Retinopatie nedonošených (ROP): etiologie, diagnostika, léčba a následky

Retinopatie nedonošených dětí (ROP - retinopathy of prematurity) je vazoproliferativní onemocnění nezralé sítnice způsobené narušením normálního vývoje tvořících se cév sítnice. Ohrožuje zejména těžce nedonošené novorozence. ROP je multifaktoriální onemocnění.

Rizikové faktory a mechanismus vzniku

Hlavním faktorem, který determinuje vznik, vývoj i prognózu retinopatie nedonošených dětí, je stupeň nezralosti dítěte, vyjádřený nízkou porodní hmotností a nízkým gestačním věkem. Nejrizikovější jsou děti narozené kolem 26. až 27. týdne. Po porodu krevní cévy zastavují normální růst v zadní části oka, a obvykle pokryjí sítnici kolem 16. týdne těhotenství. Po 16. týdnu začíná vaskularizace sítnice; z optického disku rostou cévy sítnice směrem k jejímu okraji. Následuje proliferace endoteliálních buněk a tvorba kapilár. Pokud dojde k hyperoxii a vazokonstrikci, vzniká ischemie a následně novotvorba nezralých cév, které mohou prorůstat do sklivce a vyvolat odchlípení sítnice.

Fáze a klinické stádia

Acute průběh probíhá v pěti na sebe navazujících stadiích. První a druhé stadium spontánně regredují, u třetího stadium je riziko pro další rozvoj, stadia čtvrté a páté představují významně závažné změny s nevratnými jizvnatými nálezy. V extrémně nedonošených dětech může být průběh ROP nestandardní. Děti s nízkou porodní hmotností a nízkým gestačním věkem patří mezi nejvíce ohrožené, zvláště pokud došlo k nestabilitě kyslíkové terapie a dalším rizikovým faktorům.

Diagnostika

Diagnostika se provádí nepřímou oftalmoskopií. Screeningu podstupují rizikové novorozenci od 1-2 týdnů věku až do úplné vaskularizace sítnice. V ČR a dalších zemích je cílem včas odhalit prahové či předprahové stadium a zahájit léčbu, pokud je to nezbytné.

Faktory ovlivňující výskyt a prognózu

Největší vliv na vznik a vývoj ROP má stupeň nezralosti dítěte (nižší porodní hmotnost a gestační věk). Riziko ROP je obecně vyšší u dětí s extrémně nízkou porodní hmotností. Ovlivňují ho také problémy s vývojem plic a potřeba oxygenoterapie. V posledních letech se pozornost soustředila na roli VEGF (cévní růstový faktor) v rané tvorbě cév sítnice.

Screening a prevence

Screening je klíčový pro včasné rozpoznání prahových stadií. Optimálním preventivním opatřením je kontrolované podávání kyslíku u nedonošených pod 32. gestačního týdne, aby se vyvarovalo hyperoxie. Pravidelné kontroly a včasné zahájení terapie jsou zásadní pro minimalizaci rizika postupu do vyšších stadií.

Léčba a její principy

Optimálním léčebným postupem v současnosti je laserová fotokoagulace sítnice nebo kryokoagulace (kryopexie). Cílem terapie je redukovat tvorbu novotvořených cév v sítnici a podnítit vznik jizvy, která brání odchlipování sítnice. Konzervativní postupy, jako aplikace kortikoidů, vitaminu E či oxygenoterapie, nebyly prokázány jako účinné v redukci postupu onemocnění. Laserová terapie má kolem 70% účinnost, stejně jako kryokoagulace. U pokročilých stadií a komplikací může dojít k trakčnímu odchlípení sítnice, které je obtížně řešitelné nitrooční operací (viretktomie) a zlepšení zrakových funkcí nemusí být výrazné.

Následky a dlouhodobé důsledky

Po úspěšné léčbě nebo spontánní regresi ROP se u některých dětí objevuje krátkozrakost, tupozrakost a šilhání. Jizvy na sítnici mohou vést k různým narušením zrakových funkcí. Přibližně 30 dětí ročně v ČR bývá evidováno s vážným poškozením vidění z důvodu ROP. Komplexní péči zajišťují specializovaná centra, například Centrum zrakových vad či Střediska rané péče. Dlouhodobé sledování je důležité, protože i dospělí bývají postižení krátkozrakostí, omezením zorného pole nebo snížením zrakové ostrosti; některé komplikace mohou vést k trakčnímu odchlípení sítnice i po mnoho let.

Když se ROP objeví v dospělosti

U více než 2/3 dospělých po proběhlé či léčené ROP nacházíme krátkozrakost různých stupňů a u některých omezení zorného pole. Dospělí s lehčí formou ROP obvykle nepotřebují zvláštní omezení v životě, ale sítnice bývá citlivější. Moderní vitreoretinální chirurgie může zvládnout některé vady i v dospělosti, avšak nejzávažnější důsledky bývají trvalé.

Historie a současnost

Výskyt a diagnóza ROP se v různých regionech liší podle kvality neonatální péče. Díky pokroku v neonatologii se incidence ROP snížila; dříve byla prevalence kolem 45 %, nyní se pohybuje kolem 20 %, přičemž podíl těžkých nebo atypických forem klesl na přibližně 5 %.

Krátká případová ukázka

Malý Petřík se narodil v 26. týdnu s porodní hmotností 750 g. Po několika týdnech v inkubátoru byly pravidelné kontroly očního pozadí dosud v pořádku; kolem 33. týdne po oplození se objevily známky počínající retinopatie nedonošených. Oční lékař indikoval laserovou fotokoagulaci a kryopexii; po zákroku došlo k ústupu akutních forem ROP a dítě bylo propuštěno do domácího ošetření s pravidelným sledováním.

RPO - shrnutí

Retinopatie nedonošených je multifaktoriální, ale klíčové jsou stupeň nezralosti a kvalita neonatální péče. Včasný screening, kontrola kyslíkové terapie a moderní léčebné postupy jako laserová fotokoagulace či kryokoagulace zásadně snižují riziko progresi do vysokých stadií a odchlípení sítnice.

infografika_síťniče_ROP

Jak Propašovat Sladkosti do Kino | Legrační Situace

U dětí po proběhlé ROP je časté výskyt dioptrických vad (krátkozrakost), šilhání a tupozrakost. Aktivní spolupráce center rané péče a očních klinik je zásadní pro zajištění optimálního vývoje zraku a psychické podpory rodin.

Stadium ROPCharakteristikaLéčba
1. a 2. stádiumSpontánní regrese u některých případůMonitorování
3. stádiumZvýšené riziko pro další vývojLázeřová fotokoagulace nebo kryokoagulace
4. stádiumTrakční odchlípení sítniceVitrektomie (pokud možno)
5. stádiumPokročilé odchlípení, vážné poškozeníKomplexní chirurgická léčba; prognóza zrakových funkcí omezená

tags: #stupne #retinopatie #nedonosenych