Starozitná dětská kovová postýlka: historie, výroba a bezpečnost

Dětské kolébky a postýlky a to nejen domácí, ale i nemocniční, jsou v naší době naprostou samozřejmostí, takže se zdá, že existují odjakživa.

Že dětské kolébky byly v Antice používány téměř před dvěma tisíci let, je doloženo zachovalým nábytkem z antického města Herculanea.

Herculaneum, město patriciů a vyšší vrstvy obyvatel, zaniklo, stejně jako Pompeje, při výbuchu sopky Vesuv roku 79 n. l.

Město bylo po výbuchu sopky zaplaveno proudem vařícího bahna a sutě do výšky 10 až 26 metrů.

Z vyobrazení na Trojánovu sloupu (111 let n. l.) nejčastěji však novorozenci neměli samostatnou postýlku a spávali v lůžku s matkou a jí byli často zalehnuti.

O tom svědčí jak přísné zákony vydávané od synodu ve Wormsu r. 868, až po Pruský zemský soud r. 1817, tak citace z bible: „A syn této ženy zemřel v noci, protože ona jej ve spaní umačkala“.

Téměř u všech národů se (v Rusku a La­aponsku ještě ve dvacátém století), od stropu pomocí provázků zavěšoval košík, bednička nebo plachetka s dítětem (viz DM 7-8/2018 ZDE).

Údajně ještě dnes Kurdové pro své malé děti vyhrabávají dolíky v zemi, které plní teplým vyhřátým pískem. Ten drží teplo a je hygienický.

Z historie chladné Evropy je známé, že pro vzájemné zahřívání se a udržení tepla spalo více dětí nebo i s dospělými pohromadě v posteli, nejčastěji zabudované do alkovny (výklenku ve zdi).

Rakouská panovnice a česká královna Marie Terezie v rámci svých osvícených reforem, mj. Od raného středověku jsou na obrazech malovány kolébky s bočním nebo rotačním pohupováním.

Často se s nimi dalo pojíždět do stran.

Kolébka se pohupovala buď na zemi, nebo v podstavci.

Materiálem pro výrobu bylo nejprve proutí, později dřevo.

Zajímavé je, že již před rokem 1800 se lékaři hádali o to, zda je kolébka škodlivá.

Jedni byli toho mínění, že je v kolébce dítě chráněno jako v mateřském těle, nebo jako by je houpala na rukou.

Vědecké výzkumy v Německu v druhé polovině dvacátého století prokázaly užitečnost kolébek: podporují psychiku, pohyblivost a regulaci dechu.

Také o dětských postýlkách není mnoho informací.

Ze čtvrtého století n. l. z Řecka je vyobrazení dítěte ležícího na pohyblivém stole podobném lůžku.

Z 12. století je známé vyobrazení postýlky novorozeného Krista skládající se z podstavce se závěsnou sítí.

Dětská lůžka byla také výsuvná z podnoží rodičovské postele nebo z prádelníku.

Postýlka v prádelníku nebo komodě se vytahovala jako zásuvka, nebo měla vpředu otevíraná prořezaná dvířka.

V Alpských zemích od 16. do 19. století existovaly svinovací nebo zasunovací postýlky.

Písemné zmínky o evidenci dětských postýlek jsou v inventárních soupisech majetků střední a vyšší třídy z první poloviny 16. století.

Od roku 1715 jsou popisovány pokojové vozíky - košatiny s diskovými kolečky a s ojkou a odklápěcí stříškou.

Také prodlužovací lůžko není současný vynález.

V Etnografickém muzeu ve Vídni je šestinohá postýlka z roku 1737.

Již v 17. století se začaly zhotovovat dřevěné postýlky v několika velikostech, s vertikálně upevněnými soustruženými tyčkami nebo laťkami, podobné dnešním.

Pro děti různých věkových skupin byly vyráběny postýlky rozdílných velikostí se zábranami proti pádu.

Na začátku 20. století problémem u malých dětí bylo noční pomočování ve spánku.

Proto staré kolébky a postýlky měly často vespod ve dnu otvor, aby moč mohla odtékat.

Malé děti tehdy nebyly přebalovány.

Ležení v mokru měla zabránit speciální matrace z pryže vynalezená p. Kleemanem a patentovaná v r. 1881 ve Francii, Německu, Belgii a Rakousku.

Dalším vynálezem konce 19. století.

Bezpečnost dětí je ve vyspělých státech velmi sledována a technické normy jsou stále zpřesňovány.

Tvůrci současných dětských kolébek a postýlek normy a nařízení musí znát a pro zajištění bezpečnosti dětí respektovat.

Ve snaze výrobců zaujmout kupující často vznikne kýč.

Velice nezdravá a riziková kolébka vznikne, když autor změní pohupování z bočního na předozadní.

Ovšem riziko je i nemít nebo nepoužívat pro dítě postýlku se zábranami proti pádu nejméně do sedmi let.

Lékaři varují před pády malých dětí, které z důvodů velké těžké hlavy na tuto padají.

Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. uvádí: „Každý úder do hlavy způsobí nepřiměřený pohyb mozku v lebce. Dochází k mikrotraumatům, malým zraněním, která nemusí být vidět ani na moderních zobrazovacích zařízení.“

Autor: Ing.

Infografika: Vývoj dětských kolébek a postýlek skrz století
  • Historické období ukazuje rozmanitost konstrukcí: kolébky s bočním nebo rotačním pohupováním, výsuvné postýlky, postýlky v komodách.
  • Materiály se měnily od proutí po dřevo; ochranné prvky proti pádu se objevovaly již ve středověku.
  • Moderní bezpečnostní standardy vycházejí z poznatků lékařů a psychologů o vlivu prostředí na vývoj dítěte.
  • Historie ukazuje, že pohodlí a hygiena byly již dávno součástí návrhů, např. odvětrávané dno a řešení nočního pomočování.

Historie a vývoj postýlek a kolébek v evropském kontextu

Postýlky v alpských zemích byly svinovací nebo zasunovací, což ilustruje snahu o flexibilitu a bezpečnost.

V 17. století vznikaly dřevěné postýlky s vertikálně upřesněnými tyčkami, které připomínají dnešní modely.

Postoupení k některým inovacím se dělo postupně, a to i v rámci domácností různých sociálních vrstev.

Vyznačuje se kontinuálním vývojem mechanismů pro pohupování a odkládání, které se staly standardem moderních postýlek a kolébek.

tags: #starozitna #detska #kovova #postylka