Rýsují se na vašich nohou vystouplé, modrofialové linie známé jako křečové žíly? Mohou být nejen estetickým problémem, nepříjemné a možná bolestivé, ale i tichým signálem vašeho těla, že něco není v pořádku. Jak potlačit symptomy, jako je špatné prokrvení? Jak předcházet křečovým žilám? Správnou diagnózu může stanovit pouze lékař. Nevyužívejte tento či jakýkoliv jiný článek na internetu ke stanovení diagnózy.
Křečové žíly neboli varixy - pro někoho kosmetická záležitost, pro někoho jiného závažnější zdravotní problém. Křečové žíly na nohou mohou bolet, otékat a způsobovat další obtíže. Existují různé tipy, jak na křečové žíly. Křečové žíly jsou rozšířené žíly, které nejčastěji vznikají na dolních končetinách. Tepny vedou krev od srdce do těla a žílami se opět vrací do srdce. Žíly na dolních končetinách tedy pracují „proti gravitaci“ a pomáhají jim při tom drobné chlopně. Pokud jsou chlopně na žílách oslabené nebo poškozené, krev se vrací zpět směrem dolů a způsobuje rozšíření žil na dolních končetinách.
Bolest křečových žil může být palčivá, pulzující či stahující. Potíže se mohou zhoršovat, pokud delší dobu stojíte nebo sedíte. Zlepšení stavu a úleva naopak nastávají, pokud si vsedě nebo vleže dáte dolní končetiny do zvýšené polohy. Křečové žíly mohou mít podobu dlouhých, silných a tmavých „čar“, které jsou viditelné těsně pod kůží (kmenové varixy). Mohou ale vypadat také jako síť načervenalých žil prosvítající pod kůží (retikulární varixy). Drobné shluky jemných červených až modrofialových žilek, které nevystupují nad povrch kůže a vypadají jako „pavučina“ se nazývají metličky.
Lidové označení vnitřní křečové žíly se používá pro onemocnění hlubokého žilního systému. Městnání krve a vznik krevní sraženiny (trombus) může vést ke vzniku hluboké žilní trombózy, což je život ohrožující stav. Trombóza se týká nejčastěji dolních končetin. Potíže s oslabenou žilní stěnou jsou příčinou tzv. primárních varixů. Křečové žíly ale mohou vznikat také jaké důsledek nebo projev jiné nemoci, například při hluboké žilní trombóze nebo po úrazu. V takovém případě se jedná o sekundární varixy.
Rizikovou skupinou jsou zejména ženy v období hormonálních změn, například v menopauze. Zvýšené riziko varixů se týká také obézních osob a těch, kdo dlouhodobě pracují vestoje, nebo naopak vsedě. Diagnostika varixů začíná fyzikálním vyšetřením, při kterém lékař pohledem a pohmatem vyšetří dolní končetiny. Důležitý je také popis potíží. Součástí odborného vyšetření je dopplerovský ultrazvuk dolních končetin (DUS). Jedná se o neinvazivní, bezbolestnou zobrazovací techniku, díky které lze sledovat tok krve v cévách. Podle výsledků vyšetření lékař stanoví, jak léčit křečové žíly a zda je potřeba užívat léky na žilní onemocnění (venofarmaka).
Křečové žíly postihují více než 30 % populace. Potíže s křečovými žilami trápí častěji ženy (55 %) než muže (45 %). Křečové žíly mohou přinášet různá omezení každodenních aktivit a představují riziko zdravotních komplikací. Díky řádné léčbě je možné zabránit zhoršování stavu a vzniku komplikací. Chronicita bolesti. Vředy na nohou. Krevní sraženiny. Bolest nohou a otoky, které doprovází křečové žíly, mohou být známkou krevní sraženiny.
Krvácení. Přestože krvácení z varixů po prasknutí křečové žíly patří mezi méně časté komplikace a dochází v pozdější fázi onemocnění, je potřeba vědět, že krvácení vyžaduje lékařskou péči. Neodkládejte léčbu křečových žil, a pokud máte jakékoliv zdravotní obtíže nebo pochybnosti o svém zdravotním stavu, navštivte odborného lékaře. Cílem léčby je ulevit od příznaků, zabránit zhoršování varixů, předcházet vzniku komplikací a zlepšit vzhled nohou.
Léčba a léčebné postupy
Skleroterapie - lékař aplikuje do žíly sklerotizující látku, která způsobí zjizvení a uzavření postižené žíly. Odstranění křečových žil (flebektomie) - chirurgický postup, při kterém se odstraní postižené žíly. Léčbu křečových žil může určit pouze lékař po zvážení Vašeho celkového zdravotního stavu. Řada pacientů se zajímá o alternativní možnosti léčby křečových žil. Přípravky z jírovce (Aesculus hippocastanum) mají příznivé účinky na cévy, a proto se mohou využívat jako doplněk v léčbě varixů. Všechny bylinné přípravky je potřeba nejprve zkonzultovat s lékařem, neboť mohou narušovat účinek dalších léků (například na ředění krve nebo vysoký krevní tlak). Konopná mast na křečové žíly - mast s výtažkem z konopí může přinést dočasnou úlevu od příznaků varixů. Jablečný ocet na křečové žíly není ověřenou metodou, jak se zbavit varixů. Dolní končetiny můžete jemně masírovat masážním olejem nebo bylinnými přípravky, abyste podpořili krevní oběh. Nikdy ovšem netlačte přímo na křečové žíly, abyste si nezpůsobili zranění.
Léčba začíná režimovými opatřeními (péče o dolní končetiny, omezení nevhodných činností) a kompresní terapií (stahovací punčochy). Po celkovém vyšetření vám lékař doporučí léčbu příčiny křečových žil. Symptomatická léčba je zaměřena na projevy či příznaky (symptomy) onemocnění.
Možnosti léčby a doplňkové terapie
Část pacientů se zajímá o alternativní možnosti léčby křečových žil. Přípravky z jírovce (Aesculus hippocastanum) mají příznivé účinky na cévy. Všechny bylinné přípravky je třeba nejdříve konzultovat s lékařem, neboť mohou narušovat účinek dalších léků. Konopná či jiná mastná terapie může přinést dočasnou úlevu, avšak není náhradou za lékařsky vedenou léčbu. Jablečný ocet na křečové žíly není ověřenou metodou, jak se zbavit varixů.
Dolní končetiny můžete jemně masírovat masážním olejem nebo bylinnými přípravky, abyste podpořili krevní oběh. Nikdy netlačte přímo na křečové žíly. Léčba zahrnuje režimová opatření a kompresi. Po vyšetření lékař určí vhodnou léčbu a zda je potřeba užívat venofarmaka.
Podle výsledků vyšetření lékař stanoví, zda je potřeba užívat léky na žilní onemocnění (venofarmaka). Křečové žíly postihují více než 30 % populace. Potíže s křečovými žílami trápí častěji ženy než muže. Díky řádné léčbě je možné zabránit zhoršování stavu a vzniku komplikací.
Hypomagnezémie a souvislosti s magnéziem
Hypomagnezémie je zdravotní stav charakterizovaný nízkou hladinou hořčíku v krvi. Hořčík je esenciální minerál, který hraje klíčovou roli v řadě tělesných funkcí, včetně funkce svalů a nervů, kontroly hladiny glukózy v krvi a regulace krevního tlaku. Navzdory svému významu zůstává hypomagnezémie často bez povšimnutí, což vede k různým zdravotním komplikacím. Hypomagnezémie je definována jako koncentrace hořčíku v séru nižší než 1.7 mg/dl (0.85 mmol/l).
Stravovací návyky hrají významnou roli v hladině hořčíku. Nadměrná konzumace alkoholu může vést k nedostatečnému příjmu hořčíku a zvýšenému vylučování ledvinami. Stavy, jako je Gitelmanův syndrom, vzácné dědičné onemocnění, mohou vést k hypomagnezémii. Diagnóza hypomagnezémie začíná důkladným klinickým vyšetřením a primárním testem je krevní hladina hořčíku v séru. Léčba obvykle zahrnuje suplementaci hořčíku buď perorálně, nebo intravenózně. Pediatrická: děti mohou vyžadovat odlišné dávkování a formy suplementace. Pro optimální vstřebávání se doporučuje užívat hořčíkové přípravky s jídlem a velkým množstvím vody.
Hypomagnezémie bývá spojena s dalšími elektrolyty, jako je hypokalémie a hypokalcemie. Důležité je rozlišovat mezi hladinou v plazmě a zásobami magnézia v tkáních. Nedostatek hořčíku může být častým následkem onemocnění, malnutrice či léčby některými léky. U neurologických onemocnění je vhodná suplementace magnezia pro prevenci a léčbu stavů se zvýšenou nervosvalovou dráždivostí. Hypomagnezémie souvisí také s migrénou, stresem a depresí, a proto může mít multifaktoriální dopad na zdraví.
Čím dříve s doplňováním hořčíku začnete, tím lépe. Dávkování by mělo být rozloženo v průběhu dne a neměl by se překročit doporučený denní příjem. Na trhu je široká nabídka doplňků hořčíku, některé obsahují samostatný hořčík, jiné kombinace s vitamíny či minerály. Přípravky s vysokou biologickou dostupností a jednoduchým dávkováním zvyšují adherenci pacientů k léčbě. Monokomponentní přípravky bez dalších látek mohou být výhodou pro minimalizaci interakcí. Pro pacienty s intolerancí na laktózu je vhodné vybrat produkty bez laktózy a cukru.
V souvislosti se neurologickými poruchami je důležitá roli magnézia při vedení nervového vzruchu a ochraně proti excitotoxicitě. Tetanický syndrom je nejčastější indikací k léčbě hořčíkem v neurologické praxi. Dlouhodobá suplementace magnézia může mít pozitivní vliv na zvládání stresu a na hypokortizolemii. Migréna, deprese a chronická bolest mohou být spojeny s nízkými hladinami hořčíku a mohou být ovlivněny suplementací. Doporučená denní dávka magnézia se pohybuje kolem 300-400 mg. Existuje široká paleta přípravků s různými formami hořčíku a s různými doplňky jako B6, vápník či zinek. Na trhu lze vybrat formu rozpustného prášku, šumivé tablety, nebo granule pro snadnou konzumaci. Při výběru je důležité zohlednit absorpci, kompatibilitu s trávícím traktem a možnost interakcí s léky.
