Vápník tvrdnutí sádry chemie reakce: hašení, kalcinace a vliv na tuhnutí

Vápno je technický název pro oxid vápenatý CaO. Jako maltovina se vyrábí dekarbonatací vápenců při takové teplotě, aby produkt byl schopen dostatečně rychle karbonatace na Ca(OH)2, který je pak hlavní aktivní složkou tohoto pojiva. Hydroxid vápenatý patří mezi silné zásady a v procesu tuhnutí malty hraje klíčovou roli reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženým ve vzduchu. Vzniká vápenec a jeho tvorbu bude podporovat přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Sádra vzniká dehydratací CaSO4.2H2O na hemihydrát CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry, a v druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, hlavní složka pomale tuhnoucí sádry.

Typy vápna a jejich vlastnosti

  • Vzdušné vápno s vysokým obsahem CaO (někdy s menším obsahem MgO) - tuhne na vzduchu.
  • Hydraulické vápno - vzniká z méně čistých vápenců s hydraulickými složkami; tuhnutí probíhá i pod vodou.

Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého CaCO3 vede k oxidaci CaO. Reakce oxidu vápenatého s vodou, hašení vápna, je hydratační reakce s výrazným teplem (asi 65 kJ/mol, což odpovídá zhruba 1160 kJ/kg CaO). Endotermická povaha hašení i pozdější procesy urychlují vznik hydroxidu vápenatého Ca(OH)2 a ovlivňují následné tuhnutí malt a omítek.

Reakce v průběhu tuhnutí

V procesu tuhnutí malty hraje významnou roli reakce Ca(OH)2 s CO2 ze vzduchu, která vytváří opět vápenec. Tato reakce napomáhá korozi betonu působením agresivního oxidu uhličitého a je spojena s vlivem vzdušného CO2 na chemické změny v pojivových systémech.

Sádra a její chemie

Sádra vzniká dehydratací CaSO4.2H2O. Dehydratace probíhá nejčastěji ve dvou stupních: nejprve vzniká hemihydrát CaSO4.1/2H2O, hlavní složka rychle tuhnoucí sádry; poté vzniká bezvodý CaSO4, hlavní složka pomale tuhnoucí sádry a případně anhydritu. Při vyšších teplotách dochází k částečnému rozkladu na γ-anhydrid CaSO4·nH2O (n téměř 0). Kalcinovaná sádra má trvalé termodynamické vlastnosti a používá se i jako vysoušedlo, protože γ-anhydrid reaguje s vodou pomalu a vrací se do dihydrátu.

Vznik hemihydrátu a sádrové malty je doprovázen endotermními a exothermickými projevy spojenými s hydratací a dehydratací. Při zahřátí nad 180 °C vzniká téměř bezvodá β-anhydrid a při vyšších teplotách γ- a β-anhydrid, s různou reaktivitou a hydrostabilitou. Při smísení s vodou vzniká sádrový dihydrát, který se mění na pevnou strukturu postupně krystalizací a hydratací z nasyceného roztoku.

Vliv ultrazvukové disperze na sádru

Ultrazvuková disperze nano materiálů a rozptylování hemihydrátu síranu vápenatého do vody zajišťuje homogenní suspenzi. Kavitační efekty vytvářejí extrémní podmínky, které rozkládají částice na nano velikost a zajišťují lepší homogenní krystalizaci a vlastnosti výsledné sádrové malty.

Infografika: Cesta z CaCO3 k Ca(OH)2 a CaSO4 kompozitům

Reakce a praktické souvislosti ve stavebnictví

  1. Vápno a sádra jako hlavní pojiva ve stavebnictví - vzdušné vápno a hydraulické vápno; sádra jako obranná a konstrukční složka vápenných a sádrových malt.
  2. Hydratace portlandského cementu a vznik hlavních fází slínku (C3S, C2S, C3A, C4AF) - rozdíly oproti sádře a vápenatým pojivům.
  3. Kalcinace CaCO3 a odvodnění vody při výrobě sádry a vápenných malt; chemické mechanismy méně či více hydratace v závislosti na teplotě.
  4. V zahraničí i v ČR se používají sádrové a vápenaté malty pro omítky, konstrukční prvky a modely; vliv na mechanické vlastnosti a pevnost modelů.

Při konstrukční aplikaci sádrokartonových desek se kalcinovaná sádra - hemihydrát vápenatý - rozkládá v suspenzi mezi horní a dolní deskou papíru; tedy kontinuálně poháněná suspenze zajišťuje proces tuhnutí a sušení desek. Výroba omítek a sádry vyžaduje pečlivé řízení teplot a vlhkosti pro optimální tuhnutí a mechanické vlastnosti. Texy a tabulky připomínající vztahy teploty, vody a doby tuhnutí se často uvádějí pro různé druhy sádry, hemihydrátu a anhydritu.

Praktické poznámky pro laboratorní zpracování

  • Poměr vody a sádry (V/S) ovlivňuje pevnost a hustotu hotového modelu; menší množství vody vede k pevnější sádře, ale zhoršuje pružnost a zpracovatelnost.
  • Expanze při tuhnutí sádry je ovlivněna přísadami, vlhkostí vzduchu a teplotou; vysoký poměr V/S zvyšuje expanzi a naopak snižuje bohatost v otiscích a modelech.
  • Hydroxyty a sádrové extrakty mohou ovlivnit tuhnutí; plastifikační a retardující činidla upravují dobu tuhnutí a zrnitost.
  • Ultrazvuková disperze podporuje rovnoměrnou redukci velikosti částic a zlepšuje homogenitu suspenze, což vede k lepším mech. vlastnostem hotových desek a modelů.

Tabulka: klíčové látky a jejich vlastnosti

LátkaVzorecCharakteristika
Oxid vápenatýCaOVýchodisková surovina pro vápená pojiva; vznik hašením CaO na Ca(OH)2
Hydroxid vápenatýCa(OH)2Silný základ; hlavní aktivní složka při tuhnutí vápenných malt
Uhličitan vápenatýCaCO3Výchozí surovina pro pálení a vznik pojivo CaO
Síran vápenatý dihydrátCaSO4·2H2OVýchozí sádrovec; vznik po dehydrataci při výrobě sádry
Hemihydrát síranu vápenatéhoCaSO4·0.5H2OHlavní složka rychle tuhnoucí sádry
γ-anhydrid síranu vápenatéhoCaSO4·nH2OBezesparný anhydrit; vznik po dalším zahřátí

Průmyslové procesy vápna a sádry mají důležité termodynamické souvislosti s ohřevem, hydratací a odvodněním vody. Tuhnutí sádry a tvrdnutí vápenných malt závisí na teplotě, vlhkosti a přísadách, a proto je pro správné použití klíčové pochopení chemických reakcí, které popisujeme výše.

tags: #vapnik #tvrdnuti #sadry