V této práci se zpracovává problematika vakcinace selat proti průjmům na úrovni neonatálního období, s důrazem na pasivní imunitu získanou z mateřského mléka a na souvislosti mezi imunitou prasnic a zdravím potomstva během prvních dní života. Text vychází z uvedeného čerstvého česko-slovenského materiálu, který popisuje důležité faktory ovlivňující vznik a průběh průjmových onemocnění u novorozených a odstavených selat, možnosti prevence vakcinací a doprovodná zoohygienická opatření.
Biologické základy a význam mateřské imunity
Chceme-li vzniku průjmových onemocnění selat předcházet, musíme hlavní pozornost věnovat prasnici v období březosti. Pro prasnice je typické, že nemusí zjevně vykazovat klinické příznaky průjmového onemocnění, jsou však nosiči původce a jeho nepravidelnými vylučovateli. Právě úzký kontakt novorozeného selete a prasnice v prostředí boxu umožňuje snadný přenos infekce na sele požitím kontaminovaných výkalů. Zprostředkovaná imunita matkou, která se předává prostřednictvím kolostrálních a laterálních cest, je klíčová pro ochranu střeva novorozeňat během sání a mléčné výživy.
Ideální je stav, kdy jsou prasnice v imunitě proti cirkulujícím mikroorganismům a kdy se imunitní odpověď šíří rovnoměrně napříč stádem. Uzavřenost nukleových chovů a minimalizace kontaktu s prasnicemi z jiných farem snižují riziko infekce u novorozeňat. Z hlediska dlouhodobé stability stáda hraje roli i atraktivní rovnoměrnost expozice k infekčním původcům v celém stádu prasnic.
Role mikroflóry a prebiotik, probiotik a omezení antibiotik
Stav normální mikroflóry střeva je pro novorozená selata zásadní. Všechny bakterie zralé mikroflóry by měly být do 72 hodin po narození na svých místech a v množství bránícím prorůstání patogenních bakterií. Proto je vhodné cíleně podporovat rozvoj fyziologické mikroflóry ve střevě selat i prasnic před porodem. K úpravě mikroflóry lze využít okyselovadla a probiotika. V kontrastu s tím je nutné minimalizovat antibiotické zásahy do prostředí střeva prasnic i selat, aby nedocházelo ke ztrátám fyziologických bakterií a ke snížení jejich přirozené reprodukce.
Ze studií provedených v Dánsku vyplývá, že použití antibiotik v malých koncentracích ve formě stimulátorů růstu snižovalo výskyt průjmů selat, snad s výjimkou průjmu vyvolaného patogenními kmeny E. coli, kde je rozhodující vliv zoohygieny. Prostředí porodny významně ovlivňuje šíření původců průjmů, zejména v kotcích bez roštů. Kontaminace výkalů, netěsnosti a sdílení stejných pomůcek pro úklid výkalů podporují šíření infekcí.
Různé etiologické formy průjmových onemocnění a jejich zvládání
Mezi hlavní skupiny patří infekce vyvolané kmeny Clostridium perfringens typu A s produkcí toxinu beta 2, průjmy vyvolané E. coli u odstavených selat a další multifaktoriální infekce. Pro odstavená selata bývá typická průjmová onemocnění způsobená stájovými infekcemi a je možné je tlumit především zootechnickými a zoohygienickými opatřeními a vhodnou dietou bez nutnosti okamžité antibiotické léčby. V období po odstavu mohou nastat mírné průjmy způsobené L. intracellularis a krvavé průjmy při dyzentérii prasat. Důležité je, že infekční průjmová onemocnění selat lze jednou z hlavních strategií zvládat prostřednictvím včasné prevence založené na vakcinaci a zootechnických opatřeních.
Novým prvkem, který komplikuje účinnost postupů, je výskyt vrozených infekcí selat, které bývají častější, než si myslíme, zejména PRRS a PCV-2. V takových chovech je třeba nejprve řešit obecné infekce selat a až poté postupovat k řešení průjmových syndromů. Z infekcí, které se u nás nediagnostikují dostatečně, jsou průjmy vyvolané toxinogenními kmeny Clostridium difficile, které mohou představovat až 10 % pozorovaných průjmů. U těchto případů je obtížné úspěšně léčit antibiotiky.
Vakcinace matky a pasivní imunita u selat
Imunizace prasnic má za cíl zajistit tvorbu specifických protilátek, které jsou následně přenášeny kolostrální a laktogenní cestou na potomstvo a chrání je po dobu sání. Vakcinační schéma a dávkování se mohou lišit podle konkrétní vakcíny, avšak obecně se uvádí vakcinační dávka 1 ml intramuskulárně pro selata. Vakcína obsahuje inaktivované bakterie a toxoidy, které se postupně vstřebávají z místa aplikace. U vakcinovaných prasnic je cílová ochrana pro novorozená selata zajištěna kolostrálními protilátkami a mléčnou imunitou po dobu sání.
Pro jatečná selata je důležité dodržet doporučené vakcinační schéma po celou dobu výkrmu. Po vakcinaci prasnic dochází k tvorbě specifických protilátek, které jsou následně přenášeny na potomstvo, a tím chráněny po dobu sání. V praxi to znamená, že pasivní imunita může pokrýt kritické období raného života a snížit závažnost průjmových onemocnění v tomto období.
Praktické závěry pro chovy
- Včasná prevence založená na vakcinaci prasnic a optimalizované zoohygieně je klíčová pro snížení průjmů u selat během první fáze života.
- Podpora fyziologické mikroflóry selat i prasnic před porodem je důležitá pro omezení vstupu patogenů do trávicího traktu novorozeňat.
- Omezení používání antibiotik v gastrointestinálním traktu je žádoucí, pokud je to možné, aby nedošlo k oslabení nebo narušení přirozené mikroflóry.
- Je důležité sledovat imunitní stav stáda a včas reagovat na infekční průjmové patogeny prostřednictvím vakcinace a vhodného managementu odstavu.
Dodatečné poznámky a poznámky k hlášení nežádoucích účinků
Trvání pasivní imunity je spojeno s obdobím sání, tedy s dobu 3 o velikosti max. Hlášení nežádoucích účinků je důležité a umožňuje nepřetržité sledování bezpečnosti veterinárního léčivého přípravku. Hlášení je třeba zaslat, pokud možno, prostřednictvím veterinárního lékaře, buď držiteli rozhodnutí o registraci, nebo příslušnému vnitrostátnímu orgánu prostřednictvím národního systému hlášení. Nejsou dostupné informace o bezpečnosti a účinnosti této vakcíny, pokud se používá zároveň s jiným veterinárním léčivým přípravkem.

Imunizace a typy imunity / Aktivní a pasivní imunita!
Tabulka shrnující klíčové body
| Aspekt | Popis |
|---|---|
| Pasivní imunita | Ochrana selat prostřednictvím protilátek z mléka a kolostra |
| Dávkování vakcíny u selat | 1 ml i.m. dle doporučení výrobce |
| Účinky vakcíny | Redukce klinických příznaků u aktinobacilové pleuropneumonie, červenky a Glässerovy choroby |
| Rizikové patogeny | E. coli, C. perfringens, Isospora suis, rotaviry, PRRS, PCV-2 a další multifaktoriální infekce |
| Prevence | Vakcinace prasnic, imunizace selat, správná výživa, hygienické postupy, oddělení stáda |
Shrnující poznámky k praktické implementaci
Pro efektivní prevenci průjmových onemocnění selat je klíčové zajistit uniformní imunitu stáda, uzavřené stádo prasnic, a nadále dodržovat vakcinační schémata. Důležité je minimalizovat antibiotické zásahy v gastrointestinálním traktu a podporovat rozvoj fyziologické mikroflóry včetně stanovení vhodných zootechnických opatření a správného odstavu. Včasná reakce na infekční průjmové onemocnění a dodržení preventivních opatření vede k redukci ztrát na produkci a zlepšení zdraví population.
tags: #vakciny #proti #neonatalnim #prujmum #selat