Blížící se porod březí fenky nenechá mnohé z chovatelů klidně spát. Každý listuje v literatuře, případně zjišťuje na internetu vše, co se může hodit. Gravidita se u feny zjišťuje nejčastěji ultrasonograficky, kdy již od 23. dne (někdy i od 20. dne od posledního krytí) můžeme vidět výsledek snažení. Na sonu vidíme, zda je fena březí či nikoliv, případně zda je plodů „málo nebo hodně“. Později vidíme i diferenciaci na hlavičku a tělíčko, srdeční činnost atd., rozhodně ale nemůžeme budoucí štěňátka přesně spočítat. Pokud bychom chtěli znát i tento údaj, nezbývá nic jiného než rentgenologické vyšetření břišní dutiny feny, nejčastěji v posledním týdnu gravidity (nejdříve však 45. den březosti).
Samotný porod feny může probíhat naprosto hladce, kdy páníček jen přihlíží a těší se z nových přírůstků nebo s částečnou pomocí chovatele, případně i s komplikacemi, které musí řešit veterinární lékař. I. Fáze - otevírání porodních cest. II. Fáze - vypuzování plodu, kdy děložní stahy dosahují maximální intenzity (resp. kontrakce zesilují, zvyšuje se jejich frekvence a přidružují se i břišní kontrakce). III. Fáze - vypuzování placenty. Dochází již k zeslabení porodních bolestí, uvolnění lůžka a jeho postupným vypuzením. Kontrakce jsou slabší, nepravidelné, jako by nekoordinované. Z pohledu běžného chovatele není nutné jednotlivé fáze porodu rozlišovat.
Poslední dny před porodem dochází u fenky k relaxaci pánevních a břišních svalů, otoku a zvětšování vulvy, dále k drobnému hlenovitému výtoku z pochvy. Přibližně 24 hodin před porodem klesá tělesná teplota o 1 - 1,5 ºC. Den před porodem některé feny odmítají stravu, více pijí a více močí, vytvářejí si a přerovnávají si pelíšek či porodní box, vyhledávají pozornost majitele nebo se jej naopak straní. Někdy dochází i ke spontánnímu odtoku mléka ze struků. Charakteristickým příznakem blížícího se porodu je zvýšená dechová i tepová frekvence (3 - 12 hodin před porodem), dále nástup děložních a břišních kontrakcí (majitel pozoruje jaké si propínání a povolování břicha).
Některé „citlivější“ prvorodičky mohou být zmatené, nervózní, ohlížejí se, někdy mohou mít i snahu utéct. Se zvyšováním frekvence a četnosti děložních i břišních stahů vstupujeme do fáze „vlastního porodu“. Odtéká plodová voda a dochází k vypuzení prvního štěněte. Zda plod přichází na svět hlavičkou či zadečkem napřed je u fenky vcelku jedno, možné jsou obě pozice. Po vybavení štěněte z porodních cest necháme veškerou práci na fence, pokud si fenka neví rady je třeba jí pomoci, tzn. vybavit plod z plodových obalů, podvázat a přerušit pupeční šňůru, přiložit mládě ke strukům. Amniový obal roztrhneme, plod otřeme suchým hadříkem nebo papírovou utěrkou, vytřeme hleny z tlamičky a umožníme tak dýchání štěněte. Přerušení pupečního provazce. Pokud fena sama pupeční šňůru nepřekouše, musíme ji podvázat a přestřihnout. Podvaz provádíme cca 1,5 - 2 cm od pupku tenkým provázkem nebo tlustší nití (tloušťka asi tak bavlny na vyšívání).
Plodové obaly. Každé štěně je v děloze kromě amniové blány ukryto ještě v dalších plodových obalech, které musí být z dělohy vypuzeny. K vypuzení takovéhoto obalu dochází nejčastěji pár minut po odchodu štěněte. Někdy může být obal vytlačen i štěnětem následujícím. Může nastat i situace, kdy po narození 2 - 3 mláďat odejde najednou stejný počet placent. Důležité je tyto obaly počítat! Množství placent by se mělo shodovat s počtem narozených mláďat. A aby to nebylo úplně jednoduché - existuje i možnost (a není výjimkou), že je více štěňat v jednom plodovém obalu a tak počty placent a štěňat nemusí sedět zcela přesně. Důležité je ale to, aby po posledním štěněti placenta odešla zcela jistě!
Jak z předchozích řádků vyplývá, porod fenky nemusí být nic složitého a pokud půjde vše tak, jak mám, případně s částečnou dopomocí, vystačíte si i s běžnou domácí lékárničkou. Je dobré mít připraveny nůžky, niť či tenký provázek na podvaz pupku, pár ručníků a papírové utěrky. V některé literatuře najdete i doporučení o dezinfekci na čerstvě ustřiženou pupeční šňůru. Vzhledem k tomu, že fenka si zpravidla vše ošetří a olíže, je dezinfekce téměř zbytečná. Dále je potřeba tužka a papír, kde je dobré si zaznamenávat průběh porodu, resp. porodní časy. Určitě je dobré znát a mít napsané telefonní číslo na vašeho veterinárního lékaře, dále na kliniky s non-stop provozem, případně i na veterinární záchrannou službu. Porod v noci bývá častější než přes den. V průběhu porodu mohou nastat i komplikace. Co je tedy normální a co je problém? Odteče-li na začátku porodu plodová voda, mělo by být v poměrně krátké době vypuzeno i první štěně. Pokud se tak nestane do 4 - 5 hodin i přes viditelné porodní bolesti, bude nutný zásah veterináře. Pokud bude vše v pořádku a první štěně je již na světě, další potomci mohou odcházet v rozmezí několika minut až hodin.
Interval mezi štěňaty by při viditelných kontrakcích neměl být delší než 2 hodiny. Za patologii se považuje i situace, kdy fena má velmi intenzivní kontrakce se snahou rodit po dobu delší 30 min bez vypuzení dalšího plodu. Mezi patologické stavy patří i výtok zelených plodových vod bez vypuzení plodu (příp. i jiný patologický výtok - např. hnis, výrazně zapáchající hlen či masivní výtok krve). Máme-li zjištěn počet štěňat a víme tedy, že narozená štěňata nejsou ještě všechna, považujeme za problém vymizení kontrakcí a interval od posledního narozeného štěněte delší než 6 hodin. Dále považujeme za chybu, pokud celková doba porodu je více než 24 h, případně pokud dojde k narušení celkového zdravotního stavu.
Po ukončení porodu se začne matka naplno věnovat potomkům, olizuje je, čistí a přikládá ke strukům. Po porodu je potřeba vyhodnotit stav štěňat, zajistit teplotu prostředí kolem 30°C a v případě potřeby použít vyhřívací dečku. Někdy je nutné provést rychlou pomoc, pokud štěně nedýchá, nebo má překážku v dýchání, a fenka nevykazuje zájem o mláďata. V takových případech lze podpořit dýchání masáží hrudníku a použitím odsávačky hlenů.
Často se říká, že před porodem bývá lepší mít připravený porodní box, savé podložky, čisté ruce a sterilní nářadí. Přibližně týden před očekávaným porodem připravte fence porodní prostor a prostor pro odchov štěňat. Optimální teplota a suché prostředí jsou klíčové pro první dny štěňat. Po ukončení porodu je vhodné nechat fenku s mláďaty o samotě, ale zároveň mít kontakt na veterináře pro případ potíží. Porodní informace uvádí, že v prvních dvou týdnech je důležité zajistit mléko a kvalitní výživu pro matku i mláďata, což výrazně ovlivní zdraví vrhu.
Porod koně na pastvině
U březích fen je důležité plánovat očkování a odčervení. První očkování proti herpesviru (CHV) by mělo proběhnout nejlépe na začátku hárání, nejpozději 7-10 dní po nakrytí; revakcinace 1-2 týdny před očekávaným porodem. Odčervení bývá doporučeno 14 dní před porodem a následně 14 dní po porodu a dále v pravidelných intervalech podle doporučení veterináře. Přípravek Panacur je často doporučován pro bezpečné použití u březích fen a štěňat.
V období po porodu je nutné monitorovat, zda má fena dostatek mléka. Pokud štěňata nesají, nebo rychle nepřibírají, řeší se umělá výživa. Kvalitní mléko a jeho imunoglobuliny jsou klíčové pro ochranu novorozenců. U štěňat je důležité sledovat termíny vakcinací a odčervení, aby byl odchov co nejúspěšnější. V prvních dnech po porodu doporučujeme sledovat i teplotu prostředí a zajistit vhodné podmínky pro odstavení mláďat.
Veškeré výše zmíněné postupy by měly být konzultovány s vaším veterinárním lékařem. Většina porodů probíhá přirozeně, ale připravenost a klidný postup chovatele výrazně snižují rizika pro matku i štěňata. Pokud se objeví komplikace, okamžitá konzultace s veterinářem je klíčová.