Stupnici pH vytvořili vědci před více než sto lety za účelem měření kyselosti. Při pěstování rostlin ovlivňuje pH prostředí vstřebávání živin a další procesy nezbytné pro jejich výživu. Stupnice pH vyjadřuje kyselost nebo zásaditost roztoků a pohybuje se od 0 (kyselé prostředí) po 14 (zásadité prostředí). pH čisté vody je blízké neutrálnímu, tedy hodnotě 7. Hodnoty nad 7 znamenají, že koncentrace iontů H+ je nižší než při neutrálním pH a roztok je zásaditý (je v něm přítomno více záporně nabitých hydroxylových iontů OH- než iontů H+).
Hodnota pH prostředí v okolí kořenů má zásadní vliv na výživu rostlin. Ovlivňuje dostupnost živinových prvků. Obecně se půda považuje za příliš kyselou, pokud má pH nižší než 5, a za výrazně zásaditou považujeme půdu s pH nad 7,5. Hodnota pH ovlivňuje vstřebávání živinových prvků v různé míře. Nejmenší dopad má pH prostředí na příjem dusíku (N), draslíku (K) a síry (S). Zásadně pH ovlivňuje vstřebávání fosforu (P), jehož ionty reagují při hodnotách pH nad 7,5 s vápníkem (Ca) a hořčíkem (Mg) za vzniku méně rozpustných sloučenin. Při nízkém pH reagují ionty fosforu s hliníkem (Al) a železem (Fe).
Především při hydroponickém pěstování je proto důležité pravidelně kontrolovat hodnotu pH živného roztoku i pěstebního média. Většina ostatních živin (především mikroprvky) je hůře dostupná při vyšším pH nad 7,5 a nejlépe dostupná v mírně kyselém prostředí 6,5-6,8 pH. Rostliny se aktivně podílejí na chemických a biologických procesech v okolí svých kořenů v takzvané rhizosféře. Rhizosféra je tenká vrstva půdy (1 mm) obklopující kořen rostliny. Živinové prvky, které rostliny vstřebávají kořeny, se v půdě jen tak volně nepovalují. Vyskytují se ve formě kladně nabitých kationtů nebo záporně nabitých aniontů. Za každý aniont, který rostlina vstřebá vyloučí také záporně nabitý hydroxidový iont OH- případně hydrogenuhličitanový aniont HCO3-. Podobně za každý kation vrátí rostlina do půdy kladně nabitý kationt (např. H+).
Při výživě rostlin vždy přirozeně dochází ke změnám pH. Rostliny mají do jisté míry schopnost udržovat odpovídající pH půdy v okolí svých kořenů. Potíže s vysokým či nízkým pH nejčastěji trápí zahradníky, kteří používají vysoce účinná hnojiva s obsahem minerálních solí. Někdy ale mohou potkat i organické pěstitele, kteří používají kompost a další přírodní zdroje živin. Kupříkladu kdykoliv zahradník přidá do půdy hnojivo s amonným dusíkem NH4+, přemění se působením půdních bakterií v dusičnany NO3-. Ve výsledku půdě „zůstanou“ tři kladně nabité ionty vodíku H+ a dojde ke snížení pH.
Některá hnojiva mění pH půdy více než jiná. Všechny druhy dusíkatých hnojiv okyselují půdu, nejvíce pak hnojiva s amonným dusíkem NH4+ a nejméně hnojiva s obsahem nitrátu NO3-. O něco menší dopad na pH půdy mají fosforečná hnojiva, ze kterých je nejvíce okyselující kyselina fosforečná. Draselná hnojiva mají na pH půdy minimální dopad. Kompost pH půdy nemění, a tak je skvělým univerzálním hnojivem.
Hydroponicky pěstované rostliny vyžadují odlišné hodnoty pH než ty v půdních substrátech. Bez půdy totiž nemohou rostliny využívat interakcí mezi mikroorganismy, organickými látkami, vodou a minerály, které přirozeně regulují úroveň pH. Proto je na zahradníkovi, aby neustále monitoroval a upravoval pH živného roztoku. Hodnota pH živného roztoku může kolísat z několika důvodů. Častým důvodem je malé množství vody v rezervoáru, proto udržujte nádrž neustále plnou. Na pH mají vliv také některá anorganická pěstební média, jako je keramzit, která mají vysokou pufrační kapacitu a způsobují zvyšování pH. pH v hydroponických systémech mohou ovlivňovat také nánosy řas a bakterií v rezervoáru nebo rozvodech živného roztoku.
Ať už pěstujete v půdě, nebo hydroponicky, nevhodné pH půdy či živného roztoku poznáte podle potíží s výživou rostlin. Podle závažnosti a povahy problému přestanou vaše rostliny přijímat některé živiny, což se projeví na jejich zdraví. První příznaky se začnou projevovat na listech. Užitečnou nápovědou, které živinové prvky rostlinám scházejí, je místo výskytu prvních příznaků. Podle mobility prvků se nedostatek projeví nejprve na mladých nebo naopak na starých listech rostliny. Velmi nízkou mobilitu mají bor (B), vápník (Ca), měď (Cu), železo (Fe), mangan (Mn), molybden (Mo) a zinek (Zn) a nedostatky těchto prvků se projeví nejdříve na mladých listech.
Všechny polní plodiny vyžadují ke svému růstu živiny, vodu, vzduch a slunce. Správná rovnováha mezi těmito faktory zvyšuje úspěšnost sklizně.
Závlaha a evapotranspirace
Oblast závlah a potřeba vody pro plodiny se liší podle regionu a klimatu. Vlhká oblast: přes 1200 mm srážek ročně. Polovlhké oblasti s mírnými srážkami: mezi 400 a 1200 mm srážek ročně. Oblasti s mírnými srážkami, suché oblasti a pouště: méně než 400 mm dešťových srážek ročně. Závlaha je potřebná v případě deficitu srážek, a tato situace se objevuje každoročně v aridních a semiaridních oblastech, např. ve Středozemí.
Potřeba vody pro závlahu plodin je v některých zemích známá a je distribuována výborem pro závlahy, ministerstvem zemědělství nebo jinými místními orgány. Kořeny rostlin si berou vodu pro růst a přežití z půdy. Potřeba vody u určitého druhu plodin je tedy známa jako „evapotranspirace“ a představuje sloučení transpirace a evaporace. U obilí je vzrůst nebo snížení množství vody evapotranspirací zásadní pro dosažení vysoké úrody a dobré kvality. Plodina roste v slunečném, teplém prostředí se spotřebou vody 10 mm/den. Je nutno si uvědomit, že těchto 10 mm nemusí být dodáváno každý den. 50 mm závlahové vody může být použito vždy po 5 dnech. Obilí, pěstované ve slunném, horkém klimatu, vyžaduje na den více vody než kukuřice, pěstovaná ve studeném, málo slunečném podnebí.
Dva faktory, ovlivňující potřebu závlahové vody na plodiny, se vztahují k typu plodiny. Délka růstové sezóny: plodiny s krátkým obdobím, jako je hrách, rostou 90-100 dní; plodiny s delším obdobím, jako např. Zatímco např. v druhé polovině sezóny některé plodiny již nepotřebují špičkovou spotřebu vody. Evapotranspirace je transpirace rostlin, kombinovaná s evaporací z půdy a povrchem rostlin. Menší druhy plodin vyžadují méně vody než zralé plodiny. Je nutno si uvědomit, že samotné plodiny budou v typickém případě vyžadovat cca 50 % vody, kterou potřebují během druhé poloviny doby květu a tvorby zrn. Tato špičková spotřeba vody je nutná na začátku druhé poloviny růstového stádia. To je nejvyšší bod spotřeby vody. Berte v úvahu, že závlahové systémy by měly být dimenzovány tak, aby vyhovovaly těmto obdobím potřeb. I zde hraje podnebí důležitou roli při množství závlahové vody.
Navzdory představám nemohou všechnu vodu, která se při dešti dostane na zem, spotřebovat rostliny. Část vody proniká hluboko pod povrch, část odtéká. Kořenová oblast si uchovává zbývající dešťovou vodu. Podnebí, textura půdy a struktura, stejně jako hloubka kořenové oblasti ovlivňují množství účinných srážek. Pokud jsou dešťové srážky silné, ztrácí se jejich značná procentuální část průsakem a odtékáním. Dalším faktorem, který je nutno brát v úvahu při hodnocení účinnosti dešťových srážek, je kolísání srážek během různých let. Pokud jsou účinné srážky nedostatečné, množství minerálů a solí ze závlahové vody se v půdě zvýší.
Kvalita vody a hydroponie
Reverzní osmotická jednotka zbaví vodu vápníku, chloru i dalších rozpuštěných látek a dá vám čistý základ s velmi nízkým EC, na kterém přesně poskládáte výživu. Ocení ji hlavně pěstitelé s tvrdou vodou z kohoutku. EC ukazuje, kolik rozpuštěných solí voda obsahuje ještě před přidáním hnojiva. Vysoké vstupní EC znamená, že rostlina dostane víc, než plánujete, a hrozí přehnojení.
Většina rostlin přijímá živiny nejlépe při mírně kyselém pH v pásmu 6,0 až 7,0. V hydroponii a v inertních substrátech se hodnota drží spíš u spodní hranice, v půdě o něco výš. Při pěstování vodou pro pěstování rostlin je možné použít pH regulátory, které buď snižují nebo zvyšují pH vody na požadovanou úroveň. Kromě toho je důležité pravidelně měřit pH vody a provádět potřebné úpravy.

Dalším praktickým ukazatelem je vztah mezi tvrdou vodou a kvalitou výživy. Reverzní osmóza poskytuje čistou základnu s velmi nízkým EC, na které lze přesně poskládat výživu. To je výhodné zejména pro pěstitele s tvrdou vodou z kohoutku.
Jaký hydroponický systém je pro tebe ten pravý? | Průvodce pro začátečníky i pokročilé!
Praktické shrnutí pro pěstování plodin
- Optimální pH pro většinu rostlin v půdě: 6,0-7,0; v hydroponii spíše 6,0-6,5.
- Zvažte vliv hnojiv na pH: amonná hnojiva silně kyselá, dusičnany méně; fosforečná hnojiva mohou rovněž snižovat pH.
- Pravidelně kontrolujte pH živného roztoku a média, zejména při hydroponii a při používání minerálních solí.
- Udržujte dostatečné množství vody v rezervoáru a zohledněte evapotranspiraci a lokální klimatické podmínky.
- Pro tvrdou vodu zvažte úpravu přes reverzní osmózu pro stabilní základ výživy s nízkým EC.
Ke každé plodině je užitečné sledovat, která živina je nejvíce mobilní a kde se projeví nedostatek nejdříve (mladé vs. staré listy). Správná rovnováha vody, vzduchu a slunce spolu s vhodným pH zvyšuje úspěšnost sklizně.