Císařský řez, známý také jako sectio caesarea (SC), je jedním z historicky nejstarších a zároveň nejčastějších porodnických výkonů. Jeho kořeny sahají až do starověku a název je pravděpodobně odvozen od latinského slova caedere - řezat, nikoli od "císař". V současnosti patří k nejčastějším operacím v porodnictví a jeho indikace stále stoupají.
Císařský řez je chirurgický zákrok, při kterém lékař prořízne břišní stěnu a dělohu za účelem narození dítěte. V České republice tímto zákrokem končí zhruba 20 % těhotenství, což odpovídá přibližně pětině všech porodů. Jedná se o operaci, při níž se řezem otvírá břišní stěna, následně děložní dutina a z ní se vyjímá dítě ven.
Historie císařského řezu
Císařský řez patří k nejstarším operacím, které lidstvo ve svých historických pramenech pamatuje. Již v 7. století před naším letopočtem vydal panovník antického Říma Numa Pompilius nařízení, že mrtvá těhotná se nesmí pohřbít, aniž by se z jejího těla vyjmul plod. Operace byla vykonávána i u živých žen již ve starověku.
Jako první dokumentovaný případ provedeného císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610. Operatérem byl německý chirurg J. Trautmann a operovanou byla údajně jeho žena, která zemřela zřejmě v důsledku embolie 25. den po operaci. Úmrtnost se v té době blížila 100 %, nejčastěji z důvodu zánětu pobřišnice.
Úmrtnost u žen později výrazně klesla díky třem zásadním objevům medicíny: zásadám antiseptické práce, objevu krevních skupin (což později umožnilo bezpečnější podmínky pro podávání krevních transfuzí) a objevu penicilinu.
Důvody provedení císařského řezu
Císařský řez je indikován v případech, kdy je ohroženo zdraví a život nenarozeného dítěte či matky, nebo při nemožnosti porodit přirozenou cestou. V České republice se neprovádí na přání budoucí matky, musí k němu být závažný medicínský důvod.
Dle povahy indikací můžeme císařský řez rozdělit na primární (plánovaný) a sekundární (akutní).
Primární (plánovaný) císařský řez
Tento zákrok je rozhodnut již během těhotenství na základě anamnézy nastávající matky a vyšetření plodu. Mezi důvody k jeho provedení patří:
- Nepravidelné uložení plodu či poloha koncem pánevním
- Situace, kdy plod v děloze trpí nedostatkem kyslíku (hypoxie plodu)
- Nepoměr mezi hlavičkou miminka a velikostí matčiny pánve
- Velmi nízká porodní hmotnost dítěte
- Předčasné odloučení plodového lůžka
- Patologické uložení placenty (placenta praevia)
- Vícečetné těhotenství
- První těhotenství u ženy vyššího věku
- Rh inkompatibilita
- Nádorové onemocnění u matky nebo onemocnění s rychlým vývojem (preeklampsie)
- Stav po mimoděložním těhotenství
- Opakovaný císařský řez
- Horečka za porodu nebo poruchy vypuzovacích sil
Plánovaný císařský řez se provádí před nástupem kontrakcí s úplnou předoperační přípravou a veškerým potřebným personálem.
Sekundární (akutní) císařský řez
Jedná se o neplánovaný zákrok, o kterém je rozhodnuto v okamžiku, kdy nastanou porodní komplikace a plod nebo jeho matka jsou ve vážném ohrožení. V těchto případech často nezbývá čas na epidurální analgezii, a proto je nastolena celková anestezie.
Jak probíhá plánovaný císařský řez?
V rámci předoperační přípravy nastupuje budoucí maminka do nemocnice o den dříve nebo přímo v den naplánovaného porodu. Poté, co je lékařem poučena o průběhu zákroku a možných komplikacích, podepisuje informovaný souhlas.
Následuje samotná příprava zahrnující například základní laboratorní vyšetření moči a krve, natočení EKG, bandáž dolních končetin (prevence trombózy a embolie), klystýr, vyholení ochlupení.
Poté přichází na řadu anestezie, na které se rodička předem domluví s anesteziologem. Trendem poslední doby je epidurální analgezie, kdy je žena zcela při vědomí a znecitlivěná je pouze dolní část jejího těla. Důvodem je to, že matka může vnímat příchod svého dítěte na svět.
Po dezinfekci kůže a zarouškování přichází na řadu řez, který se zpravidla provádí horizontálně nad stydkou kostí a měří kolem 10 centimetrů. Samotná operace má 5 fází:
- Otevření břišní dutiny (laparotomie)
- Otevření dělohy (hysterotomie)
- Vybrání plodu z dělohy
- Vybrání placenty
- Zašití ran
Jak dlouho trvá císařský řez a rekonvalescence?
Pokud nejsou přítomny komplikace, do hodiny je zpravidla hotovo. Samotný zákrok trvá obvykle 30-60 minut, přičemž vybavení dítěte zabere pouhé 3 minuty.
Po ukončení císařského řezu je novopečená maminka umístěna na jednotku intenzivní péče, kde stráví několik hodin či celý den, a pak je převezena na oddělení šestinedělí. Zde stráví 4 až 5 dní. Pokud je zdravotně v pořádku a stav miminka je také dobrý, jsou oba propuštěni domů.
Rekonvalescence po císařském řezu trvá obvykle 6 týdnů, přičemž první dny bývají nejnáročnější. V prvních dnech po císařském řezu je určitá bolestivost rány zcela přirozená a její hojení může nějakou dobu trvat.
Císařský řez a jizva
Jizva po císařském řezu je obvykle velice citlivá. Zpočátku bude silná a červená, s postupem času slábne a světlá. Její okolí může svědit nebo naopak může dojít ke ztrátě citlivosti.
Císařský řez se provádí horizontálně nad stydkou kostí a měří přibližně 10 centimetrů. Většinou se jedná o tzv. Pfannenstielův řez, který je kosmeticky vhodnější a po jeho provedení bývá méně komplikací.
Péče o jizvu po císařském řezu
Již v nemocnici by měla být každá maminka poučena, jak se správně o jizvu starat. Doporučení jsou:
- Pravidelné sprchování jizvy vlažnou vodou
- Jemná masáž v okolí jizvy
- Dostatečný přístup vzduchu k jizvě
- Ránu na břiše při kýchání, kašli či smíchu přidržovat rukama
- Nosit volné a pohodlné spodní prádlo
- Dodržovat dostatečný pitný režim
- Omezit prudké pohyby a napínání břišních svalů
- Nezvedat těžká břemena
Komplikace hojení
Bohužel ne vždy jde hojení podle plánu. I když děláte to nejlepší a o jizvu se vzorně staráte, může se stát, že je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Jedná se o stavy, kdy je jizva zarudlá, svědí a pálí, z rány vytéká hnisavý výtok, jizva se začíná rozestupovat a objeví se vysoká horečka.
Výhody a nevýhody císařského řezu
I když se jedná o rozsáhlou břišní operaci, nese s sebou několik málo výhod. První je odpadnutí několika nejistot - kdy jet do porodnice, jak poznáte prasklou vodu, jak bude porod probíhat apod. Dále znáte dopředu datum narození miminka, nebudete cítit porodní bolesti, nedojde k poranění rodidel a nehrozí ani možné problémy s únikem moči.
Převažují však nevýhody. K největším nevýhodám patří snížená obranyschopnost novorozence. U dětí, které neprojdou porodními cestami matky, nedochází k osídlení organismu miminka přátelskými bakteriemi, což vede k horší poporodní adaptaci. Další nevýhodou jsou ztížené podmínky pro bonding (navázání vztahu mezi matkou a miminkem), opožděný nástup laktace, delší rekonvalescence, nutnost anestezie a pravděpodobnost dalšího porodu císařským řezem (více než tři císařské řezy se nedoporučují).
Císařský řez je pro matku šestkrát rizikovější než samovolný porod. Světová zdravotnická organizace přitom uvádí, že pouze 10 až 15 % císařských řezů je zdravotně indikovaných. Větší, než desetinový podíl sekcí již není spojen s redukcí novorozenecké či mateřské úmrtnosti, a naopak přináší negativní dopady na fyzické i psychické zdraví matek i dětí.
Císařský řez a kojení
Ukončení porodu císařským řezem je zásahem do přirozeného průběhu a procesu narození. V důsledku může dojít ke zpožděné reakci těla, a tudíž i ke zpožděné laktaci. V případě, že miminko je v pořádku a maminka není v celkové narkóze, přikládá se miminko co nejdříve. Samotné okamžité přiložení k prsu nebo kontakt "skin to skin" bývá umožněn i na operačním sále.
Císařský řez a psychika rodičky
Některé ženy se s císařským řezem těžce vyrovnávají, jak po stránce fyzické, tak psychické. Pocity úplného selhání, smutku a nespravedlnosti mohou vést až k depresi. Menší spokojenost žen s porodem, pokud proběhl císařským řezem, uvádějí též odborné studie. "Císař" negativně ovlivňuje sebevědomí matek a častěji vede k symptomům posttraumatického stresu či přímo posttraumatické stresové poruše.
Na druhou stranu existují ženy, které si přejí rodit císařem, ač k tomu nemají fyzický důvod. Většinou jde o příliš velkou úzkost (až fobii) z porodu, nebo o špatnou zkušenost s předchozím přirozeným porodem. Chorobnému strachu z porodu se říká tokofobie.
Vztah matky a dítěte po císařském řezu
Císařský řez může negativně ovlivnit vztah matky a dítěte. Výzkumníci zaznamenali, že po přesunu do domácího prostředí ženy po sekci vykazují méně péče a celkově kontaktu se svým miminkem. Mámy rodící císařem své děti méně hladily, chovaly či kolébaly. Řidčeji se na ně dívaly a celkově jim věnovaly méně pozornosti.
Roli zde patrně sehrává rané oddělení i skutečnost, že matka a dítě spolu v prvních hodinách a dnech po porodu císařským řezem tráví méně času. Optimálnímu rozvoji vztahu mohou též chybět hormony přirozeně se uvolňující v průběhu fyziologického porodu - zejména oxytocin a endorfiny.
Císařský řez na přání
"Císařský řez na přání" je fenomén, o kterém se moc nemluví a který není v odborných kruzích porodníků v Česku uznávaným termínem. Všeobecně je u nás známý spíše z bulváru v souvislosti s porody tzv. VIP osobností, ale týká se i "obyčejných" rodiček. Důvodem je nejčastěji strach z přirozeného porodu a možných následků pro rodičku (porodní bolesti a poranění) a její dítě.
Přestože lékaři uvádí, že porod sekcí je až 6× rizikovější než porod vaginální a k jeho provedení musí být medicínský důvod, najde se řada maminek, které si ho vyžádají. Lékaři však zdůrazňují, že císařský řez na přání u zdravé ženy se zdravě vyvíjejícím se plodem, kde zcela chybí rizikové faktory pro komplikace u porodu, nemá vůbec opodstatnění. Kromě toho, že jako každá břišní operace přináší ženě svá rizika - větší krevní ztráta, infekce, vyšší riziko trombembolických komplikací, je nevýhodná zejména pro plod.
Statistiky císařských řezů
V České republice končí císařským řezem každé čtvrté těhotenství, v roce 2021 to bylo 25,8 %. Průměr v EU je přibližně o pět procent vyšší a v Americe je zákroků ještě více. Smutné prvenství drží dlouhodobě Brazílie, kde se s pomocí skalpelu rodí více než polovina dětí.
Laskavý císařský řez
Některé české porodnice nabízejí ženám prožít tzv. laskavý císařský řez (jinak také respektující, jemný či šetrný). Jedná se o nový přístup k císařskému řezu, který klade větší důraz právě na potřeby nové rodiny a snaží se vytvořit laskavé a respektující prostředí během operace. Po provedení řezu je miminko velmi něžně vybaveno z dutiny břišní, někdy se mu dá dokonce prostor na to, aby se dostalo na svět částečně samo. Pokud nedojde ke komplikacím, je miminko ihned po narození položeno na nahý hrudník ženy, nechá se dotepat pupečník a proběhne pokus o první přisátí.