Acrosomální reakce (AR) u spermie je nezbytnou prerekvizitou k oplodnění vajíčka, ke kterému dochází v reprodukčním traktu samice.
AR umožňuje spermii proniknout obaly vajíčka a splynout s ním.
Nejdříve se musí spermie podrobit kapacitaci a teprve poté může dojít k iniciaci AR a vylití akrozomálního obsahu.
Co je induktorem AR není zcela jasné, důležitou roli hrají nejspíše extracelulární obaly vajíčka - zona pellucida a kumulární buňky vylučující progesteron a jiné látky, u nichž byla prokázána schopnost AR iniciovat.
V poslední době je předmětem intenzivního studia identifikace místa iniciace AR v rámci reprodukčního traktu samice.
Ukázalo se, že u myší podstoupí většina spermií AR v horním isthmu.
V ampule se pak nachází jen malé množství spermií a všechny tyto spermie jsou schopné vajíčko oplodnit.
Během AR dochází k uvolňování akrozomálního obsahu do extracelulárního prostředí.
Nejdříve dochází k uvolnění rozpustné složky akrozomu a až poté je postupně uvolněna akrozomální matrix.
Před vylitím obsahu akrozomu musí dojít přes receptory spřažené s G proteiny a receptory tyrosinkinázy k aktivaci fosfolipáz.
Poté, co jsou aktivovány i proteinkinázy, dochází k aktivaci kanálů na akrozomu i na plazmatické membráně spermie a uvolnění Ca2+.
Zona pellucida je glykoproteinový obal vajíčka a umožňuje připojení spermie a indikuje zahájení akrozomální reakce.
Enzym akrozin umožní spermii projít zonou.
Po kontaktu spermie a oocytu se vylije obsah tzv. kortikálních granul do prostoru mezi zonou a membránou oocytu.
Enzymy v nich obsažené změní fyzikální vlastnosti zona pellucida a inaktivují specifické receptory pro spermata na povrchu zony pellucidy.
Nejdříve spolu začnou interagovat membránové integriny a dojde k adhezi obou buněk.
Poté obě membrány splynou.
V této fázi se spermie přikládá „bokem“ k oocytu, protože po kapacitaci jí chybí nad akrozomem membrána, která je k adhezi potřebná.
Na tyto reakce oocyt odpovídá zonální reakcí (ochrana proti polyspermii), obnovením druhého meiotického dělení a metabolickou aktivací vajíčka.
Mezitím se spermatozoon přiblíží k samičímu pronucleusu, jeho jádro se zvětší a vytvoří samčí pronucleus.
Bičík spermie degeneruje.
Splynutím jádra vajíčka a jádra spermie vzniká zygota.
Zygota se rýhováním dělí na mnohobuněčný útvar (morulu), dalším dělením vzniká blastula, která putuje vejcovodem do dutiny děložní.
Sliznice dělohy je v sekreční fázi připravena k jejímu uhnízdění = nidace.
K této nidaci dochází cca 5.-7. den po ovulaci.
Z 200-300 milionů spermií ve vagině se k vajíčku dostane pouze 300 až 500; pouze jediná spermie fertilizuje vajíčko, ostatní pomáhají narušit ochranu vajíčka.
Interakce mezi spermií a zona pellucida se odehrává prostřednictvím vazby a průniku skrze Zona Pellucida - Sperm-Zona Pellucida vazba a průnik.
Zona pellucida obsahuje ZP3 jako ligand, který vyvolává a řídí akrozomální reakci.
Enzymy z akrozomálního váčku umožní průnik hlavičky spermie skrz stěnu vajíčka a postupně se hlavička zmenšuje.
Kortikální reakce, která následuje po vniknutí, aktivuje vajíčko a zajistí ochranu vajíčka proti polyspermii.
Oplození je proces, při němž se spojí vajíčko a spermie, k čemuž dochází nejčastěji v ampulla tubae uterinae během ovulace.
Spermie vydrží v ženském pohlavním ústrojí několik dní, čímž se zvyšuje pravděpodobnost fertilizace.
Kapacita spermií a jejich hyperaktivita zajišťují penetraci spermie do vajíčka.
Splynutí vnější a vnitřní akrozomální membrány a vylití akrozomálních enzymů je výsledkem interakce mezi spermií a kumulus oophorus.
Po vstupu spermie do oocytu nastupuje plazmatická aktivace vajíčka a vytvoří se samčí pronucleus.

Fertilization explained – sperm and egg fusion
Akrozomová reakce je spuštěna, když se specifická molekula na povrchu spermie naváže na ZP3 glykoprotein v zona pellucida.
Kortikální granule ve vajíčku se spojí s buněčnou plazmatickou membránou a po úspěšném usazení spermií se uvolní do zona pellucida, čímž se povrch stane tuhým a nepropustným.
Vnější vrstva a ocas spermie se rozpustí, jakmile úspěšně dosáhnou vajíčka.