Spermie bez bičíku: příčiny a vliv na plodnost

Neplodnost je komplexní problém, který může mít mnoho různých příčin, a to jak u žen, tak u mužů. Plodnost je společnou záležitostí obou partnerů: kvalita spermií má přesně stejně zásadní vliv na úspěšné oplodnění jako zdravotní stav ženy. Sperma tvoří směs několika složek - spermie a tekutina produkovaná semennými váčky, prostatou a Cowperovými žlázami. Pro plodnost je důležitá nejen přítomnost spermií, ale i jejich kvalita: koncentrace, pohyblivost a morfologie.

Co je spermie a z čeho se skládá

Spermie se skládá z hlavičky a bičíku, které jsou spojeny krčkem. Na hlavičce se nachází akrozom, který napomáhá průniku spermie do vajíčka rozrušením jeho obalu, a jádro s genetickou výbavou. Bičík umožňuje pohyb spermie směrem k vajíčku. Před oplozením je nutná kapacitace spermie a akrozomální reakce, které umožní průnik do vajíčka a vznik zygoty.

Hlavní příčiny a faktory ovlivňující plodnost mužů

Mezi nejčastější fyziologické příčiny neplodnosti patří nízká koncentrace spermií (oligozoospermie), nepravidelná morfologie (teratozoospermie), snížená pohyblivost (astenozoospermie) a jejich kombinace (oligoasthenoteratozoospermie). Azooospermie znamená úplnou absenci spermií v ejakulátu.

Mezi rizikové faktory z hlediska životního stylu a prostředí patří kouření, nadměrná konzumace alkoholu, stres, nezdravá strava a pasivní či aktivní vystavení vysokým teplotám varlat. Větší vliv má zejména dlouhodobé nošení těsného prádla, horké koupele, saunování a časté vystavování varlat vyšší teplotě. Také užívání některých léků, hormonálních preparátů a exotických doplňků může negativně ovlivnit kvalitu spermií.

Dalšími faktory jsou infekční a zánětlivé onemocnění, choroby systému reprodukce a vrozené či získané poruchy, které mohou ovlivnit tvorbu či průchod spermií.

U starších mužů se mohou objevit změny ve vývoji spermií a nižší objem ejakulátu, zvýšený výskyt tvarově abnormálních spermií a poškození DNA spermií. Mezi časté genetické příčiny patří chromozomové aberace a některá monogenní onemocnění.

Patologické stavy a jejich vliv na plodnost

Acefalický spermie syndrom (SyAS) je vzácný stav, při kterém chybí hlavička spermií a ovlivňuje morfologii i další parametry ejakulátu. Studie sledují dopady tohoto stavu na motilitu a kvalitu ejakulátu a dělí pacienty do skupin podle podílu spermií bez hlavičky. U všech skupin jsou hodnoty parametrů ejakulátu srovnatelně snížené oproti kontrolám, avšak mírné úbytky mohou být v některých skupinách méně výrazné.

Další významné genetické a vývojové poruchy zahrnují Klinefelterův syndrom (47, XXY), Turnerův syndrom a další rare chromozomové varianty, které se mohou projevit nižší hladinou testosteronu, změnou morfologie a sníženou plodností. U těchto poruch může dojít i k dalším endokrinním či vývojovým změnám, které ovlivňují reprodukční zdraví.

Diagnostika a hodnocení plodnosti

Prvním krokem je spermiogram, které vyšetření poskytuje informace o počtu, pohyblivosti a morfologii spermií. Norma se v posledních letech posunula: dnes se za normální považuje alespoň 15 milionů spermií v 1 ml ejakulátu, minimálně 32% pohyblivých spermií a 4% morfologicky vyhovujících spermií. Relevantní je i variabilita hodnot a potřeba opakovaného vyšetření po několika týdnech či měsících.

Je důležité vzít v úvahu, že kombinovaný diagnostický test spermií umožňuje detalněji zjistit pohyblivost, tvar, a další parametry jako funkční zrání spermie. Kvalita spermií je klíčová, protože i při normálním počtu je možné, že jedna spermie nedokáže oplodnit vajíčko, pokud její aktivita a morfologie neodpovídají potřebám oplodnění.

Životní styl a jeho vliv na plodnost

Vliv životního stylu na plodnost je výrazný: kouření, nadměrná konzumace alkoholu, vysoký tlak a jeho léky, stres a obezita mohou snížit počet spermií a jejich pohyblivost. Nedostatek spánku, špatné stravovací návyky a nedostatek fyzické aktivity také hrají roli. Dřívější obavy z poklesu počtu spermií u mužů byly vyvráceny; moderní studie ukazují, že počet spermií se nemusí nutně snižovat a kvalita spermií se nemusí vytratit natolik, aby znemožnila plodnost, ale trendem zůstává významný vliv životního stylu na reprodukční zdraví.

V souvislosti s pandemií koronaviru bylo pozorováno, že infekce může krátkodobě ovlivnit produkci spermií, zejména u středně těžkých a těžkých průběhů, a to v důsledku aktivace receptorů ACE2 v buňkách varlat. Zda jde o trvalý efekt, zůstává předmětem výzkumu.

Ovlivnění plodnosti žen a význam společného vyšetření

Neplodnost není výhradně mužská, ani ženská. Přibližně třetina případů souvisí s ženským faktorem, třetina s mužským a zbytek tvoří kombinace obou. Ženské faktory zahrnují ovulační poruchy (např. nepravidelný menstruační cyklus, PCOS), endometriózu, srůsty v děloze, neprůchodné vejcovody, genetické či hormonální poruchy a infekce. Hormonální rovnováha, štítná žláza, imunitní a genetické faktory hrají významnou roli.

Neplodnost bývá spojena s věkem. Nejplodnější období ženy je mezi 20-30 lety; po 30. roce plodnost klesá, po 40. roce je šance na otěhotnění nižší a donošení plodu bývá častější komplikací. Diagnostika a terapia často zahrnují hormonální léčbu, změny životního stylu, a v některých případech i chirurgické zákroky. Včasná diagnostika a prevence mohou významně zlepšit šance na početí.

Co dělat, když se nedaří otěhotnět

Pokud se spermie nepodaří získat z ejakulátu, je možné využít chirurgický odběr z varlat metodou TESE. Pokud ani tato cesta nepřinese výsledek, může být zváženo IVF s darovanými spermii. Při dlouhodobé snaze o početí je vhodné vyhledat specialistu na reprodukční medicínu a podstoupit vyšetření spermiogramu i dalších ukazatelů plodnosti.

  1. Zjistěte plodné dny a sledujte projevy ovulace, pokud jde o plodnost ženy.
  2. V případě nepravidelného menstruačního cyklu a podezření na ovulační poruchy vyhledejte gynekologa.
  3. U mužů sledujte kvalitu spermií a redukujte rizikové faktory životního stylu.
Infografika: Cesta spermií k vajíčku a klíčové body spermiogeneze

Pro praktickou orientaci uvádíme shrnutí nejčastějších vědeckých poznatků: čísla ukazují, že optimální konstelace pro oplodnění vyžaduje dostatečný počet pohyblivých spermií a dobrý tvar; tj. více než 15 milionů spermií/ml, alespoň 32% pohyblivých a 4% morfologicky vyhovujících spermií. Přirozené oplodnění vyžaduje kolem 40% pohyblivých spermií, z nichž alespoň 32% musí být progresivně motilní, aby bylo možné doputovat k vajíčku.

Na kolik vyjde v Česku umělé oplodnění a co to vše obnáší, vysvětluje lékařka Mardešićová

tags: #spermie #bez #ocasku