Statistiky těhotenství mezi mládeží a perinatologické trendy v České republice

Česká gynekologická a porodnická společnost (ČGPS ČLS JEP) a Česká neonatologická společnost budují ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR komplexní informační systém, který sleduje všechny podstatné aspekty péče o rodičky a novorozence. Nová data za období 2020 až 2022 potvrzují vysokou úroveň dostupnosti a kvality této péče, kterou nenarušila ani epidemie COVID-19. V nejvýznamnějších parametrech jako je např. novorozenecká nebo mateřská úmrtnost se ČR svými výsledky řadí mezi nejlepší země světa.

Celkové výsledky perinatologické péče a centralizace

České porodnictví dosahuje i v mezinárodním srovnání vysoké míry centralizace péče o nejtěžší případy (93 % je řešeno specializovanými centry). Zajištění plné dostupnosti péče o maminky a novorozence ve všech krajích ČR je naprostou prioritou ministerstva. Ačkoli se v této oblasti můžeme pyšnit vynikajícími výsledky, nesmíme zapomínat na průběžnou kontrolu kvality. Nejnovější data skutečně potvrzují velmi nadprůměrné výsledky české perinatologické péče i v mezinárodním srovnání.

Evidujeme tedy velmi nízkou mateřskou mortalitu (3,4 úmrtí na 100 tis. živě narozených), novorozeneckou mortalitu (1,6 zemřelých ve věku 0-27 dní na 1000 živě narozených dětí) i časnou novorozeneckou mortalitu (1,3 zemřelých ve věku 0-6 dní v daném roce na 1000 živě narozených dětí), dle mezinárodního srovnání Eurostat. Z praxe vyplývá, že 60 porodnic základní úrovně, 15 perinatologických center intermediární péče a 12 perinatologických center poskytujících intenzivní péči tvoří trojstupňový systém pokrývající všechny typy péče dle rizikovosti těhotenství a porodů.

Podrobnosti o počtech porodů a potřebné péči

Průměrný roční počet porodů za posledních pět let činí 107 152; z toho bylo v průměru 7 738 případů předčasně narozených dětí (7,1 %), jež vyžadovaly intermediární nebo intenzivní péči. Významně vyzdvihovaná je i vysoká míra centralizace v extrémně náročných případech a kvalita standardizovaných postupů v centrech specializované péče.

„Zajištění plné dostupnosti péče o maminky a novorozence ve všech krajích ČR je naprostou prioritou ministerstva. Ačkoli se v této oblasti můžeme pyšnit vynikajícími výsledky, nesmíme zapomínat na průběžnou kontrolu kvality.“

Průběh těhotenství a porodnost mezi mládeží

V republice se rodí stále méně dětí. Jen v loňském roce přišlo na svět přes 84 tisíc dětí, což je významný pokles oproti minulým desetiletím. Průměrný věk rodiček roste; podle údajů se pohybuje kolem 31,2 roku. Věkové rozmezí této problematiky souvisí s demografickými trendy a sociálními faktory. Reprodukční centra v roce 2022 léčila neplodnost pomocí IVF v průměrném věku 36,2 let u pacientek.

Podstatný je rozdíl mezi IVF a KET cykly. Do roku 2022 rostl počet KET cyklů, včetně cyklů zamrazení (FREMB, FROO), zatímco klasické IVF cykly mírně klesaly. Celkový počet cyklů asistované reprodukce roste, i když počty pacientek nemusí růst synchronně; důležité je, že cyklus se eviduje už ve chvíli rozhodnutí zahájit léčbu (princip intention to treat).

Rozdíly v objemech cyklů mezi jednotlivými centry mohou být značné: od 18 cyklů na nejmenší centrum po 3 504 cyklů u největšího centra v roce 2023. Neznamená to však, že větší centrum je automaticky kvalitnější; jde spíše o kontext dostupnosti a organizačních procesů napříč regiony.

Odborný pohled na bezpečnost a kvalitu péče

Důraz je kladen na to, aby standardy péče odpovídaly i mezinárodním doporučením, a aby centre specializované péče procházely akreditačním procesem. Jako klíčový poznatek zaznívá, že roli primárního poskytovatele během normálního porodu by měly plnit porodní asistentky, podle WHO. V praxi je však nejčastější scénář, kdy příjem vede lékař, porod vede porodní asistentka a závěr porodu opět lékař.

První hodiny po porodu se stále zlepšují: kontakt skin to skin roste na 77,5 % (2021), pupeční šňůra bývá přerušena až po dotepání (46,6 %) a novorozenec bývá vyšetřen na těle matky (14,9 %).

Kurzy a osvěta pro rodiče

Kurzy pro nastávající rodiče a praktické nástroje pro volbu porodnice zohledňují nejen medicínské parametry, ale i psychickou pohodu rodičů. Sledované indikátory zahrnují vývoj průměrného věku prvorodiček, podíl indukovaných porodů, a podíl kojenecké výživy a kojení po propuštění z porodnice. U žen, které měly uměle vyvolaný porod, bývá vyšší podíl akutních císařských řezů než u spontánních porodů.

V rámci prevence a plánování se řeší i otázky domácích porodů a porodních domů. Odborné komunity v ČR domácí porody nepodporují a nedoporučují je z hlediska bezpečnosti matky a dítěte. Vznikají však centra porodní asistence v nemocnicích, která zajišťují vysokou úroveň péče a okamžitou dostupnost specializovaných profesí.

Perinatologie a rizikové faktory

Stárnutí populace rodiček se uvádí jako hlavní rizikový faktor pro nárůst rizikových těhotenství. V Praze se odhadovaný věk prvorodiček pohybuje kolem 34 let. Z hlediska rozvodovosti a sociálních faktorů adolescentního mateřství poukazuje literatura na marginální, avšak sociálně významný problém. Předčasné porody zůstávají klíčovým bodem sledování; prediktivní programy a perinatologická centra pracují na snižování rizik komplikací a zlepšení výsledků.

Infografika: Trojstupňový systém péče v ČR a přehled perinatologických center

V souhrnu lze říci, že Česká republika má vysoce vyspělý systém péče o těhotné a novorozence s nízkou mortalitou a silnou komunitou perinatologů, přičemž kontinuálně pracuje na zlepšování dostupnosti, standardizace dat a kvality péče napříč regiony.

tags: #tehotna #skolacka #jihlava