Rizika a doporučení ohledně sójové dětské výživy a obecné dětské výživy

Fytoestrogeny jsou chemikálie přirozeně produkované některými jedlými rostlinami, především sójou. Ve stravě jsou přítomny v různém množství. Fytoestrogeny v těle napodobují nebo blokují působení humánních estrogenů, jsou však mnohem méně účinné. Zjistilo se, že fytoestrogeny způsobují u zvířat, která konzumují stravu bohatou na fytoestrogeny, problémy s plodností. Existuje rovněž obava, že fytoestrogeny v kojenecké výživě na bázi sóji mohou mít škodlivé účinky na sexuální vývoj kojenců. Nejsou však k dispozici žádné zprávy o škodlivých účincích u japonské a čínské populace, jejíž tradiční strava obsahuje fytoestrogeny. Některé vědecké a lékařské práce vedou k předpokladu, že fytoestrogeny mají pravděpodobně prospěšný vliv na určitá onemocnění.

COT (Committee on Toxicity) je nezávislý výbor, který radí ve Velké Británii Úřadu pro potraviny (FSA) ve věci toxikologických rizik z chemikálií na člověka. Pracovní skupina vydala doporučení, aby se kojenecká výživa na bázi sóji podávala kojencům pouze z klinických důvodů a aby si lékaři a ostatní pracovníci poskytující zdravotní péči byli vědomi potenciálních interakcí mezi fytoestrogeny v těchto výživách a funkcí štítné žlázy. FSA ve Velké Británii provádí pro vybraná ožehavá témata formální konzultace, přičemž vítá názory z nejširších řad, tj. od potravinářského průmyslu, od spotřebitelů, od těch, co se zabývají změnami v legislativě až po ty, co se podílejí na nové potravinové politice. 9. října 2002 byla zahájena konzultace ke zprávě COT týkající se zdravotních účinků fytoestrogenů ve stravě. Tato konzultace potrvá do 3. Vytvořeno: 2. 5. Poslední aktualizace: 22. 1.

V souladu s § 3d Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku odst. 2 písm. a) zákona č. Počáteční kojenecká výživa je definována v článku 2 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti. Dále se uvádí, že počáteční výživa musí splňovat požadavky souvisejících právních předpisů a označování musí být v pravidlech EU. Počáteční kojenecká výživa musí být určena pro kojence během prvních měsíců života a odpovídat jejich výživovým požadavkům až do doby zavedení vhodných příkrmů. Pokračovací kojenecká výživa je určena pro děti od ukončeného 4. měsíce a až do ukončeného 36. měsíce života.

Podle doporučení odborníků jsou nejlepšími základy výživy novorozenců a kojenců kojenecké mléčné formy - mateřské mléko, případně počáteční mléka. Počáteční mléka jsou vhodná pro novorozence a kojence od narození do ukončeného 4. měsíce, lze je však podávat až do ukončeného jednoho roku. Pokračovací mléka se používají ve smyslu zavádění pestré stravy a výživy po období počáteční výživy. Jako zdroj bílkoviny pro počáteční mléka je nejčastěji používána bílkovina kravského mléka, avšak mohou být použity i rostlinné bílkoviny, včetně sóji, s doplněním minerálních látek a vitamínů.

V současné době jsou počáteční mléka obohacena o prebiotika a některé mléčné kaše obsahují oligosacharidy pro podporu střevní mikrobioty. Tuky v počátečních mlékách pokrývají zhruba polovinu kalorické potřeby dítěte. U kojenců je důležité zajistit zaručené množství kyseliny linolové a α-linolenové. Sójová kojenecká výživa se nejčastěji používá při vegetariánském způsobu výživy a při nesnášenlivosti mléčného cukru. Počáteční výživa ze sóji je přizpůsobena potřebám kojence a musí být obohacena minerály, stopovými prvky a vitaminy nutnými pro zdravý vývoj a růst. Preventivní dietní opatření se doporučují zejména dětem s vysokým vrozeným rizikem alergií, kdy je kojení preferováno a mléčné příkrmy zaváděny později.

Infografika: Vývoj výživy kojenců a období (počáteční, pokračovací, průměrná potřeba železa, vitaminy)

Pokud není kojenecká výživa na bázi mléka dostupná, může být nahrazena hydrolyzáty, které snižují riziko alergických onemocnění u dítěte. Preventivní účinek stravy s nízkým obsahem alergenů je největší v prvních měsících života. Pro nedonošené děti existují speciální kojenecké výživy, které lépe pokrývají jejich potřeby. Příkrm je nutné zavádět opatrně - začít lze koncem 4. měsíce až nejpozději koncem 6. měsíce, a to tehdy, když dítě již kontroluje hlavu, sedí s oporou a dokáže polykat ze lžičky. Jako první příkrm se doporučuje jemné jednosložkové zeleninové pyré, následně vícesložkové zeleninové a masozeleninové kombinace.

Postupně se do jídelníčku zavádí maso jako významný zdroj železa, dále ovocné pyré bez přísad a s odstupem 3-4 dnů pro identifikaci nesnášenlivosti. Po masozeleninových příkrmech následují mléčné kaše a poté další pokrmy obsahující lepek, těstoviny a další odvětví. Příkrmy by měly být podávány ve formě hruběji nasekaných kousků a měly by obsahovat méně soli; koření by mělo být jednosložkové a nejlépe bylinky. Dospívající děti by měly nadále dostávat tekutiny a vyhýbat se sladkostem a průmyslově zpracovaným obilovinám. Z pohledu zdravé výživy je vhodné preferovat skutečné potraviny a omezit cukry, obiloviny a zpracované potraviny.

Vitamin D je důležitý pro prevenci křivice; doporučuje se suplementace 400-500 IU denně od 2. týdne života u kojenců i umělých výživ, a to po celý první rok a během zimních měsíců ve druhém roce. Jód by měl být k dispozici kojencům, zejména matkám s nedostatkem jódu; v některých případech je doporučeno užívat 100-150 μg/den u kojících matek. Vitamin K podávaný po porodu slouží k prevenci krvácivých onemocnění. Fluorid se doporučuje od 6. měsíce ve formě tablet, pokud voda neobsahuje dostatek fluoru. Při zavádění potravin do jídelníčku je důležitá opatrnost - vyvarovat se malých pevných kousků a postupně zvyšovat dávky, zcela vyloučit některé potraviny a omezit sůl.

Schéma: Doporučené kroky zavádění příkrmů a klíčové vitamíny (D, Jód, K, Fluorid)

Speciální potraviny pro malé děti nejsou z výživového hlediska nezbytné; hlavní zásah tvoří mateřské mléko a vhodná kojenecká/počáteční výživa. Důležitá je komunikace s odborníky a dodržování regulek ohledně označování a reklamy kojenecké výživy na úrovni EU. Informace o výživě by měly být objektivní, zaměřené na kojení, výživu matek, správné používání počáteční výživy a potažmo na dopady různých praktik na zdraví dětí a rodin. Konsenzus mezinárodních doporučení (WHO, ESPGHAN, ČPS) podporuje výlučné kojení do 6 měsíců a pokračování kojení spolu s postupným zaváděním příkrmů až do 2 let a déle, pokud to umožňuje zdravotní stav dítěte.

KOJENÍ – správné polohy při kojení ✅

Klíčové body k rozlišení výživy kojenců a obecné výživy dětí

  • Počáteční výživa kombinuje mateřské mléko a počáteční mléka; pokračovací výživa se používá od ukončeného 4. měsíce pro podporu diverzifikované stravy.
  • Sójová výživa se používá primárně při veganství a nesnášenlivosti laktózy; je nutné ji doplnit minerály a vitamíny pro aktivní růst.
  • Prémiové doplňky (prebiotika, probiotika, synbiotika) mohou ovlivnit mikrobiom, ale jejich dlouhodobé přínosy nejsou jednoznačně potvrzeny.
  • Vysoký příjem cukrů a průmyslově zpracovaných potravin je spojován s některými NCD; doporučuje se redukce a důraz na skutečné potraviny.
  • Zdravé návyky začínají v raném věku a ovlivňují dlouhodobé zdraví; omezení sladkostí a the sladkých nápojů je součástí doporučení.

Tabulka: Přehled doporučených zdrojů živin a jejich uvedení v kojenecké výživě

ŽivinaDůležitostDoporučené zdroje
Dieta během 0-6 měsícůKojení nejvýznamnější; počáteční mlékaMateřské mléko, počáteční mléka
ŽelezoKlíčové, u masového příkrmu nejlépe vstřebatelnéMaso, masozeleninové příkrmy
Vitamín DPrevence křiviceDenní suplementace 400-500 IU
JódRůst a vývoj štítné žlázyMořské ryby 2× týdně; případně doplňky u matek
FluoridPrevence zubního kazuFluorid ve formě doplňků od 6. měsíce
Vitamín KPrevence krvácivých stavůPodání po porodu

tags: #soja #detska #vyziva