu. Je důležité se vyhnout extrémům, jako je jízda na kluzkém povrchu, prudkých kopcích nebo intenzivní silové tréninky.
Zdraví klisny
K připouštění by měly být vybírány pouze zdravé klisny. Nemoci klisny, jako jsou alergie, metabolická onemocnění, kulhání (často spojené s bolestí a chronickými záněty) nebo dýchací potíže, mohou negativně ovlivnit vývoj plodu. Závažné jsou také různé infekce, včetně herpesvirového zmetání, nebo i běžná chřipka.
Prevence
Budoucí matka by měla být chráněna před infekcemi a parazity. Doporučuje se očkování proti běžným infekcím (chřipka, herpesvirová infekce, tetanus) ještě před připouštěním. Proti herpesvirovému zmetání se klisna přeočkovává i během březosti, a to 4 až 6 týdnů před očekávaným porodem, aby hříbě získalo dostatek protilátek v mlezivu. Důležitá je také úprava chrupu a udržování klisny bez vnitřních parazitů.
Sociální kontakty a vztah k člověku
Klisna by měla žít ve stádě nebo ve skupině spřátelených koní. Její pohoda a chování k lidem a ostatním koním ovlivňuje i budoucí chování hříběte, které přebírá vzorce chování své matky. Při výběru hříběte je důležité zohlednit chování a životní podmínky jeho matky.
Příprava na porod a průběh porodu
Příchod hříběte na svět je pro majitele klisny významným a nezapomenutelným zážitkem. Většina klisen rodí v noci, v klidu a o samotě, a jejich úloha spočívá v klidném pozorování.
Příznaky blížícího se porodu
Několik týdnů před porodem se klisně začne nalévat vemeno. Několik dní před porodem ochabnou vulva a pánevní svaly, ocas se méně vyčněje. Mléčné struky se zvětší a mohou produkovat nažloutlou, lepkavou tekutinu - mlezivo (kolostrum). 1 až 4 dny před porodem může být klisna neklidná, projevovat známky kolikových bolestí, potit se, zvedat ocas a močit. Tyto příznaky mohou být také projevem koliky, proto je v případě trvání déle než 1-2 hodiny bez porodu nutné kontaktovat veterináře.
Porodní box a vybavení
Před porodem je vhodné klisnu umístit do porodního boxu. Ten by měl být dostatečně velký (cca 3 x 3 m), s omyvatelnou a dezinfikovatelnou podlahou, dostatečně nastlaný (ideálně pšeničnou slámou) a s pravidelným odklízením hnoje. K vybavení pro porod patří gumové rukavice, dezinfekční prostředky, sáček na podvaz pupečníku, igelitový pytel na placentu, suché ručníky, vazelína, porodní provázky a láhev na mlezivo.
Průběh porodu
Porod se dělí na tři stádia:
- První stádium: Začíná nástupem kontrakcí a trvá 1-2 hodiny. Během této fáze se plod posouvá do porodních cest. V pochvě se objeví bílý váček s plodovou vodou. Po prasknutí váčku a odtečení plodové vody první stádium končí. V případě objevení sametově červeného vaku s bílou jizvou je nutné jej opatrně protrhnout, aby se hříbě nezadusilo.
- Druhé stádium: Vlastní vypuzení hříběte. Tato fáze by měla probíhat relativně rychle. Pokud vypuzení trvá déle než 30 minut, je nutné okamžitě volat veterináře. Normální poloha hříběte je předními končetinami napřed, s položenou hlavou. Pokud se objeví kopýtka s chodidly směřujícími nahoru, může být hříbě otočené hřbetem dolů a je nutná pomoc veterináře. V případě nutnosti asistence při porodu je důležité dodržovat hygienu, používat lubrikanty a v případě porodu ve stoje se snažit zachytit hříbě, aby nedošlo k přetržení pupečníku blízko pupku.
- Třetí stádium: Vypuzení placenty. Obvykle odchází během 1-2 hodin po porodu hříběte. Pokud placenta neodejde do 2 hodin, je nutné volat veterináře, aby se předešlo zánětu dělohy.
Winni Destana S - narození hříběte a první krůčky
Péče o novorozené hříbě
Po porodu je důležité vyčistit hříběti nozdry a dutinu ústní. Pupeční šňůra se zkrátí na cca 10 cm a dezinfikuje. V případě, že hříbě nedýchá, lze použít polévání hrudníku a hlavy studenou vodou nebo masáž srdce a umělé dýchání.
Zdravé hříbě by mělo do 2 hodin vstát a napít se mleziva, které poskytuje klíčové protilátky pro imunitu. Hříbě je schopné protilátky vstřebat během prvních 8-12 hodin života. Pokud hříbě není schopno pít, je nutné mu mlezivo podat z láhve. V prvních 24 hodinách je klíčové sledovat, zda hříbě močí, vylučuje střevní smolku a zda je klisna přijímá.
Pupek by měl být po porodu ošetřen dezinfekcí a toto ošetření opakováno několikrát denně.
Péče o klisnu po porodu
Klisně po porodu lze podat povzbuzující nápoj MASH. Visící lůžko z pochvy by mělo být podvázáno, aby si na něj klisna nešlapla, a mělo by vyjít do 2 hodin. Pokud ne, je nutné volat veterináře. Z pochvy vytéká po dobu zhruba 5 dnů hnědočervený sekret, což je proces čištění klisny.
Tvorbu mléka lze podpořit přídavkem okopanin nebo slunečnicových pokrutin. V době kojení by se krmná dávka neměla měnit. Klisně se denně přidává oves. Klisna by neměla být agresivní a měla by přijímat své hříbě. V případě odmítnutí hříběte je nutné se poradit s veterinářem.
Bylinky pro podporu porodu a regenerace
Stejně jako u lidí, i u klisen lze bylinkami podpořit hladký průběh porodu, poporodní regeneraci a nastartování produkce mléka. Mezi doporučované bylinky patří:
- Maliník: podporuje hladký porod, uvolňuje děložní svaly a pomáhá rychlejšímu stažení dělohy po porodu.
- Černucha (černý kmín): tradiční doplněk pro podporu tvorby mléka, s pozitivními účinky při alergiích a trávicích potížích.
- Fenykl: zvyšuje produkci mléka a pomáhá při trávicích potížích.
- Anýz: podporuje tvorbu mléka a nástup říje po porodu, často se kombinuje s fenyklem.
- Šípky: výborný zdroj vitamínů a minerálních látek.
- Pískavice řecké seno: podporuje trávení, zvyšuje produkci mléka a poporodní říji.
- Ostropestřec: obsahuje omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, podporuje funkci jater a trávení, u březích klisen podporuje vývoj centrálního nervového systému plodu.
Je důležité si uvědomit, že i bylinky mohou mít nežádoucí účinky a některé se nesmí podávat v prvních měsících gravidity. V případě pochybností je vždy nutné se poradit s veterinářem.