Ústí nad Labem má bohatou historii zdravotnických zařízení, které se vyvíjely od středověku až po moderní zdravotnické komplexy. Příběh porodnice a gynekologicko-porodnické kliniky je úzce spjatý s rozvojem města, medicíny a vyššího vzdělávání v regionu.
Kořeny a vznik moderního zařízení
V roce 1899 byla zahájena výstavba nové všeobecné nemocnice v Ústí nad Labem, tehdy jako široce koncipovaného zdravotnického zařízení s plánovanými funkcemi pro interní, chirurgické a infekční oddělení. Stavba byla rozdělena do několika etap a zahrnovala také budovy pro ošetřovatelskou službu a technické zázemí. Původně se v pavilonech počítalo s různými lůžkovými kapacitami a moderním vybavením včetně telefonního spojení a vodovodů.
Částí této rozsáhlé nemocnice byla i porodnicko-gynekologická klinika, která později získala výraznou roli ve vzdělávání na lékařské fakultě. V roce 1919 vznikla gynekologicko-porodnická klinika jako zakládající pracoviště lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, čímž se Zemská porodnice v Brně proměnila v důležitý výukový bod pro nové lékaře a porodní asistentky v regionu.
Vývoj a organizační proměny v období 20. století
Prvním přednostou kliniky a ředitelem Zemské porodnice byl jmenován MUDr. Antonín Ostrčil. Pod jeho vedením došlo k významným stavebním úpravám, jako byla přístavba fyzikální léčby, rentgenu, operačních sálů a velké posluchárny. Nadstavbu třetího patra hlavního traktu realizoval jen částečně a umístil do ní porodní sál a internát pro studenty.
V roce 1925 převzal Zemskou porodnici prof. MUDr. Gustav Müller, který nejprve dokončil vnitřní úpravy nového klinického bloku, pak rozšířil septické oddělení a zřídil onkologické oddělení a ambulanci pro onkologicky nemocné. Následné politické události ve 30. letech ukončily činnost profesora Müllera na zdravotní dovolené v dubnu 1939 a do čela kliniky byl jmenován prof. MUDr. Ludvík Havlásek. Po nástupu německého režimu došlo bez vědomí Zemského úřadu k vypsání konkurzu na ředitele Zemské porodnice, který byl nakonec potvrzen platností od 1. května 1940.
Po osvobození byl Havlásek opět klíčovou postavou a následně nastala etapa rozvoje a reorganizace po roce 1948, kdy vzniklo III. zemské oddělení. O rok později vznikla II. gynekologicko-porodnická klinika a nemocnice se postupně rozšiřovala do prostor Fakultní nemocnice na Pekařské ulici a později na Veveří. Po roce 1954 získala klinika své vlastní porodnické oddělení, a to v Brně, zatímco ve spolupráci s Fakultní nemocnicí došlo k dalšímu propojení a posílení kapacity.
V 60. letech a následně 70. letech došlo k dalšímu rozvoji a rekonstrukcím. V roce 1992 se prostředí reorganizovalo a nemocnice navázala spolupráci s velkými centry v regionu včetně Bohunic a dětské nemocnice. Došlo k postupné specializaci perinatologických služeb a zavedení moderních praktických programů včetně mammologie a asistované reprodukce. V roce 1998 bylo sloučeno I. a II. gynekologicko-porodnické kliniky a od roku 2002 vzniklo jednotné pracoviště Gynekologicko-porodnické kliniky MU a FN Brno.
Současné působení a význam pro region
Od ledna 1998 byl vytvořen soubor institucí do Fakultní nemocnice Brno a portfolia gynekologicko-porodnické péče. Přednostou se stal prof. Pavel Ventruba a posléze došlo k ustavení Katedry porodní asistence a dalším strategickým změnám v oblasti perinatologie a asistované reprodukce. V roce 2006 získala klinika ISO 9001:2000 pro systémy kvality a v následujících letech proběhla rozsáhlá rekonstrukce a modernizace perinatologického úseku na bohunickém pracovišti.
K 31. 12. 2007 měla klinika celkem 218 lůžek, z toho porodnice 162, a zajišťovala regionální komplexní péči porodnickou, gynekologickou, onkogynekologickou a vysoce specializovanou péči v perinatální medicíně a asistované reprodukci. Do roku 2016 došlo k další modernizaci a přizpůsobení kapacit regionálním potřebám. V současnosti tvoří Gynekologicko-porodnické kliniky MU a FN Brno jediné jednotné pracoviště v zemi s významnou mezinárodní akreditací a zapojením do evropských standardů vzdělávání a vyšetřovacích metod.
Historie spojené s Moravskou Třebovou
V Moravské Třebové se počátky zdravotnické péče pojí s špitály a hospicy, které se postupně vyvíjely v nemocnice. V 19. století byla zavedena jednotná pravidla pro zřizování veřejných nemocnic a vrostl tamní projekt na vybudování všeobecné nemocnice, podporovaný místními elity, včetně knížete z Lichtenštejna. Základní kámen nemocnice byl položen v roce 1892 a otevřena byla v roce 1894. Postupně vznikaly další pavilóny a oddělení, s rozvojem techniky a provozu se nemocnice stala významnou lokální institucí.
Po roce 1945 prošla moravskotřebovská nemocnice procesem transformace, z českých lékařů a s odsuny německých pracovníků. V 50. letech došlo k rozsáhlým stavebním úpravám a rozvoji oddělení, které umožnily stabilní provoz a modernizaci, včetně výstavby bytů pro zaměstnance a rozvoje provozu. Postupně nemocnice přešla pod regionální řízení a v 90. letech se zaměřila na rehabilitační péči a následnou péči, s pokračujícími rekonstrukcemi a výstavbou nových oddělení. V roce 2020 zahájila výstavbu nové nemocnice následné péče, která posílila regionální zdravotní infrastrukturu a kapacity pro pacienty v potřebě dlouhodobější péče. Od roku 2022 tvoří Nemocnice následné péče Moravská Třebová tři objekty.
Současná situace a význam pro region
Mostecká nemocnice naopak vstoupila do své moderní etapy jako nadregionální zdravotnické zařízení s několika desítkami oddělení a 26 odděleními. Přispěla k regionálnímu pokrytí a spolupráci s Krajskou zdravotní a.s., poskytuje služby obyvatelům širokého okolí a zajišťuje širokou škálu zdravotní péče včetně akutní a následné péče.

Odkazy na klíčové momenty
- 1899-1925: výstavba a rozšíření Zemské porodnice a kliniky (Brno) - vznik gynekologicko-porodnické kliniky
- 1925-1939: rozvoj vnitřních prostor, rozšíření oddělení a změny vedení
- 1948-1960: III. zemské oddělení, II. gynekologicko-porodnická klinika a jejich integrace s FN
- 1992-2002: osamostatnění a následné sloučení do jedné kliniky MU a FN Brno
- 2006-2012: certifikace ISO, rekonstrukce perinatologického úseku, nárůst lůžek a modernizace
- 2020-2022: výstavba nové nemocnice následné péče a stálá regionální role