Využíváme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost.
Miminko pláče? Miminko pláče? Snad nebudeme přehánět, když řekneme, že tuto otázku si klade každá maminka.
Vůbec nemusí být jednoduché zjistit, co se za pláčem schovává.
Je to totiž jediný způsob, jak může dát novorozeně najevo, že mu něco chybí nebo že se něco děje.
A stejně jako trvá naučit se nový jazyk, i rozpoznat, co se skrývá za dětským pláčem, může nějakou dobu trvat.
Neboť je pláč jediným komunikačním prostředkem miminka, nepřekvapí vás, že jej používá v nejrůznějších situacích.
Vaše miminko může plakat, protože má hlad, protože ho trápí kolika, protože má opruzený a bolavý zadeček, který bolí, protože se něčeho vylekalo, protože na něj působí příliš mnoho podnětů, protože je unavené, protože ho trápí prdíky a tak dále, a tak dále.
Tímto jsme vás rozhodně nechtěli vystrašit, pouze ukázat, že příčin může být opravdu hodně.
Ostatně věříme, že vás napadne daleko více důvodů, kdy dává miminko pláčem najevo, co se děje.
Udává, že nejčastější příčinou dětského pláče v průběhu prvního roku života dítěte je hlad.
Pokud je toto příčinou pláče, máte jednoduché řešení.
Pokud můžete, kojte.
Je dobré vědět, že za 2 až 3 hodiny dítě mléko stráví a může se opět ozvat, že má hlad.
Pokud si těchto intervalů všimnete, už budete vědět, jak poznat „hladový“ pláč.
Pokud kojit nemůžete, nevadí.
Svému miminku jistě vhodnou stravu vyberete.
A jakmile se nají, je po pláči.
Je dobré vědět, že čerstvě narozená miminka potřebují nakrmit tak 8x až 12x v jednom dni.
Tedy potřebují něco sníst co pár hodin.
Pokud je příčinou dětského pláče hlad, je dobré mu dát najíst co nejdříve.
Může se totiž stát, že se pláčem hodně unaví nebo rozzlobí, a pak nebude schopno pít, resp.
Prdíky neboli nadýmání.
Záležitost, kterou zná nejedna maminka.
Když se v trávicím traktu sejde velké množství plynů z trávení potravy a k tomu miminko při krmení spolyká kromě mléka nebo jiné tekuté potravy dost vzduchu, vzniká nadýmání.
Prdíky a říhání jsou tady od toho, aby pomohlo děťátku se s tímto vypořádat a dost plyn a vzduch pryč z těla.
Nechte proto miminko po každém jídle odříhnout.
K odříhnutí pomůže, pokud miminko lehce poplácáte po zádech.
Kromě samotného odříhnutí můžete miminku pomoci ulevit od bolesti masáží bříška nebo přitahováním kolínek k bříšku.
Maminka může vyzkoušet pít odvar z fenyklu a kmínu, případně jiný čaj pro kojící maminky.
Tento bod, předpokládáme, je skoro zbytečný, přesto ho pro úplnost chceme uvést.
Žádnou maminku jistě nepřekvapí, že příčinou dětského pláče může být také to, že děťátko je nějakou dobu v mokré nebo špinavé plence.
Pokud v ní sedí dlouho, může mít začít opruzeniny, a to není nic příjemného.
Ostatně sedět, válet se či padat ve špinavé plínce není žádný extra zážitek, o který byste nechtěli přijít.
První tři měsíce života spí děťátko až 17 hodin denně.
Spánkové intervaly jsou dlouhé přibližně dvě až čtyři hodiny.
A ano, přetažení je jeden z důvodů, proč vaše děťátko může plakat.
Únavu můžete odhalit tím, že si všimnete, že miminko zívá, možná i mrká, může se chytat za tvář či ucho, může mít i tendence se škrábat.
Pokud uvidíte, že se kroutí, nebo se v zádech prohýbá a rozhazuje nožičkami a ručičkami, rovněž to jsou příznaky únavy či přetažení.
Typický je i přetažený pláč, který začíná zakňouráním, následuje intenzivní pláč, který je jen na krátko přerušen jedním či dvěma nádechy a pokračuje pláč.
Další častou příčinou dětského pláče, která se objevuje až u 50 - 70 % novorozenců a kojenců, je dětské kolika.
No jo, jenže co to taková kolika je.
Na to není jednoduché odpovědět, protože pod pojem dětská kolika se zahrnují všechny situace, kdy děťátko každý den déle než 2 až 3 hodiny pláče, a to pokud se to děje minimálně tři dny v týdnu po dobu minimálně 3 týdnů.
Přesto děťátku nic nechybí, krásně prospívá, je tedy zcela zdravé.
A teď, jak poznat, že jde o koliku.
Za normálních okolností by děťátko mělo být po večerním krmení spokojené, ideálně by mělo usnout.
Pokud vidíte, že váš drobeček je neklidný, pláče, nebo možná spíše naříká, případně i když usne, tak se za chvíli probudí, jsou to signály, že se může jednat o koliku.
Také můžete pozorovat, že má vaše miminko tendenci přitahovat nožičky k bříšku, zatíná pěsti nebo červená v tváři.
Signálem může být i to, že i když saje mateřské mléko, nebo cumlá dudlík, zklidnění to na dlouho nepřinese a po chvíli začne opět naříkat.
Zmírnit příznaky může pomoci masáž bříška vždy po směru hodinových ručiček.
Vyzkoušet můžete i teplou koupel, po níž zabalíte miminko do deky, aby si teplo u sebe zachovalo.
V náruči, zavinovačce či šátku jej můžete různě houpat či kolébat.
A k tomu všemu nezapomeňte na doteky, mluvte na miminko či si spolu hrajte.
Tak jak se u nás střídají roční období, tak je při oblékání miminka třeba myslet na to, že v létě miminko nenavleču do fusaku.
To je samozřejmě takový žert, protože to by, doufáme, nikoho nenapadlo.
K zajištění optimální teploty nám pomůže tzv. cibulové pravidlo, které říká navrstvit na dítě počet vrstev oblečení přiměřený okolní teplotě.
V létě se samozřejmě může jednat jen o jednu vrstvu - body nebo tenké tričko, přece jen je léto, teplo a s tou cibulí to nemusíme přehánět.
Naopak když je chladno, dáme dítěti více tenkých vrstev (kromě kombinézy či fusaku, pokud se bavíme o zimě), které dokáží lépe udržet teplo u těla.
Kromě toho, že toto pravidlo funguje i u dospělých, u děťátek to platí obzvláště, protože je třeba nahradit dosud nevyvinutou tukovou zásobu bránící úniku tepla.
Obecné doporučení lékařů k oblékání pro chladné počasí je dát děťátku o jedno vrstvu oblečení víc, než byste si sami oblékli.
Je dobré vědět, že hodně tepla uniká skrz hlavu, je proto dobré nezapomínat na přikrývku hlavy.
Pro chladné období nezapomínejte kontrolovat zátylek, protože podle něj poznáte, zda je mu teplo nebo zima.
Jinými slovy není důležité, zda má dítě teplé ručičky nebo nožičky, ale jak teplý nebo studený jeho zátylek.
Přehřátí, které není příjemné ani dospělému, se nejčastěji projevuje tím, že dítě nemůže usnout, i když už na něm vidíte, že je unavené.
Pokud náhodou usnulo, pak se často budí.
Výjimkou není ani pláč či vzlykání, nevrlost a objevit se mohou i potničky.
Ano, moc nebo málo podnětů může vést k tomu, že dítě začne plakat.
Pokud je na miminko těch podnětů hodně, jednoduše se schovejte společně někam do klidu, daleko od ruchu a od lidí.
Ale pokud je těch podnětů málo, může to být taky „špatně“.
Dítě chce objevovat svět.
Chce zkoumat, co se to kolem něj děje, co to jsou za rozličné věci a bytosti kolem něj.
Sahat na ně, ochutnávat je.
Nebaví ho jen tak sedět a dívat se pořád na totéž dokola.
Projděte se s miminkem po místnosti nebo si udělejte procházku ven.
Mluvte s miminkem, ukazujte mu, co se kolem něj nachází.
Můžete mu ukázat zrcadlo, nebo pouštět vodu.
Ale i tady platí zdravý selský rozum.
Zase to s těmi stimuly nepřehánějte - dejte děťátku čas vstřebat, co se kolem něj děje, aby toho na něj nebylo hodně.
Na závěr uvádíme několik tipů, které vám mohou pomoci s utišením plačícího miminka.
Samozřejmě i zde platí, že kolik je miminek, tolik je způsobů, jak je utišit, aneb že na každé miminko nemusí platit to, co na miminko jiné.
Noste miminko na vaší paži obličejem dolů.
Řadě dětí dělá dobře, když je nosíte hlavou dolů tak, že na své paži máte položené jejich bříško a vaše dlaň je mezi jejich nožičkami.
Zkuste děťátko zavinout.
Můžete k tomu využít plenu, přikrývku, zavinovačku nebo jakýkoli jiný vhodný kus látky.
Pevné zafixování v látce navozuje dítěti pocit, který zažívalo u maminky v bříšku, což by ho mělo uklidnit.
Houpejte a houpejte. Ať už v kočárku, lehátku nebo houpačce.
Ostatně i jemné rytmické kolíbání je výborný prostředek na zklidnění miminka, protože napodobuje pohyb v děloze.
Mluvte na své miminko nebo mu zpívejte.
Ideálně šeptejte nebo vydávejte zvuky podobné šepotu.
Nebo miminku zpívejte ukolébavky nebo jiné klidné, pomalé písně.
Ostatně mu zpívejte jakékoli písničky, s nimiž máte zkušenost, že vaše miminko uklidňují.
Jen ať něco saje.
Ano, mnoho rodičů ví, jak je těžké dítě odnaučit v pozdějším věku cumlat dudlík, ale ono to opravdu funguje.
Teplá koupel dělá divy nejenom s dospělými.
Šplouchání a obklopení teplou vodou, může být rovněž zázračným prostředek pro zklidnění.
Vylepšit to můžete ještě tím, že budete s miminkem ve vaně a budete se tak moci vzájemně cítit.
Nebo můžete vyzkoušet tzv. Změňte prostředí.
Některému děťátku může vadit hluk, ať už pochází od lidí, z puštěné hudby nebo televize, nebo z hračky, která by jej měla uklidnit.
Jinému může zase vadit ticho a potřebuje nějaký ten šum (na některé miminka může působit třeba zapnutý fén, na jiná tekoucí voda).
Můžete také vyzkoušet čerstvý vzduch.
Některá miminka skoro zázračně usínají venku v kočárku.
Jemně třete čelo mezi očima nebo masírujte nožky.
Mezi kurióznější rady, které však stojí za vyzkoušení, když už nevíte, jak dál, patří velmi zlehka a pomalu třít čelo zejména mezi očima.
Nebo masírovat nožičku proti směru hodinových ručiček palcem jedné ruky zatímco máte nožičku miminka ve své druhé ruce.
Don‘t panic.
Aneb zkuste zachovat chladnou hlavu, i když se vám zrovna nedaří přijít na kloub tomu, pro vaše děťátko pláče a jak mu můžete pomoci.
Pokud začnete panikařit, váš drobeček to jistojistě pozná a bude se tím již vzniklé napětí jenom stupovat.
Pokud se cítíte z neustálého pláče frustrovaná, nemusíte mít pocit, že jste divná.
Je to naprosto normální.
V takové situaci udělejte něco pro sebe, abyste míru stresu snížila.
Předejte na chvíli péči o vašeho drobečka tatínkovi, babičce, kamarádce, chůvě, komukoli, kdo je po ruce.
Nebo si „jen“ zavolejte kamarádka jako emocionální podporu.
Udělejte cokoli, aby vám bylo lépe, protože dítě to vycítí a uklidněnější maminku bude vnímat s daleko větším klidem.

6 největších chyb v oblékání dětí.
Obléknout dítě není žádná raketová věda.
Ale kdo z nás někdy netápal?
Co určitě nedělat?
1. Dvě vrstvy ponožek s velkou pravděpodobností přiškrtí krevní oběh a ubere místo v botě což dohromady vytvoří dokonalý podklad pro ledové nohy.
Méně je více.
Do bot patří právě jedna vrstva.
Ponožky anebo punčochy.
Do zateplených bot většinou stačí tenké ponožky z funkčního materiálu (ideálně merino vlny), která odvádí pot, vlhká nestudí a zaručí, že nohy neprochladnou.
Do bot s tenkou podrážkou můžete přidat vlněnou stélku, nebo ponožky se zateplenou chodidlovou částí (opět ne oboje, boty pravděpodobně nebudou dostatečně vysoké, aby zbyl ještě prostor pro pohyb prstů).
2. Hlava malého dítěte představuje v poměru k jeho tělu velkou plochu, kudy uniká vzácné teplo.
Dětem tedy čepice na hlavu rozhodně patří.
Čepice nebo kukla, to je jedno, ale vybírejte tenké, funkční materiály (merino).
Hlavou odchází velké množství tepla, ale také potu.
Merino vlna umožňuje pot odvádět již ve formě páry.
Merino je na hlavu prostě nej.
tagimg>Ilustrace: správné vrstvení oblečení podle cibulového pravidla3. …a nebo mu nevyhovují umělé materiály, těsný střih, všitá cedulka.
U čepice ještě chvíli zůstaneme.
Protože ji považujeme za jednu z nejdůležitějších součástí funkčního šatníku.
U malých dětí volíme pokrývku hlavy téměř po celý rok (kromě nejparnějších dnů ve stínu).
Určitě se vyplatí investovat do jedné tenké čepičky (kukly) na brzký podzim/jaro a jedné silnější (dvouvrstvé) na zimu.
Merino má tu úžasnou výhodu, že je hřejivější, než akryl a prodyšnější, než flees (PES) a nenavlhne, jako bavlna.
Merino je na hlavu prostě nej.
4. Dítě se pak sotva pohne, při pokusu zvednout klacík za země se vahou oblečení převrátí.
A tak jen tak postává a mrzne.
Protože pokud není pohyb, ani vrstvy to nezachrání.

Nevím, kde se vzala poučka oblékat dítěti o jednu vrstvu více, než dospělému.
V mém případě to platí minimálně obráceně - postávajícímu dospělému alespoň o vrstvu více, než dítěti v pohybu.
Volíme tenké vrstvy, které neomezují v aktivním pohybu - místo prošívané bundy stačí často softshell, místo silné polyesterové mikiny, stačí tenčí merino světřík.
5. Stačilo. Stejně jako nám stačilo jíst pomeranče jenom na Mikuláše, cucat hračky z PVC a potit se v kousavém akrylovém svetru od tety Věry z Libočic.
Dnes už naštěstí máme jiné možnosti.
Ovoce a zeleninu si dopřáváme několikrát denně, dbáme na certifikované a podnětné hračky a volíme oblečení, které je pohodlné, příjemné, není v něm ani zima ani vedro.
Ostatně, trávíme v něm podstatnou část dne.
Nepodceňujte hned tu první vrstvu.
Body, tílko/triko legíny/punčocháče, ponožky.
6. Je to sice drahé, ale tomu našemu Kulihrachovi dopřeju.
Jedna z nejčastějších chyb.
Kulihrášek je sice v merinu od hlavy až po patu, ale co je mu to platné, když maminka po 20 minutách velí odchod z procházky, protože zmrzlé nohy, ruce, nos a vlastně celé tělo má maminka.
Pokud chcete dítěti dopřát plnohodnotný pobyt venku i v chladném období roku (což velmi chválíme, protože je to dobré na imunitu, koordinaci, posílení svalů a celkový rozvoj), musíte začít myslet i na sebe.
Možná jste horalka tělem i duší a veškerou potřebnou výbavu máte od brzkých mladých let a neváháte ji použít.
Možná jste ale přesný opak a pobyt venku jste v zimě za svůj dospělý život zredukovala na nutné minimum přesunu z/do práce, divadla, kavárny.
Pak je třeba se dovybavit a nešetřit.
Není levná varianta, která by posloužila stejně dobře, jako dražší.
Nemá cenu to zkoušet a nadávat si, že jste zase zimu promrzly v kousku plastu za 250,-.
Prostě na materiálu se ušetřit moc nedá.
Merino vlna - je na čase si přiznat, že lidstvo za celý průmyslový věk nedokázalo vymyslet nic lepšího, než co ty ovce věděly už dávno.
Že vlna je nej.
Pokud s vlnou dosud nemáte zkušenost, vybírejte tenčí vrstvy z velmi jemného merina (je možné, že si na pocit tohoto materiálu na těle budete muset nejdříve zvyknout.
Nátělník/triko a tenké legíny/punčochy plus nutné ponožky.
Stručné shrnutí
U malých dětí (cca 3-6 let) se může náhle objevit taktilní přecitlivělost vůči oblečení, při níž dítě říká, že "bolí" ponožky, slipy nebo že je oblečení "malé", i bez zjevné fyzické příčiny.
Rodiče ve zkušenostech uvádějí praktická opatření: obrátit ponožky naruby, odstřihnout cedulky, vyměnit slipy za boxerky, džíny za legíny, nechat dítě vybírat oblečení a mazat suchou pokožku krémem.
Pokud obtíže přetrvávají nebo jsou spojeny s dalšími vývojovými znaky, doporučují se konzultace s dětským lékařem, dětským klinickým psychologem nebo zvážení terapie senzorické integrace; jako zdroj informací byla ve vlákně uvedena adresa vysocecitlivi.cz.
Nejčastější otázky
- Q: Co může způsobit, že dítě tvrdí, že mu oblečení "bolí"?
- A: Příčiny uvedené v diskuzi zahrnují taktilní hypersenzitivitu (sensitivitu vůči doteku), suchou kůži, chronickou bolest, senzorické přetížení po změně prostředí (stěhování, příchod sourozence) a v některých případech může být tento symptom jedním z projevů poruch autistického spektra (PAS), ale neznamená to automaticky diagnózu.