Porod ne vždy probíhá podle plánu. I přes veškerou předporodní přípravu a pomoc zdravotnického personálu může nastat situace, kdy je nutné porod ukončit operativně. Pokud je to možné, lékaři preferují císařský řez, avšak pokud je dítě již příliš sestouplé v porodních cestách a císařský řez není možný, přicházejí na řadu porodní kleště (forceps) nebo vakuumextraktor (tzv. VEX, zvon).
Porodní kleště (lat. forceps) se používají zejména jako tzv. nízké (východové) nebo střední kleště, podle toho, jak hluboko je dítě v porodních cestách. Historicky se používaly i vysoké kleště, které dnes nahrazuje císařský řez. Kleště se skládají ze dvou ramen, tzv. kleštin, spojených zámkem a zavádějí se mimo kontrakci. Před samotnou extrakcí je častou preventivní procedurou epiziotomie, kdy je nejprve aplikováno znecitlivění v místě nástřihu.
Zavádí se nejprve jedno rameno kleští mezi hlavičku dítěte, v oblasti čelistního kloubu, a stěnu poševní, a poté druhé rameno. Po spojení zámkem, aby nedošlo k rozdělení kleští během tahu, tvoří kleště kolem mozkové části hlavičky ochrannou klenbu. Trakce, tedy plynulé táhnutí za kleště v průběhu kontrakce ve směru pánevní osy, provádí zkušený porodník, přičemž žena, je-li to možné, aktivně tlačí.

Alternativou k porodním kleštím je vakuumextraktor, známý také jako porodnický zvon. Jedná se o umělohmotný nebo silikonový zvon, který se nasazuje na hlavičku dítěte v oblasti vedoucího bodu, nejčastěji malé fontanely. Po provedení epiziotomie s anestezií se zvon přiloží a vytvoří se podtlak. Během kontrakce je dítě taženo za zvon. Po porodu hlavičky se podtlak zruší a pelota se odstraní.
Výhodou kleštového porodu je, že správně nasazené kleště nesklouznou, zatímco při vakuumextrakci může dojít k sesuvu peloty, což komplikuje postup porodu. Naopak vakuumextraktor nezvyšuje průměr hlavičky dítěte a nevytváří centrický tlak, což může být šetrnější. Nicméně vakuumextrakce je kontraindikována u dětí s akutní fetální tísní a u nezralých plodů je často preferováno použití kleští kvůli riziku intrakraniálního krvácení při vakuumextrakci.
Indikace k použití porodních kleští
Porod kleštěmi se provádí během druhé doby porodní a je indikován při situacích, které brání přirozenému postupu porodu, a je nutné rychle pomoct dítěti bezpečně přijít na svět. Mezi hlavní indikace patří:
- Prodloužený porod: Doba tlačení přesahuje doporučené limity (více než 2 hodiny u prvorodiček a 1 hodinu u vícerodiček).
- Fetální tísňové stavy: Když dítě vykazuje známky hypoxie (nedostatku kyslíku), například pokles srdeční frekvence či stlačení pupečníku.
- Abnormální poloha plodu: Při nepříznivých polohách, jako je okcipito-posteriorní poloha (čelem nahoru) nebo jiné komplikované prezentace.
- Obavy o matčino zdraví: Například u matky se srdečními onemocněními, preeklampsií nebo vysokým krevním tlakem, kdy je dlouhé tlačení rizikové.
- Velké dítě (makrosomie): Kdy dítě je příliš velké a potřebuje asistenci při průchodu porodními cestami.
- Vícečetné těhotenství: U komplikovaného porodu dvojčat či vícečetných plodů.
Typy porodních kleští
Existují různé typy porodních kleští rozdělené podle způsobu zavedení a konstrukce:
- Zkřížené a paralelní kleště: Liší se v tom, zda se volné části (branže) při uzávěru kříží nebo ne.
- Anglické, německé a francouzské typy: Označují konstrukci a pevnost fixace hlavičky a obtížnost rozevření kleští po zavedení.
- Nižší (východové) a střední kleště: Podle hloubky sestoupení hlavičky v porodních cestách.
Některé kleště umožňují nejen trakci (tah), ale i rotační manipulaci hlavičky, což je výhoda při komplikovaných polohách plodu. Extrakce pomocí forcepsu by měla být prováděna ideálně z nízkých pánevních rovin. Použití kleští z vyšších etáží vyžaduje zručnost zkušených porodníků.

Kontraindikace pro použití kleští
- Abnormální poloha plodu - například pánevní nebo příčná poloha, která znemožňuje bezpečné nasazení kleští.
- Neplně otevřený děložní čípek - porodní cesty musí být plně otevřené (10 cm) před aplikací kleští.
- Malá pánevní kapacita nebo anatomické abnormality pánve.
- Miminka s akutní hypoxií v důsledku vážného ohrožení, kde je rychlejší císařský řez.
- Zdravotní komplikace matky jako těžká hypertenze, aktivní infekce nebo předchozí komplikované operace dělohy.
- Extrémní vyčerpání matky bez dostatečné síly kontrakcí může představovat riziko.
Postup porodu kleštěmi krok za krokem
- Příprava: Žena je umístěna na porodní sál, aplikuje se anestezie (epidurální nebo lokální), provede se epiziotomie.
- Zavedení kleští: Porodník zavádí první branži mezi poševní stěnu a hlavičku dítěte, poté druhou a kleště se spojí zámkem.
- Trakce: Za kontrakce je dítě taženo plynule ve směru pánevní osy, žena aktivně tlačí.
- Porod hlavičky: Po vysunutí hlavičky se kleště odejmou a porod dokončí.
- Poporodní péče: Zdravotníci sledují matku i dítě, kontrolují poranění a poskytují potřebnou podporu.
FORCEPS DELIVERY demonstration on DUMMY easy way to go 2
Komplikace spojené s porodem kleštěmi
I když jsou komplikace porodu kleštěmi relativně vzácné, je důležité být o nich informován:
- Poranění rodičky: Tření či natržení pochvy a hráze, které může vyžadovat šití, bývají nejčastější komplikací.
- Poranění dítěte: Otoky, hematomy, modřiny na hlavě či obličeji, tržné rány na hlavičce, vzácně fraktury lebečních kostí či poranění nervů.
- Poranění lícního nervu: Dočasná slabost obličeje dítěte.
- Prodloužení porodu: Použití kleští může v některých případech prodloužit druhou dobu porodní.
- Poporodní krvácení: Mírné až vážné krvácení z místa zásahu.
- Vzácné komplikace: intrakraniální krvácení, ruptura dělohy u matek po předchozích operacích.
V případě správného provedení a dodržení indikací jsou komplikace minimální. Kleště jsou zásadním nástrojem při nesnadných porodech, bez nichž by mnohé život ohrožující situace neměly rychlé řešení.
Porovnání klešťového porodu s vakuumextrakcí
| Parametr | Porod kleštěmi | Vakuumextraktor (VEX) |
|---|---|---|
| Technika | Dvě kovové ramena (kleště), pevné uchopení hlavičky | Nasazení vakuového zvonu s podtlakem na hlavičku |
| Ochrana hlavičky | Vytváří ochrannou klenbu, chrání mozkovou část | Podtlaková přilnavost, nevyvíjí centrický tlak |
| Použití rotačního manévru | Ano, umožňuje i rotační pohyb hlavičky | Ne, pouze trakce (tah) |
| Indikace | Širší použití, i u nezralých plodů, při akutní hypoxii | Často kontraindikováno při akutní hypoxii a u nezralých plodů |
| Riziko sklouznutí | Nízké, kleště pevně drží | Vyšší, může dojít k sesuvu peloty |
| Komplikace | Vyšší riziko rozsáhlejších porodních poranění | Častěji drobné oděrky a otoky hlavičky |
| Doba trvání | Rychlá a efektivní metoda | Obvykle delší časově |
Rekonvalescence po porodu kleštěmi
Po porodu s použitím kleští je doba zotavení individuální, ale obvykle zahrnuje několik týdnů až měsíců. Okamžitě po porodu je nutné pečlivé sledování pro kontrolu krvácení či infekce. V oblasti pochvy se často objeví mírné otoky a modřiny, které mohou být bolestivé. Proti bolesti jsou podávány analgetika, užitečné jsou i ledové obklady.
Důležitá je hygiena a udržování čistoty pochvy. Podpora cvičení pánevního dna, dostatečný příjem tekutin a vyvážená strava s dostatkem vlákniny pomáhají předcházet komplikacím, jako je zácpa. Následné kontroly a návštěvy u lékaře zabezpečují, že hojení probíhá správně a včas se řeší případné potíže.
Výhody porodu pomocí kleští
- Rychlé a efektivní dokončení porodu v akutních situacích.
- Možnost použití u dětí s těžkou fetální tísní, kde by čekání na císařský řez bylo nebezpečné.
- Možnost provedení rotačních manévrů pro správné natočení hlavičky.
- Vhodné použití i u předčasně narozených dětí, na rozdíl od vakuumextrakce.
- Vyšší bezpečnost upevnění na hlavičku proti sklouznutí během tahu.
Kleště zůstávají nezbytným nástrojem v porodnictví již přes 400 let a jsou stále neocenitelnou součástí pomoci v komplikovaných případech.
