Jste maminka! Porodem se vám obrátí svět vzhůru nohama. Najednou poprvé vidíte svoje miminko, ještě dotepe pupečníková krev, pak porodník pupečník přestřihne. Konečně porodem placenty skončí 3. doba porodní a pro vás právě nastává šestinedělí (puerperium). Máte v rukách miminko, které je na vás úplně závislé. Nemůžete teď ale úplně zapomenout na sebe. Správně prožité šestinedělí je nejlepší start do vašeho rodinného života.
Co se děje během šestinedělí
1. První týden po porodu prožijete jako nedělka. Během časného šestinedělí musíte hlavně odpočívat vleže. 2. Následující dny šestinedělí budete kromě kojení a zvýšené hygieny už moci začít se zpevňováním pánevního dna a vhodným cvičením břišních svalů. Stále se hojí poporodní poranění, a proto pro vás není vhodná větší fyzická zátěž nebo zvedání břemen. Pozdní šestinedělí končí 6. až 8. Odpočinek a klid jsou pro vás v šestinedělí zcela zásadní. Vaše tělo musí po porodu zregenerovat. Přizpůsobuje se v tomto období srdeční výkon a prohlubuje se dech, protože po narození miminka se snížil tlak v břišní dutině. Samozřejmě se také mění děloha (v období porodu má přibližně 1 kg, ale na konci šestinedělí už bude mít jen asi 80 g) a odchází očistky. Očistky (lochia) odchází jak po přirozeném porodu koncem pánevním, tak i u maminek po císařském řezu, i když u těch bývají slabší. Velmi zjednodušeně by se očistky daly přirovnat k silnému menstruačnímu krvácení. V očistcích odchází těhotensky pozměněné endometrium (výstelka dělohy). Postupem času se začnou očistky proměňovat - na začátku krvavé zbarvení přechází 3.-4. den po porodu v narůžovělé s vyšším obsahem hlenu a příměsí krve. Mezi 5.-10. Intenzita odchodu očistků se proměňuje. Silnější bývají v čase, kdy maminka dítě kojí. Odchod očistků mohou dokonce provázet křeče podobné menstruačním nebo až slabším porodním stahům. Bolest intenzivněji pociťují maminky 2. nebo 3. dítěte. Po předchozích porodech totiž některá svalová vlákna v děloze nahradilo vazivo a jejich stahování je o to více cítit. Pomoci maminkám může před kojením si odskočit.
Porodními vložkami se určitě nezapomeňte vybavit už do porodnice, doporučená jsou 2 balení, ze začátku budete muset vložku měnit co 2 hodiny. Poporodní vložky by měly být měkké a vysoce savé. Zároveň musí být prodyšné a bez fólie. Nejsou vhodné běžné menstruační vložky, protože jsou často bělené chlorem nebo obsahují parfémy. Poporodní kalhotky musí být co nejvíce prodyšné. Využijte proto speciální síťované nebo mateřské kalhotky. Mnoho maminek během očistků pociťuje nepříjemné křeče. Úlevu jim přinese, když se budou držet v teple. Pro nahřívání dobře poslouží gelové polštářky, domácí polštářek z třešňových pecek nebo obyčejný termofor.
Hygiena po porodu je extrémně důležitá! V důsledku poporodních poranění hrozí riziko infekce. Maminka je také náchylnější k infekcím močového měchýře. Jak často se koupat po porodu? Na začátku šestinedělí proto po každém použití toalety maminka musí zamířit do sprchy nebo rodidla alespoň opláchnout vodou. Čůrání po porodu může být ze začátku nepříjemné kvůli otoků, stolice do 3 dnů po porodu je dobrým signálem, že se vše začíná vracet do pořádku. Sprchu můžete potřebovat také po kojení, když silněji odchází očistky. Není nutné používat intimní mýdlo nebo gel. Pokud byste je použít chtěla, mějte připravený přípravek na intimní hygienu bez parfemace. Že maminka pociťuje během očistků bolesti nebo křeče podobné menstruačním je obvyklé. Přirozená ztráta krve očistky se pohybuje v rozmezí 200-500 ml. Zápach očistků je varovným ukazatelem infekce. Může se totiž stát, že očistky špatně odcházejí a rozvíjí se proto zánět a horečka. Mamince se může stát i to, že se očistky vrátí do svého předchozího stádia, například se znova začne více objevovat krev. Příčinou může být námaha a nedostatečný odpočinek. Obzvláště během kojení maminka často cítí silnější křeče nebo bolesti spojené s očistky.
I tělo ženy se před porodem připravuje. Jednou ze změn, kterou prodělává, je zvýšení srážlivosti krve. Maminku tím bude během porodu chránit proti silnému krvácení a ztrátám krve. Na druhé straně je ale u žen po porodu zvýšené riziko vzniku trombózy. Porodní asistentky proto maminky během hospitalizaci na porodním oddělení a oddělení šestinedělí musí bedlivě sledovat. Otok končetin, bolest a zčervenání kůže po porodu mohou totiž právě na trombózu poukazovat. S očistky velmi úzce souvisí zavinování dělohy. 11x násobně zvětšená děloha se postupně stahuje. Její horní okraj každý den klesne zhruba o 1 cm. Po 10 dnech už se zmenší natolik, že nebude jednoduše hmatatelná. Přirozené zavinování dělohy lze velice jednoduše podpořit. Porodní asistentka novopečené mamince doporučí několikrát denně ležet alespoň 10 minut na břiše. Maminky po fyziologickém porodu mohou s uléháním na břicho začít od 2. dne. Ženy po císařském řezu musí počkat o něco déle. Obvykle mohou ležet na břiše až od 4. Pro mnohé maminky poloha na břiše nemusí být příjemná kvůli citlivosti prsou, která se brzy začnou nalévat mlékem. Vhodné je podkládat konec hrudníku složeným ručníkem nebo malým polštářkem, aby se tlak na ně snížil.
Porodem hormonální změny u maminky zdaleka nekončí. Během kojení kontakt maminky s dítětem stimuluje uvolňování hormonu prolaktinu. Prolaktin podporuje tvorbu mateřského mléka. Jeho další funkcí je také oddálení nástupu menstruace. Proto se u maminek, které nekojí, menstruační cyklus často obnoví už po šestinedělí nebo do 12 týdnů po porodu. U kojících maminek je nástup 1. menstruace velice individuální a přichází obvykle někdy mezi 2.-18. měsícem po porodu. Menstruační cykly po porodu jsou někdy silnější, než byla žena zvyklá, a mohou je provázet výraznější menstruační bolesti.
Během porodu vznikají poranění. Oděrky a praskliny na sliznici pochvy bývají příčinou otoků intimních partií po porodu. Větším poraněním však bývá natržení nebo nástřih hráze (epiziotomie). Nástřih se provádí ve 2. době porodní, pokud lékař vyhodnotí, že je například nutné porod urychlit nebo předejít vážnějšímu natržení. Už poslední týdny před porodem se věnujte přípravě na něj. A mezi všemi věcmi, které chystáte, nezapomeňte na masáž hráze. Začít se doporučuje přibližně od 34. týdne těhotenství. Masáž hráze se provádějte 1-2 x každý den po dobu 3-5 minut za pomoci rostlinného oleje. K nácviku uvolnění svalů pánevního dna před porodem může budoucí maminka využít i speciální pomůcky pro těhotné, kterými jsou nafukovací balonky z lékařského silikonu. Kromě posilování pánevního dna se udržujte i v celkové kondici cvičením pro těhotné.
Pokud byl během porodu proveden nástřih, lékař po porodu ránu ošetří a zašije pomocí vstřebatelných stehů. Během hojení stehů po porodu předcházejte infekci rány. Důsledně proto dbejte o intimní hygienu. K omývání rodidel po každé toaletě navíc přidejte oplach nebo šetrné intimní mýdlo s dubovou kůrou nebo řepíkem pro stahování rány - například mýdlo Herbalon s dubovou kůrou. Sprchování se stehy pro vás není nijak nebezpečné. Intimní partie v mezičase udržujte co nejvíce v suchu. Pokud to jde, nechte v domácím prostředí ránu občas jen tak větrat na vzduchu bez poporodní vložky. U větších poranění vám může lékař doporučit krátké sedací koupele. V ostatních případech se během šestinedělí pouze sprchujte, koupání ani sedací koupele nejsou doporučované.
Ve snaze podpořit hojení maminky často hledají, čím mazat poporodní ránu. Kromě omývání se ale aplikace žádných mastných prostředků nedoporučuje. Po ošetření by kvůli přípravku mohly na porodní ráně více ulpívat očistky, které se mohou stát zdrojem infekce. Jak dlouho se hojí zašitá rána se odvíjí od její velikosti. Při sezení se na oblast hráze vyvíjí tlak. Co nejvíc proto odpočívejte vleže. Své rány se nebojte a nemějte strach se jí dotknout. Je důležité zašitou ránu kontrolovat a sledovat. Pokud by se objevil nažloutlý výtok, rána byla horká a otékala, obraťte se na lékaře či porodní asistentku. Mohlo by jít o projevy infekce.
A co dělat, když praskne steh? Takovou situaci se nesnažte řešit doma. Ani až se rána zacelí, nepřestávejte o ni pečovat. Naopak, přichází čas, kdy je opět nutné hráz každý den několik minut masírovat. Vaginální napářka je jednou z alternativních metod, která v poslední době nabývá na popularitě. Jde o tradiční proceduru používanou v ženami v zemích jako Jihoafrická republika, Indonésie nebo Thajsko. Vaginální napářka se provádí s odvary bylinných směsí tak, že se žena nad ještě teplý odvar posadí bez spodního prádla na speciálně upravenou stoličku nebo případně umístí odvar do toalety a zavine se do deky. Přestože působení tepla před porodem na uvolnění porodních cest se ženám doporučuje, před vaginálními bylinnými napářkami odborníci varují. Této alternativní metodě jsou často připisovány až nesmyslné a ničím nepodložené léčebné účinky. Zároveň nejde o metodu bez rizik. Nepřirozené působení tepla může nahrát pozměnění přirozené vaginální mikroflóry, což s sebou nese klasické důsledky v podobě vyšší náchylnosti k infekcím. Navíc působení horké páry na sliznice může vést k jejich paradoxnímu vysušování a tedy i vaginální suchosti. Současně s tím křehká sliznice vaginy je extrémně citlivá k horku. Nesprávné provedení příliš teplé napářky tak může jednoduše vést i k popáleninám.
Ať už plánovaně nebo akutně, porod může být veden i císařským řezem. V ČR se týká asi čtvrtiny maminek. Břicho po císaři lékař sešívá jedním speciálním stehem, který odstraní než vás pustí z porodnice domů. Může ale použít i steh, který se sám vstřebá do 3 týdnů. Péče o jizvu po císařském řezu není nijak speciální oproti běžné péči o pooperační jizvy. Avšak protože císařský řez zanechává velkou jizvu, péči nepodceňujte a věnujte se její masáži i změkčování například pomocí silikonových gelů nebo náplastí na jizvy. Po císařském řezu stejně jako po porodu koncem pánevním dále pečujte o své bříško. Pokožka i svaly břišní stěny byly během těhotenství a porodu přetížené. Ještě i po porodu hrozí na kůži vznik strií a pajizévek. Dále proto používejte svůj přípravek proti striím, který jste měla na těhotenské bříško. Nejen jizvě císařském řezu, ale i striím a pajizévkám hrozí po vystavování na sluníčku nevzhledná pigmentace.
Posílení pánevního dna je důležité už před porodem. Po porodu je pánevní dno obzvláště uvolněné. Na ochabnutí pánevního dna mají vliv jak hormonální změny v těhotenství tak i nešetrné vedení porodu, či porod dítěte s hmotností přes 4 kg. V důsledku toho přibližně každou 4. maminku trápí stresová inkontinence. Cvičením pod dohledem fyzioterapeuta dokážete svaly pánevního dna opět posílit a zpevnit. Během těhotenství nebo při porodu hrozí vznik diastázy břišních svalů. Diastáza je rozestup levé a pravé části břišního svalu o více než 2 cm. Nesprávná poloha břišních svalů může souviset bolestmi zad nebo větším rizikem břišní kýly. Diastázu u maminek kontrolují porodní asistentky. Pokud ji odhalí, měla by maminka navštívit fyzioterapeuta. Diastáza se řeší vhodným cvičením. Jizvy jsou obvyklou strastí po porodu. A vás jistě zajímá, jak dlouho se hojí. Každý porod s sebou nese i určité riziko poranění porodních cest. Poranění jsou lékařem ošetřena ještě na porodním sále obvykle v místním umrtvení. Délka hojení pak závisí na jejich rozsahu. Hojení však můžete napomoci tím, že se budete řídit radami, které jsme pro vás připravili v tomto článku.
Po porodu potřebuje ošetření porodních poranění většina maminek - ať už kvůli tomu, že rodily císařským řezem, nebo kvůli epiziotomii (tak se odborně nazývá nástřih hráze), nebo proto, že došlo k poranění rodidel při průchodu miminka porodními cestami. Poranění vznikají častěji, pokud rodička tlačí v době, kdy porodní cesty nejsou ještě úplně otevřené, nebo při rychlém průběhu porodu. Při porodu může dojít k poranění hráze (oblast mezi pochvou a konečníkem), zevních rodidel - malé a velké stydké pysky, pochvy nebo děložního čípku. Když se sešívá hráz, obvykle následné hojení trvá 2 až 4 týdny, ale každá žena se hojí jinak, je možné, že zrovna u vás to bude trvat trochu déle. Desátý poporodní den obvykle kousky stehů, které se nevstřebaly, mohou odpadnout na kalhotky, proto se jich nelekejte. Je velmi důležité, abyste o ránu řádně pečovala a abyste celou oblast udržovala v maximální čistotě a suchu. Jedině tak bude mít vaše tělo ideální podmínky k tomu, aby se vše rychle zahojilo. Důležité je pravidelné sprchování rány, a pokud se jedná o poranění hráze, pak také používání speciálních prodyšných poporodních hygienických vložek a kalhotek. Při poranění rodidel udržujte celou oblast šití v maximální čistotě a suchu, ránu pravidelně sprchujte a vždy důkladně osušte. Také ránu po císařském řezu udržujte v čistotě a suchu. Nezatěžujte zbytečně břišní stěnu. Zkuste zmírnit bolest tím, že na postižená místa přiložíte pytlík s ledem nebo speciální chladicí gelový polštářek zabalený do čistého kapesníku nebo do buničiny. Ovšem pokaždé jen na chvíli. Maminkám s poraněním hráze bývá v porodnici k dispozici nafukovací kruh. Cvičte speciální cviky na posílení dna pánevního tak často, jak jen to je možné. Snažte se dodržovat zdravý jídelníček s vysokým obsahem vlákniny a pijte dostatek tekutin. Pokud máte nepříjemný pocit v oblasti rány, její okolí je zarudlé nebo bolestivé, případně pokud rána krvácí, pak o tom co nejdříve informujte svého ošetřujícího lékaře.
Po porodu jsou poranění hráze a nástřihy běžná součást hojení. Natržení nebo nástřih hráze potká při porodu většinu žen. Máme pro vás 7 tipů, jak zmírnit bolest a podpořit hojení intimních oblastí po narození miminka. Ve zkratce: Rychlé a bezproblémové hojení hráze po porodu vyžaduje především důslednou hygienu, prodyšné oblečení a dostatek odpočinku. Pomoci může časté sprchování vlažnou vodou, bylinné oplachy (například z dubové kůry) nebo speciální hojivé spreje a gely. Natržení i nástřih hráze jsou poměrně bolestivé rány, které se ale většinou bez problému zhojí do pár týdnů. Doba hojení závisí na závažnosti poranění. Sledujte příznaky infekce, jako je červená kůže, otok, hnis nebo zápach. Hráz (perineum) označuje na ženském těle oblast mezi zadním spojením stydkých pysků a řitním otvorem. Na oblast hráze je během porodu vyvíjen výrazný tlak. Poporodní poranění s různou závažností potká většinu rodících žen. Lékaři ránu po narození dítěte ošetří a zašijí vstřebatelnými stehy. Bolest vás bude po zranění provázet při sezení, chůzi, močení i vyprazdňování. Zpočátku bude největší, každým dnem byste se ale měla cítit lépe. I několik týdnů po nástřihu nebo natržení pak můžete pociťovat bolest při pohlavním styku. Pomoci mohou i léky na bolest. Bolest a diskomfort v intimních partiích běžně trvá asi 2-3 týdny po porodu. Doba hojení je ale individuální.
Intimní hygiena po porodu je naprosto klíčová. Citlivé partie by měly zůstávat stále čisté a suché, dopřejte si proto častou sprchu vlažnou či teplou vodou. Se zmírněním bolesti a zklidněním svědění vám může pomoci ledování. Stačí přiložit pytlík s ledem nebo chladící sáček po dobu 10 až 20 minut na oblast rány. Mezi tělo a led můžete vložit tenkou látku, aby bylo chlazení příjemnější. Pusťte si průběh Frida rutiny na videu: Jednoduchým cvičením, které můžete provádět kdykoliv během dne, je stahování svalů v okolí vagíny a řitního otvoru. Představte si, že máte v pochvě tampon, který chcete všemi svaly obejmout (zespodu, ze strany, seshora). Zkuste třeba tuto sestavu na uvolnění pánevního dna:
V šestinedělí se snažte odpočívat, jak jen vám to péče o novorozeně dovolí. Několikrát za den nechte intimní partie jen tak dýchat. Lehněte si na postel, podložte se ručníkem, svlékněte si prádlo a odpočívejte po dobu alespoň 10 minut. Při sprchování můžete proud studené vody využít k masáži jizvy, kterou tak připravujete na dotek. K omývání používejte pouze vodu, případně např. Představte si vaši pochvu jako hodiny - 12 h je u klitorisu, 6 h u konečníku, vpravo jsou 3 h a vlevo 9 h. První článek ukazováčku vložte do pochvy a u 3 h jemně stlačte přibližně na třicet sekund směrem dolů, poté udělejte malé kolečko a lehce zavibrujte. Když tuto první masáž zvládnete bez problémů, v dalších dnech použijte 2 prsty, které vložíte do pochvy na 2 články.
Hojení v intimní oblasti může zpomalovat tlak při vyprazdňování. Upravte proto svůj jídelníček, abyste předcházela zácpě a zažívacím problémům. Především dbejte na dostatečný příjem vlákniny a pitný režim. Návštěva toalety bývá při nástřihu hráze několik dnů až týdnů velmi nepříjemná. Při vyměšování přiložte čistou vložku na oblast rány a jemně přidržte. Intimní hygiena vám uleví od bolesti, ale zároveň pomůže předcházet infekci. Hojení hráze po porodu je nepříjemný, ale přirozený proces, který vyžaduje čas a trpělivost. I když ho nelze výrazně urychlit, správná péče o intimní hygienu je klíčová pro prevenci infekce a podporu hojení. Bolest lze zmírnit pomocí jednoduchých metod, jako jsou krátké sprchy, ledování či prostý odpočinek. I když proces hojení není bezbolestný, během několika týdnů by měly všechny nepříjemnosti odeznít a umožnit vám plně si užívat čas s vaším miminkem.
Do This To Your C-Section Scar EVERY DAY To Flatten/Prevent C-Section Scar Shelf
Epiziotomie jsou často bolestivé a proces hojení se může zdát zdlouhavý, ale nebojte se! Po porodu pokračuje péče o jizvy a jejich masáž může začít po uzdravení podle doporučení lékaře. Po nástřihu hráze se v praxi běžně doporučuje po každém použití WC sprchovat proudem vlažné nebo studené vody a mazat hojivými přípravky jako gel z dubové kůry, Mithra (Nobilis) nebo Bepanthen Plus. Stehy mohou začít vypadávat už kolem 7 dnů po porodu, často vypadávají postupně mezi 1. a 6. týdnem, a doba hojení se liší případ od případu. Domácí podpůrné metody zmiňované v diskusi zahrnují oplach hypermanganem, sedací koupele z řepíkového čaje, obklady ze zlatobýlu, studenou sprchu, větrání oblasti a používání poporodního nafukovacího kruhu či polštářku při sezení. Nebojte se porady s lékařem, pokud by se objevily příznaky infekce nebo pochybnosti o hojení.
Natržení či nástřih hráze a jejich typy. Epiziotomie je řez prováděný během druhé doby porodní, aby se zvětšil otvor pro dítě. Naopak k natržení hráze dochází při roztažení pochvy hlavou dítěte. Po porodu mohou být poranění hráze a stydkých partií součástí hojení. Po šití hráze mohou nastat problémy s bolestí při sezení a pohybu, ale postupně by měly bolesti ustoupit. Při potížích může pomoci například odvar z řepíku. Potřebujete radu? Spojte se s námi. Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte a pokračovat v kojení až do dvou let, pokud je to možné.