Nyní procházíte velmi citlivým obdobím. Dobrý den, děkujeme za zajímavý dotaz. Spánková deprivace postihuje v podstatě všechny rodiče, nejvíce zasaženy jsou především ženy v prvních měsících po porodu. Nedostatek spánku vede často k depresím, únavě, poruchám soustředění a bohužel není moc cest, jak se mu vyvarovat.
Co říká výzkum a praxe o spánku kojících matek
Ze studií vyplývá, že v prvním roce života dítěte se matky lépe vyspí, pokud kojí. Délka spánku v několika studiích vyšla v průměru na noc o 15 minut delší v případě plně kojených dětí. Příprava umělého mléka navíc zahrnuje použití osvětlení, což vede k poklesu hladiny melatoninu, hormonu, jenž se uvolňuje, pokud spíme v pro nás vhodnou dobu, a který zlepšuje kvalitu spánku. Jeho pokles tudíž vede k horšímu spánku. Pokud maminky kojí, spí často s dítětem v jedné posteli nebo alespoň ve stejné místnosti, takže to k němu mají blíž, a navíc mu nemusí připravovat jídlo. Obě skutečnosti snižují čas, po který musí být matka vzhůru.
Vysvětlení rozdílů je na několika úrovních. Hormony prolaktin a oxytocin se při kojení uvolňují a mají vliv na kvalitu spánku; prolaktin se uvolňuje při kojení a oxytocin pomáhá navozovat spánek. Oxytocin je popisován jako hormon, který pomáhá navozovat spánek; tohoto hormonu se novopečeným maminkám dostává vrchovatou měrou díky mazlení s miminkem. Nicméně zároveň mají matky v prvních týdnech po porodu vysoké hladiny kortizolu, stresového hormonu, který naopak spánku moc nepřeje. Psychická nepohoda, která někdy může vést až k poporodním depresím novopečených matek, s sebou často nese i pokles serotoninu, hormonu štěstí, který je nezbytný pro tvorbu melatoninu.
Již z výše uvedeného je patrné, že čerstvé mateřství je doprovázeno poměrně velkým hormonálním koktejlem. Vedle prolaktinu a oxytocinu klesají i hladiny estrogenů a progesteronu, což dále ovlivňuje kvalitu spánku. To vše vede k masivní hormonální zátěži rodiček. Přestože nedostatek spánku je jednou z hlavních příčin mateřské nepohody, nezdá se, že by matky byly chráněny proti spánkovému deficitu na dlouhodobém horizontu.
Léčba nespavosti během kojení: co je bezpečné
V době kojení je hlavní důraz kladen na nefarmakologické intervence, jako jsou kognitivně-behaviorální terapie, relaxační a meditativní techniky. Pouze je možné užívat homeopatický léčivý přípravek Sédatif, který se používá k léčbě lehkých poruch spánku a jeho dávkování je 1-2 tablety nechat rozpustit pod jazykem 3× denně. Vhodnou volbou pro kojící maminky je užívání. Pokud by se stav nezlepšoval, je nutné navštívit lékaře, který může vybrat přípravek a zhodnotit poměr rizik vůči možnému benefitu z léčby. Dle zkušeností z praxe jsou někdy medikovány krátkodobě působící benzodiazepiny či hypnotika s tím, že tableta se podá před usnutím a nekojí se po několik následujících hodin, což může minimalizovat potenciální účinky na kojence nebo se přeruší kojení úplně.
V souvislosti s užíváním hypnotik a léků u kojících matek se objevují různá doporučení. Trittico AC 75 mg může pomoci při nespavosti, ale některé ženy uvádějí, že lék musí být užíván pravidelně, což vyžaduje odstavení syna od kojení. Pokud se užívá pouze jako hypnotikum, není nutné brát pravidelně. Při užívání v malých dávkách přechází do mléka jen v minimálním množství, avšak studie nejsou vždy dostatečně zpracované. Při léčení v těhotenství či v laktaci je důležité zvážit prospěch z užívání oproti rizikům pro dítě. V každém případě je vhodné probrat rozhodnutí s lékaři, kteří znají konkrétní stav a postupy kojení.
Praktické tipy pro spánek maminky a uspávání dětí během kojení
Usínání na prsu je pro miminka normální a má více funkcí než jen hlad. Dítě má i jiné fyzické a psychické potřeby než hlad, a kojení často pomáhá usínat. Není nutné nutit dítě, aby vydrželo bez kojení; kojení a uspávání na prsu může usnadnit péči o dítě a snížit počet probuzení během noci. Při společném spaní je důležité zvolit pohodlnou polohu pro matku a dítě, využít polštářů a pomůcek k minimalizaci bolesti zad. Dítě často potřebuje kojení pro usínání i po usnutí, a intervaly probouzení bývají krátké. S postupem věku se spánek mění; některá děťata spí kratší úseky a častěji se budí, jiné vydrží déle. Při nočním kojení a uspávání je důležité, aby matka měla pocit bezpečí a klidu, aby mohla dítěti poskytnout podporu při usínání.
Pro čerstvé maminky se vyplatí používat nosítka či nosící šátky, které umožní kontakt s dítětem během uspávání. Děti se budí z různých důvodů, a kojení často pomáhá znovu usnout. Jako doplněk k fyzické blízkosti mohou pomoci i sdílené rodinné činnosti a rutina, která umožní dítěti cítit se bezpečně během noci.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud se problémy s usínáním a spánkem u kojící ženy stanou chronickými, je vhodné vyhledat psychiatra či psychologa, aby posoudil možnosti léčby, které zohlední bezpečnost kojení. Jako příklad spolupráce s lékaři bývá doporučeno prodiskutovat použití hypnotik a sedativ s cílem minimalizovat rizika pro dítě a maximalizovat prospěch pro matku. Dlouhodobé podávání benzodiazepinů může mít vedlejší účinky na kojence a na navazování krmení či váhový přírůstek. U novorozenců mohou nastat abstinenční symptomy a další komplikace, proto je důležité vše řešit opatrně a s odborníky.

Proč Spíme? Co se děje v mozku během spánku a jak spánek ovlivňuje Zdraví, Paměť a Emoce?
V případě dotazů na konkrétní léky či jejich vliv na kojení je vhodné konzultovat s praktickým lékařem, pediatrem a případně psychiatrem. Brzy mu budou dva roky, takže otázka kojení v kombinaci s léčbou je možné probrat i s dětským lékařem a zvážit individuální rizika a benefity.
Na závěr si připomeňme, že otázky kolem spánkové deprivace a kojení bývají komplexní a vyžadují interdisciplinární přístup. Důležité je hledat řešení, která podporují jak zdraví matky, tak bezpečí a správný vývoj dítěte.
| Aspekt | Podrobnosti |
|---|---|
| Nefarmakologická intervence | Kognitivně-behaviorální terapie, relaxační techniky, meditace |
| Farmakologická léčba | Sédatif (1-2 tablety pod jazyk, 3× denně); krátkodobě benzodiazepiny či hypnotika s dávkováním před usnutím |
| Hormonální vlivy | Prolaktin, oxytocin, melatonin, estrogeny, progesteron; kortizol |
tags: #spani #pri #kojeni #po #dlouhodobem #nedostatku