Těhotenská cukrovka a hormony: jak placentární hormony spouštějí inzulinovou rezistenci a co to znamená pro matku i dítě

Těhotenská cukrovka neboli gestační diabetes mellitus (GDM) je porucha metabolismu sacharidů vzniklá v těhotenství. Zvyšuje se hladina krevního cukru u ženy, která před těhotenstvím cukrovku neměla. Těhotenská cukrovka se objevuje zpravidla v druhé polovině těhotenství a končí po porodu, do konce šestinedělí odezní.

Aby těhotenství probíhalo, placenta produkuje několik důležitých hormonů, zároveň rostoucímu miminku dodává živiny a výživné látky z krve matky. Těhotenské hormony snižují citlivost mateřských tkání na působení inzulínu (inzulínová rezistence), takže slinivka je nucena tvořit více inzulínu, čímž částečně kompenzuje jeho snížený účinek.

Hormonální mechanismus: proč právě hormony mění citlivost na inzulin

Rostoucí placenta tvoří hormony, které oslabují funkci inzulinu a ten pak není schopen udržet hladinu cukru v krvi v normálních hodnotách. Hormony produkované placentou: estrogeny a progesteron, laktogen a kortizol. Tyto hormony jsou zodpovědné za vznik inzulinové rezistence, která vzniká nejčastěji v 20-24tt.

U každé těhotné ženy se vzhledem k působení hormonů vyskytuje zvýšená inzulín a inzulínová rezistence na různé úrovni. Z hlediska zdraví ženy i dítěte je tento vývoj přirozený, jde o fyziologický vývoj. Pro ženu je důležité být informovaná a chovat se tak, aby se z tohoto stavu nestala patologie.

Schéma: placenta a hormony (estrogen, progesteron, hPL, kortizol) a jejich vliv na inzulinovou rezistenci matky

Inzulin pomáhá propouštět cukr glukózu do buněk, kde je využita jako zdroj energie nebo uložena do zásob. Kromě glukózy má inzulin vliv také na využití tuků a bílkovin. V těhotenství hraje inzulin navíc důležitou roli v růstu plodu. Těhotenské hormony snižují citlivost mateřských tkání na působení inzulinu (odborně se tomu říká inzulinová rezistence). To má svůj důležitý význam - díky tomu živiny méně využívá matka a více jich směřuje placentou k dítěti.

Kdo je v riziku a jakou roli hrají hormony, věk a genetika

Těhotenská cukrovka postihuje ženy, které k ní mají vrozenou dispozici. Za normálních okolností se porucha neprojeví, ale těhotenství klade na metabolismus organismu zvýšené nároky a v této zátěžové situaci se dispozice projeví. Těhotenská cukrovka je vzácná u žen do 25 let, po 30. roce života však její výskyt rapidně narůstá.

Dalšími nepříznivými vlivy, které zvyšují pravděpodobnost výskytu těhotenské cukrovky, jsou obezita, nedostatek pohybu a strava bohatá na potraviny s vysokým glykemickým indexem. Jako negativní faktor se uvádí také nadměrná konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa. Fyzická aktivita sama o sobě může vliv vrozené dispozice výrazně oslabit.

„Spouštěcím faktorem", který způsobí, že se u ženy s dispozicí k cukrovce začne v průběhu těhotenství zvedat hladina krevního cukru, jsou těhotenské hormony a další látky produkované zejména placentou. Tyto látky působí proti inzulinu, což je hormon, který se tvoří ve slinivce břišní, umožňuje využití sacharidů přijatých potravou a udržuje normální hladinu cukru v krvi (glykémii).

Na rozvoji těhotenské cukrovky se tedy podílí oba mechanismy - inzulinová rezistence (necitlivost na inzulin) a nedostatečná sekrece inzulinu. Jejich podíl se v jednotlivých případech může lišit. Těhotenská cukrovka však nezřídka postihuje i ženy štíhlé a sportující.

Jak hormony placenty ovlivní plod: od glukózy k fetopatii

Glukóza, která koluje v krvi, přechází placentou do krevního oběhu dítěte a ukládá se do jeho tukových zásob. Krevní glukóza přechází placentou do krevního řečiště plodu a pokud je zvýšená hladina v mateřské krvi, plod má následně také hyperglykemii (zvýšená hladina glukózy v krvi). Velká molekula mateřského inzulinu však placentou neprojde, tak se organismus nenarozeného dítěte musí s nadměrným přísunem cukru vypořádat sám.

Zareaguje zvýšenou tvorbou vlastního inzulínu, neboť v době, kdy se těhotenská cukrovka objevuje, má již dávno vyvinutou vlastní slinivku. Dlouhodobý vyšší přísun cukru a zvýšená hladina vlastního inzulínu však představují pro dítě určitá rizika. Cukr je zdrojem energie a inzulín má růstový účinek, proto dítě rychleji roste a přibývá na váze - zvětšují se jeho zásoby tuku, rostou svaly a kosti.

Infografika: přestup glukózy k plodu, inzulin plodu, makrosomie a rizika po porodu

U dítěte je to pak paradox, že dítě je sice velké ale v podstatě nezralé a má dýchací obtíže a problém s udržením hladiny krevního cukru. Při nedostatečné léčbě cukrovky může dojít k „nedozrání“ vnitřních orgánů plodu, zejména plic. Akutně může být miminko ohroženo nízkou hladinou glukózy v krvi (hypoglykemií) - po přestřižení pupeční šňůry ustává dodávka nadměrného množství cukru od matky okamžitě, zatímco zvýšená hladina inzulínu v krevním oběhu novorozence přetrvává až 3 dny.

Při spontánním porodu nadměrně velkého plodu hrozí porodní poranění dítěte i matky. V dalším průběhu života dítěte se mohou rozvinout pozdní následky neléčené těhotenské cukrovky.

Jak se GDM zjišťuje: fáze, OGTT a hormonální vrchol rezistence

Vyšetření těhotenské cukrovky má dvě fáze. První proběhne do 14. týdne těhotenství. To znamená přes noc nic nejíst a pít pouze čitou vodu nebo neslazený čaj. Dodržení je velmi důležité, protože v opačném případě by došlo ke zkreslení výsledků testu.

Pokud jsou přítomny alespoň 2 rizikové faktory, zjišťuje se glykémie nalačno hned na začátku těhotenství. Pokud jsou 2x nezávisle na sobě hladiny glukózy v krvi nalačno vyšší než 7,0 mmol/l, diagnostikuje se těhotenská cukrovka. Jestliže jsou výsledky různé nebo vždy v rozmezí 5,1 - 6,9 mmol/l, přistupuje se k tzv. 3bodovému orálnímu glukózovému tolerančnímu testu (oGTT).

Druhá testovací fáze probíhá mezi 24. a 28. týdnem těhotenství, kdy absolvují maminky obávaný zátěžový orální glukozotoleranční test. Ten probíhá tak, že do ordinace nebo odběrného místa přijdete opět nalačno a odebere si vám ze žíly vzorek krve. Následně vypijete během 3-5 minut 75 g glukózy, která je rozpuštěna ve 300 ml vody.

Vysvětlení orálního glukózového tolerančního testu (OGTT) | OGTT snadno a rychle

Hodinu po vypití by měla být glykémie do 10,0 mmol/l, 2 hodiny po vypití pak do 8,5 mmol/l. Těhotenská cukrovka je pak potvrzena tehdy, když je hodnota glykemie vyšší nebo rovna 5,1 mmol/l u prvního odběru, vyšší než 10,0 mmol/l u druhého odběru a vyšší než 8,5 mmol/l u třetího odběru. Vrchol této inzulinové rezistence nastává v období kolem 24. - 30.

Typické příznaky a co může napovědět moč

Těhotenská cukrovka se ve většině případů nijak neprojevuje. Pouze ojediněle, většinou při déletrvající neregulované hladině cukru v krvi, se může objevit žízeň, zvýšená únavnost, častější potřeba močení, sklon ke kvasinkovým infekcím nebo zhoršené hojení ran. Kromě cukru v krvi (glykemie), mohou být také příznaky těhotenské cukrovky cukr v moči (glykosurie), může mít větší žízeň než obvykle a s tím souvisí i častější močení.

Ze samotného nálezu cukru v moči nelze konstatovat cukrovku. V případě dalšího vyšetření se jedná o standardní orální glukózový toleranční test (OGTT), který se používá k vyloučení nebo potvrzení cukrovky.

Léčba cílená na hormony a glukózu: dieta, pohyb, metformin, inzulin

Ve většině případů je dostačujícím opatřením dodržování diabetické diety s omezeným množstvím cukrů cca 250 - 300 g/den (nenahrazujte je ani umělými sladidly, ta jsou většinou v těhotenství nevhodná), přiměřená pohybová aktivita (alespoň 30 minut svižnější chůze denně) a pravidelné sledování váhového přírůstku těhotné maminky i jejího miminka. Změna životního stylu stačí v 75 % případů.

Jídelníček při těhotenské cukrovce není žádná věda a vychází ze zásad racionálního stravování. Stejná úprava stravy se doporučuje i při redukčních dietách a jiných typech cukrovky. Někdy dokonce taková úprava stravy postačí k udržení hladiny cukru v normě i bez léků.

  • Bílkoviny: příjem bílkovin by měl být přiměřený hmotnost těla, a ten se dá snadno vypočítat podle rovnice 1kg hmotnosti = 1 g bílkovin.
  • Vláknina: vlákninu si dopřejte v každé porci jídla a nahraďte jí část vaši obvyklé přílohy. Ideální množství vlákniny je 30 g na den. Jejím vhodným zdrojem je čerstvá i fermentovaná zelenina.
  • Vhodné potraviny: ryby, luštěniny, klíčky, mléčné výrobky, ořechy, lněné semínko nebo ovoce a zelenina, kde se však musí dbát na obsažené množství cukru.

Pohyb by měl být konzultován s lékařem. Ideální je chůze, alespoň 30 minut denně bez přestávky. Vyzkoušet můžete také jemnou těhotenskou jógu nebo vhodné cviky na fit ball, které uleví i vašim zádům.

V případě, že zazní diagnóza těhotenská cukrovka, dostane nastávající maminka léky na předpis s účinnou látkou metformin, nebo také inzulín. Metformin je látka, která snižuje hladinu cukru v krvi a přitom nezpůsobuje váhový přírůstek. Navíc u cca 40 % žen ke kompenzaci samotný metformin nestačí a je nutno jej kombinovat s injekční aplikací inzulínu.

Selfmonitoring: jak, kdy a proč měřit

Jedním z hlavních požadavků je pravidelný selfmonitoring, tedy zjišťování glykémie pomocí glukometru, který těhotná žena dostane od diabetologa. To znamená, že si žena pomocí glukometru 4x denně měří hladinu cukru v krvi a hodnoty si zapisuje. Je to ráno nalačno, kdy by měla být hodnota do 5,1 mmol/l, dále 1 - 2 hodiny po každém hlavním jídle.

Sama diabetička je doma vybavená glukometrem, aby si mohla průběžně, z pohodlí domova, zkontrolovat hladinu cukru v krvi. Z počátku si měření provádějte každý den a pokud lékař usoudí, že jsou hladiny dlouhodobě v normě, lze počet měření snížit.

Komplikace bez léčby: rizika pro matku i dítě

Pokud se cukrovka neléčí nebo není léčba dostatečná, je ohrožena nejen matka, ale i vývoj plodu. Děťátko roste příliš rychle a má velkou váhu. Při spontánním porodu takového dítěte hrozí poranění ramínek, zlomenina klíční kosti a u matky větší porodní poranění hráze. Při nedostatečně léčené cukrovce může totiž dojít k nedozrání vnitřních orgánů plodu.

Pro těhotnou ženu není těhotenská cukrovka obvykle nebezpečná a hladina glukózy v krvi se upraví krátce po porodu. Pokud však není těhotenská cukrovka správně léčena, zvyšuje se riziko dalších těhotenských komplikací, např. vysokého krevního tlaku, preeklampsie, infekcí a porodního poranění.

Porod, šestinedělí a návrat hormonů k normálu

Po odchodu placenty se tělo a hormony postupně vracejí do normálu. Placentární hormony, které cukrovku vyvolávají, rychle klesají, a tím mizí i cukrovka. Hladina cukru klesá do normálních hodnot, ale racionální stravování a pravidelný pohyb by měly zůstat i nadále součástí vašeho života.

Po ukončení šestinedělí, zhruba do půl roku po porodu je nutné provést kontrolní zátěžový glukózový toleranční test. Pacientky, které překonali cukrovku v těhotenství, jsou již napořád rizikovou skupinou pro rozvoj diabetu II. typu a i nadále by měla být hladina jejich cukru kontrolována na preventivních prohlídkách.

Mýty a fakta: není to „jen sladké“, ale hormonální a genetická hra

Velmi často se ženy obviňují, že cukrovku mají proto, že moc jedly sladké. To je však omyl, i bez konzumace sladkostí v těhotenství by se projevila těhotenská cukrovka. Klíčový vliv vrozené dispozice - Těhotenská cukrovka vzniká jen u těch žen, které k ní mají vrozenou dispozici.

Hladina těhotenských hormonů působících proti inzulinu postupně narůstá během těhotenství. Proto se klasická těhotenská cukrovka obvykle neobjeví již od začátku těhotenství, ale častěji až v jeho druhé polovině. To nastává z několika důvodů, provádí se více těchto vyšetření a současně se zvyšuje věk budoucích maminek, což je jedním z rizikových faktorů zvýšené hodnoty cukru v krvi.

Praktická data a orientační hodnoty

FázePostupHodnoty (pozitivita)
1. trimestrGlykémie nalačno≥ 5,1 mmol/l opakovaně nebo ≥ 7,0 mmol/l 2×
24.-28. týdenOGTT 75 g0 min ≥ 5,1; 60 min > 10,0; 120 min > 8,5 mmol/l
SelfmonitoringNalačno a 1-2 h po jídlechNalačno do 5,1; po jídle dle doporučení

Prevence a režim: co můžete ovlivnit i přes hormonální vlivy

Je chybné přesvědčovat nastávající maminku, že jí za dva a nutit ji k přejídání. U matky, která se stravuje přírodní stravou, se s největší pravděpodobností těhotenská cukrovka nerozvine, a pokud ano, většinou se rychle upraví, pokud žena denně přidá 30min aktivního pohybu. Úprava hmotnosti a obezřetnost ve stravování spolu s fyzickou aktivitou snižuje toto riziko až o 50 %.

Ve většině případů může porod proběhnout zcela přirozeně, stejně jako u žen bez cukrovky. Rozdíly se týkají především plánování porodu, monitorace a sledování miminka po narození. Během porodu se pravidelně sleduje hladina cukru v krvi, obvykle každé dvě hodiny, aby se udržovala v rozmezí 4-7 mmol/l.

tags: #tehotenska #cukrovka #hormony