Porodní trauma je termín, který zahrnuje všechny emocionální a fyzické následky, které mohou maminky po císařském řezu zažívat. Pro mnoho maminek bývá císařský řez zcela nečekaný. Většinu těhotenství mluvíme o vaginálním porodu (o císařském řezu se sice obvykle mluví, ale málokdy se o něm mluví podrobně). Naléhavost operace a její invazivní povaha vyvolává u mnoha žen pocit strachu a naprosté nepřipravenosti.
Co císařský řez ve skutečnosti znamená
Císařský řez je velká břišní operace, se kterou se pojí krátkodobá i dlouhodobá rizika pro matku i dítě. Na jedné straně může život zachránit, na straně druhé ho může ztížit. Pro ženu představuje až třikrát vyšší riziko mateřské úmrtnosti, jizva na děloze je navíc riziková pro další těhotenství a porody. Dítě může být při operaci poraněno, při plánovaném císařském řezu navíc hrozí zhoršená poporodní adaptace. Je zde také vyšší riziko diabetu a autoimunitních onemocnění v dospělosti.
Operační zakončení porodu v podobě vakuumextrakce (VEX), forcepsu (kleští) či akutního císařského řezu je vždy spojeno s velkým stresem, v případě akutní hypoxie plodu či masivního krvácení jde často o minuty. V těchto situacích je více než kdy jindy důležitá respektující komunikace zdravotníků se ženou a jejím doprovodem.

Fyzické následky a rekonvalescence
Pokud jde o fyzické příznaky, které ženy po císařském řezu pociťují, velmi časté jsou bolest, necitlivost a zvláštní pocity v oblasti řezu. Ve většině případů bolest v oblasti císařského řezu trvá přibližně 3-6 měsíců. Císařský řez je jediná velká operace, po které musíte už pár hodin „po“ stát na nohou a starat se o dalšího člověka. Fyzicky a psychicky náročný je nejen průběh samotné operace, ale zejména první dny a týdny rekonvalescence.
Zpočátku budou některé pohyby, zejména ty, které zahrnují břišní svaly nebo svaly žaludku, velmi bolestivé nebo přímo nemožné. Když vstáváte z postele, zkuste se přetočit na bok. Prvních ještě několik dní se o ošetření jizvy po operaci postará zdravotní personál. Šev může zpočátku bolet nebo štípat. Doporučuje se přibližně dva měsíce vyhnout větší fyzické zátěži, zejména zvedání těžkých břemen.
Pokud vás jizva nebolí, můžete si milovat už přibližně po měsíci. Pokud je pro vás cvičení důležité, je však důležité, abyste se k fyzické aktivitě vraceli pomalu a pozvolna, postupně. Pro ženu operace znamená velké vyčerpání spojené s vedlejšími účinky anestezie. Je vhodné přibližně dva měsíce vyhnout větší fyzické zátěži, zejména zvedání těžkých břemen.
Péče o jizvu
Vzhled jizvy na kůži nemusí vypovídat nic o tom, jak je zhojená na úrovni hlubších vrstev. I na pohled hezká jizva může způsobovat v těle obtíže a zaslouží si péči. Alespoň jednu návštěvu u zkušené gynekologické fyzioterapeutky doporučujeme každé ženě po císařském řezu. S péčí o jizvu může také pomoci dula nebo porodní asistentka, která se císařovnám věnuje. O jizvu po císařském řezu je potřeba se starat také pravidelně doma. Pomoci vám s ní může naše olejové sérum nebo guasha na masáž jizvy.

Vliv na kojeni a raný kontakt s dítětem
Samotný průběh porodu nemá na nástup laktace až takový vliv jako to, co se děje kolem. Pokud po císařském řezu dojde k delší separaci, může být start kojení opravdu náročnější. Prevencí problémů s kojením je výběr porodnice, která podporuje včasné přisátí, nepřetržitý kontakt ženy a novorozence, co možná nejčastější kontakt kůže na kůži a kvalitní laktační poradenství. Laktační psychóza je spíše vzácný psychický stav, který je spojený s extrémními výkyvy nálad, výpadky paměti nebo poruchy soustředění. Mnohem častěji se u žen po porodu objevuje poporodní blues, poporodní úzkosti či deprese, projevit se může také posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Psychické následky a porodní trauma
Porodní trauma je náročná psychická zkušenost, která nastala během porodního procesu. Bývá spojena s projevy intenzivního strachu, únavy, podrážděnosti, apatie či dezorientace. Kolik žen má po porodu psychické potíže? Podle Australian Birth Trauma Association se posttraumatický stresový syndrom (PTSD) týká každé páté ženy, která porodí své miminko s pomocí císařského řezu. Menší výskyt bývá u žen, které mají porod dopředu naplánovaný a prožijí ho v částečné anestezii. Vyšší riziko rozvoje traumatu představuje akutní císařský řez, zejména ten v anestezii celkové.
Nejčastěji je trauma spojováno s nerespektující péčí během porodu, nenadálou život ohrožující situací, necitlivými zásahy, odloučením od miminka či akutním ukončením porodu - třeba právě císařským řezem. Bagatelizace bolesti, nedostatek empatie, manipulace, direktivní komunikace nebo zastrašování jsou naprosto zavrženíhodné způsoby chování. Přesto se během porodu či pobytu na oddělení šestinedělí mohou stát.
Většinou se ženy na tento způsob porodu dopředu nepřipravují, nevědí, co je čeká a jen málo porodnic se snaží o to, aby i císařský řez byl pro ženu, její doprovod a narozené miminko příjemným zážitkem. Ženy bývají překvapené intenzitou bolesti po operaci, zaskočí je délka rekonvalescence i separace od miminka, která je s císařským řezem ve většině porodnic spojená.

Typické psychické projevy
- Úzkost, strach, panika
- Snížené sebevědomí, pocity selhání („Nezvládla jsem porodit. Jsem špatná máma?“)
- Deprese, poporodní blues
- Posttraumatická stresová porucha (noční můry, flashbacky, vyhýbavé chování)
- Obtíže v navázání vztahu s dítětem, pocit „ukradeného porodu“
Příčiny, proč trauma vzniká
Nejčastěji je trauma spojováno s nerespektující péčí během porodu, nenadálou život ohrožující situací, necitlivými zásahy, odloučením od miminka či akutním ukončením porodu. Není výjimkou, že jsou ženy rodící císařským řezem často vystavovány nevhodným a dehonestujícím poznámkám, které jejich sebevědomí a psychické pohodě nijak nepomáhají. Situace, při které dojde k akutnímu a život ohrožujícímu stavu, může způsobit trauma nejen na straně ženy, ale také jejího doprovodu nebo i přítomných zdravotníků.
Po porodu můžete cítit celou škálu emocí - od smutku, po hněv, zklamání až po pocit nespravedlnosti. K těmto pocitům často přispívá i míra vlastního očekávání, které od porodu žena měla. Současné nastavení systému většinou příliš nerespektuje porodní proces, jeho dynamiku a fyziologii. S úmyslem urychlení porodu jsou ženám nabízeny různé intervence - klystýr, cévkování, dirupce vaku blan či použití syntetického oxytocinu. Každý takový zásah s sebou nese řadu rizik a může (ale samozřejmě nemusí) způsobit různé vedlejší účinky, o kterých by žena měla být dopředu srozumitelně a objektivně informována.
Léčba a podpora po traumatickém porodu
Většinou ženy po traumatickém porodu potřebují pocit, že jsou vyslyšeny a ujištěny, že jejich reakce a pocity jsou normální a že mají oporu v rodině i u odborníků. Lidé často potřebují, aby se jejich zážitek pojmenoval a rozebral s někým, kdo rozumí porodnické problematice. Může to být lékař, porodní asistentka, zkušená dula nebo i kamarádka, která si už podobnou zkušeností prošla.
Pokud se točíte v kruhu dlouhodobého smutku, vyčerpání, strachu o miminko nebo se vám neustále vrací situace, které nastaly během porodu, doporučujeme vyhledat odbornou psychologickou pomoc. V dnešní době již u nás působí celá řada psychologů a psychoterapeutů, kteří vám mohou pomoci i s takto specifickou zkušeností. Projekt Úsměv mámy sdružuje peer-to-peer konzultantky, které se na pomoc ženám v těhotenství a po porodu zaměřují. Pokud vám osobní setkání s terapeutem nevyhovuje, můžete vyzkoušet online psychoterapii Hedepy. Některé zdravotní pojišťovny na psychoterapii přispívají, zeptejte se na možnosti příspěvků u té své.
Léčba zahrnuje psychoterapii, případně specializované intervence na zpracování traumatu. Užitečná může být podpůrná skupina kamarádek či přímo matek, jež též rodily císařským řezem. Sdílení zkušeností, pocitů i obav pomáhá. Pokud byl pro vás první porod císařským řezem traumatickým zážitkem, je vhodné ho znovu rozebrat spolu s porodní asistentkou, dulou nebo zkušeným terapeutem. Mělo by dojít k pochopení, proč k císařskému řezu došlo a co trauma způsobilo.
Rané trauma vzniká už během těhotenství, dítě je odraz prožívání matky. Nadměrná péče není empatická
Praktické kroky v období po porodu
- Ujistěte se, že jste s novorozencem v častém fyzickém kontaktu (skin-to-skin), pokud to zdravotní stav umožňuje.
- Vyhledejte pomoc laktační poradkyně nebo poradny pro kojící matky, pokud jsou potíže s kojením.
- Vyžádejte si podrobnou porodní dokumentaci, pokud nerozumíte průběhu porodu nebo jej chcete rozebrat s odborníkem.
- Hledejte psychologickou podporu - terapeuta, peer-to-peer programy, podpůrné skupiny.
- Pečujte o jizvu: fyzioterapie, návštěva gynekologické fyzioterapeutky, domácí péče (masáže podle doporučení odborníka).
- Dejte si čas na rekonvalescenci, naplánujte si odpočinek a materiální i emoční podporu od blízkých.
Možnosti prevence a přípravy
Aby se maminky neocitly v situaci, která je pro ně zcela neznámá, mohou se před porodem informovat o základech císařského řezu. Tak budou vědět, co mohou očekávat, pokud k císařskému řezu skutečně dojde. Pokud vás čeká plánovaný císařský řez, měla byste mít možnost probrat s lékařem průběh porodu, všechna rizika a také vaši představu toho, jak chcete porod prožít. Ptejte se na předoperační přípravu, průběh operace i kroky, které budou následovat. Zjistěte možnosti, které vám i vašemu miminku mohou porod zpříjemnit.
Je možná přítomnost partnera či duly přímo na sále? Lze ztlumit světlo či využít aromaterapii? Jaká je v dané porodnici šance, že se podaří částečná anestezie? Myslete na to, co se bude dít po porodu s miminkem. Bude vám nebo vašemu partnerovi umožněn skin-to-skin bonding? Bude dostatek prostoru na dotepání pupečníku? Bude základní ošetření miminka provedeno ve vaší blízkosti nebo za přítomnosti partnera?
Výběr porodnice a komunikace s personálem
Předporodní příprava, průběh samotné operaci i poporodní péče probíhá odlišně nejen v jednotlivých porodnicích, ale dokonce každý jeden zdravotník má trochu jiné zvyklosti. Proto je velmi důležité se dopředu ptát, jakou praxi má vámi vybraná porodnice. Lišit se může den nástupu do porodnice, přístup k pití před operací, úspěšnost regionální anestezie, způsob vybavení miminka i šití rány, otevřenost k bondingu, doba, po které se poprvé vstává nebo péče na oddělení šestinedělí.
Pokud k akutnímu císařskému řezu opravdu dojde, ptejte se lékařů na vše, co vás zajímá. I v akutní situaci máte právo na respektující komunikaci a validní informace. Po porodu by za vámi měl přijít lékař a probrat s vámi, co se během porodu stalo, jak operační porod probíhal, zda je nyní všechno v pořádku a jak budou probíhat další dny v porodnici. Pokud nebudete mít ihned po porodu sílu na doplňující otázky, můžete o další konzultaci požádat později.
Specifické situace a mýty
Existuje mnoho mýtů o císařském řezu, které zvyšují zmatek a obavy. Mýtus, že císařský řez je vždy bezpečnější varianta, není pravdivý. Císařský řez je velká operace s riziky. Mýtus, že po císařském řezu nelze rodit vaginálně, také neplatí. Většina žen po císařském řezu mohou zkusit tzv. TOLAC neboli „pokus o vaginální porod po císařském řezu“. Úspěšnost vaginálního porodu po císařském řezu RCOG udává mezi 72 a 75 %, u nás jsou čísla nižší. Lehce větší šanci na VBAC mají porody, které začnou samy, u indukovaných porodů je větší riziko opakovaného císařského řezu a také vyšší riziko ruptury dělohy.
Další častý mýtus: „Císař na přání není možný“ - legislativně sice v České republice možný není, to ale neznamená, že se v praxi neděje. Důvodem, proč ženy o císařský řez bez indikace žádají, bývá zejména velký strach z vaginálního porodu, který by v ideálním případě měl být řešen nabídkou odborné psychické pomoci.
Jak pomoci sama sobě nebo blízké po traumatu
Je tedy čas, abyste se o sebe postarali. Dopřejte si čas, podporu, péči o sebe a pochopení, které byste chtěla dopřát jiné mamince ve vaší situaci. A neváhejte se obrátit o pomoc, pokud ji potřebujete. Zejména v prvních několika dnech může mít vaše tělo velké bolesti. Ačkoli to může znít velmi idealisticky, vřele doporučujeme, abyste si naplánovali čas na odpočinek.
Uznání a akceptace pocitů: Prvním krokem k uzdravení je uznat pocity a povolit si je plně prožít. Hledání podpory: Mluvte o svých pocitech s někým, komu důvěřujete, ať už jde o partnera, rodinného příslušníka, kamarádky, porodní asistentky, dulu nebo terapeuta. Odborná pomoc: Psychoterapie, fyzioterapie či jiná odborná pomoc může poskytnout bezpečný prostor pro prozkoumání a zpracování vašich emocí.
Techniky sebepéče: edukace péče o jizvu, péče o břišní stěnu, fasciální kontakt na jizvě, volit jemné přístupy bez tlaku na jizvu, dostatek spánku, teplá a vyvážená strava, kostní vývary, doplňky stravy. Stanovení realistických cílů: Nastavte si malé, dosažitelné cíle na cestě k uzdravení. Léčba vyžaduje čas, pochopení a podporu. Proces zamilovávání se do vlastního dítěte může být postupný a někdy vyžaduje více času.
Co si zapamatovat
- Císařský řez může zachraňovat život, ale není bez rizik pro matku ani dítě.
- Porodní trauma není automatický po císařském řezu, ale akutní a necitlivé okolnosti jeho vzniku zvyšují.
- Důležitá je informovanost, respektující komunikace a podpora během i po porodu.
- Pomoc odborníků (fyzioterapie, psychoterapie, laktační poradny) a peer-to-peer skupin může významně zlepšit zotavení.

Pokud právě prožíváte těžké emoce po císařském řezu, vězte, že nejste sama. Dopřejte si čas na hojení, vyhledejte podporu a nebojte se požádat o odbornou pomoc - proto, abyste se mohla cítit lépe vy i vaše rodina.