Těhotná porušuje pracovní povinnosti: ochranná doba, práva a povinnosti zaměstnankyň i zaměstnavatelů

Pracovní právo poskytuje rodičům ochranu, kterou musí zaměstnavatelé dodržovat, a cílem je zajistit bezpečný vývoj dítěte i jistotu pracovních jistot pro matku. Do ochranné doby vedle těhotenství zaměstnankyně patří např. příchod dítěte do rodiny, mateřská a rodičovská dovolená a další opatření, která zabraují výpovědi v období těhotenství, porodu a péče o dítě.

Co je ochranná doba a koho se týká

Ochranná doba se vztahuje na těhotné ženy a na zaměstnance na mateřské a rodičovské dovolené. Neplatí však pro Dohodu o ukončení pracovního poměru dohodou, která představuje souhlas obou stran s ukončením pracovního poměru, tj. i souhlas zaměstnance, ani na některé jiné způsoby skončení pracovního poměru (např. z důvodu organizačních změn na straně zaměstnavatele).

Ochranná doba a konkrétní situace

  • Výpověď z důvodu těhotenství během ochranné doby bývá neplatná, pokud nejde o výslovně stanovené výjimky (rušení zaměstnavatele či jeho části, přesun sídla apod.).
  • Zaměstnavatel nemůže dát výpověď v ochranné době většinou z organizačních důvodů, vyjma bohužel výjimečných případů, např. zrušení zaměstnavatele či přemístění, kdy náleží odstupné.
  • V zkušební době může být ukončen pracovní poměr, ale i zde nesmí být důvod diskriminující vůči těhotenství; pokud by bylo zřejmé, že důvod je těhotenství, může jít o diskriminaci.
  • Pokud dojde k uzavření dohody o skončení pracovního poměru, musí být neplatnost dohody řešena soudně pouze tehdy, pokud byla podepsána pod nátlakem.

Mateřská dovolená

Podle zákoníku práce matka nastupuje na mateřskou dovolenou zpravidla šest týdnů před očekávaným dnem porodu; konkrétní datum nástupu si ale vybírá nastávající matka. Ženě je povinna oznámit nástup na mateřskou dovolenou, a to s dostatečnou předností; zároveň by měla prokázat datum očekávaného porodu. Mateřská dovolená trvá 28 týdnů. Po návratu z mateřské dovolené má zaměstnavatel povinnost vrátit zaměstnankyni na její původní práci a pracoviště, tedy na „stejnou židli“.

Matka může po skončení mateřské dovolené žádat o další dovolenou - klasickou placenou dovolenou - a zaměstnavatel je povinen vyhovět. Po tuto dobu se čerpá peněžitá pomoc v mateřství (dávka nemocenského pojištění). Podmínkou nároku je účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před čerpáním.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená je dalším druhem pracovního volna, které se poskytuje v souvislosti s narozením dítěte. Trvá až do tří let věku dítěte a náleží oběma rodičům (matce od skončení mateřské dovolené, otci již od narození dítěte). Dny nástupu a ukončení si rodič určuje sám. Po skončení rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště. Rodičovská dovolená není hrazena zaměstnavatelem; dávku obvykle vyplácí stát prostřednictvím OSSZ a její výše se odvíjí od zákonných limitů s možností volby rodičů.

Otcovská a rodičovský příspěvek

Otcovská dovolená se poskytuje otci dítěte po dobu dvou týdnů během šesti týdnů od narození. Rodičovský příspěvek může být čerpán až do věku tří let dítěte a může dosahovat různých částek (celkem 350 000 Kč pro jedno dítě, 700 000 Kč při více dětech), s volbou měsíční výše dávky a s limity stanovenými Úřadem práce. Dávky bývají doplňovány dle aktuálních zákonných ustanovení a směrnic EU.

Právní rámec a ochrana před diskriminací

Čl. 32 Listiny základních práv a svobod zaručuje těhotným ženám zvláštní péči a ochranu v pracovních vztazích. Antidiskriminační zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zahrnuje diskriminaci z důvodu těhotenství do diskriminace na základě pohlaví. Zákoník práce upravuje řadu dalších práv a povinností, včetně ochrany před výpovědí v ochranné době a povinnosti zaměstnavatele poskytnout vhodnou práci při převedení, případně vyrovnávací dávky, pokud dojde ke snížení výdělku po převedení.

Praktické dopady na praxi

  • Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od těhotné informace o těhotenství, ani ji diskriminovat při výběru práce či během pracovního poměru.
  • Na těhotné ženy se vztahují zvláštní povinnosti zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví (např. prostředky pro odpočinek, přehodnocení rizik a pracovních podmínek).
  • Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádostem o převedení na jinou práci, případně o kratší pracovní dobu, pokud to neodporuje vážným provozním důvodům.
  • Ochranná doba není absolutní, existují výjimky, a v některých případech lze ukončit pracovní poměr i během ní (např. zrušení zaměstnavatele) s odpovídajícím odstupným.

Praktické scénáře a postupy

  1. Pokud se těhotenství prokáže, oznámte to zaměstnavateli, a to s ohledem na situaci v organizaci. Zamezit problémům lze informováním a vyjednáváním o vhodných úpravách pracovní doby či místa výkonu práce.
  2. V případě nadbytečnosti nebo organizačních změn se vyplatí probrat nároky a odstupné podle zákona a kolektivních smluv.
  3. V případě porušení povinností zaměstnavatele lze vyhledat pomoc inspektorátů práce, odborové organizace či právní radu; v krajním případě soudní cestu.

Specifické situace a klíčové pojmy

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 180/2015 Sb. uvádí seznam prací a pracovišť, která jsou těhotným (a kojícím) ženám zakázána. Převedení na jinou práci, denní směny na žádost ženy a zákaz přesčasů jsou důležitými prvky ochrany. Přestávky ke kojení a prostor pro odpočinek musí být zajištěny, a za vyřízení žádostí o změny pracovní doby odpovídá zaměstnavatel. Zákoník práce dále umožňuje žádat o kratší pracovní dobu či jinou úpravu pracovní doby; zaměstnavatel musí vyhovět, pokud to neodporuje vážným provozním důvodům.

Ochranná doba a výpočet výpovědní doby: pokud nastane těhotenství v průběhu výpovědní doby, doba těhotenství a následné období mateřské a rodičovské dovolené se do výpovědní doby nezapočítávají a pracovní poměr končí až po jejím uplynutí, pokud žena nevystaví anotaci, že na prodloužení netrvá.

Praktický příklad

Zaměstnankyně nastupuje na mateřskou dovolenou šest týdnů před očekávaným porodem; datum porod může nastat dříve než plánovaný. Po návratu z mateřské dovolené ji zaměstnavatel musí zařadit zpět na její původní místo výkonu práce a pracoviště. Pokud nastane období rodičovské dovolené, žena si sama určí den nástupu i ukončení, s přihlédnutím k délce dovolené a potřebám rodiny.

Infografika: Ochranná doba, mateřská a rodičovská dovolená - klíčové milníky

Jak otěhotníte? | Video o plánovaném rodičovství

V případě dotazů z oblasti pracovního práva (mateřské a rodičovské dovolené a zvláštní ochrany rodičů) mohou zaměstnanci využít bezplatného poradenství poskytovaného oblastními inspektoráty práce. Diskriminace těhotných žen je nepřípustná a je zaštiťována řadou právních předpisů, včetně Ústavy a antidiskriminačních zákonů.

Podrobnosti a odkazy na legislativu

Pro hloubkové porozumění doporučujeme sledovat ustanovení Zákoníku práce, antidiskriminační zákony, zákon o mateřské a rodičovské dovolené a vyhlášku č. 180/2015 Sb. o zakázaných pracích pro těhotné a kojící ženy. Dále lze konzultovat usnesení Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, která se věnují ochraně těhotných a specifickým případům výpovědí.

tags: #tehotna #porusuje #pracovni #povinnosti