Spontánní potrat nebo vycestování za přerušením těhotenství během dovolené: možnosti, rizika a zkušenosti žen v Evropě

Je možné, že jsem těhotná. V současné době jsem až do července v Británii a vlastně ani nevím, kam bych na tento výkon mohla jít. Zaplatila jsem si cestovní pojištění, které by mělo pokrývat i veškeré operace, resp. není v něm zahrnuto pouze prevence a očkování. Ale domnívám se, že potrat bude nějaká výjimka, kterou taky nepokryjí. Pokud jsem otěhotněla, stalo se tak před týdnem.

Tento text shrnuje praktické rady, právní a zdravotní souvislosti, zkušenosti žen, které kvůli interrupci cestovaly do zahraničí, a informace o tom, co dělat při podezření na těhotenství nebo při spontánním potratu v zahraničí během dovolené.

Co je potřeba ověřit hned na začátku

• Ověřte si, zda se vaše cestovní zdravotní pojištění vztahuje i na komplikace v těhotenství a případný porod.
• Ověřte si úroveň a dostupnost lékařské péče v místě pobytu.
• Pokud budete v zahraničí rodit, ověřte si, zda jsou tu povinné těhotenské lékařské prohlídky a kdo je poskytuje (většinou smluvní zařízení vaší pojišťovny nebo školy).
• Zjistěte si v předstihu, jestli se v místě vašeho pobytu testuje krev na HIV a hepatitidu typu B.
• Ověřte si, jestli jsou v místě vašeho pobytu dostupné zdravotně nezávadné potraviny a nápoje, včetně balené vody a pasterizovaného mléka.

Spontánní potrat v zahraničí: co očekávat

Co obnáší spontánní potrat? Jaká péče je poskytována ženám v této situaci v zahraničí? Jak ženy podpořit v této náročné situaci ztráty dítěte? Jakou péči žena potřebuje po potratu? Jak napomoci jejímu tělu i duši vyrovnat se se ztrátou a přijmout a uzavřít tuto životní zkušenost?

Díky časné ultrazvukové diagnostice těhotenství se v dnešní době stále častěji setkáváme s diagnózou zamlklé těhotenství. Ženy jsou pak zpravidla odeslány k chirurgickému ukončení těhotenství. Je toto však jedinou možností vhodnou pro všechny ženy? Seminář bude probíhat formou frontálního předávání informací, kazuistik i praktických ukázek.

Právní a praktické překážky přístupu k interrupci v Evropě

Mezinárodní projekt Exporting Abortion přináší vůbec první mapování skutečnosti, že navzdory pokrokům v dosažení práva na potrat jsou tisíce žen v Evropě nuceny vycestovat za hranice svých domovských zemí, aby podstoupily interrupci. Mohou za to právní, byrokratické, kulturní a sociální překážky, kterým ženy stále čelí, když se rozhodnou přerušit těhotenství.

Page Not Found představuje projekt, jehož součástí je i naše redakce. Investigativní práce celkem jedenácti novinářských týmů z Evropy s názvem Exporting Abortion, odhaluje na základě dat a osobních výpovědí, že tisíce žen v Evropě stále musí cestovat do sousedních zemí, aby podstoupily interrupci, a to kvůli překážkám ve své zemi - někdy i tam, kde je interrupce legální.

Důvody jsou různé. V některých případech ženy zjistí, že jsou těhotné, až ve chvíli, kdy v jejich zemi uplynula zákonná lhůta pro umožnění interrupce. Jindy má plod vadu, kterou lékaři a lékařky v dané zemi nepovažují za dostatečně závažný důvod pro ukončení těhotenství. Ženy také mohou vycestovat proto, že chtějí interrupci podstoupit jinou metodou, než umožňuje jejich země.

Praktické příklady cest za přerušením těhotenství

Když pětatřicetiletá Táňa nechtěně otěhotněla, okamžitě začala na internetu hledat možnosti, jak ukončit své těhotenství pilulkou. Google jí mezi prvními odkazy nabídl kliniku ve Vídni. Připadala jí jako dobrá volba. Z Bratislavy je ve Vídni za necelou hodinu. Po telefonu se jí zeptali, zda si dělala těhotenský test a kdy měla poslední menstruaci. Sdělili jí cenu okolo 500 eur a navrhli termín. Přijala ho. Když dorazila na kliniku, udělali jí ultrazvuk a vysvětlili, jak zákrok probíhá. Následně jí na místě dali první pilulku a druhou měla užít doma. Informovali ji, že kontrolu může absolvovat u nich nebo u svého gynekologa.

Polka Olga nechtěně otěhotněla v roce 2019. Polské zákony ale neumožňují interrupci na žádost ženy. Autobusem se tedy vydala do české Ostravy, kde zákrok tajně podstoupila. Irce Carol zjistili ve druhém trimestru vážnou abnormalitu plodu, ale Irsko neumožňuje interrupci, pokud těhotenství trvá déle než 12 týdnů, a to ani v případě, že má plod vývojovou vadu. Carol musela vycestovat do Londýna.

Juliana*, Brazilka žijící v Portugalsku, nechtěla mít ve svých 30 letech další dítě. Kromě bolestí břicha nic nenaznačovalo, že by byla těhotná. Poté se však přidaly nevolnosti a zjistila, že je ve 13. týdnu těhotenství. Potrat na žádost pacientky je v Portugalsku možný pouze do 10. týdne, a tak pro ni bylo nejjednodušší vycestovat do Španělska, kde je možné interrupci provést až do 14. týdne.

Skutečná data: kolik žen ročně vycestuje

Z našich údajů vyplývá, že Španělsko patří v rámci Evropy k zemím s nejvyšším počtem žen, které do země přijíždějí za účelem provedení potratu. Jedenáct evropských médií shromáždilo nejen příběhy konkrétních žen, ale také data z většiny evropských zemí, přičemž jsme napočítali, že ročně musí za interrupcí vycestovat ze své země téměř šest tisíc Evropanek. Tuto skutečnost není radno podceňovat: každý rok překročí hranice své domovské země více než 5 000 žen kvůli překážkám v přístupu k interrupcím. V roce 2023 to bylo nejméně 5 860 osob. Z unikátních dat, které má Page Not Found k dispozici, zřetelně vyplývá, že Češky za provedením interrupce do zahraničních států necestují. Získaná data o interrupcích cizinek v Česku však ukazují, že Česká republika je jedním ze států, kde hledají pomoc: nejčastěji se jedná o ženy z Polska, Slovenska a Ukrajiny.

Hlavní trasy a destinace v Evropě

Nejčastěji míří ženy z Německa do Nizozemska, dále z Portugalska do Španělska. Třetí nejčastější cesta vede z Francie do Nizozemska. Exporting Abortion líčí zahraniční cesty evropských žen za účelem provedení interrupce. Nejvíce jich směřuje z Německa do Nizozemska, dále z Portugalska do Španělska. Třetí nejčastější cesta vede z Francie do Nizozemska.

Evropanky nejčastěji míří do Nizozemska. Díky potratovému zákonu, který přísně chrání právo na přerušení těhotenství až do 24. týdne, se zde uskutečnila téměř polovina (48,15 %) všech potratů monitorovaných v rámci studie Exporting Abortion. Za posledních pět let podstoupily ženy z jiných evropských zemí v Nizozemsku potrat 13 114krát.

Druhou nejčastější cestu podnikají ženy z Portugalska do Španělska. Ročně jich je více než 500. Podobně jako u většiny těchto cest je to z důvodu rozdílné legislativy a nerovného přístupu v obou zemích.

Alternativa: potratové pilulky a svépomoc

Vycestování za účelem provedení potratu není jedinou využívanou možností. Čím dál častěji si ženy svépomocí objednávají potratové pilulky. Jedná se především o ženy v zemích, kde je právo na potrat významně omezeno. Žena tak zůstává mimo oficiální zdravotnický systém, a tudíž bez lékařského dohledu. Tento trend lze pozorovat zejména v zemích jako Polsko a Malta.

Věcná úskalí: výhrada svědomí a nedostatek kapacit

Dalším důvodem cest je nedostatek zdravotnických zařízení nebo odborníků a odbornic provádějících zákrok. Tento problém je někdy umocněn výhradou svědomí. Téměř v každé evropské zemi mají zdravotníci právo se na výhradu svědomí odvolat, ať už z etických nebo náboženských důvodů, a tím odmítnout součinnost v přerušení těhotenství. Platí to i pro Českou republiku. Čísla, kolik doktorů a doktorek výhradu svědomí využívá, ale nemáme.

V některých případech se poskytovatelé zdravotní péče odvolávají na výhradu svědomí kvůli společenskému tlaku ze strany svých kolegů, nadřízených, nebo dokonce společnosti. Na vlastní kůži to zažila Slovenka Klaudia, která v pátém měsíci těhotenství zjistila, že se její dítě narodí s nádory po celém těle. Přestože jí tento závažný stav plodu umožňoval legální přístup k potratu, narazila u svého lékaře na výhradu svědomí.

Co dělat, pokud jste v zahraničí a netušíte, kam jít

1. Kontaktujte místní pohotovost nebo gynekologické oddělení a popište svou situaci - bolest, krvácení, podezření na těhotenství.
2. Ověřte si, zda má klinika či nemocnice zkušenosti s gynekologickou pohotovostí a s ukončením těhotenství v daném stádiu.
3. Informujte se o cenách a o tom, zda je potřeba předložit doklady nebo potvrzení z domova.
4. Máte-li pojistku, volejte asistenční službu pojišťovny a dohodněte si úhradu péče nebo doporučení zařízení.
5. Pokud zvažujete farmakologický potrat, ověřte dostupnost a postup na místě - v některých zemích je to běžná možnost a v jiných není.

Psychická a fyzická péče po potratu nebo ztrátě

Jak ženy podpořit v této náročné situaci ztráty dítěte? Jakou péči žena potřebuje po potratu? Jak napomoci jejímu tělu i duši vyrovnat se se ztrátou a přijmout a uzavřít tuto životní zkušenost? Odpovědi zahrnují přístup k odborné psychologické pomoci, možnost konzultace s gynekologem nebo porodní asistentkou a jasné informace o fyzické rekonvalescenci.

Seminář organizovaný Unií porodních asistentek se zabývá těmito otázkami a nabízí kazuistiky i praktické ukázky: Definice zamlklého těhotenství a spont. Seminář bude probíhat formou frontálního předávání informací, kazuistik i praktických ukázek. Délka semináře 8 h od 10 do 18 h, v rámci semináře bude 1 h pauza na oběd a několik kratších přestávek na občerstvení. Pro koho je seminář určen: porodní asistentky, studentky porodní asistence, lékaři, fyzioterapeuti, duly.

Konečné poznámky a doporučení

• Před cestou si zjistěte legislativu a praxi v cílové zemi: do kdy je potrat možný, jaké metody se používají, kdo ho provádí a jaké jsou ceny.
• V případě akutních potíží vyhledejte místní pohotovost - při podezření na spontánní potrat je rychlá lékařská pomoc zásadní.
• Zvažte možnosti podpory: linky důvěry, místní nevládní organizace a iniciativy, které pomáhají ženám cestovat za potraty nebo poskytují doprovod a informace.
• Pokud se rozhodnete pro farmakologický potrat, postupujte podle pokynů zdravotnického zařízení; pokud si pilulky objednáváte svépomocí, mějte na paměti rizika absence lékařského dohledu.

tags: #spontanni #potrat #v #zahranici #na #dovolene