Jedna z farnic do betléma přidává každý rok nové figurky. Letos to je těhotná Panna Marie. Je to kompozice, kdy kráčí s Josefem do města Betléma. Jde o symbol čekání,“ vysvětloval mluvčí Diecéze ostravsko-opavské Ondřej Elbel. Betlém s touto novinkou byl také v tomto roce vystaven poprvé už od začátku adventu. Panna Maria s bříškem a sv. Josefem v něm byla zobrazena nejprve při hledání příbytku (pod přístřeškem, kde budou jesličky, jsou zatím jen zvířata).
Historie a kontext vyobrazení narození Ježíše
„Čtyřiadvacátého prosince na první vánoční bohoslužbě se změní kompozice, v jesličkách přibyde Ježíšek a Panna Maria s Josefem dostanou to tradiční umístění, na jako jsou lidé zvyklí,“ uvedl Elbel. Na svátek Tří Králů se 6. objeví i tyto figurky. Bohorodička projde třetí proměnou, bude s dítětem na klíně.
Opravená katedrála Božského Spasitele: „Panna Maria v očekávání, s tím se opravdu nesetkáváme často, a proto je tato rarita velmi velmi zajímavá,“ komentoval to návštěvník katedrály ze slovenských Košic.
Další z farnic Moravské Ostravy naopak připustila, že si „změny“ nejprve ani nevšimla, v navyklém pohledu na betlém jí bříško jaksi uniklo. A jak je to ve světě? Madona v očekávání nebyla zdaleka českým výmyslem. Třeba na Novém Zélandě ji podle britského deníku The Daily Telegraph dala Církev sv. Matouše na billboard v Aucklandu s pozitivním těhotenským testem - a vyvolala kontroverzi.
Historie Josefova rodu a jeho role
Kdo by její figurku zatoužil mít doma, může mu dorazit ještě do 22. prosince z Číny. Internetový eshop Aliexpress ji nabídl se slevou. Z Bible se o Josefovi, Mariině manželu a Ježíšově pěstounovi, mnoho nedovíme, a proto není divu, že se mu o to více věnují apokryfy a z nich především Protoevangelium Jakubovo. Evangelista Marek o Josefovi vůbec nezmiňuje. Dovídáme se od něj jen, že obyvatelé Nazareta o Ježíšovi říkali, že je to syn Mariin a že pracuje jako tesař. Jméno Ježíšova pěstouna a Mariina manžela známe od Matouše a Lukáše.
Co se týče Josefova povolání, hovoří se o něm v Mt 13,55, kde je Ježíš označen jako „syn tesařův“. Řecké slovo tekton, které se překládá výrazem „tesař“, odpovídá latinskému výrazu faber a označuje řemeslníka, který pracuje se dřevem nebo s kamenem. Může se tedy jednat o koláře, výrobce pluhů a jiných zemědělských potřeb, stolaře, který vyrábí ze dřeva všechno možné, nebo o tesaře ve vlastním smyslu slova opracovávajícího dřevo pro stavební účely. Tehdy se v Galileji stavěla nová města, a tak byli tesaři jistě velmi žádaní. Ježíš se tedy vyučil řemeslu u Josefa a po jeho smrti v práci tesaře pokračoval.
Odpovědět na otázku, kdo všechno do Josefovy rodiny patřil, je na základě údajů, které máme k dispozici, téměř nemožné. Jsou tu Ježíšovi „bratři a sestry“, o nichž se v Novém zákoně mluví několikrát, avšak o skutečné pokrevní sourozence se ještě nemuselo jednat. Někteří vykladači se domnívají, že to byly Josefovy děti z prvního manželství, tedy Ježíšovi nevlastní sourozenci. Toto vysvětlení se zakládá na líčení pozdějšího apokryfu známého jako Protoevangelium Jakubovo, v žádné kanonické knize ho nenajdeme.
Josefova osobnost a jeho otecství
Zvláštní pozornost věnuje Mariinu manželovi evangelista Matouš, který nám předkládá velmi výstižný, nezapomenutelný Josefův portrét. Matouš líčí, jak Josef, poté co se dověděl, že jeho snoubenka je těhotná, chtěl tuto situaci přesahující jeho chápání vyřešit co možná ohleduplně. Právě proto, že byl „spravedlivý“ - tedy připraven plnit věrně a radostně Boží vůli - uposlechl Josef zanedlouho Boží slovo, svůj život zasvětil Božímu záměru, který ho zcela přesahoval, a Marii vzal k sobě. Josefova spravedlnost nespočívá v pečlivém dodržování přikázání, je to nikdy nepřestávající hledání Boží vůle a její poslušné přijímání.
Touto dokonalou poslušností začíná pro Josefa nový život, jakého se nikdy nenadál: život, v němž se mu postupně vyjeví hluboký smysl jeho manželství a otcovství. Pokud Josef dal podle andělova příkazu synovi, který se Marii narodil, jméno Ježíš, znamená to, že za něho převzal zodpovědnost. Toto dítě tedy Bůh svěřuje Josefově zodpovědnosti a lásce, a tak skrze Josefa poskytuje lidstvu svrchovaný důkaz své věrnosti: Emanuela - „Boha s námi“, jehož příchod předpověděl prorok Izaiáš.
Andělovy příkazy Josef poslechne vždy bez váhání, a jeho pohotovost je v evangeliu doprovázena významuplnými slovy „vzal k sobě“. Poprvé se tento výraz objevuje v závěru vyprávění o snu, ve kterém k němu promluvil anděl: „Udělal, jak mu anděl Páně přikázal: vzal svou ženu k sobě.“ Další „vzít k sobě“ následuje po andělově příkazu uprchnout s celou rodinou do Egypta a tatáž slova se objevují i po pokynu, aby se z Egypta vrátili. Josef se nám jeví jako člověk, který pochopil, že Bůh všechny lidi miluje a že Boží rozhodnutí stát se Emanuelem je míněno vážně.
Marie a Josef v kontextu židovských tradic
V Lukášově evangeliu se o Mariině panenském mateřství mluví při líčení andělova zvěstování v Nazaretě, ale o tom, jak toto tajemství přijal Josef, se evangelista nezmiňuje. V cestě do Betléma, kde se Ježíš narodil, je Josef vylíčen jako ten, kdo vzal s sebou svou manželku Marii a za celou situaci přebral zodpovědnost. V dalších vyprávěních z doby Ježíšova dětství nacházíme Josefa vždy hned vedle Marie. Josefova přítomnost naznačuje, že si byli velmi blízcí a snažili se hledat Boží vůli a poslušnost zákonu.
Josef se chová jako správná „hlava rodiny“: nejde mu o moc, ale o to, pomáhat členům rodiny naplnit jejich poslání. Naposled se v evangeliu o Josefovi mluví v souvislosti s nalezením dvanáctiletého Ježíše v chrámu a následným návratem do Nazareta. Při velikonoční pouti do Jeruzaléma musí Josef čelit krizi: Ježíš chybí a oni ho hledají tři dny. Evangelista ukazuje, jak rodina postupně roste ve víře a odvaze čelit problémům.
Tradiční zobrazení a ikonografie
Otec a muž, který střeží a chrání; Tento obraz vedl k tradici, že Josef bývá zobrazován jako tesař, zaměstnaný vůči Božímu záměru. V Nazaretě se pak přijímá roli otce, který vede rodinu k poslušnosti Bohu. V kontextu umění a ikonografie je Josef často uváděn jako „služebník všeobecného záměru spásy“ a inspirace pro mnoho modliteb a pobožností.

Praktické dopady na věřící dnes
Pro dnešní čtenáře a věřící je Josef příkladem pokory, poslušnosti a odvahy převzít zodpovědnost i v nejistotě. Vyznání víry a důvěra v Boží plány může inspirovat k ochraně slabých a k podpoře rodiny, zejména v náročných situacích. Stejně jako Josef i my můžeme najít sílu přijmout životní úděl a jednat podle Boží vůle, i když to vyžaduje odvahu a víru.
- Josefova role jako ochránce a učitele víry pro Ježíše a Marie.
- význam snů a Božího vedení v rozhodování.
- důraz na rodinné zázemí a respekt k tradičním hodnotám.
Text dále vypráví o cestě do Nazareta a Betléma, o následujících událostech a o tom, jak rodina hledala cestu v souladu s Boží vůlí. Příběh je zároveň inspirací k duchovní reflexi o tom, jak žít víru v každodenním životě a jak sdílet naději s ostatními.