Veškeré údaje demografické statistiky se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s udělenou mezinárodní ochranou v České republice; od roku 2022 také osob s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v Česku.
Počet obyvatel a věkové složení na konci roku 2024
Na konci roku 2024 mělo Česko podle bilance zpracované ČSÚ 10 909 500 obyvatel, nejvíce od konce 2. světové války. Během posledního roku se populace zvětšila o 8,9 tisíce osob, což byl druhý nejnižší přírůstek za poslední desetiletí. Meziroční nárůst populace v roce 2024, stejně jako v roce 2020, nedosáhl ani 0,1 %. Absolutně i relativně nejvyšší byl naopak přírůstek obyvatel v roce 2022 (310,8 tisíce, resp. o 3,0 %) - v roce, kdy vypukla válka na Ukrajině a vyvolala migrační vlnu uprchlíků. Výrazně nadprůměrný byl nárůst počtu obyvatel Česka i roku 2023 (o 0,7 %).
Celkově měla populace Česka na konci roku 2024 o 371,2 tisíce obyvatel více než na počátku roku 2015, kdy dosahovala velikosti 10 538 275 osob. Růst populace byl primárně spjat s kladným saldem zahraničního stěhování. Přírůstky populace přirozenou měnou (převahou živě narozených dětí nad zemřelými) byly v letech 2015-2020 kladné, avšak v roce 2024 populace přirozenou měnou ubývala šestým rokem v řadě (−27 900). Zatímco v letech 2020 a 2021 stál v pozadí přirozeného úbytku zejména vysoký počet zemřelých, od roku 2022 šlo o důsledek nízkého počtu narozených.
Věková struktura odráží historický vývoj: dětská složka (0-14 let) v letech 2023-2024 klesala a na konci roku 2024 zahrnovala 1,69 milionu dětí (15,5 % populace). Za tímto poklesem stál propad v úrovni porodnosti, avšak v roce 2022 byl její dopad vykompenzován přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Produktivní složka (15-64 let) se poslední tři roky zvýšila díky migraci z Ukrajiny, ale celkově se počet ve věku 15-64 let v období 2015-2024 snížil o 94,0 tisíce na 6,963 milionu a podíl z 67,0 % na 63,8 %. Seniorská složka (65+ let) rostla a na konci roku 2024 čítala 2,256 milionu lidí (20,7 % populace), což je o 375,5 tisíce více než v roce 2015.
Stárnutí populace a ukazatele
Česko dlouhodobě stárne: průměrný věk obyvatel v roce 2024 dosáhl 43,1 roku, což je nárůst o 1,4 roku za posledních 10 let. Věkový medián vzrostl o 3,1 roku na 44,3 let. Index ekonomické závislosti (neproduktivní 0-19 a 65+ vs. produktivní 20-64) vzrostl za posledních 10 let z 60 na 72 osob mimo produktivní věk na 100 osob v produktivním věku.
Podíl seniorů (65+) v roce 2024 byl 20,7 %, tedy více než 1/5 populace, a meziročně vzrostl o 18,6 tisíce. V porovnání s rokem 2015 došlo ke značnému růstu seniorů, část tohoto nárůstu je výsledkem prodlužující se délky života i demografické změny generací narozených v minulosti.
Rodinný stav, sňatky a plodnost
Podíl svobodných (de iure) byl v roce 2024 33,9 %, ženatých/vdaných 44,5 %, rozvedených 13,7 % a ovdovělých 7,9 %. Zastoupení svobodných a ovdovělých se v jednotlivých pohlavích liší - svobodných je více mezi muži a ovdovělých více mezi ženami.
V roce 2024 byl počet živě narozených dětí 84 311, což bylo historické minimum a třetí pokles v řadě. Podíl dětí narozených v manželství byl 53,0 %. Plodnost v posledních deseti letech kolísala: úhrnná plodnost v letech 2015-2018 rostla (z 1,57 na 1,71), v letech 2019-2020 stagnovala na hodnotách kolem 1,71, a v roce 2021 dočasně vzrostla na 1,83. Následný pokles v letech 2022-2024 byl výrazný (o 11 % a 10 %), a v roce 2024 dosáhla úhrnná plodnost 1,37 dítěte na ženu.
Upozorňujeme, že nejvyšší plodnost byla tradičně u žen ve věku 30-34 let (90,8 ‰ v roce 2024), následované věkem 25-29 let (87,5 ‰). Na ženy 25-34 let připadaly téměř dvě třetiny celkové plodnosti. Průměrný věk matek při narození dítěte vzrostl za posledních 10 let na 30,5 roku (2014-2024). U prvorodiček byl průměrný věk kolem 29,2 roku v roce 2025.
Smrt a úmrtnost
Počet zemřelých byl v roce 2024 112 211, což je návrat k předcovidovým hodnotám. Dlouhodobě nejčastější příčina smrti je oběhové onemocnění, které však v průběhu let poněkud klesá na úkor růstu podílu novotvarů (rakoviny). V roce 2024 zemřelo 26,4 % mužů a 23,5 % žen na novotvary, endokrinní nemoci a nemoci trávicí soustavy zaujímají stejně důležité postavení v dalších patrech žebříčku. Kojenecká úmrtnost zůstává jednou z nejnižších na světě, v roce 2024 dosáhla 2,3 ‰.
Střední délka života se od konce 80. let zlepšovala - v roce 2024 činila 77,2 let u mužů a 83,1 let u žen, a rozdíl mezi pohlavími se postupně snižuje (6,0 let v roce 2024). Pozitivní trend v rámci první dekády 21. století byl v roce 2020-2021 dočasně narušen pandemií covid-19, ale od roku 2022 dochází k částečnému návratu růstu.
Vzájemné souvislosti a závěry
Úhrnná plodnost je klíčovým demografickým ukazatelem: její dlouhodobý pokles vede ke snížení porodnosti a rychlejšímu stárnutí populace. V posledních letech vliv má i migrační vlna z Ukrajiny, která zvyšuje počet lidí v produktivním věku. Avšak přirozený přírůstek zůstává záporný, a proto celkový vývoj populace nadále vychází ze salda migrace a změn ve věkové struktuře narozených dětí.
