V roce 2024 se narodilo historicky nejméně živě narozených dětí, a to 84 311. Meziroční se počet živě narozených dětí snížil o 6,8 tisíc a jednalo se o třetí pokles počtu narozených v řadě. Počet porodů mezi roky 2023 a 2024 poklesl z 90 362 na 83 565, tedy o 6,8 tisíc (tj. o 7,5 %).
Průměrný věk matky při narození dítěte stoupl po třech letech stagnace na úrovni 30,4 let a jeho hodnota dosáhla 30,5 let. V prvním pořadí se nejvíce projevoval pokles narozených dětí, a to jak u počtu narozených, tak i u úhrnné plodnosti. V roce 2024 se narodilo 43 391 chlapců (51,5 %) a 40 920 dívek (48,5 %), což odpovídá sekundárnímu indexu maskulinity 106,0 chlapců na 100 dívek.
Mrtvě se v roce 2024 narodilo 291 dětí, o 15 méně než v roce 2023. Míra mrtvorozenosti (podíl mrtvě narozených ze všech narozených) se meziročně zvýšila na 3,4 ‰. V průběhu poslední dekády se míra mrtvorozenosti pohybovala v rozpětí 3,3 ‰ až 3,9 ‰.
Jednočetných porodů bylo 82 535 a zbylých 1 030 porodů bylo vícečetných - v 1 023 případech dvojčata a v 7 trojčata. Podíl vícečetných porodů byl stejně jako v předchozím roce 1,2 %. Tento podíl se od roku 2015 postupně snižoval (v roce 2015 byl 1,5 %).
Průměrná porodní hmotnost živě narozených dětí, u nichž byla porodní váha zjištěna, v roce 2024 dosáhla 3 318 g (o 2 gramy méně než v roce 2023). Meziroční pokles průměrné porodní hmotnosti byl zaznamenán pouze u dívek (o 8 gramů, z 3 255 g na 3 247 g). Průměrná porodní hmotnost chlapců naopak vzrostla o 2 gramy (na 3 385 g).
Nejčastější porodní hmotnosti byly 3 000-3 499 g (38,6 %), následovaly 3 500-3 999 g (29,5 %) a 2 500-2 999 g (16,5 %). Novorozenců s hmotností 4 000 g a více bylo 8,7 %, podíl nízké porodní hmotnosti pod 2 500 g byl 6,6 %. Před deseti lety byly podíly váhových kategorií bližší, avšak od roku 2016 převažovaly děti s vyšší porodní hmotností.
Délkou těhotenství souvisí i hmotnost novorozence: nejčastěji se rodí děti ve 40. dokončeném týdnu (cca 30 %), dále ve 39. dokončeném týdnu (25 %), 41. týdnu (15-16 %) a 38. dokončeném týdnu (13-15 %). Předčasný porod (do 36 týdnů) byl v období 2015-2021 kolem 6,6-7,5 %, a v následujících třech letech mírně klesal na 6,7-6,9 %.
Podíl předčasně narozených dětí se liší podle věku rodičky: nejvyšší u žen do 20 let (10-11 %), u nejdéle narozených matek 40 let a starších (okolo 8-9 % v některých letech). U ostatních věkových skupin se podíl pohyboval mezi 6-8 %.
V roce 2024 se mimo manželství narodila 47,0 % živě narozených dětí, podíl dětí narozených v manželství činil 53,0 %. Absolutně bylo vdaným ženám narozeno 44 712 dětí, svobodným ženám 36 412 dětí (43,2 %), rozvedeným matkám 3 085 dětí (3,7 %) a ovdovělým matkám 102 dětí (0,1 %). Relativně nejvíce se meziročně snížil počet narozených rozvedeným a svobodným matkám, o 8 % a 7 %.
Podíl narozených ve 4. až vyšším pořadí zůstal kolem 15 %, na počátku desetiletí byl 48 % prvorozenců a na konci 46 %, druhorozených 39 % v roce 2024. V roce 2024 došlo k poklesu absolutního počtu živě narozených dětí všech pořadí, nejvýrazněji u prvorozených (o 9 %), dále u druhorozených (o 7 %) a u narozených ve třetím a vyšším pořadí o 5 %.
Podíl dětí narozených mimo manželství se liší podle pořadí narození: u prvorozených je 53,4 %, u druhorozených 32,7 % a u třetího a vyššího pořadí 13,9 %. Tento rozklad se v posledních letech mění, zejména vlivem ubývání narozených v roce 2022 a následném vývoji v letech 2023-2024.
Podíl mimomanželsky narozených dětí roste se vzděláním matky: v roce 2024 to bylo 31,7 % u vysokoškolsky vzdělaných matek, 49,7 % u středoškoláků s maturitou, 63,6 % u středoškoláků bez maturity a 78,4 % u matek se základním vzděláním. Z hlediska věku rodičky je nejvyšší podíl mimo manželství u nejmladších matkách do 19 let (nad 90 %). U 20-24 letých žen byl podíl okolo 70 %, u 30-34 let kolem 55 %, a u 40 let a starších kolem 70 %.
Podíl nevyplněných údajů o otci dítěte byl v roce 2024 nejvyšší u nevdaných matek se základním či nízkým vzděláním (až 50,0 %), nejnižší u matek s věkem 25-34 let (okolo 10-11 %). U dětí prvního a druhého pořadí byly údaje o otci častěji vyplněné než u dítěte třetího a vyššího pořadí (12,9 % a 10,8 % vs. 30,2 %).

Části demografické změny a ukazatele plodnosti
Celkové trendové zvyšování úhrnné plodnosti v poslední době vrcholilo v roce 2018 na 1,71 dítěte na ženu, následovaly roky 2019-2020 a v roce 2021 došlo k nárůstu na 1,83 dítěte. Následně v letech 2022-2024 došlo k výraznému poklesu (o 11 %, resp. 10 %), a v roce 2024 byla úhrnná plodnost 1,37 dítěte na jednu ženu. Podobně se vyvíjela i čistá míra reprodukce: mezi léty 2015 a 2018 rostla z 0,76 na 0,83 a v dalších letech stagnovala.
Necelá polovina matek byly nadále prvorodičky. Nadále pokračuje nárůst podílu porodů císařským řezem (25,0 %). Perinatální úmrtnost klesla a zůstává na nízké úrovni; ročně zemře asi deset matek a perinatální mortalita se pohybuje kolem 4,7 promile úmrtí novorozenců. Počty narozených dětí klesají napříč kraji; největší pokles od roku 2021 činí 28-32 %.
Podíl dětí narozených mimo manželství se zvyšuje i v čase, zejména u druhorozených a třetích a vyšších pořadí, a to kvůli změnám ve struktuře porodnosti a reprodukčního chování. Z pohledu zdravotnického systému rostou výzvy související se stárnoucí populací rodiček a nutností řešit rizikové těhotenství při vyšším věku žen.
Tabulky a související data
- Tab. 4.1: Rozdělení živě narozených dětí podle pořadí narození a manželství
- Tab. 4.2: Průměrná porodní hmotnost podle délky těhotenství
- Tab. 4.4: Podíl narozených podle rodinného stavu rodičky
- Tab. 4.5: Podíl narozených mimo manželství podle pořadí narození
- Tab. 4.6: Vývoj úhrnné plodnosti v letech 2012-2024
tags: #tehotne #zeny #statistika