Ideální věk a zdravotní faktory pro otěhotnění: co říká moderní reprodukční medicína

Tématem dnešní radioporadny Českého rozhlasu Hradec Králové je asistovaná reprodukce, neplodnost a její léčba. Naším hostem je MUDr. V SANUSu a 30 let se léčbě neplodnosti a asistované reprodukci věnujete. Jak velký rozdíl to bude, když srovnáte počátky s tím, co je k dispozici v současné době? Opravdu mohu potvrdit, že za těch 30 let se hodně posunuly metody a technologie umělého oplození a celého procesu kolem pacientek. Velmi technologicky postoupily laboratorní metody.

Motivace a výchozí situace

Výchozí situace, se kterou musíte pracovat? Jaké jsou důvody, proč se nedaří ženám otěhotnět? A mění se nějak v čase? Často byl zmiňovaný věk, že se páry pokoušejí o dítě v pozdějším věku a to snižuje jejich šance. Naše centrum využívají především páry, který se snaží minimálně aspoň rok o těhotenství. A potom jsou to páry, které se blíží k limitu, kde se na léčbě podílí pojišťovna. Snažíme se intenzivněji pomoci těmto párům. Jestliže se vajíčka zamrazí, není určeno, jak dlouho by měla vydržet.

O optimálním věku a dalším postupu mluvíme: optimální věk pro ženu k otěhotnění, kde by neměly nastat potíže, je někde mezi 18 a 21 lety. Takové pacientky samozřejmě také v centrech velmi výjimečně při nějakých patologických stavech máme, ale většina žen přichází spíše ve vyšším věku.

Diagnostika a příčiny neplodnosti

Čtěte také: Než ty páry přejdou přímo do naší léčby, tak se často snaží se svými ošetřujícími lékaři a gynekology nějakým způsobem prodělávat monitoring cyklu, eventuálně ovlivnit cyklus na vaječnících, sledování uvolňování vajíček a nějakým způsobem načasování, které je dost často velkým problémem. Ovšem některé pacientky i přes snahu těch ošetřujících lékařů přijdou potom k nám. My se pak snažíme konzervativními přístupy pomoci pacientce už v tom období, než se pustíme do léčby metodami asistované reprodukce. Odběr vajíček a jejich zmrazení a uschování do budoucna, až bude životní situace více těhotenství nakloněna. Tady se dostáváme také k problému darování vajíček. Ta stimulace probíhá stejně jak u párů, u kterých se neplodnost řeší, tak i u žen, které darují vajíčka. Provede se několik ultrazvukových vyšetření, v průběhu nichž se provádí stimulace vaječníků tak, aby bylo daleko více vajíček připravených k odběru. Při inseminaci partner poskytne spermie a my vybereme ty nejrychlejší a nejlepší. MUDr. Pak záleží na účelu, ke kterému byly vajíčka připraveny. V páru, který řeší neplodnost, se oplodní spermiemi partnera a za několik dní se zavedou zpátky. U darovaných vajíček samozřejmě potom záleží na těch příjemcích, ale ve své podstatě je ten proces stejný. Ale už anonymní.

Odhady spermatu, embrya a úspěšnost

Pokud se páru nedaří otěhotnět, podaří se vždy zjistit příčinu, jestli je na straně partnera či partnerky? Bohužel, ať se snažíme, jak se snažíme, asi u 40 procent párů nezjistíme přesnou příčinu. A potom přecházíme k tomu, že děláme diagnostiku, kterou s pacientkou konzultujeme. A když ani tam nic nenajdeme, musíme se uchýlit k tomu, že jdeme do léčby umělého oplození i bez známé příčiny. Překvapilo mě, kolik je možností samotného umělého oplodnění. Prvním krokem je monitoring cyklu, kde jde hlavně o načasování celé snahy. Druhá možnost je tzv. inseminace, kde partner poskytne své spermie a my vybereme ty nejrychlejší a nejlepší. Pak je vložíme pacientce v optimálním čase do dělohy. Tam se zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění asi dvakrát až třikrát. Čtěte také: Tyto inseminace jsou hrazené pojištěním do 49 let ženy a maximálně šestkrát. My ji většinou doporučujeme dvakrát až třikrát, protože to není pouze terapie, ale i diagnostika ohledně fungování vaječníků a sliznice. Po těch dvou či třech snahách si většinou s párem sedneme a řekneme si, jestli chceme jít dál cestou diagnostiky, tedy malých operačních výkonů, jako je diagnostická laparoskopie či hysteroskopie. Některé páry chtějí jít spíše už do umělého oplozění, kde se pravděpodobnost otěhotnění dnes pohybuje někde kolem 50 procent.

Laboratorní práce a genetika

Co se pak děje v laboratořích a co tam všechno dokáží odborníci zjistit? Poslechněte si rozhovor s MUDr. Přestože je ideální biologický věk ženy pro založení rodiny dvacet pět let, realita bývá jiná. Jak velký je rozdíl věkem 20, 30 nebo 40 let? Jakým způsobem se věk promítá do zdravotních rizik a genetických vad plodu? Reprodukční věk ženy se obvykle vztahuje na období od puberty do menopauzy a ovulace bývá klíčová pro otěhotnění. Nejplodnější je žena mezi 20. a 25. lety. Po fyzické stránce je tělo ženy na těhotenství nejlépe připraveno v mladé dospělosti. Podle odborníků je ideální biologický věk prvorodičky 25 let. S přibývajícím věkem výskyt genetických anomálií prudce stoupá. Pro srovnání, čtyřicetiletá těhotná žena čelí tomuto riziku vyššímu více než 1 ku 100, o čtyři roky později 1 ku 30. Po 35. roce života nastává největší propad v počtu a kvalitě vajíček. Social freezing jako možnost pojistit plodnost do dalších let je tématem, stejně jako uchování vajíček metodou vitrifikace. Zdravotní pojišťovny hradí léčbu neplodnosti ženám od 22. do 40. narozenin, a to s určitými limity.

Věk a rizika spojená s těhotenstvím

Ve věku okolo 20 let je plodnost vysoká, rizika genetických vad minimální a tělo připravené na těhotenství. U věku kolem 30 let plodnost postupně klesá, rizika i nutnost plánovat finanční zázemí roste. Okolo 40 let je těhotenství rizikovější: vyšší riziko poranění porodních cest, inkontinence, a potřeby císařského řezu. Po 50 letech je spontánní početí prakticky nepravděpodobné, ale umělé oplodnění je možné, avšak s významnými riziky pro matku i plod. Perimenopauza a menopauza znamenají nepravidelný cyklus a sníženou šanci na přirozené početí; v perimenopauze bývá ovulace nepravidelná a nelze ji přesně předvídat. V některých případech je vhodná preimplantační genetická diagnostika embryo.

Praktické rady pro plánování rodiny

Jak tedy odpovědět na otázku „A nejsi na dítě už moc stará?“ - Nijak. Je to soukromá věc a rozhodnutí pojedete s partnerem. Dříve bývalo typické, že první dítě vzniklo v 25 letech, dnes se průměr pohybuje výše a roste i počet rodiček po 30. až 40. letech. Zázemí a kariéra hrají v rozhodnutí velkou roli, stejně jako ekonomické faktory. Mnohé ženy se snaží zajistit svou plodnost prostřednictvím IVF a dárcovství vajíček, a to i do věku po 40 letech, i když pojišťovny často stanoví limity a postupy. Plánování těhotenství a výběr porodnice by měly zohledňovat zdravotní stav, dostupnost specializované péče a technické zázemí. Významné je také, že i mladší ženy mohou čelit problémům: riziko preexistujících potíží, nižší BMI, kouření či další faktory mohou ovlivnit plodnost a těhotenství.

Osobní poznámky a zkušenosti

Nejstarší rodičku jsem měla čtyřiceti osmi let, u níž šlo o riziko vrozených vývojových vad plodu, ale vše dopadlo dobře a porod proběhl císařským řezem. Nejmladší pacientkou byla čtrnáctiletá dívka; největší úskalí bylo připravit ji fyzicky i psychicky na těhotenství a porod. Ideální věk pro mateřství fyzicky bývá okolo dvaceti let, kompromis pak kolem třiceti let, kdy je plodnost ještě vysoká a sociální zázemí se dá vhodně sladit. S věkem narůstají výzvy, ale reprodukční medicína umožňuje ženám mít děti i v pozdějším věku, často s podporou genetické diagnostiky a moderních technologií.

Infografika: vývoj plodnosti podle věku ženy a klíčové milníky v asistované reprodukci

Těhotenství po 35. roce věku – přehled rizik

tags: #spravna #doba #pro #otehotneni