Obecně rozlišujeme krevní skupiny v ABO systému: skupiny A, B, AB a 0. Také se uvádí tzv Rh-faktor. Svůj název dostal podle opic Makaků rhesus, kteří se využívali jako laboratorní zvířata a při pokusech byl objeven antigen označovaný písmenem D. Přibližně 85 % lidí má tento antigen přítomný na červených krvinkách, což se označuje jako Rh+.
„Nejznámější nepravidelná protilátka je právě proti Rh D faktoru, ale může se jednat i o řadu dalších protilátek, které se mohou v těle matky vytvořit například po podání cizí krve transfuzí.“
Rh faktor a rizika při těhotenství
Během těhotenství, a hlavně při porodu, proniká malá část krve plodu do krve matky. Již 0,1 ml krve stačí, aby se u matky začaly tvořit protilátky a značně to zkomplikovalo další těhotenství. „Pokud si tělo vytvoří protilátky, při dalším setkání s takovou strukturou, což může být v další graviditě, rovnou začne masivní útok imunitního systému ženy, který má za úkol tuto strukturu zneškodnit.“
Konkrétně její vytvořené protilátky projdou placentou k plodu a poškodí jeho červené krvinky. Mohou způsobit až jeho odumření. Těhotné ženy s krevní skupinou Rh negativní musí být chráněny injekcí imunoglobulinu ve 27. týdnu těhotenství. „Je to z toho důvodu, aby v jejich těle nedošlo k vytvoření vlastních protilátek, které by mohly v dalším případném těhotenství ohrozit vývoj plodu.“
Profylaxe imunoglobulinem anti-D a načasování
Injekční imunoglobulin v těle přetrvává jen omezenou dobu, jeho účinnost se tím snižuje, a proto je potřeba injekci opakovat. „Pokud například těhotná s krevní skupinou Rh negativní podstoupí v 16. týdnu odběr plodové vody, dostane po výkonu první injekci imunoglobinu, další potom v 27.“ Injekce po porodu obsahuje anti-D protilátky, a tím zničí Rh+ červené krvinky plodu, které se dostaly do krve matky. Tvorba protilátek díky tomu není zahájena.
Imunoglobulin anti-D se vyrábí z plazmy imunizovaných dárců. Dárci Rh- se podá malé množství krve Rh+, dárce si vytvoří protilátky anti-D. Pokud si vytvoří dostatek těchto anti-D protilátek, je pak vhodným dárcem a jeho plazma se použije na výrobu imunoglobulinů anti-D.„
Další situace vyžadující profylaxi
„Dále po samovolném potratu, interrupci, předčasném odlučování placenty, po mimoděložním těhotenství, transfuzi Rh+ krve Rh- pacientovi, odběr choriových klků, plodové vody (amniocentéza) či pupečníkové krve (cordocentéza).“ Ve všech těchto případech lékaři podávají injekční imunoglobulin.
Screenování a typizace protilátek
„Na začátku těhotenství se provádí vyšetření protilátek u těhotných žen. Osvědčí, jestli jsou protilátky proti krevní skupině přítomné, nebo ne. Pokud vyjde negativně, v průběhu těhotenství ho už neopakujeme. Pokud vyjde pozitivně, potom je nutné cíleně pátrat, jaká protilátka je v krvi matky přítomná, jestli ohrožuje dítě rozvojem hemolytického onemocnění novorozence (HON) a jak moc je v krvi obsažena. Odborně řečeno: určujeme typizaci a titr protilátky.“
Nejznámější nepravidelná protilátka je anti-D, ale mohou být i jiné protilátky, které vznikají například po podání cizí krve transfuzí. „Podání během těhotenství pak může zabránit imunizaci dalších 0,8 %. U zbylého cca 1 % dochází k imunizaci i přes podání profylaxe.“
Sledování plodu a léčba při pozitivních protilátkách
„Těhotné ženy s nepravidelnými protilátkami je potom nutno pečlivě v průběhu gravidity sledovat. Velmi důležité je při ultrazvuku vyšetření rychlosti toku krve v jedné arterii v mozku - arteria cerebri media. Nepřímo můžeme takovým vyšetřením určit, jestli plod není chudokrevný.“ Pokud dojde k závažné chudokrevnosti plodu, je nutné plod zajistit podáním transfuze do pupečníku, nebo graviditu ukončit předčasným porodem. Tento monitoring se provádí ve specializovaných perinatologických centrech.
Význam vyšetření krevních skupin a protilátek v průběhu těhotenství
„Pro těhotnou ženu není tato protilátka nijak nebezpečná, nicméně důležité je určení typu mateřské protilátky, protože u některých typů je pravděpodobnost větší. Naopak opakované vyšetřování množství protilátky není při sledování ohroženého plodu nijak přínosné.“
Pokud se objeví klinicky významné protilátky, může být nutné transfuční ošetření plodu nebo jiné zásahy. Hemolytická nemoc plodu a novorozence (HON) je nejčastěji způsobena anti-D protilátkami, ale může být i dalšími IgG protilátkami proti antigenům na povrchu erytrocytů plodu. V některých národních doporučeních se uvádí, že všechny těhotné ženy v prvním trimestru podléhají screeningům ABO, RhD a protilátek, a následně dle výsledků se stanovuje identifikace protilátek a titr při pozitivních nálezech.
Praktické shrnutí pro vyšetření a péči během těhotenství
- Na začátku těhotenství se provádí vyšetření krevní skupiny ABO, RhD a screening protilátek. V případě pozitivního nálezu se identifikuje protilátka a stanoví se její titr.
- Protilátky typu anti-D vyžadují pravidelnou anti-D profylaxi ve stanovených týdnech (např. 28. týdnen a po porodu Rh- matce).
- U Rh- matky, která byla v kontaktu s Rh+ plodem, se provádí vyšetření protilátek a monitoruje se plod pomocí ultrazvuku a sledování krevního toku v mozku plodu.
- V případě zjištění významných protilátek může být nutná intrauterinní transfuze plodu nebo ukončení gravidity v krajních případech.
- Pravidelná prenatální péče hradí zdravotní pojišťovna; rozsah péče se liší podle rizik a zdravotního stavu každé těhotné.
Obecně je důležité sledovat v průběhu těhotenství nejen krevní skupinu a Rh faktor, ale i nepravidelné protilátky a jejich případný vliv na plod. Včasná identifikace a adekvátní profylaxe významně snižují riziko hemolytických komplikací plodu a novorozence.
tags: #vykaz #u #pojistovny #stanoveni #protilatek #po