Rodila jsem potřetí cca před měsícem. Z hlediska bolestivosti to bylo to nejhorší, co jsem zažila, samotné kontrakce byly mučení a když došlo na tlačení dítěte, tak jsem jen tlačila a křičela, ani nevím, zda jsem tlačila do kontrakcí nebo mimo, natož abych byla schopna prodýchávat. Zní to děsivě, ale zase na druhou stranu to bylo fakt rychlé a absolutně bez poranění, nástřihu apod. Mléko se mi udělalo do druhého dne, prcek začal turbo přibývat a domů jsme šli po třech dnech, protože se ještě čekalo na obligátní potřebná vyšetření. Rozhodně se neboj dopředu, já jsem třeba hodně rozumově založený člověk, ale moje tělo fakt vědělo co dělá, na rozdíl od mojí hlavy. A pokaždé jsem si říkala, že kdyby něco, tak rodím v porodnici, kde jsou od toho zařízení, a mají na to lidi, aby mi pomohli. Přeji hodně štěstí, ať je to pokud možno rychlé, bezbolestné, bez komplikací či následků.
Indukce porodu: indikace, postupy a rizika
Budu maminka: Indukce porodu, jinak také vyvolání porodu, má své přesné indikace a postupy. Je třeba porod vyvolávat? Nastávající rodička v termínu porodů často čelí otázkám „Tak co, už? Furt nic?“. Většinou je podobné nevhodné vyptávání pro ženu nepříjemné. Sama má plnou hlavu toho, kdy už konečně porodí a jak bude porod probíhat. Ke konci těhotenství již většinou chodí na kontroly do porodnice nebo ke své soukromé porodní asistentce. V případě návštěv v nemocnici se na kontrole v termínu či po termínu začíná mluvit o tzv. indukci porodu. Indukce porodu, jinak také vyvolání porodu, má své přesné indikace a postupy. Ožehavá otázka je to, zda je termín porodu správně určený. V učebnicích se uvádí, že termín porodu se spočítá tak, že k prvnímu dni poslední menstruace přičteme 40 týdnů. Toto je ale zavádějící, protože všechny ženy nemají stejně dlouhé cykly a v různých cyklech dochází také jinak k ovulaci. Tedy je třeba brát takto vypočítaný termín s rezervou asi 10 dní. Správně by mělo být těhotenství označováno jako potermínové až po ukončení 42.tt.
Metody vyvolání porodu: Hamiltonův hmat, dirupce (protržení vaku blan), preindukce a indukce prostaglandiny, syntetický oxytocin. Dirupce vaku blan by se měla provádět pouze v termínu porodu a pokud je děložní hrdlo dostatečně prostupné a připravené. Pokud jsou kontrakce slabé, většinou následuje podání umělého oxytocinu. V ostatních případech by samotné indukci porodu měla předcházet preindukce. V rámci preindukce se zavádějí prostaglandiny do zadní klenby poševní. Cílem by mělo být to, že děložní hrdlo dozraje, je měkké a prostupné, ideálně i otevřené. Pak následuje v rámci indukce zavedení prostaglandinů přímo do děložního hrdla. Dále se postupuje erupcí vaku blan a podáním oxytocinu do žíly.
Ne vždy je vše dokonalé a i během indukce se vyskytují komplikace u ženy či dítěte nebo chyby ze strany personálu. Jednou z chyb je například přílišná aktivita porodníka. Velkou chybou je také špatné stanovení termínu porodu a vyvolávání porodu u ženy, která má nesprávně stanovený termín. Děložní hrdlo je pak naprosto nepřipravené, žena zbytečně vystresovaná a počet takových indukcí vede ke komplikacím a ukončení císařským řezem. Největší chybou bývá jednoznačně vyvolávání porodu u ženy, která má správně určený termín porodu, ale indukce je zahájena před nebo v 41.tt. Neetické je také zahajovat indukci v odpoledních hodinách u nevyspalé či unavené klientky. Samostatnou kapitolou v rámci vyvolání porodu je tzv. programovaný porod. Žena většinou bývá domluvená s konkrétním porodníkem, kterého si přeje mít u porodu. Jsou domluveni na určitý termín. Ze statistik vyplývá, že nejméně 10-12% vyvolávaných porodu končí císařským řezem (dle WHO celkové % císařských řezů nad 15% již nemá žádný efekt pro záchranu dětí). Indukce porodu je zákrok jako každý jiný a nesmí být proveden bez řádného poučení a souhlasu ženy.
Vedení III. doby porodní a komplikace po porodu
Nepravidelnosti III.doby porodní rozdělujeme do celkem tří dalších kategorií, které následují po porodu plodu. Po porodu následuje proces retrakce dělohy. Ten probíhá po celé děloze kromě místa, kde je umístěna placenta. Po určité době nastane kontrakce, která tuto placentu odloučí a placenta se vyloučí z porodních cest zcela ven. Tento mechanizmus je potřeba ničím nenarušovat, tj. žádnou masáží dělohy, tahem za pupečník apod. Medikamentózním zásahem do odlučování placenty pouze zkrátíme prodlevu mezi retrakcí dělohy a kontrakcí děložní a můžeme tak snížit krevní ztrátu. Poruchy odlučování placenty představují kontrakce, které jsou sice vydatné, ale nemohou placentu zcela odloučit. Tyto jevy nastávají po náročném a dlouhém porodu, v důsledku děložní hypotonie nebo přítomnosti děložních myomů, atd. Kromě těchto jevů může také nastat porucha inzerce placenty. To znamená, že placenta inzeruje v místech, kde byla decidualizace nedostatečná např. v dolním děložním segmentu. Tyto situace mohou častěji nastat po předchozích operacích na děloze. Placenta pak následně prorůstá do děložní stěny. Vedení III. doby porodní je velice adekvátní, pokud žena nekrvácí a my jsme nepodali žádné medikamenty, můžeme na porod placenty vyčkávat až hodinu. S medikamenty by poté tato doba neměla překročit 30 minut. Pokud ani po této době nedojde k odloučení, přecházíme do postupu provedení manuální lýzy. Manuální lýzu neprovádíme u placenty accrety, increty a percrety. V jejich případě jsme nuceni provést hysterektomii.
Po každém porodu je potřeba pečlivě zkontrolovat jestli byla placenta porozena celá včetně všech porodních obalů. Pokud by zůstala část placenty v děloze, došlo by k poruše děložní retrakce a rodička by tak byla ohrožena rozsáhlým krvácením, proto je potřeba krvácení po porodu pečlivě kontrolovat a včas zasáhnout. Po porodu je rodička nejvíce ohrožena velkým krvácením z důvodu nedostatečné refrakce dělohy a nadměrného krvácení. Děložní atonie je závažný stav, který když se nezachytí včas tak může vést až k rozvoji hypovolemického šoku a k diseminované intravaskulární koagulaci. První pomoc při této situaci je jemná děložní masáž, která vyvolá kontrakci nebo uchopení dělohy do dlaně a překlopení směrem ke sponě. Díky překlopení dojde ke stisknutí cév vedoucí krev k děloze a krvácení tímto manévrjem zmírníme. Poté aplikujeme intravenózně v infuzi uterotonika (např. oxytocin).
Samozřejmě musíme zkontrolovat úplné vyloučení placenty nejčastěji pomocí ultrazvukového vyšetření. Vedení III. Při zjevné obstrukci či známkách aspirace (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a ABR, pak dále ještě test na syfilis, event. v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby - abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) - i.v. mezi tyto manévry patří např. odloučenou placentu žena porodí (max. prozkoumáme celistvost blan).
Velká poznámka: překotný porod je označován porod, který je kratší než dvě hodiny. Častější bývá u žen, které už dříve rodily, než u prvorodiček, ale není to pravidlem. Pokud máte velmi silné stahy rychle za sebou, volejte rychlou záchrannou službu a postupujte podle jejich pokynů. Nahlaste, o kolikátý jde porod, v jakém týdnu těhotenství jste, jak časté máte kontrakce a zda vám odtekla plodová voda. Pokud je hlavička v porodních cestách, počkejte na kontrakci a při ní pak tlačte, zkuste ale netlačit příliš, abyste zmírnila tlak na lebku dítěte. Mimo stahy volně dýchejte a připravte si ručník pro případné zajištění hráze.
Praktické poznámky z praxe
- Ve chvíli překotného porodu je užitečné mít partnera či doprovod, který zavolá záchranku a bude řídit situaci podle pokynů operátorky.
- Nepořizujte si paniku, porodní asistentky a záchranné složky jsou na podobné situace školené a pomohou již mnoha rodičům.
- Připravte si na ruce ručník, osušku či plenku pro rychlou pomoc při zrodu miminka a ochraně hráze.
- Nepřestřihujte pupečník hned po narození; nejlepší bývá podvázat pupečník a počkat na ošetření zdravotníky.
- Po porodu sledujte kompletnost placenty a včas zasáhněte při známkách krvácení či zadržení.

Gynekologické tipy pro přípravu na vyvolání porodu
Poznámky z příběhů a zkušeností
„Pocit, že porod může být rychlý a překotný, se dá zažít - a i když je to stresující, je možné prožít to bez závažných komplikací.“ Některé zkušenosti ukazují, že rychlý porod nemusí znamenat nervózní stav či špatnou péči, avšak záchrana života a zdraví matky i dítěte je vždy prioritou. V dalších příbězích se objevují odchylky od standardního průběhu a důležitost informovaného souhlasu, komunikace a připravenosti porodního týmu.
„Před 4. porodem se doba porodní do jisté míry zkracovala, ale poslední porod byl opět rychlý.“ Zkušenosti různých žen ukazují, že časová dynamika porodu se může lišit i u stejného člověka a mezi jednotlivými porody. Příběhy často potvrzují, že důležité je volit poroďi s důvěrou v zdravotnický personál a mít plán pro případ komplikací.