Umělé oplodnění v Polsku: cesta k novému zákonu, společenské rozdělení a dopady pro rodiny

Polská vláda pravého středu včera schválila návrh zákona, který vytváří pravidla pro umělé oplodnění metodou in vitro. Podle agentury Reuters kabinet tento krok udělal, aby získal voliče před letošními prezidentskými a parlamentními volbami. V Polsku se metoda in vitro, při níž spermie oplodní vajíčko mimo tělo ženy, používá už čtvrt století, nicméně tato katolická země je podle Reuters poslední v Evropské unii, která pro ni nemá žádné právní předpisy.

Co návrh umožňuje a komu je určen

Podle vládního návrhu budou moci oplodnění metodou in vitro podstoupit sezdané i nesezdané páry, pokud se jim nepodaří počít jinými metodami, nebo pokud se tyto metody ukážou jako nevhodné. Vláda pod vedením PO, která je u moci od roku 2007, se oplodnění in vitro snažila uzákonit už v minulosti. Podle Kopaczové se problém neplodnosti týká 1,5 milionu párů v 38milionovém Polsku, a je proto nutné ho řešit. „To, co Polsko dnes potřebuje, není ideologická válka,“ řekla premiérka. „Lidská dramata, a těmi neplodnost je, nemají levicový ani pravicový charakter,“ prohlásila. Doufá, že parlament schválí zákon před podzimními parlamentními volbami.

Párům, které v Polsku nemohou přirozeně počít dítě, svitla naděje. Nová liberální většina v Sejmu ve středu schválila státní financování umělého oplodnění. Před osmi lety ho zrušila konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Podle odhadů to pro desítky tisíc párů znamenalo jedinou cestu - finančně náročnou proceduru in vitro.

Historie financování a dopady na rodiny

Janek je vymodleným dítětem. Rodiče se o jeho početí snažili pět let. Jeho matka umělé oplodnění ještě stihla podstoupit na podzim 2016. „Platila jsem jen léky, a to ani ne všechny. Pokud by to nebylo hrazeno státem, asi bychom si to nemohli dovolit,“ svěřila se Justyna Bajerová. Byla jednou z posledních v Polsku, které proceduru pokrylo pojištění. Tehdejší vládní strana PiS krátce poté tuto možnost zrušila. Argumentovala třeba ztrátou kontroly nad lidským genomem. Bajerová a tisíce žen vyšly do ulic, ale jejich snažení bylo marné. Mnoha rodičům - zejména nemajetným - se rozplynula šance na početí.

„Pokud by program trval po celých osm let, během kterých byl zrušený, tak by z něj mohlo čerpat kolem 60 až 80 tisíc párů,“ upozornila Marta Gornová, ředitelka nadace Nasz Bocjan. Po říjnových volbách je ale v polském Sejmu nová většina. A ta chce mezi prvními zákony přijmout i ten o obnově financování umělého početí. Vyčlení na to ročně v přepočtu 2,5 miliardy korun.

„V posledních letech jsme v Polsku žili pod diktaturou jedné nemocné ideologie,“ řekla Klaudia Jachirová, poslankyně z Občanské koalice. „Katolíci mají v Polsku právo, aby jejich hlas byl slyšet,“ namítl Dariusz Matecki, poslanec za PiS. Část poslanců této strany, kteří byli dříve proti, teď zákonu vyjádřili podporu - i s ohledem na volby, ve kterých PiS ztratila hlasy zejména u žen.

Kontroverze a odpor napříč politickým spektrem

Proti změně se stavěla krajní pravice. „Na cizích životních osudech nás všechny vedete před brány pekelné,“ prohlásil poslanec Konfederace Grzegorz Braun. Vyhrocená debata v Sejmu oživila vzpomínky i na výroky z minulých let, například jeden z biskupů děti počaté in vitro srovnával s frankensteinovým monstrem. „Vyvolává to ve mně lvici, která by se ohnala po každém. Cítím, že tím útočí na mé dítě,“ řekla Bajerová.

Zákon, který dá rodinám šanci na umělé početí, by po schválení v Sejmu neměl narazit ani v Senátu. V Polsku se rozjíždí rozsáhlá mediální kampaň proti umělému oplodnění. Do boje vytáhla polská katolická církev. Umělé oplodnění je nemorální, odporuje církevním hodnotám a mělo by být zakázané - tak vyhrocenou mediální ofenzivu rozjíždí v Polsku sedm katolických deníků a časopisů. Součástí médií bude také speciální příloha vysvětlující kritický postoj církve, dostane ji také každý zákonodárce. Zhruba patnáct procent párů v Polsku má problémy s početím dítěte, léčením tohoto problému se zabývá zhruba padesát klinik v zemi.

Praktické dopady a budoucnost

Podle návrhu bude financování in vitro zajištěno státem, a to s cílem pomoci zejména mladým párům s problémy s početím. Rozšíření financování by mělo zlepšit dostupnost této metody pro větší část populace a podpořit demografický růst v regionu. Zároveň se zřejmě zvyšuje tlak na právní jistotu pro lékaře, kliniky a samotné pacienty, aby proces nebyl ohrožen změnami v jiných oblastech zákonodárství.

Infografika: Proces in vitro a klíčové etapy

V médiích se objevují i tabulky s odhady počtu párů, které by mohly program využít, a odhady nákladů na rok. Též se diskutuje o dopadech na sociální a ekonomické prostředí, včetně podpory pro rodičovství a souvisejících služeb pro rodiny s dětmi.

Jak funguje oplodnění in vitro (IVF)? Podrobné vysvětlení

Na závěr lze říci, že témata financování, etiky a role církve v unijním kontextu budou i nadále klíčová pro politické rozhodnutí v nadcházejícím období. Zákonodárci zvažují vyvážit potřeby párů toužících po dětech s veřejným zájmem i kulturními hodnotami společnosti.

tags: #umele #oplodneni #v #polsku