Nejnovější údaje, které zveřejnil Dětský fond OSN (UNICEF) a Světová zdravotnická organizace (WHO), ukazují, že míra proočkovanosti v roce 2023 stagnovala v porovnání s úrovní v před pandemií v roce 2019. Tato data uvádějí, že loni kolem 2,7 milionu dětí nemá žádné očkování nebo u nich očkování nebylo dokončené. Obrovský podíl na zpomalení vakcinace mají konflikty. Děti žijících v oblastech, které sužují ozbrojené konflikty, jako je například Pásmo Gazy, mají často omezený přístup k lékařské péči včetně očkování. UNICEF společně s partnery se snaží zajistit, aby v Pásmu Gazy nedošlo k přerušení vakcinace.
K datu 2. července doručil do Gazy 7680 dávek tzv. penta vakcíny proti pěti nemocem (černý kašel, tetanus, záškrt, hepatitida B a proti bakterie Haemophilus influenzae typu b) a 4000 dávek očkování proti rotavirům. Tyto vakcíny ochrání 12 tisíc dětí. Odhady národního imunizačního pokrytí předložené WHO a UNICEF, tzv. WUENIC, obsahující přehlednou databázi mapující imunizační trendy v očkování proti 14 nemocem, upozorňuje na potřebu neustálého posilování systému vakcinace a obnovy vakcinace, kde byla přerušena. WUENIC rovněž zdůrazňuje nutnost „dohánět resty“, tedy doočkovat a oočkovat děti v místech, kde je extrémně nízká míra proočkovanosti.
„Poslední tendence ukazují, že v některých zemích stále více dětí zmešká nebo vynechá očkování,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „K překonání této imunizační propasti bude zapotřebí celosvětové snahy za spolupráce vlád, partnerů i lokálních lídrů. Bude také nutné investovat do primární zdravotní péče, stejně tak bude nutná finanční podpora komunitních zdravotnických pracovníků k zajištění, aby každé dítě mělo přístup k očkování a bylo očkováno. To zároveň povede i k celkovému posílení zdravotního systému,“ objasnila Catherine Russell.
Společná zpráva UNICEF a WHO uvádí také, že počet dětí, které v roce 2023 dostaly všechny tři dávky vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli (DTP) - což je klíčový indikátor světové proočkovanosti, stagnuje na 84 procentech, tj. 108 milionů dětí. Nicméně počet dětí, které v loňském roce neobdržely ani jednu dávku vakcíny, stoupl ze 13,9 milionu dětí v roce 2022 na 14,5 milionu. Více než polovina neočkovaných dětí žije v 31 zemích, které jsou zmítány konflikty či humanitárními nebo přírodními krizemi. Tyto děti jsou obzvláště v ohrožení nákazy nemocemi v důsledku nedostatku přístupu k lékařské péči a jídlu či špatné bezpečnostní situaci. Přitom díky očkování by se nákazám a následnému šíření těchto nemocí dalo předejít.
V rámci iniciativy UNICEF a jeho partnerů proběhla letos v květnu na Madagaskaru celoplošná očkovací akce. Žáci základní školy v regionu Analamanga se shromáždili před školou, každý z nich byl oočkován proti dětské obrně. Podobnou akci proběhla i loni, kdy slavila velký úspěch. Nedávný výzkum odhalil, že 75 procent uživatelů digitální platformy U-Report neví nebo si není jisto, co je HPV vakcína, což podtrhuje nutnost zvýšit povědomí veřejnosti o očkování a potřebu pracovat na větší přístupnosti k němu.
Historie a současné strategie očkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli
Historicky se stále ukazuje potřeba očkovat malé děti, kojence, proti záškrtu, tetanu i dávivému kašli. Důvodem byl v minulosti relativně častý výskyt novorozeneckého tetanu, záškrtu ale i dávivého kašle. I když v 80-90. letech minulého století se jejich výskyt buď minimalizoval nebo téměř eliminoval, v posledních letech jsme svědky postupného nárůstu dávivého kašle v celé populaci, který ohrožuje zejména ty nejmenší. Důvodem je, že očkování kojenců zůstává opodstatněné.
Malé děti (kojenci) i starší děti, dospívající nebo dospělé osoby musí být očkovány celkem 3 dávkami v uspořádání 2+1, tj. 0-2-8 měsíců. Od počátku roku 2018 vstoupila v platnost nová vyhláška, která upravila očkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli (v rámci hexavakcíny) a stanovila schéma očkování 2+1. Všechny tři dávky by měly být podány do završení věku 1 roku. U nedonošených dětí platí výjimka 4 dávky (schéma 3+1) při zahájení očkování v 9. týdnu věku bez věkové korekce.
V praxi se u očkování proti dávivému kašli dříve používala celobuněčná vakcína; acelulární vakcína umožnila očkování i starších dětí a dospělých, avšak s různými klinickými důsledky: ochrana bývá kratší a bacilonosičství může trvat déle. Proto se celosvětově častěji aplikuje více než 5 dávek a očkování proti dávivému kašli často tvoří součást posilujících dávek.
Ochrana po očkování nejmladších po raném věku zpravidla přetrvává 3-4 roky, proto se u nás provádí přeočkování ve věku 5 let, a poté další posilující očkování ve věku 10 let; některé státy zavádějí i 20-25letý interval. Celosvětový konsensus doporučuje posilující očkování proti tetanu a zároveň proti záškrtu a dávivému kašli.
Ochrana proti dávivému kašli po očkování celkem 3 dávkami v 2+1 schématu bývá vysoká (alespoň 80 %) po dobu 5-6 let. Moderní acelulární vakcína zvyšuje riziko dlouhodobého bacilonosičství a přenosu dávivého kašle i u očkovaných dětí. Proto bývá vhodné zvažovat očkování v těhotenství (těhotenská imunizace) jako cestu, jak chránit novorozence v prvních měsících života; ochrana je časově omezená (minimálně první 3 měsíce) a vyvolává nižší imunitní odpověď u kojenců samotných, pokud očkování probíhá až po narození.
Alternativy k těhotenskému vakcinování zahrnují prekoncepční očkování a posilující dávky během těhotenství, pokud je žena očkována druhé polovině těhotenství. Nejpřísnější doporučení však zní: očkovat ještě před otěhotněním, pokud je to možné. Předčasné očkování v prvním trimestru není doporučované kvůli vývoji plodu. Při úrazu či poranění se plošně doporučuje očkování proti tetanu podle platných instrukcí výrobce vakcíny; někdy je vhodné aplikovat imunoglobulin u imunokompromitovaných jedinců.
Očkování proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli se v dětské populaci často realizuje hexavakcínou a od roku 2016 byla nahrazena dětská vakcína Infanrix vakcínou s redukovaným obsahem složek proti záškrtu a dávivému kašli (Adacel, Boostrix Polio). Dospělí se očkují zejména vakcínami s redukovaným množstvím vakcinačních složek proti těmto infekcím. Dlouhodobá ochrana navíc vyžaduje pravidelná posilující očkování.
Novorozenecký tetanus zůstává hrozbou i přes existenci účinné vakcíny již 80 let; dezinformace, humanitární krize a finanční škrty ohrožují kontinuitu vakcinačních kampaní. UNICEF spolu s partnery provozuje mobilní vakcinační týmy, které doručují vakcíny i do těch nejodlehlejších míst, například v Afghánistánu. Payenda Atayee, člen takového týmu, popisuje náročnost terénu i rostoucí počet dětí, které zmeškaly rutinní očkování v důsledku krizí.
Současné a budoucí výzvy a výhledy
UNICEF a WHO upozorňují, že klíčem k tlumení propasti v imunitě je systematické posilování očkovacích systémů, obnovení opomenutých dávkování a udržitelná podpora primární zdravotní péče a komunitních zdravotnických pracovníků. Společná strategie zahrnuje i edukaci veřejnosti, zvyšování povědomí o očkování a zajištění dostupnosti vakcín v konfliktních a krizových regionech. Přitom v roce 2024 se v Africe zvyšuje výskyt meningitidy i žluté zimnice, a v některých oblastech nadále hrozí výskyt spalniček kvůli snížené proočkovanosti a narušeným očkovacím kampaním.
UNICEF, WHO a Gavi vyzývají k udržení závazků Imunizačního plánu 2030 a k financování vakcinačních programů, které umožní dosáhnout vysoké proočkovanosti v nejohroženějších regionech. Zprávy z posledních let ukazují, že infekční choroby jako spalničky, záškrt, černý kašel či HPV vakcinace významně ovlivňují zdraví dětí a budoucnost veřejného zdraví, pokud k jejich ochraně dojde včas a efektivně.

Mezi úspěchy patří v Africe očkovací kampaň proti meningitidě a začlenění vakcíny proti žluté zimnici do rutinní imunizace, což výrazně snižuje počet případů a úmrtí. Významný pokrok nastal také v HPV vakcinaci, kde v letech 2020-2023 došlo k nárůstu proočkovanosti dívek nad 15 let. Dvě významné organizace - UNICEF a WHO - apelují na rodiče, komunitní lídry a politiky, aby posílili podporu imunizace a zajistili udržitelné financování programů.
| Indikátor | Rok 2019 | Rok 2023 |
|---|---|---|
| DTP3 proočkovanost (dávky 3) | 84 % | 84 % |
| Dítěte s alespoň jednou dávkou HPV vakcíny (dívky) | 20 % | 27 % |
| Děti zmeškaly rutinní očkování v roce | 13,9 milionu | 14,5 milionu |
- Posílit infrastrukturu primární zdravotní péče a zajištění kontinuity vakcinačních služeb v konfliktních zónách.
- Rozšířit a zpřístupnit očkovací kampaně i prostřednictvím mobilních týmů.
- Podpořit osvětu o očkování, zejména v souvislosti s HPV a DTP vakcínou.
- Pokračovat v posilujících dávkách a optimalizovat schémata očkování dle věku a klinických potřeb.
tags: #unicef #eliminace #novorozeneckeho #tetanu