Uvolněný svěrač po porodu: příznaky, léčba a rehabilitace

Anální inkontinence je ztráta kontroly nad uvolňováním stolice či plynů. Může být různého rozsahu - od mimovolného úniku plynů či tekutin až po úplnou ztrátu kontroly nad stolicí při průchodu přes řitní otvor (anus). S problémem anální inkontinence se v průběhu života setká 7-15% ženské populace. Anální inkontinence představuje závažný problém v běžném životě. Způsobuje stresové situace, jako je neschopnost dostat se včas na toaletu, pasivní únik stolice a plynů nebo znečištění spodního prádla. Kvůli těmto obtížím se ženy také izolují od společnosti. Pro většinu žen je velmi obtížné se s tímto problémem někomu svěřit - dokonce i zdravotníkům, kteří jim mohou pomoci situaci řešit.

Normální frekvence stolice je různá a může se pohybovat od třikrát denně až po jednou týdně. Správnou funkci vyprazdňování zajišťuje souhra těchto svalů, jejich inervace (nervové zásobení) a schopnost vnímat pocity uvnitř konečníku a análního kanálu. To vše přispívá k udržení kontroly nad stolicí, tedy k tzv. kontinenci. Když se stolice dostane do konečníku, vnitřní sval análního svěrače se automaticky uvolní a otevře horní část análního kanálu. To umožňuje citlivým nervům v horní části řitního kanálu rozlišit, zda se jedná o plyn, tekutou nebo normální stolici. Zevní anální svěrač lze vědomě stlačit, čímž se oddálí vyprazdňování, pokud není vhodná chvíle jít na toaletu.

K inkontinenci stolice nejčastěji dochází poškozením svalů nebo nervů análního svěrače. Jednou z nejčastějších příčin je poranění svalů nebo nervů svěrače při porodu - toto poranění může být nebo skryté. Svěrač může být poraněn i při úraze v oblasti konečníku, infekci, operaci, poranění nebo onemocnění nervové soustavy (např. roztroušená skleróza), zánětlivém onemocnění střev (např. kolitida) nebo dráždivém tračníku. Vyšší riziko anální inkontinence je také po prodělané radioterapii v pánevní oblasti, po operaci prolapsu konečníku či řitního otvoru, nebo po operaci tlustého střeva. Tento problém může postihovat děti s vrozenou vadou análního svěrače již od narození, stejně jako starší osoby, u nichž dochází s věkem ke ztrátě síly análního svalstva.

Prvním krokem je pohovor s lékařem, který pomocí cílených otázek zhodnotí stupeň obtíží a příčinu inkontinence. Rozhovor zahrnuje anamnézu porodů, prodělaných onemocnění, úrazů a aktuálně užívaných léků. Následuje fyzikální vyšetření anální oblasti, vyšetření funkce svěračů, nervové funkce při použití jednoduchých tlakoměrů nebo ultrazvuku (tenká sonda v análním kanálu, sonda proti perineu - oblast mezi pochvou a konečníkem). Léčba se volí podle příčiny a závažnosti potíží. Začíná se šetrnými změnami životního stylu (strava, vyprazdňovací návyky, cvičení pánevního dna), případně léky či nervovou stimulací. Pokud tyto metody nestačí, přistupuje se k pokročilejším technikám, včetně sakrální neuromodulace nebo chirurgických zákroků (oprava svěrače, implantáty, vývod střeva).

Popis a specifika u porodu a pánevního dna

Těhotenství a porod představují významné zkoušky pro svaly pánevního dna. V těhotenství vznikají hormonální změny (zvýšená produkce progesteronu a relaxinu), které způsobují rozvolnění svalové tkáně a vaziva za účelem usnadnění porodu. Rozvolnění tkaní nepůsobí izolovaně jen na oblast pánevního dna, ale i na podpůrné struktury, jako je klenba nohy nebo osový systém páteře. U těhotných žen může vznikat funkční plochonoží, spojeno i s nárůstem hmotnosti těhotenství. Zaměřujeme se na aktivaci drobných svalů nohy a posilování svalů v oblasti trupu, pánve a břicha. Vegetativní reakce (např. zvýšené pocení) dokážeme ovlivnit jemnými/šetrnými mobilizacemi a ošetřením svalových spazmů. Aktivace bráničního dýchání a správná koordinace bránice, hlubokého stabilizačního systému a pánevního dna jsou klíčovými prvky rehabilitace během těhotenství a po porodu.

Po porodu je důležité postupné posilování svalů pánevního dna a řešení případné diastázy břišních svalů. Příznaky inkontinence po porodu mohou odeznít do půl roku, ale nemusí vždy samotné odeznít. Riziko inkontinence výrazně narůstá po vícečetných porodech, u starších prvorodiček i u žen, které porodily dítě těžké hmotnosti. Při poklesu orgánů malé pánve (prolaps) 1. a 2. stupně se často využívá rehabilitace pánevního dna a cvičení, avšak vyšší stupně mohou vyžadovat chirurgické řešení.

Fyzioterapie a cvičení pánevního dna

Specializovaný fyzioterapeutický program se zaměřuje na rehabilitaci pánevního dna u žen, se zvláštním ohledem na těhotné ženy a ženy po porodu. Terapie zahrnuje aktivaci a relaxaci svalů pánevního dna, nácvik cílené aktivace svalů při zvýšeném nitrobřišním tlaku a postupné začleňování do běžné činnosti. Cvičení může začínat v leže a postupně se přesouvat do sedu a stoje, opakování a doba trvání je individuální podle stupně potíží.

K účinnému posílení pánevního dna se doporučuje pravidelný režim cvičení, často s využitím technik jako Kegelovy cviky. Efekt posílení pánevního dna při stresové inkontinenci se může dostavit až po několika měsících. Pro zajištění správnosti techniky mohou pomoci konzultace s fyzioterapeutem, elektrostimulace nebo biofeedback. Pokud je potřeba, fyzioterapeuti dále poradili pomůcky ke cvičení a mohou zohlednit diastázu břišních svalů.

V rámci rehabilitace po porodu je důležité sledovat dobu trvání terapie a postupného návratu do normální činnosti.popis poskytuje také možnosti využití různých diagnostických a léčebných metod, včetně ultrazvukového vyšetření a kineziologického vyšetření. Terapie je navržena tak, aby odpovídala individuálním potřebám ženy a respektovala fázi těhotenství, období po porodu a dosažení cíle terapie.

Techniky a možnosti léčby inkontinence

Pokročilejší techniky zahrnují sakrální neuromodulaci nebo chirurgické zákroky (oprava svěrače, implantáty, vývod střeva). Pro ženy po porodu je důležitá spolupráce s fyzioterapeutem a urogynekologem, kteří navrhnou nejlepší plán léčby. Důležitou součástí léčby bývá i edukace o správném fungování pánevního dna a jeho významu pro kontinenci, spolu s mimosvalovými preventivními opatřeními - udržováním zdravé hmotnosti a prevencí zácpy.

V rámci rizikových skupin se uvádí, že inkontinence je velice rozšířeným problémem po porodu a více než třetina maminek se s nechtěným únikem moči potýká. Proto je důležité netajit problém a vyhledat pomoc co nejdříve, ideálně v horizontu 3 měsíců po porodu. Specializovaná centra často nabízejí moderní terapie jako křeslo EMSella pro cílené posílení hlubokých svalů pánevního dna, které provádí tisíce kontrakcí během jedné sezení a bývá efektivní již po prvních sezeních.

Infografika: Anatomie pánevního dna a mechanismus continence

Jak podepřít pánevní dno po porodu

Konkrétní postup léčby a praktické tipy

  1. Hledání příčiny inkontinence: rozhovor s lékařem, anamnéza porodů a prodělaných stavů.
  2. Fyzikální vyšetření a vyšetření svěračů a nervové funkce.
  3. Neinvazivní léčba: změny životního stylu, strava, pravidelné vyprazdňovací návyky, cvičení pánevního dna.
  4. Fyzioterapie pánevního dna: individuální plán, palpace via vaginální a ultrazvukové vyšetření, PERFECT škála pro hodnocení svalů.
  5. Pokročilé možnosti: elektrostimulace, biofeedback, fokusovaná rázová vlna, EMSella terapie, případně chirurgické řešení u těžších případů.

Tipy pro cvičení pánevního dna

  • Nejprve naučte se správně aktivovat svaly pánevního dna (jakoby se snažíte zadržet močení, stahovat oblast okolo konečníku a pochvy).
  • Začněte vleže, postupně přecházejte do poloh vsedě a ve stoji.
  • Cvičení provádějte pravidelně: stažení 1-7 sekund, poté uvolnění; opakování několik desítek až stovek opakování denně dle schopností a pokynu terapeuta.
  • Pro podporu výsledků je užitečné řešit diastázu břišních svalů a posilovat hluboký stabilizační systém.

Pro koho je služba vhodná?

Terapie svalů pánevního dna je primárně indikována v případě stresové inkontinence, bolesti při pohlavním styku, dysmenorey a rehabilitace po porodu. Kromě toho se zaměřuje na léčbu u těhotných žen, maminek po porodu a žen s prolapsy malého pánve. V případě pokročilejších problémů může být součástí léčby chirurgická intervence a urogynologické poradenství.

Schéma vyšetření pánevního dna a jeho totem svalů

Ekonomika a praktické detaily programu

Terapie bývá hrazena ze systému všeobecného zdravotního pojištění na základě indikace lékařem. Před začátkem terapie se provádí komplexní kineziologické vyšetření a následně se navrhne individuální plán cvičení a použití vhodných pomůcek. Délka jedné návštěvy bývá kolem 60 minut, s možností prodloužení dle potřeby a požadavků klientky. Popřípadě lze využít slevu na terapii a první dvě sezení zdarma. Z účasti na terapii nevyplývá nutnost omezení běžného denního režimu; terapie EMSella a jiné moderní metody se provádějí bez nutnosti změny denních aktivit.

tags: #uvolneny #sverac #po #porodu