Ustájení kojících prasnic a podmínky chovu prasnic Welfare: evropská legislativa, technologie a praktické zkušenosti z ČR

Problematika welfare prasat byla součástí diskusního pořadu TV Zemědělec a Podcast Zemědělec, kde hosté debatovali zejména zákaz klecí na porodnách a stav volného ustájení prasnic v EU. Důvody pro přechod na alternativy volného ustájení jsou dva: nedostatek prostoru a omezení přirozeného chování prasnic během porodu a kojení.

Současný stav a mezinárodní kontext

Evropská legislativa opírá minimální požadavky o směrnici č. 91/630/EHS: 1,05 m² na plochu pro ležení a 0,40 m² ke stání, tedy 1,45 m² jako celková plocha u porodních kotců. Česká legislativa však stále povoluje klecové porodní boxy, a proto v ČR zůstává kombinace klasických a volných kotců běžná. VDánsko patří k nejpřísnějším státům s povinným volným ustájením od 2018 a limitovaným krátkodobým používáním klecí po porodu. Nizozemsko zavedlo od 1. ledna loňského roku volné ustájení a zároveň zrušilo všechny klecové systémy. Německo přijalo princip TierSchutz a od roku 2022 zakázalo klece, podporující dynamické skupinové ustájení. Rakousko již v roce 2010 zavedlo povinné volné ustájení a dovolilo i pro stáje postavené před vstupem do EU; Nejvyšší správní soud v Rakousku konstatoval soulad těchto opatření s právem EU a schopnost členských států zavádět přísnější podmínky pro welfare zvířat.

Podle scénářů do roku 2028 by mělo dojít k postupné náhradě porodních kotečů s fixací volnými kotci a alternativními systémy, jako je „group farrowing“. Do roku 2032 se sjednotí minimální požadavky na plochy volných porodních kotců a dohlédne se na jejich dodržování napříč EU. Rozhodnutí však závisí na dotacích a ekonomické situaci chovu v jednotlivých zemích. Zprávy a studie ukazují, že ztráty selat v systémech bez fixace mohou být vyšší, ale technologie volného ustájení umožňuje lepší projevení mateřského chování a zvyšuje pohodu prasnic a selat, pokud jsou správně řízeny.

Ekonomika a rekonstrukce porodních oddělení v ČR

Ekonomické tlaky jsou výrazné: v současnosti stojí produkce kolem 34 Kč/kg, prodej 27 Kč/kg; odchované selata o živé hmotnosti 25 kg za 35 Kč/kg, náklady kolem 70 Kč. Rekonstrukce poroden z klasických klecových kotců na volné ustájení lze realizovat dvěma způsoby. První, levnější, rekonstrukce v půdorysu stávajících budov, avšak s redukcí počtu porodních míst. Příklad farmy Zlonice: 180 míst tradičních kotců 4,3 m² (1,8 x 2,4 m) na 144 míst volných kotců 6,2 m² (2,2 x 2,8 m); došlo ke snížení o 36 kotců, plocha na porodní kotec vzrostla o 44 %, náklady na jedno ustájovací místo kolem 50 tisíc Kč. Odhad vývoje ukazuje, že při této cestě by došlo k poklesu počtu porodních míst o zhruba 30 %. Druhý způsob zachovává počet porodních míst a zahrnuje plnou rekonstrukci budov; takto postupovala farma Lišany, s 750 porodními kotci; náklady kolem 300 tisíc Kč na ustájovací místo, dotace kolem 70 tisíc; celkové náklady proto jsou cca 230 tisíc Kč na prasnici. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody; rozhodnutí ovlivní dotační politika a rozpočet chovů.

Technologie ustájení a jejich vzájemné srovnání

Historicky dominovaly fixované porodní kotce. Jejich výhody spočívají v nízké náročnosti na plochu, snadné manipulaci s zvířaty a nízké mortalitě selat z důvodu zalehnutí. Významnou nevýhodou byla nižší welfare prasnic i selat. Volné ustájení bez fixace umožňuje prasnicím projevit mateřské chování, stavět hnízdo a interagovat s mláďaty; ovšem vyžaduje pečlivé plány pro minimalizaci rizika zalehnutí selat a zranění. Dočasné uvolnění po porodu, kdy jsou prasnice krátkodobě v kombinovaných kotcích, může být prostředkem přechodu ke kompletně volnému ustájení. Z časového hlediska je klíčové navýšení plochy kotců a zabezpečení prostoru pro selata a tepelného komfortu. Při skupinovém ustájení hrozí zvýšené riziko agresivity mezi prasnicemi; stabilní skupiny a pečlivá integrace nových prasnic jsou proto zásadní.

Praktické poznámky: technická řešení a potřeby

Každý kotec, ať již s fixací, kombinovaný nebo volný, musí mít vyčleněné místo pro selata s tepelným komfortem a minimalizací rizika zalehnutí. Podlahy musí být hladké, nekluzké a navrženy tak, aby nedodávaly poranění. Důraz na ochranu matky a mláďat zároveň vyžaduje specifické konstrukce a bariéry pro selata. Výrobci nabízejí varianty v typech podlah, podestýlky a konstrukčních řešeních, aby vyhověli nejen welfare, ale i provozní efektivitě farmy. V rámci legislativy a doporučení EU musí nové projekty stát na vyváženém kompromisu mezi prostorovými nároky, výkonem a welfare.

Využívání technologií a umělé inteligence se jeví jako slibný směr pro zlepšení welfare a provozní efektivity. AI by mohla pomoci s monitorováním teploty, hydratace, říjí, chování mláďat a detekcí problémů, což by snižovalo potřebu manuálního dohledu a umožnilo cílenější ošetřovatelské zásahy. V Číně již existují systémové implementace termokamer a inteligentního řízení klimatických systémů ve vícepatrových stájích. Globalně se tedy kladná role AI zvažuje pro lepší řízení porodu, krmení, vytápění a detekci onemocnění.

České zázemí a zkušenosti

V ČR je dominantní používání konvenčních klecových porodních kotců, avšak existují projekty a pilotní systémy WELLUP a kombinační ustájení pro rodící a kojící prasnice. Podrobné studie a publikace z VÚŽV a Mendelovy univerzity ukazují, že kombinace omezení pohybu prasnic krátce po porodu a volného pohybu po zbytek laktace může být ekonomicky a technologicky konkurenceschopná. Experimenty s různými systémy ustájení, včetně kombinovaných a volných kotců, zkoumají dopady na morbiditu, mortalitu a růst selat. Z výzkumu vyplývá, že volné kotce s volnou pohybem mohou vést k vyšším ztrátám selat, pokud není dobré řízení prostředí, a naopak kombinované systémy mohou nabídnout kompromis mezi welfare a provozní kapacitou.

Co očekávat a jak se připravit

Ve výhledu do 8-10 let se očekává, že členské státy EU budou implementovat přísnější požadavky na volné ustájení prasnic. Dopady na kapacitu stájí a investice do nové infrastruktury budou značné, zejména pro starší objekty. Ztráty selat v některých volných systémech mohou být vyšší, avšak s pečlivým managementem, správnou volbou technologie a dobrou organizací chovu mohou být tyto rozdíly minimalizovány. Důležitý je komplexní přístup k welfare, který zahrnuje design kotců, management chovu, ošetřovatelskou péči a možnosti adaptace pro jednotlivé farmy. Tlak veřejnosti a legislativní změny jdou ruku v ruce s vědeckým poznáním a technickými inovacemi, které by měly vést k udržitelnému a etickému chovu prasat.

Infografika: srovnání systémů ustájení prasnic (fixace, kombinované, volné)

Skupinová prohlídka 100 kusů prasat na pastvě za 5 minut. (vepřové v hodnotě 130 tisíc dolarů) #farming #pigs #realpigfarming

Krátkodobě je možné použít dočasné řešení s částečnou fixací po porodu a postupným rozvolněním. Dlouhodobě je nutné zvážit projektové změny, zvětšení kotců a doplnění technologií, aby systém odpovídal legislativním standardům a požadavkům welfare. Prasnice jsou hravá a sociální zvířata; vhodný systém ustájení by měl respektovat jejich přirozené chování, umožnit interakci s mláďaty a zaručit bezpečí pro selata. Vedení chovu a výzkumné týmy pokračují v testování a vývoji technických řešení, která vyhovují komplexním požadavkům welfare a ekonomické životaschopnosti farmy.

Ke studiu a podpoře rozhodnutí doporučujeme sledovat práce Ing. Evy Weisbauerové, Ph.D., které shrnují nejnovější poznatky o volném ustájení, porovnání různých systémů a dopady na mortalitu selat, produkci a zdraví prasnic. Závěry ukazují, že volné ustájení nemusí být samo o sobě zárukou lepšího výsledku, pokud není doprovázeno správným designem, managementem a technickou podporou. V praxi bude klíčová volba systému podle konkrétních podmínek a ekonomických ukazatelů farmy, s ohledem na připravovanou legislativu EU a možnosti financování.

tags: #ustajeni #kojicich #prasnic