Průběh vývoje lidského jedince se nazývá ontogeneze. Lidský život je fascinující cesta plná neustálých změn a vývoje. V každé fázi ontogenetického vývoje můžeme pozorovat řadu změn. Tyto změny jsou dvojího druhu: růstové a vývojové.
Prenatální vývoj: od oplození k porodu
Období oplození (0-3 týdny): Vznikají tři zárodečné listy: endoderm (vnitřní orgány), ektoderm (pokožka) a mezoderm (nervová soustava). Plod do dvou měsíců se nazývá zárodek a ten je brzy aktivní. Jakmile některý tělesný orgán vznikne, začne fungovat. Ve třech týdnech zárodku, který měří jen dva a půl milimetru, už tepe srdce a nepatrný hrbolek, ze kterého se později vyvine ruka, reaguje na dotyk jemného hrotu. Z této reakce se vyvine úchopový reflex.
Embryonální období (4-12 týdnů): Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy. V 5. týdnu začíná tlouct srdce. Plod do konce 8. týdne má již mnoho základních struktur utvořeno.
Fetální období (12 týdnů - narození): Plod dokončuje vývoj orgánových systémů, které již začínají fungovat. Začátkem 3. v 9 týdnech lze registrovat bioelektrickou aktivitu mozku na EEG. Od 20. týdne je prokázána schopnost habituace na zvuk a vibrace. V poslední třetině těhotenství polyká plod plodovou vodu a má zřejmě vyvinutý smysl chuti - dítě po narození lépe toleruje chutě, se kterými se setkalo koncem prenatálního vývoje. Ke konci těhotenství pije plod určité množství plodové vody, reaguje na zvuky zvenčí a matčiny pohyby, tzv. "dělá si pohodlí".

Zkouškou toho, jak proběhl celý prenatální vývoj, je porod, tedy nejtěžší, nejdramatičtější a nejnebezpečnější krok v lidském životě. Zdravý plod při něm je aktivní, dere se porodními cestami i vlastní silou. Porod je pro nezralého jedince velkou zátěží. Řádný termín je ve 40. týdnu.
Novorozenec (0-28 dní)
Novorozenecké období trvá od narození do 28. dne (první měsíc). Je to doba adaptace, kdy se dítě vyrovnává s výraznou změnou prostředí. Začíná dýchání, přestavba krevního oběhu, je nutné udržovat tělesnou teplotu a objevují se funkce trávicí a vylučovací. Somatická charakteristika: průměrná porodní hmotnost je 3,5 kg, porodní délka okolo 50 cm.
Zralý novorozenec: Narozen v 38. až 42. týdnu. Nedonošený novorozenec: Narozen před 38. týdnem. Motorická charakteristika: převažuje holokinetická hybnost (současný nekoordinovaný pohyb všech končetin s výrazným hypertonusem svalstva). Reflexy se vyvíjejí v prenatálním období (sací reflex zjištěn již ve 14. týdnu, Moroův reflex a palmární úchop ve 28. týdnu) a některé z nich postupně mizí v průběhu prvních měsíců až let.
Smysly: Zrak novorozence je fixován pro ostré vidění na cca 25 cm, dítě upřednostňuje kontrastní a tvarově bohaté objekty a obličeje je baví. Sluch reaguje na silné podněty a dává přednost některým zvukům. Hmat a bolest: Nejvíce vyvinutý smysl. Novorozenec je schopen spojovat smyslové informace, učit se aktivně vyhledávat příjemné a vyhýbat se nepříjemnému. Uchovává si naučené informace déle než 24 hodin. Prosocialní chování zahrnuje vrozenou výbavu přitahovat pozornost matky - reaguje na lidský hlas, lidský obličej, preferuje dotyk prstu, čichem pozná matku.
Kojenec (1-12 měsíců)
Kojenecké období je charakterizováno prudkým psychickým vývojem, tělesným růstem a zráním centrální nervové soustavy (CNS). Motorika a senzorický vývoj probíhají společně: dítě se učí užívat své smyslové orgány, rozeznávat předměty, zvuky, pachy a orientovat se v prostoru. Tyto primitivní úkony dítěti umožňují rozvíjet senzo-motorickou inteligenci, neboť se učí užívat své tělo k dosahování žádoucích cílů.
Myšlení v 1. roce je senzomotorické - vázané na prováděnou činnost, přímé vnímání a motorické akty. Od 8. měsíce rozlišuje mezi prostředkem a cílem (odstraní plenu, aby se zmocnil panenky). Mezi 8. a 9. měsícem přichází strach z odloučení a obava z neznámých lidí, tzv. separační úzkost.
Hra: Zpočátku hra s mluvidly (broukání), končetinami, později s předměty (tlučení, strkání do úst). Kolem 10. měsíce vnímá 3. rozměr (dává kostky do kyblíku). Osoba zajišťující kontinuitu něžné a láskyplné péče je pro dítě základem pocitu bezpečí. Psychosociální vývoj: specifický vztah k matce je základem pro budoucí intimní a spolehlivé vztahy.
Batolecí období (1-3 roky)
Batole - období rychlého motorického a řečového rozvoje. Rok po narození: První samostatné krůčky; ve 13. měsíci chodí samostatně, ve 15. měsících bývá chůze stabilnější. V 1.-2. roce: Vyroste 5-7,5 cm, váží 9,6-12,3 kg (trojnásobek porodní váhy). Ve 2.-3. roce: Váží 11,8-14,5 kg (čtyřnásobek porodní váhy), výška 86,5-96,5 cm. Mozek dosahuje kolem 2-3 let přibližně 80% velikosti dospělého mozku.
Motorika a intelekt: Batole se rychle rozvíjí pohybově a dělá mu to velkou radost. Hraje si s materiálem (písek, voda), napodobuje dospělé a brzy hraje prosté symbolické hry. Myšlení batolete je myšlení pomocí představ a pojmů. Vývoj řeči se prudce rozbíhá (např. pejsek: "haf, haf", autíčko: "tú, tú"). Ve dvou letech již skloňuje, časuje a sestaví větu z několika slov.
Sociální vývoj: Nastupuje batolecí vzdor "Já chci!", "Já nechci!". Dítě experimentuje ve vztazích s dospělými a začíná socializaci mimo čistě pečovatelskou roli rodiny. Začíná se objevovat paralelní hra a postupné navazování jednoduchých vztahů s jinými dětmi.
Předškolní věk (3-6 let)
Předškolní období: Vývoj inteligence a tvořivosti. Schopnost zacházet se symboly se zdokonaluje. Předškolák chápe princip počítání, naučí se aktivně tisíce slov a dalším tisícům rozumí, ve hře projevuje bohatou fantazii. Socializace: Děti si již dokáží spolu složitě a zajímavě hrát i bez pomoci dospělých. Předškolní dítě se učí energicky přetvářet okolí a vyjadřuje své ideály (závodník, policista apod.).
Somaticky začíná v tomto období vyhranění laterality, u chůze a běhu dochází k prodloužení délky kroku, zlepšuje se koordinace. Motorické dovednosti se rozvíjejí: kopání, házení, chytání, později driblink aj.
Školní věk (6-11 let)
Školní dětství (mladší školní věk 7.-11. rok): Somatická charakteristika: rovnoměrný růst (5-6 cm/rok, 2-3 kg/rok). Motorická charakteristika: vysoká docilita - období vhodné pro rozvoj obratnostních schopností. Psychicky se dítě stává střízlivým realistou, zajímá se o fakta a o to, jak věci fungují. Socializace se rozšiřuje o kolektiv školy, kde se učí solidaritě, kázni a sebeovládání.
V tomto období dochází k postupnému rozvoji rozumových schopností, schopnosti logického myšlení se zvyšují a dítě lépe chápe sociální pravidla a struktury.
Dospívání: pubescence a adolescence (11-20/22 let)
Dospívání (mezi 11. až 20.-22. rokem) je proces psychosociálního zrání, vývojový přechod mezi dětstvím a dospělostí. Pubescence (11-15 let) je pojmenována podle ochlupení. Adolescence (15-20/22 let) znamená dokončení psychického zrání a přechod k dospělosti.
Somaticky probíhá rychlé pohlavní dozrávání, anatomické i hormonální změny a růstový sprint (Peak High Velocity). Motoricky nastává stádium diferenciace a přestavby: zhoršení koordinace pohybu v období sprintu a následně integrace motoriky. Psychicky se rozvíjí formálně-abstraktní myšlení; u Jeana Piageta začíná schopnost introspekce a rozvoj formální logiky.
Mladá dospělost (20-30 let)
Mladý dospělý má několik zásadních úkolů: zajistit si existenci, uplatnit se v povolání a uspořádat si mezilidské vztahy, často vstoupit do manželství. Hlavním vývojovým úkolem mladé dospělosti je nalezení a vybudování intimity. Je to doba, kdy se člověk mění tělesně i duševně jen poznenáhlu a kdy jeho poslání lze shrnout do dvou slov: milovat a pracovat. Především s láskou pečuje o to, co zplodil a za co přijal odpovědnost.
Dospělost a stáří
Každé životní stadium má své vlastní jedinečné poslání a osobnost zraje po celý život. Stáří je vývojová etapa, která člověku přináší řadu úkolů: rozpoznat, kdy má předat mladším svoji funkci v zaměstnání, předat správu rodinného majetku a věnovat se tomu, co ho těší. Období stáří předznamenává odstup od životního shonu a předávání zkušeností potomkům.
Aspekty stáří z fyzického hlediska, které mohou, ale nemusí nastat u stárnoucího člověka: nastává úbytek kognitivních funkcí - zhoršení paměti, poruchy řeči a porozumění mluvenému slovu, neschopnost vykonávat běžné denní činnosti. Zvyšuje se riziko úrazu právě kvůli změkčování kostí. Biologický věk se může lišit od chronologického a rozdíl může být i 20 let; každý jsme jiný.

Kroky proti stárnutí: protizánětlivá strava - například nízkosacharidová vysokotuková strava; antioxidanty - například vitaminy C, E a D, selen, zinek, koenzym Q10, bobuloviny. LCHF (Low carb high fat) - nízkosacharidová vysokotuková dieta: je to terapeutická dieta s velmi nízkým příjmem sacharidů a vysokým podílem kvalitních tuků. Úspěšně působí proti obezitě a civilizačním chorobám, například kardiovaskulárním onemocněním, diabetu, nádorovým onemocněním a Alzheimerově chorobě. U většiny lidí tato dieta funguje velmi dobře.
Příklad potraviny s prospěšnými tuky: Lněná semínka obsahují vlákninu, bílkoviny, sacharidy a cca 37 % kvalitního tuku/oleje (omega-3). Lněný olej ale rychle oxiduje, proto je nutné semínka rozdrtit nebo rozemlít těsně před konzumací, abychom mohli maximálně využít jeho dobrých nutričních vlastností.
Psychosociální dimenze vývoje
Sociální a emocionální zkušenosti v dětství silně ovlivňují další vývoj. Nešťastné dětství neznamená, že člověk nemůže nalézt spokojenost v dospělosti; znamená to, že má horší startovní pozici. Základní důvěra vzniká tehdy, je-li kojence obklopen láskou, radostí a něhou - pochopí celou svojí bytostí, že "tady je doma".
Vývoj řeči a komunikace: vývoj řeči je doprovázen broukáním a žvatláním, dítě rozumí jednoduchým pokynům a později rozvíjí slovní zásobu a gramatické struktury. V školním věku se rozvíjí akademická řeč, argumentace a schopnost logicky uvažovat.
Jaké jsou měsíční milníky v životě dítěte? Jak by mělo dítě růst?
Principy vývojového směru
- Postup kefalokaudální: nejdříve ovládá hlavičku, pak trup a nakonec nohy.
- Postup proximodistální: pohyby začínají v ramenních a kyčelních kloubech a postupují k rukám a prstům.
- Princip funkční asymetrie: střídání funkční symetrie a asymetrie na stále vyšší vývojové úrovni.
Vývoj psychomotorických a kognitivních funkcí
Senzoricko-motorický vývoj umožňuje vznik senzo-motorické inteligence; v předškolním věku se rozvíjí symbolické myšlení; v školním věku rozumové schopnosti dozrávají k logice; v dospívání přichází formální logické myšlení a schopnost introspekce.
Role péče a prostředí
Dula je speciálně vyškolená žena, která poskytuje psychickou a fyzickou oporu matce během těhotenství, porodu a šestinedělí. Přínos duly: Její přítomnost prokazatelně snižuje počet císařských řezů (o 50%), délku první doby porodní (o 25%), použití oxytocinu (o 40%), léků proti bolestem (o 30%), kleští (o 40%) a žádostí o epidurální anestezii (o 60%).
Přítomnost otce u porodu je v současnosti běžná. Má velký význam jako emocionální podpora, tlumočník a pro prožití narození dítěte od prvních okamžiků. Nicméně ne každý otec tuto situaci zvládne a může být pro ženu psychicky přínosný; otec prožívá silné emoce (vzrušení, očekávání, obavy, úzkost).
Pediatrie a hranice péče
Pediatrie se zabývá zdravím a nemocí lidského jedince od narození až do dospělosti - v ČR do 19. narozenin (do věku 18 let a 364 dnů). Každé období má svá somatická, motorická a psychická specifika, která lékař i pečující osoby sledují a podporují.
Tabulka: Vybrané milníky vývoje (shrnutí)
| Období | Hlavní milníky |
|---|---|
| Prenatální | Vznik orgánových základen, reflexy, reakce na zvuk, polykání plodové vody |
| Novorozenec (0-28 dní) | Adaptace na vnější prostředí, dýchání, sací reflex, fixace zraku ~25 cm |
| Kojenec (1-12 měsíců) | Senzomotorické myšlení, první pokusy o sezení, lezení, řečové základy |
| Batole (1-3 roky) | Chůze, rozvoj řeči, samostatnost, batolecí vzdor |
| Předškolák (3-6 let) | Symbolická hra, bohatá slovní zásoba, rozvoj kreativity |
| Školák (7-11 let) | Logické myšlení, socializace ve škole, motorický rozvoj |
| Dospívání (11-20+ let) | Puberta, hormonální změny, formální myšlení, identita |
| Mladá dospělost | Uplatnění v profesi, intimita, zakládání rodiny |
Není jednoduché rozlišit psychický vývoj člověka do několika etap, neboť lidský život je determinován přírodními i uměle vytvořenými zákonitostmi, či vnějšími a vnitřními procesy příhodnými biologickému a/nebo chronologickému věku. Každý jsme jiný a biologický věk se může lišit od chronologického.
tags: #vyvoj #cloveka #stari #dospelost #novorozenec