Malé děti, jejichž porodní váha je nízká (nižší než 2,5 kilogramu) a které během prvního roku života nepřibývají dostatečně na váze, mají vyšší riziko pozdějšího rozvoje srdečního onemocnění. Po dosažení jednoho roku věku je však pravdou pravý opak. Vedoucí studie, dr. Eriksson z Institutu národního zdraví v Helsinkách, zkoumal se svým týmem skupinu více než 4000 mužů, včetně 357 z nich, kteří byli hospitalizováni anebo zemřeli na srdeční onemocnění. British Medical Journal 2001;322:949-953
Průměrná porodní hmotnost dětí narozených v termínu se pohybuje kolem 3,2 kg a jejich výška/délka dosahuje v průměru 50 cm. Samozřejmě, jsou to pouze statistické údaje a váha i výška novorozenců závisí na mnoha faktorech. S přibývajícím věkem miminka bude přibývání na váze ukazatelem jeho celkového zdraví a vývoje. O zdraví novorozenců se zajímá i Světová zdravotnická organizace (WHO), jejímiž grafy a tabulkami se řídí většina pediatrů. Nejdůležitějším ukazatelem váhy a výšky dětí je percentilový graf hmotnosti a výšky.
Při preventivní prohlídce u pediatra lékař vyhodnotí, že vaše pětiměsíční miminko je ve 25. percentilu hmotnosti. Fakt, že vaše miminko se nachází v nižším percentilu, ještě neznamená, že za vrstevníky zaostává a že po celý život bude trpět podváhou. Pediatr bude sledovat, zda dítě časem klesne do nižšího percentilu, což by mohlo u dětí s nízkou porodní hmotností znamenat selhání prospívání. Naopak rychlý skok do vyššího percentilu není vždy ideální, protože může nastat růstový spurt a později zdravotní problémy.
Normální váhové rozpětí donošeného novorozence se pohybuje mezi dvěma a půl a čtyřmi a půl kilogramy. Ale bývají miminka vážící i přes pět kilo. Nejtěžší, na které si vzpomínám, mělo pět tisíc dvě stě gramů. U malých dětí je nejcitlivějším ukazatelem hmotnost, u starších výška. U donošeného novorozence jsou spíše odrazem intrauterinního prostředí, zatímco parametry ve dvou letech již korelují s výškou rodičů a odrážejí vlivy genetické.
Po narození je dítě obvykle zahájeno rychlým růstem: během prvních šesti měsíců se obvykle zdvojnásobí porodní hmotnost a do konce prvního roku ji v průměru ztrojnásobí. Hmotnostní přírůstky v prvním roce života se tedy postupně snižují. Do konce prvního roku činí průměrně 50-80 g za týden. Ve druhém roce přibývá dítě zhruba 2-3 kg za rok, ve třetím roce asi 2 kg. Během vývoje dítěte se střídají období rychlejšího a pomalejšího růstu.
Růst mozku je nejrychlejší v prvních dvou letech života. Důležitým parametrem je vývoj délky/výšky, tedy růstová křivka. Růstové tempo je definováno jako počet centimetrů, o které dítě vyroste během určitého časového období. Šest měsíců života představuje období, kdy růst výrazně zpomaluje kolem dvou let. Období 4-12 let je klíčové pro dlouhodobé sledování délky a výšky.
Neorganické neproprosívání je dáno špatnou péčí o dítě - může být způsobeno psychickým, sociálním a emočním zanedbáváním. Vztah váha/výška se vyhodnocuje podle 3. percentilu nebo podle změn dvou percentilových pásem. Donošené děti dávají do souvislosti s intrauterinním prostředím, zatímco údaje kolem dvou let odrážejí vlivy genetické a výživu.
V období mezi 4. a 12. měsícem bývají plně kojené děti často na dolních rozích růstových grafů aniž by prosperovaly, protože grafy vycházejí z dat získaných i u dětí živených formulkami. Přírůstky hmotnosti v prvním roce života následují trend: během prvních 5 měsíců se dítě obvykle zdvojnásobí a do konce prvního roku ztrojnásobí hmotnost; poté se tempo snižuje, a to zhruba na 50-80 g za týden. Po 1. roce roste váha ve druhém roce o 2-3 kg a ve třetím roce kolem 2 kg.
U starších kojenců a větších dětí je nutné posuzovat hmotnost vždy ve vztahu k délce (výšce), tedy tzv. Index. Růstové tempo se v průběhu období mění a lze sledovat pomocí percentilů WHO. Příčiny pomalého přibývání na váze bývají různorodé, od nedostatečného kalorického příjmu až po zdravotní potíže, a vyžadují individuální posouzení pediatricou.
V praxi je důležité sledovat: co se děje s váhou v souvislosti s výškou, zda se dítě pohybuje v normálním percentilovém rámci a zda se nedostává do odchylek, které by mohly naznačovat potíže s příjmem potravy či jiné zdravotní problémy. Pokud dítě rychle přibírá na váze, může to být normální, ale z hlediska prevence obezity v pozdějším věku se doporučuje kojení na požádání a neomezovat intervaly mezi kojeními. Pokud naopak přibývá málo, je nutné zaměřit se na kalorický příjem a výživu a konzultovat postup s lékařem.
Podle literatury a praxí nejdůležitějšími doporučeními jsou:
- Váha a výška by měly být posuzovány ve vztahu k soběnavzájem i k věku a pohlaví dítěte (percentilový graf WHO).
- Pomalé přibývání na váze bývá spojeno s nedostatečnou výživou či zdravotními problémy; naopak rychlý růst nemusí být vždy žádoucí a může vést k budoucím potížím.
- Přirozené kojení na požádání a bez respektování zbytečných omezení je klíčové pro zdravý vývoj kojence.
- Je-li potřeba, lze zavést potraviny kolem 6. měsíce, avšak průběh kojení by měl zůstat stabilní.
- Při výrazném zhoršení prospívání je nutné vyšetření u pediatra a případně specializované vyšetření.

Jak číst růstové grafy | Průvodce pro rodiče | Rodiče
V tabulkách často nalezneme data o váze děti podle měsíců a podle věku (50. percentile jako průměr) a ukazatele vývoje hmotnosti v různých obdobích. Přibývání na váze je nejrychlejší v časném věku a postupně zpomaluje; nejdůležitější je sledovat, aby dítě nepřekročilo limity, které by mohly naznačovat riziko pro zdraví. Když rodiče řeší pomalejší přírůstky, doporučuje se zajištění dostatečného kalorického příjmu a případné doplnění mléka nebo kojeneckých formulek podle doporučení lékaře. V případě nadměrného přírůstku může být vhodná úprava stravovacích návyků a více pohybu, případně vyšetření k vyloučení zdravotních příčin.
V praxi rodiče často kladou otázky: „V kolik měsících se doporučuje zavádět příkrmy?“, „Kolik by měl kojenec prospívat během prvního roku?“, a „Jak rozpoznat, že dítě prospívá správně, či naopak?“ Odpovědi bývají: příkrmy okolo 6. měsíce, pokud dítě projevuje zájem a zvládá polykat, ale počet kojení by se neměl snižovat. Pro zdravý vývoj je důležité zachovat kojení jako hlavní zdroj výživy a doplňky jen podle potřeby. Rozvíjení pohybových dovedností a hra s dítětem také podporuje správný růst a vývoj mozku.