Na vývoj dítěte musíme nahlížet komplexně. Týká se totiž nejen pohybových schopností, ale všech složek osobnosti, včetně smyslového i duševního vývoje. Proto se také mluví o psychomotorickém vývoji neboli vývoj dítěte po stránce pohybové a psychické. Jde o složitý a ucelený proces, který zahrnuje mnoho složek, jako například hrubou motoriku, jemnou motoriku. Dále pak zahrnuje jemnou motoriku, kam patří především práce rukou, manipulace s hračkou atd. Psychomotorický vývoj dítěte zahrnuje taktéž dovednosti sociální, poznávací, mentální, vývoj v oblasti orální a další. Na rychlosti a kvalitě vývoje psychomotorických dovedností dítěte se podílí mnoho faktorů - genetické a dědičné vlastnosti mohou ovlivnit celkovou sílu, obratnost a všeobecné nadání k tělesné aktivitě. Významnou roli hraje také kultura, dostatek pohybu a celkový životní styl. Většina dětí si osvojuje pohybové dovednosti v dobře předvídatelných fázích označovaných jako vývojové milníky. Každé dítě je jiné a musíme brát v potaz, zda se dítě narodilo předčasně nebo v termínu. Přesto existuje podle amerického pediatra Gesella několik klíčových momentů, co a kdy má dítě umět. Arnold L. Gesell formuloval některé zákonitosti vývoje dítěte: Ovládání těla postupuje od hlavy k patě; Dítě musí tedy umět správně držet hlavičku, aby mohlo zapojit hluboké stabilizační svaly trupu; Postup od centra těla k periferii znamená, že pohyby končetin začínají v ramenních a kyčelních kloubech a přecházejí přes zápěstí na prsty. Z toho i vyplývá, že vývoj motoriky postupuje od hrubé k jemné motorice. Loketně - vřetenní směr vývoje naznačuje postup od malíkové strany dlaně k palcové při aktivním úchopu. Pořadí vývoje tedy udává, že dítě nejdříve uchopí věci celou dlaní a až později vzniká správný úchop tužky. Důležitý ale není jen okamžik, kdy začalo dítě něco dělat, ale hlavně jestli a jak kvalitně proběhla všechna stádia a zda nedošlo k přeskočení některého z nich. Níže je popsaný vývoj dítěte po trimestrech.
První trimestr (0-3 měsíce)
Novorozenec většinu dne prospí. Při hodnocení primárních reflexů je důležitá i jejich symetričnost. Při prvním kontaktu s potravou začíná novorozenec poprvé přijímat potravu ústy. Moroův reflex se u novorozence uplatňuje jako reflexní odpověď na silný podnět. Svalový tonus u novorozence je fyziologicky vyšší a během druhého měsíce klesá a objevuje se fyziologická hypotonie. Palec u ruky je na začátku ohnutý v pěsti, v druhém měsíci jsou dlaně již otevřené a v třech měsících vidíme počátky úchopu. Novorozenec reaguje na zvuky a světlo a sleduje obličej, včetně hlasu matky, který je pro něj významný. Novorozenecké smysly zahrnují čich a chuť; novorozenec dává přednost sladké chuti a rozpozná vůni mateřské prsní bradavky.
Časové období zrání smyslů a sociálně-komunikační vývoj
Na akustické podněty reaguje Moroův reflex a mrkáním na tlesknutí vedle hlavičky miminka. V dvou měsících začíná miminko říkat dlouhé samohlásky a hlavním komunikačním prostředkem je pláč. V třech měsících se děti začínají i smát a navazují zrakový kontakt; volně otáčejí hlavu za předmětem a fixace se zlepšuje. Dítě v tomto období rozlišuje hlas matky a dalších ženských hlasů, protože hlas matky je pro ně významný zdroj potravy a bezpečí. Vnímání času a pojmů den a noc se postupně rozvíjí, ale je stále omezené a vázané na denní rytmus prostředí. Hlasitý křik vyvolá úzkost a děti spíše reagují na jemné podněty než na náhlé změny. Dítě dále rozvíjí čich a chuť a zrak se zlepšuje; novorozenecký zrak je orientován na kontrasty a později na barvy a tvarové detaily.
Smyslový a motorický vývoj v 4-6 měsících
Ve čtvrtém měsíci je patrný pokles primárních reflexů mimo reflexní úchop na dolních končetinách. Dítě ležící na zádech je stabilnější a dokáže zvedat ruce a nohy nad podložku. Dítě začíná uchopovat hračky oběma rukama a v šestém měsíci zvládá i ze strany. V poloze na břiše se těžiště posouvá a dítě dokáže držet hlavičku a zapojovat trup; zvedá zádové svaly a postupně dosahuje na lokty. Do čtvrtého až pátého měsíce dítě aktivně zvedá hlavičku a začíná se samo přitahovat do sedu. Dítě v šestém měsíci převezme kontrolu nad vzpříměním a posouvá těžiště do stran na jeden loket při současném uchopení předmětů. Smyslové vnímání se dále rozvíjí - zrak zdůrazňuje barvy, zvláště červenou, a oko - ruka koordinuje pohyby. Dítě začíná vnímat rytmus a reaguje na zvuky a melodie.
7-9 měsíců: sedmé měsíce a první plazení
V sedmém měsíci se dítě otáčí z bříška na záda a postupně se začíná aktivně plazit, což je předpoklad lezení po čtyřech. Dítě hraje s nohama, Koordinace ruka - noha - ústa - oko se zlepšuje; v tomto období se učí samostatně přitahovat do sedu a udržovat trup v předklonu. V osmi měsících dítě poprvé sedí, houpá se na kolínkách, a znovu začíná lezení. Dítě je schopné rozlišit známé a neznámé osoby a začíná chápat trvání objektů. Řeč se zdokonaluje; dítě dokáže vydávat slabiky a napodobovat zvuky zvířat; v tomto období se rozvíjí i prstová jemná motorika a úchop palcem a ukazováčkem se posiluje.
Časová osa: 1.-3. rok a další klíčové dovednosti
V období od 1 do 3 let dítě postupně zvládá stát bez opory, vstávat ze sedu i z lehu, překonávat překážky, samostatně chodit, skákat a stoupat po schodech; zvládá stavět věž z kostek, jíst příborem, navlékat korálky, umýt si a utřít ruce a začne používat nočník. Ovládá slovní zásobu od 6 slov v 1. roce až po 900 slov na konci 3. roku. V tomto věku je důležitá socializace, komunikace a učení rolí prostřednictvím rodiny a vrstevníků; dítě rozvíjí empatii a rozlišuje sociální kontexty. Rychlost vývoje je individuální a nelze spoléhat na srovnání s ostatními dětmi. Dítě postupně zvládá samostatné stravování, sebeobsluhu a sociální interakce; rozvíjí se orientace v čase a v prostředí. Předškolní období je obdobím, kdy dítě rozvíjí jazyk a komunikaci, což je klíčové pro další školní úspěchy. Mezi 2. a 3. rokem se významně rozvíjí slovní zásoba a gramotnost; mezi 3. a 4. rokem se objevují složitější věty a logopedické potíže mohou vyžadovat odborné vyšetření. Dítě si začíná uvědomovat sám sebe a ostatní, rozvíjí sociální dovednosti a hraje si na různé role.
Vliv prostředí a rodičovských vzorů
Obecně největší vliv na kognitivní vývoj dítěte má prostředí, ve kterém vyrůstá - bezpečí, láska, pozornost a dostatek podnětů ke zkoumání. Největším darem pro dětský mozek je kvalitní, vřelý vztah s blízkou osobou. Pravidelné čtení dětem podporuje jazykový rozvoj a trénuje pozornost a představivost. Významně ovlivněna je i motorická a sociální stránka vývoje v rodičovském prostředí; je důležité být vzorem, který nereflektuje nekonzistentnost. Dítě vnímat a vyjadřovat emoce; jemná motorika a koordinace ruky a oka jsou propojeny s pozorností. Dítě se učí prostřednictvím činností a her; rozvoj logického a symbolického myšlení souvisí s jazykem a imaginací. Rodiče by měli podporovat rozmanité zážitky, které obohacují řeč i kognitivní schopnosti. Dítě potřebuje prostor, kde se cítí jisté, kde smí zkoumat, ptát se a dělat chyby. Důležité je poskytovat bezpečné a podnětné prostředí plné laskavé pozornosti, kde se dítě může rozvíjet ve svém tempu.
Rodičovské tipy pro podporu vývoje
- Podporujte dítě v tanci a pohybu do rytmu hudby; vzdělávání prostřednictvím pohybu posiluje motoriku a rytmické vnímání.
- Umožněte dítěti samostatně objevovat svět, ale vždy s dohledem a bezpečím; rozvíjejte motoriku i kognitivní schopnosti prostřednictvím jednoduchých her a každodenních činností.
- Pravidelně čtěte a komunikujte; jazyk a komunikace jsou úzce spjaty s kognitivním vývojem a sociálním porozuměním.
- Vytvářejte konzistentní a bezpečné prostředí; chování rodičů by mělo být vzorem a výchova vyvažovat svobodu a pravidla.
- Naučte děti rozpoznávat a vyjadřovat emoce; komunikace o pocitech posiluje sociální dovednosti a redukuje konflikty.
