Jizvy jsou obvyklou strastí po porodu. A vás jistě zajímá, jak dlouho se hojí. Každý porod s sebou nese i určité riziko poranění porodních cest. Poranění jsou lékařem ošetřena ještě na porodním sále obvykle v místním umrtvení. Délka hojení pak závisí na jejich rozsahu. Hojení však můžete napomoci tím, že se budete řídit radami, které jsme pro vás připravili v tomto článku. Po porodu potřebuje ošetření porodních poranění většina maminek - ať už kvůli tomu, že rodily císařským řezem, nebo kvůli epiziotomii (tak se odborně nazývá nástřih hráze), nebo proto, že došlo k poranění rodidel při průchodu miminka porodními cestami. Poranění vznikají častěji, pokud rodička tlačí v době, kdy porodní cesty nejsou ještě úplně otevřené, nebo při rychlém průběhu porodu. Při porodu může dojít k poranění hráze (oblast mezi pochvou a konečníkem), zevních rodidel - malé a velké stydké pysky, pochvy nebo děložního čípku.
Když se sešívá hráz, obvykle následné hojení trvá 2 až 4 týdny, ale každá žena se hojí jinak, je možné, že zrovna u vás to bude trvat trochu déle. Desátý poporodní den obvykle kousky stehů, které se nevstřebaly, mohou odpadnout na kalhotky, proto se jich nelekejte. Je velmi důležité, abyste o ránu řádně pečovala a abyste celou oblast udržovala v maximální čistotě a suchu. Jedině tak bude mít vaše tělo ideální podmínky k tomu, aby se vše rychle zahojilo. Důležité je pravidelné sprchování rány, a pokud se jedná o poranění hráze, pak také používání speciálních prodyšných poporodních hygienických vložek a kalhotek. Při poranění rodidel udržujte celou oblast šití v maximální čistotě a suchu, ránu pravidelně sprchujte a vždy důkladně osušte. Také ránu po císařském řezu udržujte v čistotě a suchu. Nezatěžujte zbytečně břišní stěnu. Zkuste zmírnit bolest tím, že na postižená místa přiložíte pytlík s ledem nebo speciální chladicí gelový polštářek zabalený do čistého kapesníku nebo do buničiny. Ovšem pokaždé jen na chvíli. Maminkám s poraněním hráze bývá v porodnici k dispozici nafukovací kruh. Cvičte speciální cviky na posílení dna pánevního tak často, jak jen to je možné. Snažte se dodržovat zdravý jídelníček s vysokým obsahem vlákniny a pijte dostatek tekutin. Pokud máte nepříjemný pocit v oblasti rány, její okolí je zarudlé nebo bolestivé, případně pokud rána krvácí, pak o tom co nejdříve informujte svého ošetřujícího lékaře.
Po vaginálním porodu může dojít k určitému poranění měkkých tkání rodidel, zvláště pokud žena rodí poprvé. Nejčastěji se jedná o drobné oděrky a praskliny na poševní sliznici. Za určitých okolností je při porodu třeba (po zdůvodnění a se souhlasem ženy) provést tzv. epiziotomii (nástřih hráze). Aby bylo možné porodní poranění minimalizovat, je možné tkáň hráze předem, již během posledních týdnů těhotenství, připravovat. Lze provádět preventivní masáž hráze za pomocí prstů a vhodného masážního oleje či lubrikačního gelu na vodní bázi anebo je možné využít cvičební pomůcku např. Aniball. Pružnost měkké tkáně rodidel je možné podpořit včasnou péčí o jizvu po předchozím poranění a sanací poševního prostředí v případě opakovaných výtoků z pochvy, cvičením svalů pánevního dna, homeopatickými léky či bylinnou napářkou. Po porodu je třeba zjistit, zda nedošlo k výše uvedeným poraněním a v případě jejich přítomnosti je adekvátně ošetřit. Vyšetření se provádí pomocí gynekologických zrcadel (stejně jako běžné gynekologické vyšetření). Drobnější poranění se ošetří hojivým zásypem, poranění většího rozsahu (praskliny a nástřih) je třeba zašít. Ošetření provede buď Vaše porodní asistentka nebo lékař, vždy v lokální anestezii. Pro lepší komfort, úlevu od bolesti a strachu z ošetření vám můžeme nabídnout využití Entonoxu tzv. Ve většině případů se poraněná oblast hojí bez problémů. Avšak v případě, že se poporodní poranění správně neošetřuje, může dojít ke zjizvení nebo deformování zhojeného poporodního poranění. Proto doporučujeme cílenou předporodní přípravu a důslednou péči v poporodním období.

Jizvy a srůsty po porodu
Při hlubokém příčném stavu, kdy hlavička nerotuje a zůstává fixována příčně na pánevním dně, dochází ke stlačení tkání (poševní stěny, uretry nebo močového měchýře) mezi hlavičkou a sponou. Následkem vznikají nekrózy a po jejich rozpadu mohou vzniknout píštěle. Ty se klinicky projevují odtokem moči pochvou, obvykle 4.-5. Téměř při každém porodu dochází k drobným poraněním děložního hrdla, která vedou ke změně jeho tvaru na cylindrický se štěrbinovitou zevní brankou. Závažnější jsou ruptury zasahující po celé délce děložního hrdla až k poševní klenbě. Častěji vznikají u žen po předchozích výkonech na děložním hrdle, například po konizaci nebo cerkláži. Klinicky se projevují výrazným krvácením z větví uterinní arterie probíhajících v oblasti hrdla. Nedostatečně ošetřené poranění může vést k jizvení, deformaci děložního hrdla a následně k jeho inkompetenci v dalším těhotenství. Nepříjemné a často přehlédnuté jsou trhliny poševní klenby. Při nedostatečném ošetření může krev pronikat do parakolpia, kde se hromadí, a následně se šířit do parametrií až retroperitoneálně.
Ruptury m. puborectalis, který je součástí komplexu svalů tvořících m. levator ani. Puborektální sval vytváří genitální hiatus, který se během porodu může fyziologicky rozšířit přibližně o 30 %. Při nadměrném přetížení však může dojít k jeho natržení až kompletní avulzi od úponu. Na vulvě se mohou v důsledku poranění objevit drobné trhlinky malých stydkých pysků, které většinou není třeba ošetřovat. Ruptury hráze jsou nejčastějším typem porodního poranění. 1. 2. 3. 4. Základem diagnostiky porodních poranění 3. a 4. stupně je bidigitální vyšetření celistvosti análního kanálu. Při vyšetření zavádí vyšetřující ukazovák do rekta, zatímco palec zůstává na perineu. Nepoznané poranění sliznice svěrače nebo jeho špatné hojení může zapříčinit vznik rektovaginální píštěle. Poranění vyššího stupně se ošetřují v celkové anestezii na operačním sále, nejčastěji pomocí overlap techniky. Při ní jsou okraje poraněného svěrače vypreparovány a uvolněny tak, aby mohly být následně přeloženy přes sebe. Nezbytné je profylaktické podání antibiotik peroperačně. Ošetření by měl provádět lékař se zkušeností se suturou análního sfinkteru. Pokud to není možné, lze provést pouze provizorní suturu ke stavění krvácení. Definitivní ošetření by pak mělo následovat do 24 hodin.
Ačkoliv se frekvence výskytu ruptur dělohy snížila, stále představuje jednu z příčin úmrtí žen v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Děložní rupturou rozumíme porušení celistvosti děložní stěny i perforaci děložní stěny nástrojem. iatrogenní příčiny - tj. Dolní děložní segment je vytahován, stěna se ztenčuje, děložní tělo kontrahuje a retarduje a jeho stěna se ztlušťuje. Vznik patrné hranice mezi dolním děložním segmentem a děložním tělem - Bandlova rýha. Bandlova rýha stoupá směrem k pupku. Dolní děložní segment je čím dál více bolestivý, ligamenta terezie jsou dobře hmatná, napjatá a bolestivá. Stálé ztenčování dolního děložního segmentu vede až k výrazné velice bolestivé kontrakci a náhle veškeré bolesti ustanou. Během chvíle se objeví příznaky hemoragického a peritoneálního šoku. Palpačně můžeme nahmatat plod pod břišní stěnou. Trpí asfyxií a umírá krátce po ruptuře. Ruptuře musíme předcházet ihned na počátku porodu. Pokud zjistíme počátky ruptury, porod ihned přerušíme podáním tokolytik a těhotenství ukončíme císařským řesem. U proběhlé ruptury provádíme ihned laparotomii, abychom zastavili krvácení z porušených cév. Okolo 85% žen po vaginálním porodu má nějakou formu porodního poranění hráze (perinea) nebo struktur pánevního dna. Vzhledem k tak vysokému počtu těchto poranění a rozsahu všech možných komplikací, není známo, v jak velkém procentu žen po vaginálním porodu dojde k nějakému problému. Lze ale očekávat, že tento počet bude velký. I po porodu, při kterém hráz nebyla vůbec poraněna, 42% žen vnímá bolest v této oblasti a u každé deváté tato bolest přetrvává i po týdnu. Až 2/3 z těchto žen, které neměly žádné porodní poranění, registruje bolest při prvním pohlavním styku po porodu a tato bolest přetrvává u každé sedmé ženy i v období jednoho roku po porodu. Lze tedy očekávat, že problémy s hrází po porodu jsou velmi časté, a že velká většina žen tyto potíže tají a dlouhodobě se jimi trápí, i když v mnoha případech bychom jim mohli pomoci.
Následující text má být proto povzbuzením pro Vás všechny, které nějaké potíže se svým pánevním dnem po porodu máte, abyste se nebály nás kontaktovat. Věříme, že vždy se najde nějaká metoda, která Vám přinese zlepšení Vašeho poporodního zdraví. Co je příčinou Porodní trauma je poranění vzniklé z přepjetí hráze při vlastním porodu hlavičky miminka nebo jeho ramének. Komplikací je poté jeho neadekvátní hojení. Funkční komplikací porodního poranění perinea je křehkost (fragilita) perinea s opakovaným natržením a krvácení, bolest hráze (spontánní či kontaktní), dyspareunie (bolest při pohlavním styku) nebo naopak nedostatečné vnímání pohlavního styku, případně anální inkontinence, poporodní vznik hemoroidů nebo krvácení po stolici. Vedlejším častým problémem je únik moči.
Obecně platí, že čím je větší porodní poranění, tím je větší riziko nějakého problému. Typy porodního poranění: Samovolné, spontánní natržení hráze (ruptura perinea). Ruptura hráze má čtyři stupně: 1. stupeň je poranění kůže a podkoží 2. stupeň je poranění svalů hráze mimo řitní svěrač (anální sfinkter) 3. stupeň je poranění řitního svěrače 4. stupeň znamená i poranění stěny konečníku. Nástřih hráze (episiotomie) má být prováděn pro urychlení porodu při fetálním distressu nebo pro snížení rizika poranění řitního svěrače při nutnosti operačního vaginálního porodu. Poranění řitního svěrače je třetím a čtvrtým stupněm poranění hráze. Dělí se dále na: 3A. stupeň je poranění zevního řitního svěrače v rozsahu méně než 50% 3B. stupeň je poranění zevního řitního svěrače v rozsahu více než 50% 3C. stupeň je poranění vnitřního řitního svěrače 4. stupeň je poranění stěny konečníku (rekta).

Současně s poranění hráze může dojít k poranění poševní stěny, stydkých pysků, oblasti v okolí močové trubice a oblasti v okolí clitorisu. Typy komplikací hojení hráze (viz odkaz): Infekce, Dehiscence, Granulační tkáň. Dehiscence je rozvolnění okrajů sešitého poranění se vznikem sekundárního defektu. Velmi často je dehiscence následkem předchozí infekce. Granulační tkáň zaplňuje defekt vzniklý rozvolněním okrajů. Jedná se vlastně sekundární hojení. Některé ženy mají však tendenci k tomuto typu hojení i primárně, tedy bez infekce či dehiscence.
Jak se problém diagnostikuje: Hlavními příznaky jsou bolest a krvácení. Diagnóza je učiněna kombinací odborného pohledu na typ porodního poranění a následného hojení. Důležitá je rovněž znalost průběhu vlastního porodu. Jak se problém řeší: Problém je řešen podle typu defektu a podle vlastních funkčních potíží. V případě infekce je zásadní celková antibiotická léčba, lokální hygienická péče. Sedací bylinné koupele, např. hamamelis, dubová kůra, řepík, s následným osušením mají adstringentní a antiseptické účinky. Někdy je možné je použít ve formě masti či balzámu. Velmi často v krátkém období následuje sekundární chirurgická korekce, kdy je nutno provést débridement, débridement znamená odstranění mrtvé, zánětem změněné a méněcenné tkáně na okrajích defektu. Následuje sblížení okrajů rány pomocí několika vstřebatelných stehů. V některých případech lze využít i jiného přístupu, např. lokálního využití laseru. Je nutné zdůraznit, že tyto nové metody nejsou zatím dostatečně vědecky ověřeny, neměly by však aktuální stav ničím dále zhoršit. Funkční potíže se řeší podle konkrétního problému. Odkazujeme proto na adekvátní webovou stránku. Rizika operace, pooperační péče: Pooperačně je nutná pečlivá opakovaná kontrola, neboť riziko opakování komplikace hojení je rozhodně vyšší. Častěji než v nekomplikovaných případech je nasazení antibiotik a lokální péče v rozsahu, který byl zmíněn již předoperačně.
Pracovní neschopnost: Délka pracovní neschopnosti je dána obtížností operačního zákroku. Obvykle trvá do úplného zhojení. Doma je třeba zachovávat klidový režim nutný k řádnému hojení a rekonvalescenci po operaci. V případě potíží (bolesti, zarudnutí, krvácení, horečka) doporučujeme okamžitou kontrolu. Jste maminka! Porodem se vám obrátí svět vzhůru nohama. Najednou poprvé vidíte svoje miminko, ještě dotepe pupečníková krev, pak porodník pupečník přestřihne. Konečně porodem placenty skončí 3. doba porodní a pro vás právě nastává šestinedělí (puerperium).
Máte v rukách miminko, které je na vás úplně závislé. Nemůžete teď ale úplně zapomenout na sebe. Správně prožité šestinedělí je nejlepší start do vašeho rodinného života. Přehled prvního týdne a dalších fází šestinedělí popisuje souhrnně text níže.
- První týden po porodu prožijete jako nedělka. Během časného šestinedělí musíte hlavně odpočívat vleže.
- Následující dny šestinedělí budete kromě kojení a zvýšené hygieny už moci začít se zpevňováním pánevního dna a vhodným cvičením břišních svalů.
- Stále se hojí poporodní poranění, a proto pro vás není vhodná větší fyzická zátěž.
- Pozdní šestinedělí končí 6. až 8. Odpočinek a klid jsou pro vás v šestinedělí zcela zásadní.
- Vaše tělo musí po porodu zregenerovat. Přizpůsobuje se srdeční výkon, prohlubuje se dech a děloha odchází.
Očistky (lochia) odchodí postupně, jejich barva se mění a mohou provázet křeče podobné menstruačním. Porodními vložkami se určitě nezapomeňte vybavit už do porodnice. Poporodní vložky by měly být měkké a vysoce savé a prodyšné. Poporodní kalhotky musí být co nejvíce prodyšné. Hygiena po porodu je extrémně důležitá! V důsledku poporodních poranění hrozí riziko infekce. Jak často se koupat po porodu? Na začátku šestinedělí proto po každém použití toalety maminka musí zamířit do sprchy nebo rodidla alespoň opláchnout vodou. Čůrání po porodu může být ze začátku nepříjemné kvůli otokům, stolice do 3 dnů po porodu je dobrým signálem, že se vše začíná vracet do pořádku. Sprchu můžete potřebovat také po kojení, když silněji odchází očistky. Není nutné používat intimní mýdlo; bez parfemace, pro intimní hygienu.
Že maminka pociťuje během očistků bolesti nebo křeče je obvyklé. Přirozená ztráta krve očistky se pohybuje v rozmezí 200-500 ml. Zápach očistků je varovným ukazatelem infekce. Může se stát, že očistky se vrátí do předchozího stádia. Příčinou může být námaha a nedostatečný odpočinek. Během kojení maminka často cítí silnější křeče nebo bolesti spojené s očistky.

Porodní asistentky během hospitalizace sledují riziko trombózy a otoky končetin. Děloha se postupně zavinová a její horní okraj klesá. Při podpoře zavinování dělohy doporučí ležení na břiše; postupy se liší pro kojící a nekojící matky. Porodními hormony dojde k uvolňování prolaktinu; prolaktin podporuje tvorbu mateřského mléka a ovlivňuje menstruaci. U kojících maminek je nástup první menstruace individuální a může nastoupit až mezi 2.-18. měsícem po porodu. Menstruační cykly po porodu jsou někdy silnější a mohou být doprovázeny bolestmi.
V průběhu šestinedělí vznikají poranění pánevního dna, která bývají často spojena s diskomfortem a mohou vést k potížím s inkontinencí. Cvičení pánevního dna pod dohledem fyzioterapeuta pomáhá svaly posílit a zpevnit. Diastáza břišních svalů může nastat během těhotenství a po porodu, kontroluje ji lékařka či porodní asistentka; řeší se vhodným cvičením.
Natržení nebo nástřih hráze je běžné; 7 praktických tipů pro zmírnění bolesti a podporu hojení intimních oblastí po narození miminka zahrnuje hygienu, ledování, cvičení, odpočinek, masáže jizvy a úpravu stravy. Intimní hygiena je klíčová pro prevenci infekce a podporu hojení. Hojení hráze může trvat několik týdnů, bolest při sezení a pohybu postupně ustoupí. V některých případech může být potřebná ambulantní či chirurgická péče v krátkém období po porodu.
Po císařském řezu je péče o jizvu obdobná, ale vzhledem k velké jizvě je důležité masírování a použití silikonových gelů nebo náplastí na jizvy. Po císařském řezu stejně jako po porodu koncem pánevním dále pečujte o své bříško a sledujte změny kůže a svalů.