Vyrážka pod očima kojence: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba, kdy k lékaři a domácí péče

Dětská pokožka je přirozeně citlivá, a proto se vyrážky objevují často. Většina z nich je neškodná, avšak některé mohou indikovat závažný stav. Mezi nejčastější neškodné vyrážky patří dětské virové exantémy - pátá nemoc, šestá nemoc (známá také jako třídenní horečka nebo dětská růžovka) a syndrom ruka-noha-ústa. Pátou nemoc vyvolává parvovirus B19 a projevuje se typickými „zfackovanými“ tvářemi a jemnou vyrážkou na trupu a končetinách. Pátá nemoc se projevuje charakteristickou vyrážkou na tvářích, jež může připomínat zfackované tváře. Šestá nemoc se projevuje náhlou horečkou, po jejímž odeznění vzniká růžová vyrážka převážně na trupu. U syndromu ruka-noha-ústa se objevují puchýřky na dlaních, chodidlech a v ústech. Neškodná může být také plenková dermatitida, tedy podráždění pokožky v oblasti plen. Zlepšení obvykle přichází po úpravě hygieny a použití ochranných krémů. Atopický ekzém je časté neinfekční kožní onemocnění u dětí. Projevuje se suchou, svědivou a zarudlou pokožkou, především na tvářích, krku a v záhybech končetin. Kontaktní dermatitida vzniká při kontaktu pokožky s dráždivou nebo alergizující látkou (např. kosmetikou, textilem, čisticími prostředky). Pokud vyrážku doprovází horečka, únava, změny vědomí nebo jiné celkové příznaky, může jít o závažnější stav. Rizikovým stavem jsou bakteriální infekce, například akutní povrchová kožní infekce impetigo vyvolaná streptokoky nebo stafylokoky. Bakterie streptokoka mohou vyvolat také spálu postihující hlavně děti ve věku od čtyř do deseti let. Spála se kromě vyrážky projevuje horečkou a bolestí v krku, přidat se může také zvracení nebo bolesti břicha. Další příklady nemocí doprovázených vyrážkou - zarděnky, neštovice a další, detailněji popisuje. Většina dětských vyrážek je neškodná, přesto však existují situace, kdy je vhodné nebo nutné vyhledat lékařskou pomoc. Chorobné kožní projevy u malých dětí jsou nepříjemnou záležitostí. Ve většině případů se nejedná o nic vážného a ekzém postupem času sám vymizí. Na místě je konzultace s pediatrem, který vám případně doporučí návštěvu dermatologa. Obecně jde často o vrozené dispozice, vlivy zevního a vnitřního prostředí. Řada kožních nemocí je u dětí vyvolána psychickými vlivy např. Mnoho kožních diagnóz je typických pro novorozenecké období a v pozdějším věku se neobjeví. Příkladem jsou potničky. Jedná se o zanícené potní žlázy, které se projedí jako bílé tečky například na nose a časem samy vymizí. Opruzeniny se vyskytují až u 50 % dětí nosících plenky, nejčastěji mezi 9. a 12. měsícem. Základem léčby je častá výměna plen. Důležité je omezit přehnaně časté mytí postižené pokožky. K obnovení bariérové funkce je vhodné aplikovat dětskou mast s obsahem rybího tuku nebo oxidu zinečnatého a dalších. Oblast pod plenkami je potřeba ošetřit po každém přebalení. Atopický ekzém se u kojenců nejčastěji projevuje ve 2. - 4. měsíci věku. Základním předpokladem úspěchu léčby a prevence dalších vzplanutí nemoci je vhodná volba oblečení, kosmetických přípravků a pracích prostředků, úprava jídelníčku, úprava a zkvalitnění domácího prostředí atd. Hlavní a nepostradatelnou léčbou jsou tzv. emoliencia (zvláčňující, promašťující krémy a masti). Nejvhodnější způsob, jak pokožku pacienta šetrně omýt a zároveň zvláčnit a zabránit ztrátě vody, je pravidelné používání koupelového oleje. Koupel stačí provádět dvakrát, třikrát týdně a neměla by být delší než 10 minut. Při akutním zhoršení se aplikují lokální masti či krémy s obsahem kortikosteroidů. U kojenců je třeba brát ohled na poměr velké plochy kůže ke hmotnosti a tedy na riziko systémového účinku kortikoidů a možné otravy. Charakteristické je olupování v mastných šupinách a většinou i zarudnutí. Více než 2/3 kojenců v období mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu je postiženo seboreou ve vlasové oblasti. Léčba je zdlouhavá, vyžaduje trpělivost, rodiče mohou očekávat efekt až za několik týdnů. U kojenců je bezpečné použití krémů a tekutých přípravků s obsahem močoviny neboli urey. Podle některých zdrojů se s ní setkává většina kojenců. Jako první se objeví vysoká horečka, trvá až tři dny. Později se na zádech a tělíčku začne šířit vyrážka. Kopřivka je velmi běžná, projevuje se rudými vyvýšenými pupínky s bledým středem. Většinou hodně svědí a rozeseta může být po tělíčku nebo jen na určitých místech. Objevit se může po užití některých potravin či léků, poštípání hmyzem, změně teploty vnějšího prostředí. V podstatě se jedná o alergickou reakci. Svědivé projevy můžeme chladit studenými obklady a tlumit léky proti svědění, mezi které patří Fenistil kapky, Claritine sirup, Zodac kapky nebo sirup, Zyrtec kapky atd. Jedná se o nejčastější bakteriální hnisavou kožní infekci. Původcem je stafylokok či streptokok. Léčba postačí lokální, pouze v závažnějších případech je třeba celková. Nekomplikované případy se léčí odstraněním krust např. mastí s 5% močovinou, následném opláchnutí slabým roztokem hypermanganu a aplikací 2-3x denně antibiotické masti nebo krému. Onemocnění je silně nakažlivé, proto platí přísný hygienický režim. Jedná se o vysoce nakažlivé virové onemocnění. Hlavním příznakem je svědivá vyrážka. Nejprve se objeví načervenalé skvrnky, ze kterých po pár dnech vzniknou puchýřky naplněné tekutinou. Všechny formy vyrážky se objevují ve vlnách a postihují celé tělo. Dítě je infekční již 2 dny před výsevem a 3 dny po posledním výsevu, inkubační doba je 14 dní. Nemoc může provázet horečka, která postupně klesá. Léčba spočívá v tlumení svědění nanášením tekutého pudru s chladivým efektem a podání paracetamolu či ibuprofenu na snížení horečky. Případně je vhodné podání systémových léků tlumících svědění jako v případě alergické reakce např.

  1. Přehodnotit návaznosti mezi příznaky a návštěvou lékaře: kdy je třeba vyhledat okamžitou pomoc (petechie, horečka trvající déle, rychlé šíření vyrážky, bolestivost či kopřivka, kterou nelze uklidnit domácí léčbou).
  2. Domácí péče: důraz na jemnou hygienu, emoliencia, koupelové oleje a vhodné dermokosmetické přípravky
  3. Rozlišení běžných dětských vyrážek od závažnějších stavů pomocí skleničkového testu a pozvání k lékaři při pozitivních signálech

Domácí péče a prevence

Na místě je konzultace s pediatrem, který vám případně doporučí návštěvu dermatologa. Obecně jde často o vrozené dispozice, vlivy zevního a vnitřního prostředí. Řada kožních nemocí je u dětí vyvolána psychickými vlivy např. Mnoho kožních diagnóz je typických pro novorozenecké období a v pozdějším věku se neobjeví. Příkladem jsou potničky. Jedná se o zanícené potní žlázy, které se projeví jako bílé tečky například na nose a časem samy vymizí. Opruzeniny se vyskytují až u 50 % dětí nosících plenky, nejčastěji mezi 9. a 12. měsícem. Základem léčby je častá výměna plen. Důležité je omezit přehnaně časté mytí postižené pokožky. K obnovení bariérové funkce je vhodné aplikovat dětskou mast s obsahem rybího tuku nebo oxidu zinečnatého a dalších. Oblast pod plenkami je potřeba ošetřit po každém přebalení. Atopický ekzém se u kojenců nejčastěji projevuje ve 2. - 4. měsíci věku. Základním předpokladem úspěchu léčby a prevence dalších vzplanutí nemoci je vhodná volba oblečení, kosmetických přípravků a pracích prostředků, úprava jídelníčku, úprava a zkvalitnění domácího prostředí atd. Hlavní a nepostradatelnou léčbou jsou tzv. emoliencia. Nejvhodnější způsob, jak pokožku pacienta šetrně omýt a zároveň zvláčnit a zabránit ztrátě vody, je pravidelné používání koupelového oleje. Koupel stačí provádět dvakrát, třikrát týdně a neměla by být delší než 10 minut. Při akutním zhoršení se aplikují lokální masti či krémy s obsahem kortikosteroidů. U kojenců je třeba brát ohled na poměr velké plochy kůže ke hmotnosti a tedy na riziko systémového účinku kortikoidů a možné otravy. Charakteristické je olupování v mastných šupinách a většinou i zarudnutí. Více než 2/3 kojenců v období mezi 3. týdnem a 3. měsícem po porodu je postiženo seboreou ve vlasové oblasti. Léčba je zdlouhavá, vyžaduje trpělivost, rodiče mohou očekávat efekt až za několik týdnů. U kojenců je bezpečné použití krémů a tekutých přípravků s obsahem močoviny neboli urey. Podle některých zdrojů se s ní setkává většina kojenců. Jako první se objeví vysoká horečka, trvá až tři dny. Později se na zádech a tělíčku začne šířit vyrážka. Kopřivka je velmi běžná, projevuje se rudými vyvýšenými pupínky s bledým středem. Většinou hodně svědí a rozeseta může být po tělíčku nebo jen na určitých místech. Objevit se může po užití některých potravin či léků, poštípání hmyzem, změně teploty vnějšího prostředí. V podstatě se jedná o alergickou reakci. Svědivé projevy můžeme chladit studenými obklady a tlumit léky proti svědění, mezi které patří Fenistil kapky, Claritine sirup, Zodac kapky nebo sirup, Zyrtec kapky atd.

Infografika: Dělění kožních vyrážek u dětí (přehled nejčastějších stavů a typy vyrážek)

Jedná se o nejčastější bakteriální hnisavou kožní infekci. Původcem je stafylokok či streptokok. Léčba postačí lokální, pouze v závažnějších případech je třeba celková. Nekomplikované případy se léčí odstraněním krust např. mastí s 5% močovinou, následném opláchnutí slabým roztokem hypermanganu a aplikací 2-3x denně antibiotické masti nebo krému. Onemocnění je silně nakažlivé, proto platí přísný hygienický režim.

Dětská vyrážka - která to je? | Vysvětluje lékař

Jedná se o vysoce nakažlivé virové onemocnění. Hlavním příznakem je svědivá vyrážka. Nejprve se objeví načervenalé skvrnky, ze kterých po pár dnech vzniknou puchýřky naplněné tekutinou. Všechny formy vyrážky se objevují ve vlnách a postihují celé tělo. Dítě je infekční již 2 dny před výsevem a 3 dny po posledním výsevu, inkubační doba je 14 dní. Nemoc může provázet horečka, která postupně klesá. Léčba spočívá v tlumení svědění nanášením tekutého pudru s chladivým efektem a podání paracetamolu či ibuprofenu na snížení horečky. Případně je vhodné podání systémových léků tlumících svědění jako v případě alergické reakce.

tags: #vyrazka #pod #okem #kojenec