Vliv výživy během těhotenství na vývoj plodu: studie, doporučení a důsledky nedostatků

Stav výživy před a v průběhu těhotenství může ovlivnit vývoj plodu i zdravotní stav člověka až do dospělosti. Obezita matky zvyšuje riziko vzniku komplikací například diabetu, hypertenze nebo hypertrofie plodu a předčasného porodu. Podvýživa matky vede k nižší porodní hmotnosti novorozenců. Jde o zdravotnický obor, a tak nutriční terapeut může pomoci i s výživou při vybraných onemocněních.

Základní principy výživy v těhotenství

Hlavní zásadou je konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství. Celkový přírůstek hmotnosti v průběhu těhotenství by měl být 10±3 kg, s fyziologickým minimem kolem 6 kg. V prvním trimestru není zvýšený přívod energie potřebný, od 2. trimestru by se měl zvýšit o 620-830 kJ (150-200 kcal)/den. Potřeba proteinů je od 2. trimestru zvýšená, poměr tuků a sacharidů na celkovém příjmu energie by měl být 30 % tuků a 55-60 % sacharidů.

V těhotenství se zvyšuje potřeba některých živin, a i když by bylo reálné je pokrýt z pestré stravy, odborníci se shodují, že rizika plynoucí z jejich nedostatku jsou významná a je proto doporučené užívat některé doplňky stravy i preventivně. Mohou totiž zlepšit kvalitu vajíček i spermií, ochránit je před poškozením, pomáhají udržet hormonální rovnováhu a přispívají ke zdravému vývoji plodu.

Nedostatky a jejich důsledky

  • Nedostatek železa vede k mikrocytární hypochromní anémii a zvyšuje riziko komplikací.
  • Nedostatek jodu vede ke Kretenismu a zvyšuje riziko potratů a úmrtí novorozence; zdroje zahrnují mořské ryby a jodidovanou sůl. Pokud matka nekonzumuje mořské ryby dvakrát týdně, bývá potřebné podávat jodový preparát.
  • Nedostatek kyseliny listové vede k megaloblastické anémii a zvyšuje riziko potratu, předčasného odloučení placenty a vzniku rozštěpových vad neurální trubice u plodu.
  • Nedostatek vitamínu A (retinol) je spojován s riziky vzhledem k nadměrnému příjmu vitaminu A; vysoký příjem se zvažuje jako riziko pro plod.
  • Nedostatek hořčíku zvyšuje riziko gestóz, svalových křečí a předčasných porodů.
  • Podvýživa a nízká hmotnost zvyšují rizika růstové restrikce plodu a nízké porodní hmotnosti.

Obezita i podváha mohou mít na plodnost i úspěšnost IVF významný vliv. U těhotných mohou nastat komplikace jako vysoký krevní tlak, těhotenská cukrovka či preeklampsie a dále předčasný porod, či potřeba císařského řezu. Při příliš nízké hmotnosti hrozí nedostatek vitaminů, minerálních látek a celkově energie, což může ovlivnit vývoj plodu i zdraví matky.

Doporučení pro mikroživiny a makroživiny

Pro těhotné ženy platí rámcová doporučení jako pro ostatní obyvatelstvo, ale je nutné zajistit dostatečný příjem vápníku, hořčíku, železa, jódu a kyseliny listové. Omega-3 mastné kyseliny, vitamin D, kyselina listová, koenzym Q10, antioxidanty (vitaminy C, E, selen a zinek), vitamin B12 patří mezi živiny, které stojí za pozornost kvůli významu pro vývoj plodu a plodnost.

Především komplexní sacharidy (celozrnné výrobky, přílohy) a kvalitní zdroje bílkovin (libové maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, sójové či obilné náhražky) by měly tvořit součást jídelníčku. Tuky by měly být převážně z rybích a rostlinných zdrojů s důrazem na omega-3 mastné kyseliny; nadbytečné tuky, zejména ze smažených pokrmů a sladkostí, mohou vést k neopatrnému přibývání na váze.

V období laktace je důležité zajistit pravidelný přísun živin a dostatečný příjem tekutin. Pokud je dítě kojeno, množství mléka závisí na potřebách dítěte, nikoli na množství přijímané energie nebo tekutin.

Rizika spojená s poruchami příjmu potravy a poruchami výživy

Při nedostatečném nebo nadměrném jídelníčku před početím a v průběhu těhotenství hrozí rizika pro embryo a plod. Malnutrice může vést k poruchám vývoje, nízké porodní hmotnosti, a může mít dopad na nervový a pohybový vývoj dítěte. Zdravotní rizika malnutrice pro matku mohou zahrnovat anémii, osteopenii, a další komplikace během těhotenství.

Informace o výživě čerpejte primárně od odborných výživových společností (WHO, SPV, ČANT) nebo u nutričního terapeuta. Jde o vysokoškolsky vzdělaného odborníka na výživu, který pomůže udělat v jídelníčku udržitelné změny, které povedou k cíli, a může pomoci i s výživou při vybraných onemocněních.

Praktické tipy a nastavení stravování

  1. Začněte s vyváženou stravou již před početím; tělo se připraví na náročný proces těhotenství, porodu i kojení.
  2. Monitorujte příjem energie a snažte se o postupný nárůst hmotnosti v souladu s doporučeními.
  3. Zaměřte se na dostatečný příjem železa, jódu, kyseliny listové, vápníku a hořčíku a vyvažte tuky a sacharidy.
  4. Omezte alkohol, který je rizikem fetálního alkoholového syndromu a nenalezne se bezpečná dávka alkoholu během těhotenství.
  5. Pokud máte riziko podvýživy či jiné potíže, kontaktujte nutričního terapeuta pro individuální plán dietních doplňků a úprav stravy.
Infografika: Doporučený denní příjem živin během těhotenství

Těhotenská dieta: 5 tipů pro správnou prenatální výživu

Vliv výživy na vývoj plodu a následný zdravotní stav dítěte

Nedostatečný či nadměrný příjem živin může ovlivnit intrauterinní vývoj a vést k rizikům, jako je IUGR (intrauterinní růstová retardace), nízká porodní hmotnost, či pozdější neurologický vývoj. Vrozené malformace a riziko po porodu mohou být spojeny s kvalitou výživy matky v raném stadiu vývoje embrya. Optimální výživa těsně před početím a během těhotenství má zásadní význam pro vývoj plodu a pro udržení dobré zdravotní kondice matky.

Dobře využitelné živiny v mateřském mléce zůstávají stabilní i při podvýživě matky, s výjimkou některých nutrienů; během laktace je nezbytné zajistit pravidelný příjem živin v první skupině, jelikož nedostatek v potravě se odrazí i v mléce a může vést k jejich nedostatku u dítěte. Při vyvážené stravě a dostatečném příjmu energie se pokryje i zvýšená potřeba živin.

tags: #vliv #vyzivy #behem #tehotenstvi #na #vyvoj