Výroba sýrů s vyšším obsahem tuku: postup a technologie

Kolik budou‑li potřeba mléka? Výtěžnost kravského mléka je ovlivněna mnoha aspekty např. plemenem, ustájením, krmnou dávkou nebo třeba i druhem mléčné bílkoviny (kasein). Kravské mléko tepelně ošetříme na 72 °C po dobu 15 vteřin - šetrná pasterace. Pasteraci nutně provádět nemusíte, záleží na Vás, ale pamatujte, že během 15 vteřin usmrtíte většinu vegetativních forem mikroorganismů, ale zároveň pouze minimálně změníte chuť a nutriční hodnoty. Mléko je potřeba zchladit na 33 - 34 °C, což je ideální teplota pro aplikaci syřidla, mléčných kultur a jiných aditiv. Během pasterace se zdenaturuje část mléčných bílkovin, je zapotřebí je tedy zpětně dodat. Dodávají se nejčastěji ve formě jogurtu, kysané smetany nebo kefíru. Při výrobě sýrů můžete také využití různá aditiva. Mezi tyto aditiva se nejčastěji řadí chlorid vápenatý a dusičnan sodný. Tyto aditiva zajišťují lepší kvalitu zrna a sýření.

Velmi důležitý krok je aplikace syřidla, které mléko rozdělí na dvě důležité části, a to syrovátku a sýřeninu. Syřidlo dnes seženete živočišné, mikrobiální nebo rostlinné. Dávkujte vždy dle pokynů výrobce. Po aplikaci syřidla a mléka proveďte zkoušku sýřeniny, tzv. Foto. Pomocí sýrařské harfy nakrájejte sýřeninu na zrna velká cca 4 mm. Pakliže se Vám správně povedlo oddělit syrovátku, zbyla Vám pouze samotná bílá sýřenina. Sýřeninu je nutné napěchovat do formičky. Jestliže nemáte formičku, můžete využít cedník s utěrkou nebo sýrařské plátýnko. Po napěchování do formičky, je dobré sýr zatížit, aby odtekla zbývající syrovátka. Na 1 kg sýra - připadá 8 kg tlak.

Know-how formiček a lisování sýra: diagram tlaku 8:1 pro 1 kg sýra

Po vyjmutí z formičky si připravte vlažnou solnou lázeň, kam umístíte sýr. Doporučujeme 250 g soli bez jódu na 1 litr vlažné vody. Sýr vložte do lázně, pravidelně ho obracejte, aby sůl prostoupila do všech stran rovnoměrně. Doporučujeme sýr ponechat v solné lázni alespoň 8 hodin. Délka pobytu sýru v lázni se odvíjí dle jeho velikosti. Dle vlastního uvážení lze k sýřenině přidat např. bylinky, sušená rajčata a různé koření.

Tento text se dále zabývá chutností (flavouru) sýrů eidamského typu, tj. přírodní tvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Vzorky poskytla mlékárna MILTRA B s. r. o. Městečko Trnávka. Na flavouru sýrů se podílí řada aromaticky aktivních látek. Z chemického hlediska se jedná o těkavé sloučeniny zahrnující alkoholy, aldehydy, ketony, nižší mastné kyseliny, estery, laktony, terpeny a další. Jejich obsah se v průběhu zrání zvyšuje a vytváří tak aroma charakteristické pro daný typ sýra. Vývoj těchto komponent byl sledován u eidamského sýra (30 % tuku v sušině) metodou HS-SPME/GC. Celkem bylo identifikováno 30 sloučenin, jejich obsah se zvýšil během zrání, zejména po lisování. Senzorické hodnocení proběhlo podle ordinální stupnice a profilových testů; kvalita se zlepšovala, ale výrazné změny nebyly zaznamenány.

Infografika: etapy zpracování mléka pro sýr eidamského typu

Autorka textu dále uvádí, že sýr vzniká z mléka ošetřeného standardními postupy: mléko, kultury, syřidla, následné kroky - krájení sýřeniny, formování, solení a zrání. Text obsahuje i souhrn definic a systémů podle druhu mléka, teploty a časů, které se používají u různých druhů sýrů. Významná poznámka: tuk v sýru je nositelem chuti a vitamínů A, D a E; sýry jsou důležitým zdrojem vápníku a dalších minerálů. Chcete si doma připravit vlastní čerstvý sýr? Návod krok za krokem vysvětluje zahřívání mléka a další kroky až po formování sýra; uvedený postup vyžaduje jen základní kuchyňské nářadí.

Postup a variace při výrobě sýrů s vyšším obsahem tuku

  • Různá mléka: kravské, kozí, ovčí i další (např. buvolí, velbloudí) mohou být použita jako základ, výtah tuků se liší podle typu mléka a zvolených kultur.
  • Pasterace a teplotní profily: šetrná pasterace při 72 °C/15 s a následné ochlazení na 33-34 °C pro optimální aktivaci kultur a syřidla.
  • Adstringentní a koagulační přísady: chlorid vápenatý a dusičnan sodný mohou zlepšit kvalitu zrní, avšak u domácí výroby nejsou nutné.
  • Syřidlo a zrání: různé druhy syřidel (živočišná, mikrobiální, rostlinná) a správná doba zrání hrají klíčovou roli v konečné tučnosti a struktuře sýra.
  • Solná lázeň a dosoušení: solná lázeň 8 hodin a následné osolení povrchu; u některých tvrdých sýrů se používají dlouhodobější úpravy pro dosažení vyšší sušiny.

Speciální kapitoly tento text rozebírá i souvislosti s moderními technologiemi. Ultrazvukové zpracování mléka a jeho kombinace s mírným tepelným zpracováním (termo-sonikace) se uvádí jako cesta ke zlepšení homogenizace a zrání mléčných produktů. Studie ukazují, že ultrazvuk může zvyšovat výtěžnost sýrů a zlepšovat texturu a stabilitu kaseinových micel, přičemž dopady na vitamíny a nutriční hodnotu jsou méně negativní než u konvenční tepelné pasterace. Tyto poznatky jsou uvedeny s odkazem na práce Razavi a Kenari, Bermúdez-Aguirre a Barbosa-Cánovas, a další. Hielscher Ultrasonics a další výzkumníci ukazují, že správně nastavená intenzita ultrazvuku má potenciál zlepšovat „functional, physical, chemical, microbiological and sensory properties“ mléčných produktů.

Konkrétní receptury a varianty sýrů s vyšším obsahem tuku

  1. Edamská cihla a sýry s nízkou sýřeninu - postupy uvádějí více iterací otáčení, teplotních změn a časů zrání k dosažení specifické chuti a textury. Zrání a oplodnění sýra probíhá v řádech dní až týdnů.
  2. Camembert a tvaroh: procesy zahrnují změny teploty, otáčení a dosoušení, s pravidelným sledováním pH a vlhkosti; u Camembertu je důraz na jemnou strukturu a rovnoměrné prorůstání plísně.
  3. Taleggio a další sýrárenské typy: důraz na zvláštní model zrání a zvláštní hrany formiček, opakované otočení a zvládnutí vlhkosti vzduchu ve zrání.

Všechny tyto techniky vyžadují přesné řízení teploty, času a vlhkosti; solení a pobyt v solném roztoku hraje klíčovou roli v konečné chuti a konzistenci. Posuzování senzorických vlastností se provádí pomocí profilových testů a ordinální škály, která umožňuje sledovat vývoj aroma, textura a vzhledu během zrání.

Tabulka: Základní parametry pro výrobu sýrů s vyšším obsahem tuku

hodnota / poznámkypříklad sýr
teplota pasterace72 °C na 15 světšina tvrdých i polotvrdých
teplota zrání15-20 °C (podle typu)eidam, gouda, emmental
solná lázeň250 g soli na 1 l vodyvíce druhů sýrů
lisovací tlak8 kg na 1 kg sýratvrdé sýry
teplotní dosoušení38-53 °Ctvrdé sýry

Podrobnosti o druzích sýrů a jejich rozdělení podle typu a způsobu výroby (přirozené, tvaroh, sýry s plísní, plněny, pařené, tavené) lze nalézt v uvedeném rozsáhlém rozdělení, které apeluje na rozmanité technologie a suroviny z různých druhů mléka. Důležité je zvláště zohlednit, že při použití mléka jiné než kravského musí být na obalu uveden druh mléka. Před zráním se mléko standardizuje a připravuje k dalšímu zpracování; homogenizace je u některých druhů sýrů žádoucí (např. jen u sýrů typu Niva), u dalších se nedoporučuje.

Schéma postupného zrání sýrů s vysokým obsahem tuku

Další mechanismy zahrnují změny v alkalickém i kyselém prostředí, tvorbu parakaseinových můstků, a fáze koagulace, které vedou k tvorbě pevného zrná sýřeninového zrna. Při srážení mléka probíhají redukční a oxidační reakce, hydrolýza a fosforylace - to vše formuje chuť a strukturu sýrů v průběhu zrání. Ovládání soli a vlhkosti je klíčové pro dosažení požadované textury. Dále je uvedena literatura a studie týkající se ultrazvukových technologií a jejich vlivu na kvalitu sýrů, a to jak na výtěžnost, tak na senzorické vlastnosti, a na nutriční charakteristiky mléka při termosonikaci.

tags: #sunar #s #vyssim #obsahem #tuku