Vedení první doby porodní: průvodce fyziologickým porodem a současnými praktikami

Narození dítěte je pro každou ženu velkým mezníkem v jejím životě. Kromě radostného očekávání je porod také spojen s obavami a strachem z neznámého. Rozhodně nejsou na místě obavy, že začátek porodu nepoznáte a porod „zmeškáte“. Čas vyrazit do porodnice nastává při samovolném odtoku plodové vody nebo po nástupu pravidelných kontrakcí. Jedná se o stahy děložní hladké svaloviny, které se v určitém intervalu opakují a jsou vnímány jako bolesti břicha, případně s vystřelováním do zad. Většinou začínají pouze velmi slabě a nemusíte je ani vnímat. Postupně se zesilují a také doba mezi jednotlivými kontrakcemi se zkracuje.

Narůstající postup porodu je definován jako začátek první doby porodní: kontrakce se začnou opakovat pravidelně v častějších intervalech (přibližně v trvání 30-40 vteřin). Interval mezi kontrakcemi se postupně zkracuje a na konci první doby porodní přicházejí děložní stahy po 2-3 minutách. Současně se začne otevírat a zkracovat děložní hrdlo a začne se tvořit tzv. branka, která nakonec splývá se stěnami pochvy (zašlá branka). Tím jsou porodní cesty otevřeny. Již na konci první doby porodní pociťuje rodička zpravidla první nepříjemné tlaky na konečník, podobné nucení na stolici. Koncept tzv. Hlavička miminka začne v této fázi sestupovat k rodidlům. Nyní rodička musí začít tlačit (zpravidla i pociťuje intenzivní nucení na tlačení), ale nejlépe jen při děložní kontrakci.

Infografika: Průběh první doby porodní a vznik branky

Porodní asistentka nadále kontroluje srdeční aktivitu plodu. Vaše tlačení bude personál porodnice usměrňovat; silné tlačení není vždy nejvhodnější, protože rychlý průchod miminka porodními cestami může vést k jejich poranění. Poté se objeví hlavička, následují raménka dítěte a zbytek porodu je rychlý. Pokud budete chtít, hned si vaše miminko můžete pochovat. Pediatrický tým pak po podvázání a přestřižení pupečníku miminko změří, zváží, zkontroluje, zda je v pořádku a omyje. Co nejdříve je miminko přiloženo k prsu matky.

V této fázi se rodí placenta a plodové obaly (blány). V této poslední fázi porodu je rodička sledována na porodním sále po dobu přibližně dvou hodin. Porodní asistentky kontrolují její stav, zejména krvácení, krevní tlak a puls a stažení dělohy. Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známkou blížícího se porodu představuje zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky (toho si žena může, ale nemusí všimnout, může k tomu dojít i dny před porodem).

Graf: Braxtonovy-Hicksovy kontrakce a zrání hrdla

Fyziologie a tři doby porodu: co říká současná praxe

Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je tzv. otevírací, začíná pravidelnými kontrakcemi, které otevírají porodní cesty. Děložní hrdlo se postupně zkracuje a rozširuje, branka postupně vzniká a rozšiřuje se až do plného průchodného kanálu. První doba porodní trvá u prvorodiček kolem 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. Na konci první doby je děložní hrdlo otevřené zhruba na 4-5 cm a branka má průměr cca 10 cm.

Druhá doba porodní začíná v okamžiku, kdy je čípek plně otevřený, a končí vypuzením plodu. Tato fáze je bolestivá a vyžaduje spolupráci maminky, často s aktivním tlačením. Lze uplatnit různé prostředky tlumení bolesti; nejúčinnější je epidurální analgezie, která může mít vliv na průběh porodu. Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno, hlavička a ramena vyjdou a zbytek těla následuje. Někdy může dojít k natržení hráze, epiziotomie se pak řeší individuálně s cílem minimalizovat rizika.

Infografika: druhá doba porodní a porodní cesty

Po narození dítěte následuje podvázání pupečníku, dítě bývá položeno matce na hrudník a probíhá bonding (navázání vztahu). Porod ale ještě nekončí; za slabších kontrakcí nastává porod placenty v rámci třetí doby porodní. Placenta i plodové obaly bývají vyvedeny na konci třetí doby, často s mírnými kontrakcemi. Umělý oxytocin může podpořit stahy dělohy a urychlit odloučení placenty; přisátí dítěte k prsu opět stimuluje tvorbu oxytocinu v matčině těle.

Poslední fáze zahrnuje kontrolu placenty a případných zbytků blan, aby nedocházelo k krvácení či zánětům. Ženy bývají po porodu převezeny na oddělení šestinedělí a monitorovány. První hodiny a dny po porodu se tělo ženy vrací do normálu; důležité je stažení dělohy, tzv. retraкce, a vyprázdnění močového měchýře. Zavinování dělohy sleduje porodník či porodní asistentka, stejně jako hojení případných poranění nebo stav prsů a bradavek. Očistky a zbytky děložní tkáně odcházejí z těla v průběhu 2-3 týdnů.

Schéma: třetí doba porodní a odloučení placenty

Historie a současné rámce vedení porodu

Myšlenka, že porod by měl být „efektivní“ a podléhat pevným fázím a měřením, má historické kořeny ve vědeckém zhodnocení porodu ze 17. století. Tělo bylo tehdy posuzováno jako stroj a porod se stal procesem s fázemi a mechanismy. V moderní praxi se koncept dob porodních a jejich měření nadále objevuje, avšak s důrazem na individualitu a přizpůsobení konkrétním potřebám rodičky. Friedmanův partogram, doplněný Phillpottem a Castlem, slouží jako nástroj k monitorování postupování porodu, avšak jeho obecnost čelí kritikám, že neodráží skutečnou variabilitu a délky porodu u různých žen. WHO i další autority upozorňují na riziko zbytečných zásahů a potřebu vyvíjet důkazy pro širší používání či ukončení některých praktických zásahů.

V současnosti jsou v některých nemocnicích preferovány méně invazivé postupy a důraz na respektující vedení porodu. Nicméně existují rizika spojená s používáním amniotomie, syntetického oxytocinu či řízeného tlačení, a proto se jednotlivé postupy zvažují na základě stavu matky a dítěte. Rozhodnutí o použití epidurální analgezie, vedení tlačení či dalších intervencí vyžadují individuální posouzení a dohled zkušeného týmu. Důležité je, aby porody byly vedeny s respektem k fyziologii a aby případné časové limity a zápisy v dokumentaci odpovídaly realitě konkrétní porodu a zkušenostem ženy.

Část z těchto témat se dotýká i etických a kulturních aspektů - porodní asistentky často procházejí tlakem ze systému, který vyžaduje určité formy dokumentace a měření. Změna praxe vyžaduje komunikaci, sdílení zkušeností a vzdělávání, aby se podpořilo chápání „unikátní normálnosti“ každého porodu a snížilo zbytečné zásahy. Navrhované kroky zahrnují změnu obsahu předporodních kurzů, posílení spolupráce mezi porodními asistentkami a studentkami, a povzbuzení k tomu, aby se v dokumentaci uvádělo „nelze určit“ namísto falšování časů, pokud neexistují spolehlivé údaje.

Mapa: světové rozdíly v řízení porodu a použití partogramu

Klíčové body pro praxi a pacientky

  • První doba porodní začíná pravidelnými kontrakcemi a otevíráním děložního čípku; trvá různě délku a její průběh je silně individuální.
  • Druhá doba porodní začíná, když je čípek plně otevřen a končí porodem miminka; spolupráce ženy je klíčová pro bezpečný průběh.
  • Třetí doba porodní znamená vypuzení placenty a končí kontrole krvácení; aktivní vedení této doby může snížit riziko poporodních komplikací.
  • Analgezie během porodu je široce dostupná a volba metody by měla být přizpůsobena potřebám ženy a stavu dítěte.
  • Podpora blízkými osobami a profesionály je důležitá pro psychickou pohodu a zvládání bolesti.
  • Diagnostika a dokumentace porodu by měly odrážet realitu průběhu a ne podpořit myty o pevně daných časech.

Pro rodičky je užitečné mít připravený porodní plán, který zahrnuje preference ohledně tlumení bolesti, způsobu porodu do vody, epidurální analgezie a způsobu vedení tlačení. Porod do vody může být řešením v centrech akreditovaných hygienikem; zdravotní stav matky a plodu musí být v době porodu optimální.

Fáze porodu | 3D animace (2/2)

Možné otázky a odpovědi pro praxi

  1. Kdy začíná první doba porodní?
  2. Jaké jsou známky blížícího se porodu?
  3. Co je dirupce vaku blan a kdy se provádí?
  4. Jaké jsou rizika řízeného tlačení a kdy se používá?
  5. Co zahrnuje péče o placentu po porodu?

V závěru lze shrnout, že vedení porodu vyžaduje vyvážený přístup mezi fyziologickým procesem a bezpečností matky a dítěte, s důrazem na individualitu každé ženy. Změny v praxi a v kurikulech mohou pomoci lépe reflektovat zkušenosti žen a snížit zbytečné zásahy, aniž by se snížila kvalita péče.

tags: #vedeni #prvni #doby #porodni