Percentilové křivky kojených dětí nebyly konstruovány jako normativní. Úplné nahrazení původních referenčních grafů novými grafy konstruovanými na základě dat výlučně kojených dětí by komplikovalo hodnocení růstu dětí kojených jen částečně nebo nekojených vůbec. Zveřejněné (grafické) dílo je chráněno autorským právem v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů a jakákoliv jeho zneužití či manipulace s ním, zejména změna jeho grafického vzhledu či textu, uvádění nepravých údajů k němu, apod., jsou zcela nepřípustné.
Rychlé a názorné zobrazení tělesného vývoje dítěte během sledovaného období umožňují percentilové grafy. V praxi jsou užívány především grafy ukazující vztah konkrétního rozměru (výšky, délky, hmotnosti, obvodu hlavy aj.) nebo indexu (např. BMI) k věku. Růstové grafy umožňují porovnat růst dítěte s hodnotami běžnými v celé populaci. Křivky v grafu znázorňují tzv. percentily. Prostřední čára znázorňující 50. percentil bývá vyznačena nejsilněji.
Specifika kojených dětí a důležitost referenčních dat
Česká republika patří k menšině zemí, které mají vlastní referenční data. Získávala se studiem růstu celé populace dětí a dospívajících ve věku od narození od 18 let při Celostátních antropologických výzkumech (CAV), které se konaly v desetiletých intervalech již od roku 1951. Při každém z celostátních výzkumů byly změřeny desetitisíce dětí ve věku 0 - 18 let. Země, které vlastní referenční data nemají, většinou využívají růstové grafy doporučované WHO.
WHO doporučuje matkám výhradně kojit své dítě po dobu 6 měsíců a v částečném kojení pokračovat i po 12. měsíci věku dítěte. Považuje kojení za nenahraditelný způsob výživy a proto při konstruování svých nových růstových grafů pro nejmenší děti konstatovala, že je kojení třeba pokládat za biologickou normu a růstový model kojeného dítěte za normativní. Ovšem růstová křivka kojeného dítěte často vypadá jinak, než růstová křivka dítěte živeného umělou výživou.
V České republice proběhlo v roce 2007 a bylo při něm zjištěno množství rozdílů mezi aktuálními českými referenčními daty (růstovými grafy) a novými standardy WHO. Proto byla v roce 2010 za podpory grantu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví provedena studie růstu českých dlouhodobě kojených dětí. Ukázalo se, že ani česká referenční data ani normy WHO není možné pro posouzení růstu kojených použít zcela bez výhrad. Z mnoha různých důvodů je ovšem použití českých růstových grafů vhodnější. Zcela zřejmé je to u tělesné délky a obvodu hlavy. Nejvíce se odlišný růstový trend kojených dětí projevuje u hmotnosti.
Pokud české růstové grafy použijí lékaři k hodnocení kojeného dítěte, je třeba mít na paměti několik zvláštností růstu kojených dětí. To mnohdy zabrání předčasnému zavedení dokrmu. U výlučně kojených dětí je ale přibližování individuální křivky k percentilovým křivkám v grafu fyziologickým jevem a nemělo by být automaticky důvodem k zavedení dokrmu. Po prvním půlroce se křivka hmotnosti kojeného dítěte často kříží se sousedními křivkami percentilového grafu a dostává se pod ně. To ukazuje na fakt, že kojené děti se kolem tohoto věku stávají štíhlejšími ve srovnání s většinovou populací a potvrzuje, že kojení působí mimo jiné jako preventivní faktor vzniku obezity.
Není proto potřeba dítě po 6. měsících předčasně dopovat. Celkově objektivnější než hodnocení prospívání pouze podle hmotnosti samotné (tj. hmotnosti ve vztahu k věku) je hodnocení podle grafu hmotnosti ve vztahu k tělesné délce. Přibližně do tělesné délky 65 cm je pravidelné sledování růstu a vývoje jednou ze základních součástí hodnocení jeho zdravotního stavu. Aby hodnocení bylo objektivní, musí být provedeno podle odpovídajících referenčních údajů.
Jak se čtou a používají růstové grafy
Růstové grafy jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého. Ke stažení v digitální formě jsou k dispozici na internetové stránce Státního zdravotního ústavu a lze nainstalovat RustCZ, program pro hodnocení růstu vypracovaný pro českou populaci. Zodpovědné hodnocení růstu není možné udělat z jediného měření; důležité je měřit opakovaně a sledovat tzv. růstový trend. Výsledky jednotlivých vyšetření jsou zaznamenány do percentilového grafu jako body, které lze proložit spojnici a vytvořit individuální růstovou křivku měřeného dítěte.
Likvidita a závazek k pravidelnému měření: pokud dítě prospívá, jeho tělesný růst by měl odpovídat referenčním údajům. V prvních dvou letech života se dítě může čas od času odchýlit z hlavní trajektorie kvůli konstitučním faktorům, puberty či dočasným změnám tempa růstu. Náhlé, trvalé a výrazné změny trendu vyžadují zvýšenou pozornost a mohou naznačovat zdravotní problémy.
Praktické použití a interpretace
Růstové grafy pomáhají lékařům sledovat vývoj dítěte a porovnávat jej s běžnými hodnotami v populaci. Hodnota v grafu sama o sobě nemusí znamenat problém; důležité je, aby dítě dlouhodobě rostlo přibližně podél jedné percentilové křivky. Při hodnocení zohledňují lékaři zdravotní stav dítěte, rodinnou anamnézu a další okolnosti ovlivňující růst. U kojenců a batolat se sleduje zejména délka, hmotnost a obvod hlavy; u starších dětí se využívá i BMI a vztah mezi výškou a hmotností.
Percentilové grafy ukazují, že pásmo mezi 25. a 75. percentilem je považováno za pásmo středních hodnot. Čím jsou křivky vzdálenější od 50. percentilu, tím extrémnější hodnoty jsou méně časté. Nadváha bývá obvykle between 90. a 97. percentilem, obezita nad 97. percentilem; nízká hmotnost pod 10. percentil a pod 3. percentilem označuje podváhu či podmíněnou nízkou tělesnou konstituci. Dlouhodobá nadváha či obezita mohou zvyšovat rizika zdravotních problémů v dospělosti, stejně jako nízká hmotnost spojena s podvýživou či chronickými nemocemi.
Hlavní závěry pro praštěné hodnocení kojených kojenců
Pro kojené děti je důležité pamatovat na to, že:
- Kojené děti mohou mít větší hmotnostní přírůstky v prvních měsících, což je normální i fyziologické.
- Po 2.-3. měsíci se tento trend může zpomalovat a křivka začne směřovat křivkám percentilových grafů.
- Individuální růstová křivka by měla zůstat kolem jedné percentilové dráhy, a náhlé křížení s okrajovými percentily vyžaduje pozornost.
- Objektivní hodnocení vyžaduje srovnání s českými referenčními údaji i s WHO standardy, s preferencí českých dat pro kojené děti.
Růstové grafy a jejich správné použití jsou klíčové pro včasné odhalení potenciálních problémů a pro podporu zdravého vývoje kojenců a batolat i jejich rodin.

Růstové grafy/percentilové křivky; Jste vysocí nebo malí?
| Pásmo | Obvyklé označení | Význam |
|---|---|---|
| 3. - 10. percentil | nižší spektrum | nižší tělesné rozměry, možné odchylky, vyžadovat sledování |
| 10. - 25. percentil | podprůměrný | monitorovat trend růstu |
| 25. - 75. percentil | střední hodnoty | typický rozsah pro většinu populace |
| 75. - 90. percentil | nadprůměrný | zvýšená pozornost k dalším ukazatelům |
| 90. - 97. percentil | vysoký | častější kontrola a případné vyšetření |
| nad 97. percentil | obezita (u hmotnosti) | významná rizika a nutnost intervence |
Růst a vývoj dítěte je komplexní problém, který vyžaduje posouzení nejen samotných čísel, ale také souvislost s celkovým zdravotním stavem, výživou a rodinnou anamnézou. Pravidelné měření a kvalifikované hodnocení růstu dávají možnost individuálně posoudit fyzický i psychický vývoj dítěte i jeho zdravotní a výživový stav. Sledování růstu je součástí preventivních prohlídek, které provádí praktický lékař pro děti a dorost od narození až do dospělosti.
tags: #szu #percentilovy #graf #kojene #deti