Mezinárodní vědecký tým BioRescue začal v Keni vkládat uměle vytvořená embrya téměř vyhynulých severních bílých nosorožců do náhradních matek.
Dosavadní tři pokusy zatím březost náhradních matek, kterými jsou samice jižního bílého nosorožce, nepřinesly.
Letos vědci vytvořili další tři embrya nosorožců bílých severních, od počátku projektu v roce 2019 jich vytvořili 38.
Embrya vědci vytvořili pomocí vajíček odebraných od samice Fatu a zmrazeného spermatu již uhynulých samců.
K vkládání embryí severních bílých nosorožců do náhradních matek přistoupili vědci poté, co na konci roku 2023 dosáhli první březosti u nosorožce prostřednictvím umělého oplodnění, a to s embryem nosorožce bílého jižního.
Nosorožec tuponosý severní je zvíře, které by za normálních okolností bylo prohlášené za vyhynulé.
Žijí už jen dvě samice, poslední samec jménem Sudán zemřel 18. března 2018 v Keni.
Vědci z celého světa se však snaží, aby přes všechny překážky dostala tato zvířata ještě šanci.
Jedním z důvodů, proč je záchrana těchto tvorů tak složitá, je jejich komplikovaná reprodukce.
Děložní hrdlo samice má nesmírně složitý vzhled - „vypadá jako série písmen S, která jsou navázána jedno na druhé“, uvedla Barbara Durrantová ze zoologické zahrady v San Diegu.
Kvůli tomuto tvaru je nesmírně složité jakkoliv s reprodukčním systémem manipulovat.
Přesná metoda řešení problému zahrnuje vývoj robotického hada, který by byl schopný se pohybovat děložním hrdlem nosorožčí samice a dostat embryo na správné místo dělohy.
Pokud by metoda fungovala, mohla by pomoci k zachování druhu.
Celý projekt získává peníze i s pomocí skupinového financování na internetu.
Vědci by robota nevyslali do těla jedné ze dvou zbývajících samic nosorožce tuponosého severního, Najin a Fatu, protože jsou neplodné.
A mají tedy k dispozici zamražené spermato, které přírodovědci již dříve odebrali.
A k reprodukci chtějí využít samici nosorožce tuponosého jižního, která je natolik blízkým příbuzným vymírajícího nosorožce tuponosého severního, že se s ním může rozmnožovat.
A to znamená, že samice může nést embryo druhého poddruhu.
Tento poddruh je totiž natolik blízkým příbuzným, že se s ním může rozmnožovat.
Na myších se to už podařilo - buňky z kůže je možné upravit tak, že se vrátí do původního stavu, takže se z nich dá získat jakýkoliv druh buněk.
Vezmeme je časem zpět a potom je zase pošleme dopředu, ale jinou cestou, takže se z nich nestanou kožní buňky.
Pokud bychom tak uměli vyrobit spermie a vajíčka nosorožců tuponosých severních, mohli bychom je použít k umělému oplodnění.
Zamraženého spermatu mají totiž vědci velmi málo, rádi by proto touto cestou získali jak samčí, tak samičí pohlavní buňky.
Genetika a robotizace v jednom programu: půjde o spojení genetiky a robotiky k záchraně druhu.
Právě v této fázi nastoupí robotický had.
Původně byl vyvinut k léčbě lidí, například pro kolonoskopii, díky rozměrům se ale ideálně hodí i na umělé oplodnění samice nosorožce.
„Bude se navigovat mučivě složitými kanály,“ vysvětluje Michael Yip, který na návrhu robotického hadího těla pracuje.
V přední části robota je umístěná citlivá kamera, s jejíž pomocí pak operátor stroj ovládá.
Nosorožci tuponosí severní už na Zemi zůstali jen dva, a obě jsou samice, takže rozmnožování přirozenou cestou je vyloučeno.
Ve světě však existuje sperma od samců Suniho a Sauta, kteří jsou už řadu let po smrti.
Poslední dvě žijící samice těchto nosorožců, Najin a Fatu, se narodily v ZOO ve Dvoře Králové a nyní žijí v soukromé rezervaci Ol Pejeta v Keňi.
Problém je ale v tom, že ani jedna z nich není schopná donosit zdravé mládě.
Vědci proto nedávno úspěšně oplodnili jejich odebraná vajíčka spermatem dříve zemřelých samců, a vytvořili dvě embrya.
Asistované rozmnožování nosorožců je velmi komplikované.
Z původně 10 odebraných vajíček jich bylo 7 vhodných pro umělé oplodnění.
Dalším krokem bude vložení těchto zárodků do dělohy dvou samic velmi blízce příbuzných nosorožců tuponosých jižních.
Konsorcium BioRescue, jež je koordinováno Safari Parkem Dvůr Králové, vyvíjí a uplatňuje jedinečné postupy asistované reprodukce potřebné k záchraně většiny druhů a poddruhů nosorožců před brzkým vyhubením.
Nová vědecká studie uveřejněná v časopise Reproduction se nyní věnuje analýze celkem 65 procedur provedených v letech 2015 až 2022, mezi nimiž jsou hormonální stimulace vaječníků, odběry oocytů (OPU), in-vitro dozrávání oocytů, in-vitro oplodnění oocytů (IVF), kultivace embryí i jejich kryoprezervace.
Výsledky jednoznačně prokazují bezpečnost projektu BioRescue pro zvířata: všechny samice nosorožce bílého, které zákroky podstoupily, jsou bez zdravotních následků.
Pravidelné odběry oocytů dokonce naopak podpořily reprodukční zdraví některých samic a vedly ke zlepšení funkce vaječníků, nárůstu počtu folikulů a zapříčinily úbytek patologických struktur, jako jsou vaječníkové cysty.
Mezi lety 2015 a 2022 provedlo BioRescue 65 procedur se samicemi nosorožců a jejich podrobnou analýzu nyní publikuje v mezinárodně respektovaném vědeckém magazínu Reproduction.
Uplatnění takových metod je jedinou možnou cestou k narození mláděte nosorožce bílého severního, poddruhu, který na planetě přežívá v počtu pouze dvou známých zvířat: samic Nájin a Fatu narozených v Safari Parku Dvůr Králové, které však v současnosti nemohou zabřeznout a odnosit mládě.
Soubor procedur umožňuje úspěšnou produkci embryo nosorožce bílého a ukazuje pozitivní vliv na reprodukční cyklus samic, zejména starších.
Rovněž se ukazuje, že rizikovost anestezie se v rámci 65 anestezií ukázala jako zanedbatelná.
Další kroky budou zahrnovat embriotransfer do náhradních matek samic jihoafrických nosorožců, tedy severních bílých poddruhů, s cílem dovést mládě na svět.
V keňské rezervaci Ol Pejeta se stala výjimečná věc: odborníci včetně těch ze Safari Parku Dvůr Králové provedli další z kroků umělé techniky reprodukce nosorožnců bílých severních, ze kterých zbyly na světě jen dvě samice: Nájin a Fatu.
Ze samic odebrali deset vajíček a sedm z deseti (čtyři od Fatu a tři od Nájin) se podařilo v neděli 25. augusta 2019 oplodnit.
Odebrání vajíček bylo provedeno v srpnu 2019, a vajíčka byla doprava do Evropy.
„Doufám, že tímto krokem začíná nové éra, ve které lidé konečně pochopí, že ochrana přírody není luxus, ale naprostá nezbytnost,“ říká Richard Vigne, ředitel rezervace Ol Pejeta.
Ukázalo se, že obě samice stále cyklují a že postup produkce vajíček a embryí je cestou k budoucí generaci nosorožců.
BioRescue - vědecký projekt na záchranu zvířat: odběr vajíček z nosorožčích samic je součástí mezinárodního výzkumného projektu s názvem BioRescue.
Cílem projektu není pouze vytvoření embrya v laboratoři z odebraných vajíček a spermatu, ale zahrnuje rovněž výzkum vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.
V rámci této části projektu jsou zkoumány možnosti přetvoření obyčejných tělních buněk z uchovaných vzorků na indukované pluripotentní buňky a poté na primordiální zárodečné buňky.
Ze zárodečných buněk mohou vědci poté vyvinout vajíčko nebo spermii - to vše za účelem budoucího zvýšení genové pestrosti nové populace.
Výzkum kmenových buněk má za BioRescue konsorcium na starosti Max Delbrückovo centrum molekulární medicíny, Kyushu University a Northwestern University.
V keňské rezervaci Ol Pejeta čeká tým na načasování embryotransferu a na přípravu vhodných náhradních matek.
Embrya musejí být do Keni dovezena zmrazená z Evropy a v polních podmínkách se musejí rozmrazit a vložit do dělohy uspané náhradní matky.
Po transferu a případné březosti čeká svět na výsledek, který by mohl znamenat záchranu severních bílých nosorožců.
Odběr vajíček z nosorožčích samic je součástí mezinárodního projektu BioRescue a spolupráce zahrnuje Safari Park Dvůr Králové, Leibnizův institut pro výzkum divokých zvířat (IZW), Avantea, rezervaci Ol Pejeta a Kenya Wildlife Service (KWS).
Vše se děje v souladu s etickými zásadami a s ohledem na zdraví jediné dárkyně vajíček - samice Fatu.

Historie a současný kontext záchrany nosorožců bílých severních
Na světě žijí pouze dvě poslední samice nosorožce bílého severního - Nájin a Fatu.
Ve volné přírodě nebyly jejich stopy potvrzeny už víc než deset let a v lidské péči přežívají díky Safari Parku Dvůr Králové.
V polovině 70. let minulého století přivezl Josef Vágner skupinu nosorožců do Podkrkonoší a následně se podařilo odchovat čtyři mláďata.
Jelikož samice nebyly schopné přirozené reprodukce, bylo nutné vyzkoušet asistované reprodukční postupy.
V roce 2009 byla do Keni převezena čtveřice nosorožců pro testování vnějších podmínek a možnosti páření v africkém prostředí.
V srpnu 2019 byla poprvé uměle oplodněna vajíčka dvou uhynulých samců Suniho a Sauta v italské laboratoři Avantea.
Odebrání vajíček proběhlo pod celkovou narkózou a umožnilo další krok k vytvoření embrya pro budoucí transfer do náhradní matky.
Odběr vajíček byl proveden podle 3D vytištěné techniky a ultrazvukové navigace.
Ukázalo se, že obě samice stále cyklují a mohou poskytnout vajíčka pro budoucí projekty.
V roce 2023 byl úspěšně popsán první případ březosti nosorožce bílého severního prostřednictvím umělého oplodnění s embryem jiho poddruhu.
BioRescue letos oznámil další pokroky v tvorbě embryí a jejich testování v laboratoři i v terénu.
Projekt pokračuje s cílem dosáhnout plodného embryotransferu a následného narození mláděte severních nosorožců na africké půdě.

Etické a zdravotní aspekty projektu
Evaluace 65 procedur ukázala, že procedury nepůsobí zdravotní rizika a nevedou k negativním dopadům na reprodukční zdraví zvířat.
Pravidelné odběry oocytů dokonce zlepšily reprodukční zdraví některých samic a snížily riziko cyst na vaječnících.
Riziko anestezie bylo zjištěno jako minimální, a to ve všech 65 případech, což podporuje pokračování projektu.
Vědci zdůrazňují, že je třeba integrovat nové metody do praxe bez zbytečného odkladu a důsledně vyhodnocovat etická rizika projektu.
Úspěšný transfer embrya do těla náhradní matky jihoafrického poddruhu ukázal, že postupy BioRescue fungují i v polních podmínkách Ol Pejeta.
Celkově je klíčové dávat pozor na zdraví živých nosorožců a neustále zlepšovat protokoly, aby byly minimalizovány jakékoliv vedlejší účinky.
TimeLapse | Embryo development (ENG) first 100 hours
Popis současného stavu a budoucí vyhlídky
Největší potenciál úspěchu vykazuje využití pokročilých metod asistované reprodukce jako odběr oocytů a následné in-vitro oplodnění.
Uplatnění takových metod je jedinou možnou cestou k narození mláděte nosorožce bílého severního, poddruhu, který přežívá pouze ve dvou samicích.
Mezi lety 2015 a 2022 BioRescue provedlo 65 procedur a vytvořilo 38 embryí severních nosorožců, všechna z oocytů samice Fatu.
Nejvyšší počet embryí vzniklý během jedné procedury je 5 a průměrná produkce je okolo 2 embryí na proceduru.
V současnosti existuje několik embryí připravených k transferu a další embryo jižního nosorožce bylo již úspěšně vloženo do náhradní matky v Ol Pejetě v roce 2023.
Pokračování projektu BioRescue je klíčové pro zachování genetické rozmanitosti a potenciálního návratu severních nosorožců do volné přírody.
Odběr vajíček a laboratorní práce vyžadují mezinárodní spolupráci a sdílení know-how mezi zoologickými zahradami, výzkumnými ústavy a ochranářskými organizacemi.