Císařský řez, odborně sekce, je běžný chirurgický zákrok používaný k narození dítěte, během kterého je novorozenec vybaven z dělohy prostřednictvím řezu do břišní dutiny matky a spadá do kategorie velkých břišních operací. Název tohoto zákroku je pravděpodobně odvozen od latinského slova “caedere,” což znamená “řezat”. Císařský řez (sectio caesarea/sectio cesara/SC) je jedním z historicky nejstarších porodnických výkonů, jehož kořeny sahají až do starověku.
Historie a vývoj bezpečnosti
Císařský řez patří k nejstarším operacím, které lidstvo ve svých historických pramenech pamatuje. Již v 7. století před naším letopočtem, vydal panovník antického Říma Numa Pompillius nařízení, že mrtvá těhotná se nesmí pohřbít, aniž by se z jejího těla vyjmul plod. Operace byla vykonávána i u živých žen, již ve starověku. Jako první dokumentovaný případ provedeného císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610. Operatérem byl německý chirurg J. Trautmann a operovanou byla údajně jeho žena, která umřela zřejmě v důsledku embolie 25. den po operaci. Úmrtnost se blížila 100 %, nejčastěji z důvodu zánětu pobřišnice. Úmrtnost u žen později výrazně klesla díky třem zásadním objevům medicíny: zásadám antiseptické práce, objevu krevních skupin, což později umožnilo bezpečnější podávání krevních transfuzí, a objevu penicilinu ve 20. letech 20. století. Významnou roli hrálo i zavedení anestezie. Čím šla moderní medicína kupředu, tím se zákroky stávaly bezpečnější.
Jak často se císařský řez provádí
V současnosti naopak patří k nejčastějším operacím v porodnictví a jeho indikace stále stoupají. Jako v jiných vyspělých státech, tak i v České republice dochází k postupnému nárůstu frekvence císařských řezů. Podle Národního registru reprodukčního zdraví, který na jaře 2023 vydal pro veřejnost dosud nejpodrobnější údaje o rodičkách, porodnicích a novorozencích, byl v roce 2021 podíl císařských řezů v republice 25,8 %. Každá čtvrtá rodička se tedy setkala s císařským řezem. Zhruba třetina císařských řezů vzniká v průběhu těhotenství nebo při porodu. Bylo prokázáno, že počet císařských řezů narůstá spolu s blahobytem společnosti. Také se ukazuje, že více operativních porodů se provádí na soukromých klinikách ("vyhlášené" jsou v tomto směru např. některé soukromé porodnice v Brazílii kde se počet sekcí šplhá přes 80%!).
Indikace pro císařský řez
Císařský řez je nezbytným způsobem porodu, pokud žena a dítě jsou nebo mohou být v ohrožení života. Jednoznačným důvodem pro sekci je např. stav, kdy placenta překrývá děložní hrdlo (tzv. vcestné lůžko - placenta praevia). Takovými případy jsou například tzv. vcestná placenta, nebo-li placenta praevia, kdy placenta částečně nebo úplně překrývá děložní branku, dále eklampsie nebo HELLP syndrom. K císařskému řezu se také často přistupuje z toho důvodu, že porod nepostupuje, nebo proto, že byl císařským řezem veden i předcházející porod. Asi 10% operací se provádí z důvodu plodové tísně (tzv. hypoxie plodu). Sekce se dnes obvykle provádějí i při poloze plodu koncem pánevním, v případě nedozrálosti dítěte či vícečetných těhotenství.
Plánovaný vs. akutní (neplánovaný) císařský řez
Jednoduše řečeno existují dva druhy císařského řezu: plánovaný a neplánovaný, tzv. akutní císařský řez. Plánovaný zákrok je žena informovaná už během těhotenství. Lékař pro něj rozhodne tehdy, není-li vaginální porod možný nebo by hrozily závažné komplikace. Nutnost akutního císařského řezu neznamená celkovou anestezii.
Průběh operace - krok za krokem
Předoperační příprava na sále obsahuje zavedení močového katetru a žilních kanyl, možná navléknutí kompresních punčoch a podání antibiotik. Po aplikaci anestezie, porodník provede asi 10 cm dlouhý operační řez, nejčastěji příčně v dolní části břicha (těsně nad ochlupením). Řezem příčně protneme kůži, podkoží a fascii. Lékař postupně přeruší 6 vrstev tkání - kůži, podkoží, fascií, svalů, pobřišnice a děložní stěny. Poté vybaví miminko z dělohy. Jakmile pronikne do dělohy, vyndá novorozence, přestřihne pupečníkovou šňůru a rukou odloučí placentu. Poté odloučí placentu. Dále jsou podána uterotonika (umělý oxytocin), který podpoří odloučení placenty a sníží riziko krevní ztráty, které je u císařského řezu vyšší. Následně aplikujeme uterotonika, manuálně vybavíme placentu, zrevidujeme děložní dutinu a ránu. Po vyčištění prostoru zahájí zašívání jednotlivých vrstev břišního sektoru. Sešijeme myometrium ve dvou vrstvách a plicu vesicouterinu. Šití děložní stěny ve dvou vrstvách, což je příznivé pro vaginální porod po předchozím císařském řezu. Kůže je většinou šita tzv. intradermálním stehem - steh je obvykle vstřebatelný a žena nemusí chodit na jeho vyndání. Samotný proces trvá cca 30 min, pokud je miminko rychle vybaveno (cca 3 min). Může trvat déle, podle toho, na jakém postupu jste se domluvili.
Anestezie při sekci
Většina císařských řezů probíhá ve svodné anestezii, ale pro případ nutnosti celkové anestezie je potřeba plná předoperační příprava. Celková anestezie se využívá zřídka, jednoduše řečeno v hodně akutních situacích. Celková anestezie se používá u akutních císařských řezů s rizikem velkého krvácení. Pacientka je uspána a průběh samotného zákroku nevnímá. Nevýhodou je, že lékaře nutí k co nejrychlejšímu vybavení miminka, aby bylo co nejméně ovlivněno léky. Spinální anestezie: znecitlivující látka je aplikovaná pomocí tenké jehly, a to vpichem do páteřního kanálu v oblasti bederní páteře. Výhodou je, že znecitlivuje pouze dolní polovina těla a bez pocitu bolesti je rodička po celou dobu operace při vědomí. Volba vhodné anestezie je závislá na mnoho faktorech a lékaři ji musí posuzovat u každé rodičky individuálně.
Pooperační období a rekonvalescence
Ženě přináší císařský řez především značnou a dlouhotrvající pooperační bolest a tělesné vyčerpání spojené s vedlejšími účinky umrtvení nebo narkózy, takže potřebuje cca desetidenní následnou rekonvalescenci. Operací může být narušeno jak navázání kontaktu s miminkem a běžná péče o ně, tak i kojení. K možným pooperačním komplikacím patří horečka, vznik hematomů (krevních výronů), záněty a hnisání v místě operační rány, v děloze nebo v močovém ústrojí, přechodné ochromení funkce střev, krevní ztráta spojená s nutností transfuzí nebo kosmetický defekt v místě rány. Po dobu alespoň šesti hodin před operací nemůžete přijímat tekutiny ani stravu. Plánovaný a nekomplikovaný "císař" je hotov cca za 30 minut a může být pro rodičku i porodnický personál méně náročný než mnohahodinový a třeba noční porod "přirozený".
Vliv na novorozence
Operativní porod je přínosný pro nezralé děti, které by obtíže normálního porodu z důvodu omezené zdatnosti hůře zvládly. Pro zdravé a donošené děti znamená ale sekce spíše nevýhody: novorozenci po ní vždy nebývají v nejlepším zdravotním stavu a někdy dokonce končí na jednotce intenzivní péče, kde jim zdravotníci pomáhají s adaptací na vnější prostředí. Děti mívají také dýchací obtíže, kterým se možná mohly vyhnout, kdyby bývaly při porodu prošly standardními porodními cestami. Během kontrakcí jsou totiž zbytky plodové vody z dýchacího traktu dítěte samovolně vypuzovány.
Nadužívání císařských řezů a postoje odborníků
Jedním z hlavních problémů spojených s císařským řezem je jeho nadužívání. Císařský řez představuje přínosnou operaci v situaci, kdy porod přirozenou cestou není možný nebo představuje pro matku nebo dítě nějaké nebezpečí. Avšak zdaleka ne všechny císařské řezy jsou ve světě prováděny opravdu z nutné indikace, a tedy z důvodů, na nichž by se všichni lékaři shodli. Rostoucí počet císařských řezů začíná mnohé lékaře znepokojovat. Navzdory každodennosti zákroku se přece jen jedná o velkou břišní operaci, která s sebou přináší nezanedbatelná rizika jak u matky, tak u dítěte. Odborná veřejnost však nemá na věc zcela jednotný názor. Michel Odent má tendenci kritizovat nadměrné používání císařských řezů a dalších medicínských intervencí během porodů, pokud nejsou nezbytné pro zachování zdraví matky a dítěte. Zastává názor, že císařský řez by měl být považován za poslední možnost a že mnoho žen by mohlo zažít úspěšné přirozené porody, pokud by byly podporovány v fyziologických procesech samotného porodu. Svou roli sehrává i fakt, že přirozený porod zcela bez intervencí začíná být tak trochu raritou.
Ekonomické a institucionální faktory
Všeobecně platí, že čím snadněji a spontánněji porod probíhá a čím méně pomoci žena potřebuje od zdravotnických profesionálů, tím je porod levnější. To je velmi výhodné pro zdravotnictví jako celek, avšak nijak zvlášť ekonomicky přínosné pro tu kterou porodnici. Za normálně odvedený porod vyplácejí např. německé zdravotní pojišťovny cca 2000 Euro, za císařský řez až 4000 Euro. Ekonomický faktor tudíž hraje roli při určité "lehkosti", s jakou se k operativním porodům přistupuje, a to zejména v menších porodnicích. Musíme rozlišovat mezi perinatologickými centry, v nichž se hromadí riziková těhotenství a složitější případy, a běžné porodnice s většinou nekomplikovanými porody. V perinatologických centrech se počty císařských řezů šplhají i na dvojnásobek celostátního průměru. Důvodem jsou častější komplikace, které vyplývají z koncentrace rizikových těhotenství.
Alternativní přístupy a „jemný/rodinný císařský řez“
Někdy také hovoříme o jemném císařském řezu, přirozeném císařském řezu nebo rodinném císařském řezu. Například dotepání pupečníku, bonding, kontakt kůže na kůži nebo iniciace kojení. Ale i snížená plenta, pomalé vybavení miminka, možnost spoluúčasti matky na porodu miminka, podáním si miminka na hruď matky, tak aby měla volné ruce. Dokonce maličkosti jako je klientkou zvolená hudba, kterou slyší přes sluchátka ve svých uších nebo provoněný operační sál. Zdá se vám to nemožné? Tak budete možná překvapeni, že i takovýto přístup začíná být běžný v zemích jako je například Velká Británie. I vy můžete svými požadavkami měnit služby, které pak porodnice budou nabízet. Proto je důležité se dotazovat a nebát se své požadavky vyjádřit a minimálně zahájit dialog, který může vést k vaší spokojenosti.

Práva rodiček, komunikace a příprava
Zdravé ženy, které zvažují plánovaný císařský řez z osobních důvodů, by měly být dostatečně informovány a vzdělávány jak probíhá fyziologický porod. Měly by být emočně podpořeny, že jejich tělo bylo stvořeno porodit přirozeně, měly by být podpořeny v rozhodování, tak aby bylo založeno na dostatku informací. Je důležité, aby nastávající rodiče věděli, že mohou nastat situace, při kterých k císařskému řezu může dojít, a že je tedy dobré i s touto variantou B, tedy spíše C (císařského řezu) počítat. Pokud je žena otevřená více druhům průběhu porodu, je větší pravděpodobnost, že nebude mít zbytečné poporodní trauma doprovázené pocity selhání, úzkosti a nedostatečnosti. Dovednosti asertivní komunikace je stále možné uplatnit i pokud se jedná o akutní císařský řez. Býváte hospitalizována buď den před nebo v den výkonu. V té chvíli je dobré mít už všechna organizační pravidla prodiskutovaná a též je záhodno, abyste byli domluveni na postupech.
Přání rodiček během císařského řezu
„Přeji si, aby CŘ byl proveden pouze z důvodů záchrany zdraví nebo života mého či dítěte. Během operace prosím o zahrání oblíbené hudby. Ocenila bych klidný a tichý průběh císařského řezu. Toto mi pomůže se cítit co nejvíce uvolněně a soustředěně. Ráda bych měla během operace volné ruce. Prosím o teplou deku během operace, abych se cítila v teple. Prosím o provádění všech nezbytných vyšetření miminka na hrudníku matky.“ Většina porodnic bohužel nebude některé požadavky znát. V ČR se aktuálně procesy výkonu císařského řezu v každé porodnici liší. Proto si velmi pečlivě vyberte respektující porodní tým.
Možnosti vaginálního porodu po císařském řezu
Pokud žena podstoupila císařský řez bez komplikací, může znovu otěhotnět a plod donosit. Vaginální porod po císaři je také možný, a pokud nejsou přítomny kontraindikace (defekt jizvy, příliš velký plod, vcestná placenta), měla by být žena podporována k vaginálnímu porodu. „Ten se nedoporučuje v případě, kdy došlo u předchozího porodu k ruptuře dělohy, když byla otevřena děloha z řezu na vrcholu dělohy nebo v případech, kdy není možné rodit vaginálně obecně,“ vysvětluje odborník. Pravděpodobnost další sekce je ale v takových případech větší. Plánujete-li další těhotenství, určitě se poraďte se svým lékařem.
Pocity a zkušenosti rodiček
Čím více se žena těšila a připravovala na přirozený porod, tím větší bývá její zklamání, když nakonec projde zkušeností císařského řezu. Mohou se dostavit pocity sníženého sebevědomí i výčitky, že matka a dítě zůstaly ochuzeny o jedinečnou zkušenost normálního porodu. Pokud k císařskému řezu dojde hned při prvním porodu, stává se, že ženy vstupují do rodičovství skrze obtížnou vnitřní krizi. Pokud takové problémy vzniknou, je žena odkázána na vstřícnost, podporu a pochopení svého nejbližšího okolí. V diskuzích rodiček se objevují různé zkušenosti: někomu sekce nezabránila rychlé funkčnosti a kojení šlo snadno, jiná se cítila týdny vyčerpaná a psychicky zasažená. Některé ženy po císaři zkusily vaginální porod při dalším těhotenství a byly s ním velmi spokojené.
Kojení po císařském řezu: Co všechno je jinak než po přirozeném porodu?
Praktické rady před porodem a do porodnice
Tašku do porodnice byste měla mít sbalenou předem, a to pro jistotu už kolem 30. týdne těhotenství. V momentě, kdy porod přijde, nebude na balení čas. Během prvních několika dnů v porodnici pro miminko moc potřebovat nebudete, o všechno vybavení, zavinovačku a oblečení se postará porodnice. Přesto je několik věcí, které je dobré sebou mít: balík jednorázových plenek, vlhčené kojenecké ubrousky a oblečení na cestu domů. Pokud není žena hospitalizovaná předem, ráno přijde do porodnice, provede se monitorace děložní aktivity. Pak následuje holení a klyzma (aplikace asi půl litru teplejší vody konečníkem do střev). Před porodem má dva důvody - vyprázdnění střev a prohřátí, které je přirozenou metodou posílení nastupujícího porodu.
Další související témata v porodnictví
Názory na téma alternativních porodů se různí a vyvolávají nemalé emoce. Porod do vody je jednou z variant tzv. přirozených porodů. Porod do vody však nenabízejí všechny porodnice. Porod doma vyvolává opravdu silnou diskusi. Jedná se ale opravdu o velmi nebezpečný způsob porodu, a to jak pro matku, tak pro dítě. V průběhu porodu dochází k mnoha (i nepředvídatelným) situacím, které porodník snadno vyřeší, ale bez jeho přítomnosti mohou tyto komplikace akutně ohrozit život. Těhotenství, po kterém se narodí dvojčata či vícerčata, se vyskytují přibližně v 1 % případů. O tom, jak bude porod veden, rozhoduje mj. také poloha dětí v děloze.
Tabulka: Základní představy o délce a průběhu císařského řezu
| Fáze | Popis | Orient. čas |
|---|---|---|
| Příprava a anestezie | Zavedení katétrů, žilní vstupy, anestézie | 30-60 min před řezem |
| Operační řez a vybavení miminka | Řez cca 10 cm, otevření dělohy, vyndání novorozence | cca 3 min pro miminko, celý zákrok ~30 min |
| Revize a šití | Aplikace uterotonik, odstranění placenty, sešití vrstev | zbytek do 30-60 min |
Informace obsažené v tomto textu vycházejí z dostupných odborných poznatků i zkušeností porodnic a rodiček. Vše se odvíjí od průběhu těhotenství a aktuálního zdravotního stavu a veškeré potřebné informace dostane žena od svého lékaře vždy s dostatečným předstihem.