Vytvoření porodnického gynekologického centra: historie, vývoj a současnost

Na gynekologicko-porodnickém oddělení Nemocnice Slaný přicházejí děti na svět už téměř osmdesát let. Od té doby se prostředí porodnice výrazně proměnilo…

Historie a vznik porodnických oddělení v návaznosti na širší vývoj zdravotnictví

Psal se rok 1947, když ve staré budově nemocnice ve Slaném, kterou nyní známe jako budovu A, vzniklo gynekologicko-porodnické oddělení, v jehož čele stanul primář MUDr. Veverka. První patro sloužilo jako porodnice a nacházel se zde také operační sál a místnost pro novorozence. Jelikož v poválečném období ještě neexistovalo dětské oddělení, pečovali o miminka porodníci. V porodnici sloužily porodní asistentky a na gynekologii pomáhaly řádové sestry, které současně instrumentovaly a podávaly anestézii. V 50. letech získala porodnice samostatný pavilon.

Rok 1948 byl v historii Československa zlomový a dotknul se i fungování zdravotnictví. Komunistický puč mimo jiné přinesl znárodnění všech zdravotnických zařízení a v roce 1951 byl vydán zákon o jednotné léčebné a preventivní péči. Ve slánské nemocnici na sklonku 50. let došlo i k další důležité změně. V roce 1959 se zásluhou MUDr. Marušákové přestěhovalo gynekologicko-porodnické oddělení do samostatného pavilonu a v budově D, kam bylo přemístěno, zůstalo až do současnosti. Tehdy zde vzniklo gynekologické oddělení, dva operační sály, vyšetřovny, porodnické oddělení, dva porodní sály a novorozenecké oddělení. Péči o pacientky ovšem už nezajišťovaly řádové sestry. Ve stejném roce byl také během akce Z, jak se říkalo neplacené pracovní činnosti obyvatel v dobách socialismu, postaven dětský pavilon. O novorozence se tak začali starat pediatrové.

V 90. letech nastal prudký rozvoj laparoskopických operací. Primář MUDr. Veverka vedl slánské gynekologicko-porodnické oddělení až do roku 1965. Během nadcházejících dekád se na postu přednosty oddělení vystřídali MUDr. Bohata, MUDr. Seifert, MUDr. Holub a MUDr. Hamouz. Za jejich působení celá budova procházela drobnými rekonstrukcemi, které měly za cíl zlepšení péče o rodičky. V roce 1989 nastoupil do funkce primáře MUDr. Ullrych a pod jeho vedením došlo v 90. letech k rozvoji mini invazivní operační léčby - laparoskopie. Aby bylo možné tyto operace realizovat, prošly operační sály rekonstrukcí.

Fonds Nadace MATEŘSTVÍ a rozšíření možností péče

V roce 1995 vznikla při gynekologicko-porodnickém oddělení charitativní organizace „Nadace MATEŘSTVÍ prim. MUDr. Jaroslava Nachtigala, o. p. s.“, vedená MUDr. Shonem. Svůj název získala po MUDr. Jaroslavu Nachtigalovi, vynikajícím primáři dětského oddělení slánské nemocnice. Dodnes se nadace podílí na neustálé modernizaci oddělení. Díky ní mohly být mimo jiné v porodnici jako na prvním oddělení ve slánské nemocnici vybudovány nadstandardní pokoje. Došlo také k rekonstrukci porodních sálů a přístavbě porodnického sálu pro alternativní porody. Narostl zde počet porodů, a to jak ze slánského regionu, tak i z ostatních okresů. 90. léta však nebyla jen obdobím rozvoje a budování, ale také se nesla ve znamení boje o zachování nemocnice a jejího chodu bez omezení péče. Díky všem zaměstnancům, vedení nemocnice, zřizovateli (Město Slaný) a v neposlední řadě velkému úsilí starosty RNDr. Rubika, byly všechny snahy o zrušení anulovány.

Nové dětské oddělení a propojení s gynekologicko-porodnickým traktom

Nové dětské oddělení navazující na gynekologicko-porodnický trakt Od počátku 90. let se změnil pohled na léčbu, hospitalizaci a vyšetření dětských pacientů, čímž došlo k nižší potřebě lůžek na dětském oddělení. Z těchto důvodů bylo v roce 2004 vybudováno nové dětské oddělení v přímé návaznosti na gynekologicko-porodnický trakt. Od roku 2008 se stal primářem oddělení MUDr. Wohlgemuth, který přebral štafetu v rekonstrukcích a zvyšování kvality poskytované péče. V roce 2009 byly zrekonstruovány operační sály a přistavěno nové gynekologické oddělení, kde jsou vybudovány dva nadstandardní pokoje a nový pokoj pro operantky s vlastním sociálním zařízením. Rozsáhlá rekonstrukce přinesla rodičkám moderní a útulné prostředí i unikátní rodinný pokoj. Pod vedením současné primářky MUDr. Matouškové byla v roce 2015 zahájena rozsáhlá rekonstrukce celé budovy včetně připojeného dětského oddělení. Na porodnickém oddělení byly dispozičně změněny porodní sály, které jsou nyní v samostatné části. Na oddělení šestinedělí vznikly nové dvojlůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, které novopečeným maminkám přinášejí soukromí.

Porodnické a gynekologické centrum v současnosti a jeho koncepty

Centrum porodní asistence lze přirovnat k tzv. hybridnímu modelu péče, kde se potkávají model péče porodnické, lékařské s péčí vedenou kontinuálně a poskytované porodní asistentkou. V rámci sledovaného evropského prostoru hybridní model nevedl ke vzniku porodních center s plnou autonomií porodních asistentek. Tzv. “centrum porodní asistence” je český pojem, bez konkrétní definice a průniku s termíny porodní dům/porodní centrum, jak je definuje Evropská síť porodních domů a center (MUNet).

1. V roce 2023 ČR přišla o možnost zúčastnit se druhého kola evropské pilotní studie MUNet, která ověřuje nástroj MUSA (Midwifery Unit Self-Assessment - předstupeň akreditace porodních center EMUA). Příčinou bylo, že v ČR chybí zdravotnické zařízení, jež by naplňovalo definici porodního centra/domu, tedy AMU (Alongside Midwifery Unit), či FMU (Freestanding Midwifery Unit).
2. Navrhujeme tedy jednoznačně ve všech dokumentech a podkladech opustit termín centrum porodní asistence (CPA) a konzistentně používat pro termín freestanding birth centre/freestanding midwifery-led unit český ekvivalent PORODNÍ DŮM a pro alongside midwifery unit/alongside midwifery centre český ekvivalent PORODNÍ CENTRUM VEDENÉ PORODNÍMI ASISTENTKAMI.
3. Věříme, že se nám společnými kroky s Vaší pomocí podaří zprovoznit v termínu do 2030 taková zařízení, jež budou splňovat Evropské standardy pro porodní domy a centra.

Porodní centrum vedené porodními asistentkami (AMU/Alongside Midwifery Unit) znamená spolupráci porodnického týmu a porodních asistentek v jednom prostoru s možností rychlého přechodu na klasickou porodnickou péči dle klinických potřeb. Přidružená porodní centra se nacházejí v rámci nemocnice, v blízkosti porodního sálu, a péči v nich indikují a vedou porodní asistentky v rozsahu svých kompetencí. Během porodu jsou lékařské diagnostické a léčebné služby k dispozici v jiné části budovy. Je zde operativně možný přístup k postupům, které mohou provádět porodní asistentky, ale žena se v případě potřeby přesouvá na porodnické oddělení.

Historie a osobnosti Olomoucké a Brněnské gynekologicko-porodnické kliniky

Autor: prof. MUDr. Plných 120 let své existence si v minulém roce připomněla Porodnicko-gynekologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc. Tato historie je úzce spojena s historií university a její babické školy od roku 1778. Rozhodující význam pro učení medicínsko-chirurgické bylo založení nemocnice roku 1786. Porodnice zahájila činnost v prosinci 1899 a MUDr. EDUARD FRANK byl prvním primářem. V roce 1921 přišel na místo primáře doc. Jiří Trapl a poté prof. Otokar Bittmann. Po válce nastoupil prof. Vladimír Vašek, který rozvíjel přístroje a zvyšoval podíl císařských řezů. V roce 1951 se začala organizovaně depistovat rakovina ženských rodidel.

V Brně se pak historie prolíná s vývojem Zemské porodnice a následně Fakultní nemocnice Brno. Počínaje 1954 získala porodnické oddělení samostatnou budovu na Veveří, v době opětovného rozvoje se staly kliniky součástí velkého komplexu FN Brno. V průběhu let došlo k řadě reorganizací a rekonstrukcí, které vyústily v moderní perinatologické centrum, akreditované pro vyšší péči a robotickou gynekologickou chirurgii. V roce 2004 byla ustavena Katedra porodní asistence a od roku 2006 probíhaly narůstající rekonstrukce a rozšíření. Celkové výsledky korespondují s evropskými standardy a integrací do evropského vzdělávacího systému.

Současnost a perspektivy

Od 1.2.2002 došlo ke sloučení klinik v Brně do jednoho pracoviště Gynekologicko-porodnická klinika MU a FN Brno; od roku 2006 klinika získala ISO 9001:2000 a v roce 2012 měla vyřešené kapacity a diagnostické zázemí. Zásadní kroky v perinatologii zahrnují vybudování perinatologických center intenzivní péče (PCIP) a integraci nových technologií, včetně minimálně invazivních zákroků a simulátorového výukového centra. Tyto kroky zajišťují vysokou kvalitu péče pro těhotné ženy a novorozence a podporují mezinárodní spolupráci a akreditace EU.

Tváří v tvář evropským standardům a pilotním studiím se uvažuje o jasné terminologii a systematickém zavedení správných modelů péče. Cílem je vytvořit centra, která budou naplňovat evropské standardy pro porodní domy a centra a umožní porodním asistentkám naplňovat svou zákonnou úlohu nejerudovanějších odbornic v péči o fyziologicky těhotné a fyziologická šestinedělí.

tags: #vytvoreni #porodnickeho #gynekologickeho #centra